Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiří Skalický zaslal odpověď na otázku poslance Zdeňka Vorlíčka dopisem ze dne 11. srpna 1994.

Podle § 90 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického na otázku poslance Zdeňka Vorlíčka. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

MINISTR

PRO SPRÁVU NÁRODNÍHO MAJETKU

A JEHO PRIVATIZACI ČESKÉ REPUBLIKY

Ing. Jiří Skalický

Vážený pane poslanče,

zasílám Vám odpovědi na Vaše otázky ve věci činnosti Fondu národního majetku ČR vznesené na 21. schůzi Poslanecké sněmovny dne 9. července 1994.

Úvodem bych chtěl poznamenat k Vaší obecné kritice výroční zprávy, že jejím úkolem je podat Poslanecké sněmovně Parlamentu globální přehled o výsledcích práce Fondu za uplynulý rok. Vzhledem k tomu, že tyto výsledky je třeba posuzovat v kontextu celého procesu privatizace, obsahuje výroční zpráva rovněž kumulativní údaje od počátku privatizace. Tato zpráva však nemůže být podrobnou analýzou jednotlivých úseků činnosti Fondu národního majetku. V takovém případě by se muselo jednat o podstatně objemnější materiál. Poslanecká sněmovna má právo si za jednotlivé oblasti takový rozbor vyžádat. Například na úseku vymáhání nezaplacených pohledávek po lhůtě splatnosti tak již učinila.

Problému vymáháni pohledávek se rovněž týkají první dvě otázky, které jste mi ve svém vystoupení položil. Především bych chtěl konstatovat, že s Vámi v obecně rovině sdílím názor, že Fond národního majetku ČR v uplynulém období nepostupoval dostatečně rázně. Prezidium Fondu národního majetku i výkonný výbor považují tento problém v současné době za jeden z nejzávažnějších a připravují komplexní soubor nástrojů, které by napomohly jeho efektivnějšímu řešení. Předpokládám, že o této otázce budeme mít příležitost diskutovat i na půdě hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu.

Mimosoudní metody jednostranného odstoupení od smlouvy z důvodu prodlení kupujícího při placení Fond národního majetku použil v roce 1993 jen ve třech zmíněných případech především proto, že se jedná o postup komplikovaný a rizikový z hlediska zpětného převodu různých závazků na Fond národního majetku.

Tyto případy, vybrané díky relativní atraktivitě majetku a tudíž očekávané snadnosti opětovného prodeje, měly sloužit k ověření schůdnosti postupu před jeho dalším, masivnějším použitím.

V ostatních případech byl zpravidla použit postup odlišný - a to obvyklou soudní cestou.

Žaloby byly v roce 1993 podávány až po vyčerpání ostatních metod vymáhání nesplacených částek - odtud rozdíl mezi počtem podaných žalob a dlužníků.

K Vaší další otázce - Nadačnímu investičnímu fondu - uvádím, že Fond národního majetku založením a. s. Nadačního investičního fondu vytvořil předpoklady pro realizaci záměru shromáždit určité množství akcií a použít tento majetek na podporu nadační činnosti.

Orgány Nadačního investičního fondu tvoří pětičlenné představenstvo a tříčlenná dozorčí rada. V roce 1993 představovaly veškeré výdaje společnosti 10 000,-- Kč na úhradu vedení účetnictví a zpracování daňového přiznání. Členové orgánů nepobírali žádné odměny, jejich činnost se omezila na správu majetku fondu, postupně ukládaného na základě příslušných rozhodnutí o privatizaci.

Otázku termínovaného bezúročného vkladu u České obchodní banky jsem stručně komentoval již na schůzi Poslanecké sněmovny. Považuji za nutné doplnit především to, že uložení prostředků Fondu národního majetku na bankovní účet nelze považovat za nakládání s majetkem Fondu ve smyslu zákona č. 171/91 Sb., protože uvedené prostředky zůstaly ve vlastnictví Fondu národního majetku.

Vzhledem k tomu, že se zvoleným postupem má vyřešit palčivý problém nesplacených pohledávek našich organizací v zahraničí a jedná se tudíž nepřímo i o významnou proexportní operaci, Vaše charakteristika tohoto kroku je naprosto neadekvátní.

Termínované vklady v některých našich menších bankách sledovaly jako svůj cíl podporu vzniku konkurenčního prostředí v bankovním sektoru. Kritériem pro výběr byl nabízený úrok. Po vypršení příslušné lhůty jsou uložené prostředky vraceny a použity na běžné výdaje Fondu národního majetku a nebo dochází k prodloužení termínovaného vkladu.

Doufám, vážený pane poslanče, že se mi podařilo uspokojivě odpovědět na Vaše dotazy.

S pozdravem

Jiří Skalický

Vážený pan

Doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc.

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha