Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Všeobecná ustanovení

1. Tímto zákonem se upravují právní poměry a činnost záložních a úvěrních družstev (dále jen "družstevní záložna").Družstevní záložna je právnickou osobou, na jejíž právní poměry se vztahují ustanovení zákona upravující právní poměry družstva, [" § 221 a další zákona č. 51311991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.] pokud tento zákon nestanoví jinak.

2. Název "záložní a úvěrní družstvo" smějí používat pouze subjekty zřízené podle tohoto zákona.

3. Družstevní záložna je oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem. Zdůvodnění: Záložní a úvěrní družstva, spolky, pokladny nebo záložny jsou v mnoha

zemích světa doplňující formou finančního trhu. Jsou povoleny na základě zvláštního zákona, který omezuje zejména jejich hospodářskou činnost vně družstva, stanovuje pravidla kontroly a strukturu finančního systému založeného na družstevním principu, zejména s ohledem na zajištěni bezpečnosti systému proti zneužití.

1. Družstevní záložna musí mít nejméně 15 členů.

2. Zapisované základní jmění [§ 223 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník.]družstevní záložny musí činit nejméně 30 000 Kč.

Předmět činnosti družstevní záložny Družstevní záložna je po vzniku oprávněna provozovat tyto činnosti:

a) přijímat vklady od svých členů a přijímat i jiné peněžní prostředky i od jiných osob a hospodařit s nimi podle tohoto zákona,

b) poskytovat svým členům úvěry,peněžní služby a další služby podle tohoto zákona,

c) ukládat vklady u bank,

d) nabývat státní dluhopisy, [zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.]

e) nabývat cenné papíry kotované na burze.[Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů]

1. Členem družstevní záložny může být jen fyzická osoba, která je způsobilá k právním úkonům.

2. Každý člen má právo i povinnost ukládat v družstevní záložně vklady a má právo na poskytnutí úvěru a dalších služeb, které je družstevní záložna podle zákona oprávněna poskytovat.

3.Při zániku členství v družstevní záložně za jejího trvání vzniká členu jen nárok na vyplacení

a) splaceného členského podílu a to po uplynutí jednoho měsíce po schválení roční účetní závěrky,

b) uložených vkladů po odečtení nesplacených úvěrů.

4. Členství v družstevní záložně je nepřevoditelné a nepřechází ani na dědice.

Kromě náležitostí předepsaných pro stanovy zákonem upravujícím právní poměry družstva, musí stanovy družstevní záložny obsahovat ustanovení upravující zejména

a) způsob schvalování finančního řádu a jeho změn,

b) způsob jednání a rozhodování úvěrové komise,

c) rozsah poskytovaných dalších služeb dle zásady 2 písm. b).

Zdůvodnění: Družstevní záložna je právním subjektem s převažujícími znaky družstva, založeného dle obchodního zákoníku. Specifická oblast pro hospodaření s peněžními prostředky a specifická oblast vzniku, činnosti a zániku družstva musí být upravena zvláštní částí zákona.

Orgány záložního a úvěrního družstva

1. Kromě orgánů ustavovaných podle zákona ¹⁾ ustavuje družstevní záložna úvěrovou komisi, která má nejméně tři členy.

2. Úvěrovou komisi volí nejvyšší orgán družstevní záložny z řad členů družstevní záložny.

3. Úvěrová komise rozhoduje o a) poskytování úvěrů členům, b) zárukách za úvěry.

4. Členové úvěrové komise nemohou být ručiteli za poskytované úvěry.

Zdůvodnění: Družstevní záložna musí mít navíc orgán, který pracuje ve specifickém oboru a zodpovědný za bezpečnost, jistotu a návratnost poskytnutých úvěrů. Zásada stanovuje vznik, a pravomoci tohoto orgánu.

1. Družstevní záložna tvoří tyto fondy:

Fond družstevní záložny, je součet aktiv a pasív družstevní záložny a všech členů družstevní záložny, se kterým družstevní záložna hospodaří podle tohoto zákona. Fond družstevní záložny se člení do těchto vnitřních fondů:

- fond základního jmění,který vzniká z členských podílů,

- fond úvěrní, který vzniká z vkladů členů a příjmů záložny a je určen na poskytování úvěrů členům,

- fond rizikový, který vzniká ze zápisného a příjmů družstevní záložny. Jeho výše musí být nejméně 10 % fondu družstevní záložny.

2. Nedělitelný fond [235 zákona č. S 13/1991 Sb., obchodní zákoník.] družstevní záložna nevytváří.

3. Hospodaření s fondy stanoví finanční řád.

1. Finanční řád stanoví zejména

a) způsob použití fondů,

b) úročení úspor a úvěrů,

c) postup úvěrové komise při porušení úvěrových podmínek,

d) postup člena při odvolání proti rozhodnutí úvěrní komise,

e) podmínky pro poskytování dalších peněžních služeb a jiných služeb.

2. Finanční řád družstevní záložny vymezuje tyto pojmy:

a) členský podíl, je finanční částka vložená do družstevní záložny jako podíl na vzniku fondu základního jmění družstevní záložny,

b) zápisné, je finanční částka vložená jako podíl na vzniku rizikového fondu,

c) členský účet, je bilanční položka vedená družstvem, na které je evidován stav účtů jednotlivých členů.

3. O úvěrech pro členy představenstva, kontrolní komise a pro členy úvěrové komise platí tyto podmínky:

a) členům představenstva, kontrolní komise a úvěrní komise nelze poskytnout úvěry za výhodnějších podmínek než pro ostatní členy družstevní záložny,

b) členům kontrolní komise Ize poskytnout úvěry pouze se souhlasem představenstva, c) členům úvěrové komise a představenstva Ize poskytnout úvěry pouze se souhlasem kontrolní komise.

4.) Je-li žadatelem o úvěr člen úvěrové komise, je vyloučen z rozhodování o tomto úvěru.

Zdůvodnění: Vzhledem k tomu, že toto finanční odvětví je v ČR zakládáno, je nutné definovat některé pojmy, které nemají v ČR ustálený význam a mohlo by jejich mnohoznačným výkladem dojít ke složitým problémům.Činnost družstevních záložen je postavena na jiných principech, než jaké stanoví zákon o bankách, zákon o pojišťovnách nebo zákon o stavebním spoření. Proto musí být podrobně upraveny všechny úkony, které budou družstevní záložny provádět, včetně definic nových pojmů. Tyto úkony a pojmy nejsou v obchodním zákoníku, o který se činnost družstevních záložen rovněž opírá.

1. Pro zrušení a zánik družstevní záložny se použije zákon upravující právní poměry družstva ¹⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.

2. Družstvo se zrušuje také v případech,

a) klesne-li počet členů družstevní záložny pod 15,

b) klesne-li zapisované základní jmění pod mez stanovenou tímto zákonem.

Založení jiných právnických osob

Nejméně 6 družstevních záložen může založit další právnickou osobu, která slouží k vzájemné podpoře, koordinaci činností s partnery a k obhajobě svých zájmů.

Zdůvodnění: Záložny a uvěrní spolky v zahraničí se spojují do národních a nadnárodních organizací. Družstevní spořitelní a úvěrový systém má na celém světě specifické podmínky, které je možné koordinovat pouze prostřednictvím vrcholových orgánů v jednotlivých státech. Je pravidlem, že družstevní finanční orgány jsou zapojeny do orgánů družstevního hnuti v jednotlivých zemích.Tyto orgány se zabývají například zakládáním pojistných mechanizmů systému, osvětou o systému a dalšími podpůrnými činnostmi. Zásada však stanoví, že je výlučně na vůli družstevních záložen, jak si vzájemně prospěšný systém vytvoří.

Dohled nad činností družstevních záložen vykonává orgán zřízený vládou České republiky.

Družstevní záložny a jimi založené právnické osoby jsou povinny plnit vůči České národní bance informační povinnost podle zvláštních předpisů. [Např. zákon č. 6/93 Sb., o České národní bance.]

Zdůvodnění: Je nutné podrobit informační povinností celý systém z hlediska kumulace kapitálu s ohledem na pravomoci a úlohu České národní banky.

Příjmy družstevních záložen jsou osvobozeny od daně z příjmů.[Zákona č. 58611992 Sb., zákona o daních z příjmu ve znění pozdějších předpisů.]

Zdůvodnění: Systém družstevního střádání a půjčování finančních prostředků, který se obnovuje a znovuzakládá v ČR je ve světě zaveden v několika podobách. Všechny tyto systémy mají ze zákona různé daňové úvěry, které zvyšují přitažlivost pro občany. Ve světě existují dokonce úvěrní spolky dětí, nebo úvěrní spolky bezdomovců, které by zavedením normálního daňového režimu nebyly schopné existence. Zejména pro období vzniku a zakládání družstevních záložen v ČR je osvobození těchto subjektů od daně z příjmu nezbytné. Také proto je zaváděn předpoklad vnějšího dohledu nad těmito záložnami podle zásady č. 10.