Ministr hospodářství
Karel Dyba zaslal odpověď na interpelaci poslance
Pavla Seifera dopisem ze dne 10. května 1994.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď ministra hospodářství
Karla Dyby na interpelaci poslance Pavla Seifera. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze dne 10.května 1994
č.j. 336 033/94 - 73
Vážený pane
poslanče,
dovolte, abych reagoval na Vaši
interpelaci týkající se údajného
rozšiřování těžby koněpruských
vápenců. Využíváni vápenců
v oblastí Českého krasu je v poslední
době široce diskutováno i ve sdělovacích
prostředcích. Domnívám se proto, že
obsažnější informace je na místě.
Nejprve tedy k surovině
a jejímu využíváni.
Pro lepší pochopení
celé věci je dobré připomenout některé
obecné zásady hospodaření s nerosty.
Nerostné bohatství
tvořené výhradními ložisky je
podle platné právní úpravy ve vlastnictví
státu. Výhradní ložiska s ověřenými
výpočty zásob nerostů Ministerstvo
hospodářství osvědčuje a stav
a pohyb zásob eviduje v Bilancí zásob výhradních
ložisek nerostů České republiky. Bilancované
zásoby jsou chráněny před znemožněním
nebo ztížením jejich budoucího využití.
O využívání zásob výhradních
ložisek se rozhoduje v souladu se zásadami územního
plánování. Na výhradní ložisko,
které má být využíváno,
se vydává územní rozhodnutí
o využití území ve prospěch dobývání
formou dobývacího prostoru. Udělením
dobývacího prostoru získává
těžař právo přivlastnit si nerosty
v tomto prostoru vydobyté, ale i povinnost hospodárně
využívat zásoby výhradního ložiska
podle zásad stanovených horními předpisy.
§ 30 horního zákona stanoví,že
"při využívání
výhradních loži.sek je nutno zejména
vydobýt zásoby výhradních ložisek
včetně průvodních nerostů co
nejúplněji s co nejmenší.mi ztrátami
a znečištěním. Dobývání
zaměřené výhradně na bohaté
částí ložiska není dovoleno".
O postupu dobývání
v dobývacím prostoru a o vhodných dobývacích
metodách rozhoduje obvodní báňský
úřad ve správním řízení
na základě těžařem předloženého
plánu otvírky, přípravy a dobývání
formou povolení hornické činnosti. Účastníci
řízení í dotčené orgány
státní správy uplatňují v tomto
řízení své připomínky,
pokud již nebyly uplatněny při správním
řízení o stanovení dobývacího
prostoru.
Z uvedeného je patrno,
že těžař je při využívání
zásob výhradního ložiska mnohostranně
vázán jak zásadami hospodaření
se zásobami, tak ve vztahu k využití území.
Všechny jeho kroky jsou veřejnoprávně
projednávány.
Na výhradním ložisku
vápenců Koněprusy je v Bilanci zásob
evidováno 712,5 mil. tun bilančních volných
zásob suroviny. Všechny tyto zásoby jsou v
dobývacích prostorech (DP Koněprusy a DP
Suchomasty). Koněpruské ložisko je těženo
přes 300 let. V roce 1962 byla těžba, do té
doby rozptýlená v několika menších
lomech, soustředěna do jediného lomu VČS
- západ. Zásoby v této části
ložiska nejsou dosud v úplnosti dotěženy,
v lomu zbývá ještě několik milionů
tun vápenců. Aby se odlehčilo exponované
části dobývacího prostoru, hraničícího
bezprostředně s chráněnými
krajinnými útvary Kotýz a Zlatý kůň,
byla těžba usměrněna jihovýchodním
směrem do oblasti označené jako VČS
- východ. Těžba není směrována
na obec Tmaň. K tomu vydal příslušný
obvodní báňský úřad
povolení hornické činnosti na plán
otvírky, přípravy a dobývání
v této části dobývacího prostoru.
Povolení zabezpečuje běžné pokračování
těžby do roku 2010 a dovoluje těžit 4
miliony tun vápence ročně. To je objem, který
nebude naplněn, neboť roční těžba
v nejbližších desíti letech nemá
dosahovat ani tří milionů tun. Na tomto ročním
objemu se zhruba od roku 1998 bude podílet i těžba
pro potřeby odsíření tepelných
elektráren, která má činit 355 tis.
tun čistého vápence. Pro srovnání,
nejvyšší roční těžba
v uplynulých desíti letech činila 2 485 tis.
tun v roce 1986 a nejnižší 1 347 tis. tun v roce
1993. Na přechodném poklesu roční
těžby se podílela též rekonstrukce
vápenky. Z. uvedeného je patrné, že
v záměrech Velkolomu Čertovy schody není.
počítáno s rozšířením
těžby koněpruských vápenců
nad rámec udělených povolení. Těžbou
jsou využívány bilanční volné
zásoby výhradního ložiska ve stanoveném
dobývacím prostoru a na základě povolení
hornické činnosti podle schváleného
plánu otvírky, přípravy a dobývání.
Ke kvalitativnímu hospodaření
surovinou je třeba připomenout, že vedle vápenické
suroviny jsou na ložisku též zásoby nižší
kvality, upotřebitelné pouze jako cementářská
surovina. V bilanci Velkolomu Čertovy schody zpracované
v roce 1993 se v zásobách VČS - západ
uvádí 7 milionů tun cementářské
suroviny, která je v nadloží vysoce kvalitních
sklářských vápenců (8 milionů
tun). Využití sklářských vápenců
je možné jen po odtěžení nadložních
cementářských surovin. Ve VČS - východ
je bilancováno pro těžbu do roku 2020 43 milionů
tun vápenické suroviny a 13,7 milionů tun
cementářské suroviny. Aby byl splněn
zákonný požadavek na hospodárné
využívání suroviny včetně
průvodních nerostů, s co nejmenšími
ztrátami a znečištěním, je nutno
zabezpečit též využívání
cementářských surovin v lomu a odpadu z výroby
čistých vápencových štěrků
pro vápenku a pro průmyslové účely
(chemický, sklářský apod. průmysl).
To má umožnit záměr výstavby
Nové králodvorské cementárny (NKC).
Bilance Velkolomu Čertovy schody uvádí, že
do roku 2020 bude na ložisku vyprodukováno těžbou
28 milionů tun cementářské suroviny.
(Do této sumy jsou započítány i zásoby
současnou technologií nezpracovatelných cementářských
surovin na odvalech). Celý objem této produkce však
nebude využit ani při zakalkulování
maximálních potřeb NKC, které by do
roku 2020 činily 26 milionů tun cementářské
suroviny. Po roce 2020 zůstane k dalšímu využití
v dobývacím prostoru výhradního ložiska
ještě asi 640 milionů tun vápence, který
při roční těžbě 4 miliony
tun postačí příštím generacím
na dalších 160 let.
Z interpelace není zřejmé,
o jaký projekt se zajímá německá
firma. Pokud má pan poslanec na mysli ložisko vápenců,
pak o převzetí režie jeho využívání.
prostřednictvím vápenky a cementárny
měla zájem celá řada evropských
firem. Pro vápenku byla vybrána belgická
firma Lhoist, pro cementárnu německá firma
Heidelberger Zement. Vlastní těžbu zabezpečuje
česká firma Velkolom Čertovy schody, která
z 50 %
patří české společnosti Králodvorská
cementárna, a.s., registrované u Obvodního
soudu v Praze 1 (dnes se stoprocentní kapitálovou
účastí společnosti Heidelberger Zement),
a z 50 % české společnosti Vápenka
Čertovy schody, a.s. (dnes s 67 % kapitálovou účastí
společnosti Lhoist). Všechny jmenované firmy
mají české vedení a české
zaměstnance a působí v nich zahraniční
poradci.
Společnost Heidelberger
Zement je nadnárodní společností,
která provozuje cementárny po celém světě,
v našem sousedství zejména v Bavorsku, a nemá
zájem o dovoz cementu do svých odbytových
oblastí. Rozdělení sféry vlivu podle
ekonomicky optimálních dovozních vzdáleností
mezi cementárnami v Rakousku a Německu a cementárnami
v České republice je patrné z přiložené
"Mapy cementáren střední Evropy",
kde je rozhraní optimálních dovozních
vzdáleností vyznačeno silnou černou
čarou. Z této mapy vyplývá, že
do jižních Čech je optimální
dovážet cement z rakouských cementáren,
zejména Golling a Gmunden, a do západních
Čech z bavorských cementáren, zejména
Burglengenfeld a Regensburg. Z Českých cementáren,
zejména z Čížkovic, je naopak výhodny
export do oblasti Drážďan. Pokud bude Česká
republika v rámci dohodnutých limitů cement
vyvážet, bude se na naplnění těchto
limitů patrně podílet i Králodvorská
cementárna. K tomu je třeba dodat, že každá
průmyslová země považuje vývoz
cementu za jeden z nejvýhodnějších vývozních
artiklů a žárlivě si střeží
své trhy.
Doufám, vážený
pane poslanče, že se mi tímto poněkud
obšírnějším výkladem podařilo
zpřesnit Vaše informace a rozptýlit Vaše
obavy z rozšíření těžby
koněpruských vápenců.
3 přílohy.
S pozdravem
Karel Dyba
Vážený pan
Mgr. Pavel Seifer, poslanec Poslanecké sněmovny,
prostřednictvím pana PhDr. Milana Uhdeho,
předsedy poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky,
Praha
