Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr vnitra Jan Ruml zaslal odpověď na interpelaci poslance Stanislava Grosse dopisem ze dne 1. února 1994.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra vnitra Jana Rumla na interpelaci poslance Stanislava Grosse. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

dovolte prosím, abych v rámci zákonné třicetidenní lhůty odpověděl na Vaši interpelaci ve věci ochrany státního tajemství ze dne 13.ledna tohoto roku.

Ve své interpelaci mimo jiné žádáte, aby odpověď byla vyčerpávající. Této žádosti příliš nerozumím. Sděluji Vám všechno, co je mi o předmětu interpelace známo a co o něm pověření pracovníci ministerstva zjistili. Píšete-li mi, že by nebylo šťastné, kdybyste mou odpověď musel opravovat a doplňovat, vyvozuji z toho, že jí buď předem zpochybňujete, nebo mě pouze preventivně peskujete či máte o předmětu interpelace vlastní poznatky, s nimiž hodláte vyrukovat dodatečně. Každou z těchto možností beru na vědomí.

Ve své interpelaci mi nekladete pouze otázky, ale žádáte mě, abych se "vyjádřil k textu":

Nevím, zda a kolik bývalých příslušníků FMV (resp. StB) působí ve firmě Harvard Group. Mohu však potvrdit Vaše další zjištění, že někteří příslušníci bývalého FMV, kteří z resortu odešli (ať již na vlastní žádost či byli propuštěni) byli nositeli státního tajemství i know-how v oblasti polygrafie. Pokud využívají svých odborných znalostí ve společnosti Victoria Publishing, nelze jim v tom nijak zabránit. V oblasti polygrafie nevyvinula bývalá VI.správa StB tak převratné technologie či metody, že by se jejich využitím mimo resort vnitra dopouštěli bývalí zaměstnanci trestné činnosti.

Do funkce ředitele své Kanceláře jsem na začátku roku 1993 skutečně jmenoval bývalého ředitele III. divize FMV Ing. Františka Filouše. Pan Ing. Filouš nastoupil do resortu po roce 1989, ve funkci ředitele tehdejší III. divize FMV se osvědčil, podle informací, které jsem o něm získal, měl odborné i organizační schopnosti k výkonu funkce ředitele Kanceláře. Tuto funkci vykonával k mé spokojenosti, samozřejmě jsem však neměl nejmenší tušení o jeho podílu na prodeji dat z centrálního registru obyvatel. Soudní řízení v této věci nebylo ostatně k datu této odpovědi zahájeno.

Nyní k Vašim otázkám:

Původně mi nebylo známo že tehdejší náměstek FMV pan Arnošt Kohut spolu s panem Ing. Filoušem umožnili "detailní a opakované" prohlídky technologií a objektů bývalé VI. správy StB Viktoru Koženému. Dozvěděl jsem se to až na 13. společné schůzi SL a SN dne 27. února roku 1991 z interpelace pana poslance Sachra. Podle protokolu interpeloval pan poslanec tehdejšího ministra vnitra pana Jána Langoše zhruba podobně, jako Vy mne (kolem Technické správy se dějí podivné věci, má z ní vzniknout státní podnik, po tomto tajném zařízení se procházejí cizinci a dále pan Viktor Kožený, který přišel z USA a velmi se angažuje na převodu Technické správy na akciovou společnost). Na tuto interpelaci odpověděl pan ministr Langoš a podařilo se mu vyvrátit velmi nadnesené představy pana poslance Sachra o supertechnice a mimořádných technologiích, skrývajících se na Správě. O panu V. Koženém bylo v odpovědi na interpretaci uvedeno: Československý občan pan Viktor Kožený vystudoval v USA. Pracoval ve Spojených státech a Velké Británii jako investiční bankéř. V současné době působí mimo jiné v jedné z komisí legislativní rady vlády ČSFR.

Předpokládám, že úplné texty interpelace a odpovědi, kterou poslanci schválili, jsou uloženy v archivu Federálního shromáždění.

V celé již zapomenuté a z dnešního hlediska bagatelní záležitosti vztahu pana Koženého k Technické divizi uvádím tato bezpečně zjištěná a ověřená fakta:

- v roce 1990 FMV uvažovalo, co si s molochem Technické správy (která sice disponovala několika špičkovými technologiemi, ale současně tam dělníci v uniformě majora s platem 6000 Kčs vyráběli plastové krabičky) počít. V této souvislosti vyvstala potřeba objektivně finančně ocenit majetek, na této Správě se nacházející a případně některé provozy privatizovat (podotýkám, že šlo o úvahy, z dnešního pohledu možná naivní, které nebyly realizovány). Tehdejší vedení FMV požádalo o pomoc při ocenění Ministerstvo průmyslu ČR a pracovník tohoto ministerstva pan Ing. Karel Růžička doporučil pana Koženého, který měl údajně zkušenosti s privatizací veřejného sektoru ve Velké Británii. Podotýkám, že v inkriminované době pan Kožený nebyl tak známou a kontroverzní osobností, jako je tomu nyní.

- pan Ing.Filouš navázal proto z titulu své tehdejší funkce s panem Koženým obchodní spojení. Pan Kožený splnil formality, které ukládá zákon č.102/71 Sb. o ochraně státního tajemství a v doprovodu vedoucích pracovníků FMV dvakrát pracoviště Technické divize prošel. Po nějakém čase pak sdělil, že ocenění Správy neprovede a tím byly veškeré kontakty s p. Koženým ukončeny. K nějaké supertajné dokumentaci přístup neměl, ani k osobním datům příslušníků správy, ani si z ní neodnesl žádné tajemství. Pravděpodobně si však povšiml nepopiratelné zručnosti a odborné profesionality příslušníků Správy - byť příslušníků StB - a samozřejmě toho ve svůj prospěch využil, jako tak učinila řada soukromých firem. Několik propuštěných příslušníků Správy k němu nastoupilo ještě před jejím zrušením.

- nakonec se ukázalo, že hodnota technologií a techniky na Správě činila v roce 1991 po odpisech cca 150 mil. Kčs, faktická hodnota výrobních prostředků byla však z důvodu morálního zastarání nižší. Jak již podrobně uvedl ve zmíněné odpovědi na interpelaci pana Sachra pan ministr Langoš, bylo přijato řešení vytvořit Technickou divizi, do které byli převedeni odborníci a potřebné a životaschopné části Správy. Některé části Správy byly zařazeny do struktury ministerstva, např. identifikace osob z fotografií pod Kriminalistický ústav atd., jiné byly zrušeny bez náhrady).

- šetřením se neprokázalo, že by pan Viktor Kožený měl hlubší osobní vztah k panu Ing. Filoušovi, panu Kohutovi či jiným činitelům tehdejšího FMV. Je fakt, že pan Kožený doporučil tehdejší Technickou správu zrušit, ale ke stejnému názoru dospěl naprosto nezávisle na něm i tehdejší pan ministr Langoš.

Závěrem shrnuji, že orgány nynějšího Ministerstva vnitra nezjistily, že by v souvislosti se zrušením Technické správy v roce 1990 či 1991 došlo k trestné činnosti, týkající se zneužití technologií, patentů, výrobních postupů apod. Nebyly rovněž zjištěny žádné nekalé rejdy Ing. Filouše a A. Kohuta, které by jmenovaní páchali ve spiknutí s V. Koženým.

Vážený pane poslanče, zdůraznil jste, že ode mne očekáváte vyčerpávající odpověď. Nevím, budete-li spokojen s výkladem, který jsem podal, neboť pravda je v tomto případě velmi prostá, jde o mrtvou záležitost, z níž opravdu nelze vytlouci žádný politický kapitál. Nedělám si iluze, že by nikde v resortu vnitra nedošlo po roce 1989 k trestné činnosti. V oblasti, která je předmětem Vaší interpelace, bohužel k žádnému senzačnímu odhalení nedošlo a asi už nedojde. Prosím Vás, abyste mi to neměl za zlé.

S pozdravem

Vážený pan

Stanislav GROSS

poslanec

Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Praha