Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Předpokládejme, že o starobní důchod požádá v roce 1996 žena narozená 5. 1. 1940, která vychovala jedno dítě a byla od svých 18. narozenin nepřetržitě zaměstnána do 15. 12. 1996.

Nejprve je třeba zjistit, zda získala potřebnou dobu pojištění a zda dosáhla potřebného věku. Potřebný věk se v roce 1996 zjistí podle roku, v němž dosáhla věkové hranice pro nárok na starobní důchod podle "starého" zákona. Tento zákon stanovil pro ženu, která vychovala 1 dítě věkovou hranici 56 let, takže podle "starého" zákona by tato žena mohla odejít do důchodu 1. 1996. Věkovou hranici tedy dovrší 2 roky po roce 1994. Za každý rok takovéhoto pozdějšího dovršení se však podle "nového" zákona zvyšuje pro ženy podmínka dosažení potřebného věku o 4 měsíce. Zvýšení tedy u našeho příkladu činí 2 x 4 = 8 měsíců, takže žena splní věkovou podmínku (a může odejít do starobního důchodu) teprve 5. 9. 1996 a k tomu dni bude mít získáno více než 38 let pojištění.

Výše každého důchodu se stanovuje v závislosti na délce doby pojištění a na výši výpočtového základu. Rozhodným obdobím, z něhož se bude určovat výpočtový základ, jsou kalendářní roky bezprostředně předcházející roku přiznání důchodu, počínaje však nejdříve rokem 1985. Půjde-li tedy o důchod, který bude přiznán v roce 1996, bude rozhodné období zahrnovat roky 1985 až 1995, tedy 11 let.

Dále bude třeba zjistit vyměřovací základ pojištěnce v každém roce od roku 1985, tj. úhrn těch výdělků pojištěnce, které byly v jednotlivých letech rozhodné pro stanovení výše pojistného. Předpokládejme, že tyto vyměřovací základy činily:

Výpočet individuálního důchodu bude vycházet z individuálních výdělků, které však budou indexovány podle toho, jak se bude vyvíjet všeobecný vyměřovací základ, tj. podle růstu měsíčního průměru připadajícího na jednoho pojištěnce z vyměřovacích základů všech pojištěnců v jednotlivých letech. Ten je obdobou průměrné celostátní mzdy, jejíž vývoj bude podle odhadu tento:

Při tomto vývoji zřejmě vláda stanoví koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu následovně:

(rok 1994: 7015 : 6377 = 1.1, rok 1992: 7015 : 5694 = 1. 23, ...)

Výše vyměřovacího základu pojištěnce v jednotlivých letech je ovlivňována i dobou, po kterou nepracoval, např. z důvodu nemoci, apod. Proto je třeba vyměřovací základ z každého roku upravit tak, aby byl eliminován vliv dob, které se podle zákona vylučují. Takto upravený vyměřovací základ se nazývá osobní vyměřovací základ. Jestliže byl pojištěnec např. nemocen 20 dní v roce 1991 a 50 dní v roce 1987 bude osobní vyměřovací základ činit:

(rok 1991: (47000 x 365) : (365 - 20) = 49725, atd.)

Osobní vyměřovací základ z každého roku se nyní vynásobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a tak se získá indexovaný osobní vyměřovací základ, který tedy činí:

Měsíční průměr všech indexovaných osobních vyměřovacích základů se nazývá průměrný osobní vyměřovací základ a v našem příkladu činí 8092 Kč. (99000 + 96800 + 98560 + 97702 + 92037 + 108023 + 98362 + 95971 + 191970 + 94307) : 132 = 8092)

Výpočtový základ se z průměrného osobního vyměřovacího základu 8092 Kč stanoví s přihlédnutím k všeobecnému vyměřovacímu základu v roce 1995 a to takto:

Výpočtový základ tedy činí 6502 Kč, takže při 38 letech pojištění (za každý rok pojištění náleží 1.5%) činí výše starobního důchodu ke dni vzniku nároku na důchod (6502 x 38 x 1.5) : 100 = 3007 Kč.

Vzhledem k tomu, že žena z našeho příkladu pracovala až do 15. 12. 1963 odpracovala po vzniku nároku na důchod ještě více než 90 dnů, za které se výše jejího důchodu zvyšuje o 1% výpočtového základu. tj. o 66 Kč. Starobní důchod vypočtený podle nového zákona tedy bude činit 3 773 Kč.

Výše tohoto důchodu se dále porovná s výší důchodu vypočteného podle "starého" zákona tak, jako by byl důchod přiznán v roce 1994. V tomto případě by byl průměrný měsíční výdělek vypočítáván ze skutečných - neindexovaných - výdělků v 5 výdělkově nejlepších letech z desetiletého období, tedy z výdělků:

Průměrný měsíční výdělek tedy před redukcí činí 6367 Kč (99000 + 88000 + 80000 + 65000 + 50000) : (5 x 12) = 6367) a po redukci provedené podle "starých" předpisů 3704 Kč. Za 38 let zaměstnání náleží podle zákona č. 100/1988 Sb. důchod ve výši 63% tohoto průměrného měsíčního výdělku a dále náleží 1% za přesluhování. Důchod tedy činí 64% z 3704 tj. 2371 Kč. Takto stanovený důchod se u důchodů přiznaných v roce 1994 zvyšuje o 30%, tj. na 3083 Kč a poté od účinnosti nového zákona o dalších 10% na 3393 Kč. K důchodu je však třeba ještě připočítat státní vyrovnávací příspěvek ve výši 320 Kč, takže částka sloužící ke srovnání se "starými předpisy" činí 3 612 Kč. Důchod podle "nového" zákona je tedy vyšší.

Průměrná doba a věk dožití při dosažení důchodového věku (současný stav)

a míra závislosti ve vybraných státech

Průměrná doba a věk dožití při dosažení důchodového věku

a míra závislosti ve státech, které navrhují zvýšení důchodového věku

Poznámka:

Míra závislosti = počet osob v postproduktivním věku na 100 ekonomicky aktivních.

Prameny:

Social Security Throughout the World, Social Security Administration, USA

Demographic Yearbook 1991

Poměr doby ekonomické aktivity osob a průměrné doby pobírání starobního důchodu (současný stav) ve vybraných státech

Poměr doby ekonomické aktivity osob a průměrné doby pobírání starobního důchodu ve státech, které navrhují zvýšení důchodového věku

Poznámka:

Míra závislosti = počet osob v postproduktivním věku na 100 ekonomicky aktivních.

Prameny:

Social Security Throughout the World, Social Security Administration, USA

Demographic Yearbook 1991