Ministr práce a sociálních věcí
Jindřich Vodička zaslal odpověď na interpelaci
poslance Františka Trnky dopisem ze dne 13. ledna 1994.
Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb.,
o jednacím řádu České národní
rady, v platném znění, předkládám
Poslanecké sněmovně odpověď ministra
práce a sociálních věcí Jindřicha
Vodičky na interpelaci poslance Františka Trnky. Odpověď
je přílohou tohoto sněmovního tisku.
Příloha
V Praze, dne 13. ledna 1994 | |
Č.j.: 10/39742/93 |
Vážený pane poslanče,
na Vaši interpelaci ze dne 20. prosince 1993, kterou mi zaslal
pan předseda Poslanecké sněmovny dopisem
ze dne 23. prosince m.r., sděluji Vám podle §
89 odst. 2 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu České národní rady,
ve znění pozdějších předpisů,
tuto odpověď:
Bezprostředně po první devalvaci slovenské
měny v červenci minulého roku, vědom
si důsledku tohoto opatření na hodnotu důchodů
poskytovaných slovenským nositelem důchodového
zabezpečení občanům trvale žijícím
v České republice, jsem dohodl s ministryní
práce, sociálních věcí a rodiny
Slovenské republiky jednání na úrovni
mého prvního náměstka a státního
tajemníka slovenského ministerstva, které
se uskutečnilo dne 28. července 1993 v Bratislavě.
Na tomto jednání bylo s podmínkou souhlasu
ministryně práce, sociálních věcí
a rodiny Slovenské republiky dohodnuto, že na základě
článku 26 Smlouvy mezi Českou republikou
a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení,
který zmocňuje k odstraňování
tvrdostí při uplatňování této
smlouvy, bude oběma stranami realizován tento postup:
Občanům, kterým byl po 31.12.1992 přiznán
slovenským nositelem sociálního zabezpečení
důchod, se umožní, aby požádali
českého nositele sociálního zabezpečení
o převzetí výplaty tohoto důchodu
za tohoto předpokladu:
a) občan měl k 31.12.1992 trvalý pobyt i
pracoviště na území České
republiky, ale jeho zaměstnavatel měl sídlo
na území Slovenské republiky,
b) trvalý pobyt občana v České republice
trvá.
Pokud tento občan požádá, aby mu slovenský
důchod vyplácela Česká správa
sociálního zabezpečení, Národní
pojišťovna v Bratislavě mu, zastaví vyplácení
slovenského důchodu a částku, která
mu odpovídá, bude poukazovat na účet
České správy sociálního zabezpečení.
Po mé písemné intervenci vyslovila paní
ministryně souhlas s touto dohodou svým dopisem
ze dne 9. září 1993.
Českou správu sociálního zabezpečení
jsem zmocnil, aby občanům, kteří splňují
uvedené předpoklady, stanovila a poukazovala v Kč
takovou výši důchodu, jaká by jim příslušela
podle předpisů platných v České
republice. Tím se odstraní tvrdost vyplývající
z devalvace slovenské měny a z rozdílných
úprav příslušných předpisů
ve Slovenské republice.
Národní pojišťovna v Bratislavě
tedy nemá vypočítávat důchod
podle českých předpisů, jak jste uvedl
ve své interpelaci; občan nadále zůstává
jejím důchodcem, protože jinak by zanikl důvod
pro poukazování finančních prostředků
České správě sociálního
zabezpečení slovenskou stranou.
Při druhém společném jednání
zástupců obou ministerstev dne 7. října
1993 v Praze uskutečněném rovněž
z mého podnětu bylo dále dohodnuto, že
na základě individuálního posouzení
oběma ministerstvy se umožní obdobný
postup rovněž u některých dalších
občanů, např.těch, kteří
před 31.12.1992 měli trvalý pobyt na Slovensku
a pobírali tam důchod, ale po tomto datu se přestěhovali
k trvalému pobytu do České republiky a důchod
je jim zasílán ze Slovenské republiky.
O tomto dohodnutém postupu jsou občané, kteří
se na ministerstvo práce a sociálních věcí
obrátili, ministerstvem informováni.
Praktická realizace zatím vázla na tom, že
Národní pojišťovna v Bratislavě
dosud nepodepsala dohodu s Českou správou sociálního
zabezpečení, kterou se upravují podrobnosti
postupu obou nositelů sociálního zabezpečení
při převzetí výplaty slovenských
důchodů. Podle výsledku posledního
jednání obou institucí se tak stane dne 21.ledna
t.r. v Brně.
Neprodleně poté bude Česká správa
sociálního zabezpečení postupně
přebírat výplatu slovenských důchodů
a vyplácet je ve výší odpovídající
českým předpisům; doplatek do této
úrovně bude poskytovat ode dne účinnosti
první devalvace slovenské měny popřípadě
ode dne pozdějšího přiznání
důchodu nebo od vzniku trvalého pobytu občana
v České republice v roce 1993.
Závěrem poznamenávám, že jsem
dal pokyn zhodnotit roční zkušenosti, z uplatňování
Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou
o sociálním zabezpečení a připravit
návrh případných změn a doplňků.
Příslušný materiál předložím
vládě k posouzení.
Věřím, pane poslanče, že Vám
tato odpověď dostatečně ukazuje snahu
ministerstva práce a sociálních věcí
o uspokojivé odstranění tvrdostí,
které při provádění zmíněné
smlouvy vůči některým občanům
v České republice dosud vznikly.
S pozdravem
Vážený pan
Prof. Ing. František Trnka
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR