Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Obecná část:

S účinností od 1. ledna 1993 byla jako jedna z částí komplexu nové daňově soustavy zavedena daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí, a to zákonem České národní rady č. 367/1992 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb. Tato úprava nahradila dřívější právní úpravu o notářských poplatcích, které vyměřovala a vybírala státní notářství.

Dosud platná úprava, kdy základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle platných cenových předpisů, resp. část ceny zjištěné, připadající na zčásti úplatný převod, byla v loňském roce přijata jako přechodná s předpokladem, že v průběhu doby bude nutno přejít na systém, kdy základem daně bude cena smluvní, tj. cena sjednaná dohodou. Vzhledem k tomu, že ve velké většině případů jsou ceny smluvní podstatné vyšší než ceny zjištěné podle cenových předpisů, byla v roce 1992 Českou národní radou přijata úprava spočívající v poměrně vysokém daňovém zatížení daní z převodu nemovitostí při převodech mezi cizími fyzickými osobami a u právnických osob, kde sazba činí 4 - 20 základu daně (III. skupina poplatníků).

Dosavadní zkušenosti z procesu transformace a privatizace majetku ukazují, že stávající daňové zatížení s progresivním zvýšením v závislosti na hodnotě nemovitosti je však neúměrné, zejména při převodech nemovitostí mezi právnickými osobami, kdy jsou převáděny nemovitosti značně hodnoty. K dalšímu zvýšení pak dochází v případech, kdy se převádí nemovitosti na právnické osoby se zahraniční majetkovou účastí a cena nemovitostí se pak zjišťuje podle § 24 vyhlášky č. 611/1992 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 393/1991 Sb., o cenách staveb, pozemků a trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků. V těchto případech se cena zjistí na základě technického ohodnocení podle metodiky běžné v zahraničí, zejména ve Spolkové republice Německo, popř. v Rakousku a přepočte se na českou měnu.

Nutnost novely tohoto zákona vyplynula z dosavadních poznatků z uplatňování zákona v praxi a zejména též v souvislosti s postupným přechodem na tržní ceny při úplatných převodech nemovitostí.

Nejpodstatnější navrhovanou změnou je snížení daňového zatížení úplatných převodů nemovitostí. Namísto dosavadních progresivních sazeb u daně z převodu nemovitostí, které činí 1% - 5% u I. skupiny poplatníků (nejbližší příbuzní), 3% - 10% u II.skupiny poplatníků a 4% - 20% u III. skupiny poplatníků, se navrhuje jednotná sazba daně z úplatného převodu nemovitostí u všech skupin poplatníků ve výši 5% z ceny zjištěné podle cenového předpisu platné v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná. Je-li však dohodnutá cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná. Jde tedy o odstranění progresivní stupnice daňově sazby a její nahrazení sazbou lineární.

Tento návrh vychází z potřeby

- podpořit trh s nemovitostmi,

- přiblížit se sazbám obdobných daní uplatňovaných v zemích Evropského společenství, kde sazby činí cca 3% - 4% z tržní ceny.

V návaznosti na snížení sazby daně z převodu nemovitostí s e navrhuje určité zvýšeni progrese sazby u daně dědické a darovací při nabytí majetku nad 40 mil. Kč,a to u I. skupiny z 5 % na 7 %, u II. skupiny z 10 % na 15 % a u III. skupiny ze 40 % na 50 %, jejichž dosavadní sazby jsou ve srovnání se sazbami uplatňovanými v zemích ES nízké. Zvýšení sazeb se týká nabytí majetku s cenou vyšší než 40 mil. Kč. Pro úplnost lze konstatovat, že například v Rakousku činí sazby daně dědické a daně darovací 2 % - 60 %, v Německu 3% - 70 % a ve Francii 5 % - 60 %.

Vysoká úroveň sazeb daně dědické a dané darovací v zahraniční vychází z toho, že jde o majetek získaný zpravidla bez vlastního přičinění. Jestliže příjmy, které podléhají dani z příjmů a k jejich získání je nezbytné vynaložit mnohdy i značné osobní úsilí, finanční a materiální prostředky, jsou zdaňovány sazbami převyšujícími 40 %, je vyšší daňové zatížení bezúplatně nabytého majetku opodstatněné.

V rámci této novely se zároveň upřesňují některá ustanovení zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí a to v zájmu jejich jednoznačného výkladu. Vychází se přitom z dosavadních poznatků a zkušeností ministerstva financí a územních finančních orgánů, které vykonávají správu těchto daní.

Zvláštní část:

l. K § 4 odst. 2:

Navrhovanou úpravou se upřesňuje propočet základu daně dědické. Zákonem tak bude jednoznačně stanoveno, které položky a v jaké výši se do základu daně nezapočítávají.

K § 5:

Nově se doplňuje stanovení poplatníka daně darovací v případech, kdy jde o darování z ciziny a do ciziny o fyzické osoby, které jsou bud občany České republiky nebo cizinci s dlouhodobým či trvalým pobytem v tuzemsku a o právnické osoby se sídlem na území České republiky. Podle současné úpravy by se daňová povinnost vztahovala i na případy darů mezi cizinci navzájem.

3. K § 6 odst. l;

Jde o legislativně technickou úpravu spočívající v přesnější definici předmětu daně darovací, zejména v případech, jde-li o bezúplatné nabytí pouze části majetku.

4. K § 6 odst. 2;

Touto úpravou dojde k rozšířeni předmětu daně darovací ve vztahu k cizině. Jedná se o možnost postihnout daní darovací nejen movité věci, které si obdarovaný pořídí z prostředků darovaných v cizině, ale i jiný movitý majetek (např. peněžní prostředky), které jsou darovány nabyvateli v cizině a které; doveze do tuzemska.

5. K § 6 odst. 3:

Z aplikace zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí v praxi vyplynula nutnost vymezit zákonem, která bezúplatná nabytí majetku nejsou předmětem daně darovací. Jedná se zejména o případy, kdy bezúplatné nabytí majetku je považováno za určitou formu příjmu a je tedy zdaňováno daní z příjmu podle zákona č.686/1982 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.Předmětem daně darovací nejsou nově ani prostředky poskytované pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci.

6. K § 6 odst. 6:

Tato úprava je nutná s ohledem na předpokládané uzavírání mezinárodních smluv nejen v oblasti daně dědické, ale i daně darovací.

7. K § 7 odst. 1 písm, c):

S ohledem na změnu režimu zdanění převodů nemovitostí v případech, kdy je nemovitost převáděna za cenu nižší než je cena zjištěná, je nutno vypustit v ustanovení o základu dané darovací snížení tohoto základu o úplatu v případě, kdy je majetek nabýván jen zčásti bezúplatně a zároveň je sjednocen režim odpočtu cla a daně placené při dovozu s ostatními odčitatelnými položkami.

8. K § 7 odst. 1:

Navrhovaná úprava představuje legislativně technickou úpravu ve vymezení základu daně darovací.

9. a 10. K K § 7 odst. 3 a 4:

Zpřesňuje se postup při výpočtu daně darovací v případech darů majetku po částech. Ustanovení odstavce 4 je v souvislosti s úpravou provedenou v bodě 7 nadbytečné.

11. K § 8 odst. 1 písm, b) a c):

Doplňuje se ustanovení týkající se poplatníka daně z převodu nemovitostí u vyvlastnění, kdy poplatníkem by měl být nabyvatel a nikoliv převodce, jako je tomu doposud, protože jde o akt ve prospěch nabyvatele nemovitosti.

Nahrazuje se po jem nabyvatel věcného břemene, pojmem oprávněný z věcného břemene, což odpovídá dikci občanského zákoníku. Toto ustanovení se rozšiřuje o institut jiného plnění obdobného věcnému břemeni, které se navrhuje zdanit daní z převodu nemovitostí v případě darování nemovitosti stejně jako věcné břemeno i když nepůjde v tomto případě o zápis do katastru nemovitostí.

12. K § 9 odst. 1:

Uvedené ustanovení se zpřesňuje o institut vypořádání podílového spoluvlastnictví. Zároveň text písm. a) za středníkem je nadbytečný a vypouští se.

13. K § 9 odst. 2:

Jednoznačně se stanoví, že předmětem daně z převodu nemovitostí je převod nemovitostí v případě odstoupení od smlouvy.

14. K § 9 odst. 3 a 4:

Jedná se o drobnou legislativní úpravu.

18. K § 10:

Navrhuje se stanovit jako základ daně z převodu nemovitostí cenu zjištěnou podle cenového předpisu platného v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná. Je-li však dohodnuta cena vyšší než cena zjištěná, bude základem daně cena sjednaná.

Základem již nebude část ceny zjištěné připadající na zčásti úplatný převod. Dojde tím k odstranění zdanění případného rozdílu mezi nižší cenou sjednanou a vyšší cenou zjištěnou daní darovací, která u III. skupiny poplatníků má značné vysokou progresi (7% - 40 %), což vyvolávalo velmi negativní odezvu.

16. K § 11 odst. 3:

1)čelem této úpravy je jednoznačně stanovit zařazení osob do skupin tak, aby nedocházelo ke sporům při aplikaci zákona. U strýců a tet se navrhuje zařazení do II. skupiny pouze na základě příbuzenství v řadě pobočné. Dochází ke zpřesnění textu vymezením osob, které žily ve společné domácnosti, a to v souladu s vymezením těchto osob v občanském zákoníku.

17. - 20. K § 12 až 15:

V těchto ustanoveních jsou nově navrženy sazby daně dědické a darovací podle zařazení osob do jednotlivých skupin. Dochází ke zvýšení sazby při nabytí majetku vyšší hodnoty, zůstává však zachováno zvýhodnění při bezúplatném nabytí majetku mezi blízkými příbuznými.

§ 15 pak upravuje jednotnou lineární sazbu daně z převodu nemovitostí pro všechny poplatníky bez ohledu na jejich příbuzenské nebo jiné vzájemné vztahy. Odstraňuje se tak dosavadní progresivní daň stoupající v závislosti na hodnotě převáděného majetku, která nemá u této daně opodstatnění.

21. K § 17:

Dosavadní úprava o minimální výši daně (100 Kč) se jev i zejména u daně z převodu nemovitostí jako nepřiměřená a to hlavně v případech výměn či převodů nepatrných částí pozemků, kdy cen a převáděného majetku ani nedosahuje výše minimální daně. S ohledem na výdaje správce daně však považujeme za žádoucí minimální daň i v těchto případech zachovat, a snížit její výši na 60,- Kč.

Nově se zařazuje i ustanovení o penále, které se nepředepíše, nepřesáhne-li uvedenou částku.

22. K § 18:

V novém odstavci 1 se s ohledem na značně komplikované způsoby vypořádání dědictví a tím i komplikovaný propočet daně dědické navrhuje, aby poplatník v daňovém přiznání uvedl veškeré údaje o majetku a jeho nabyvateli. Vlastní propočet daně dědické provede správce dané.

V zájmu zachování jednotného režimu pro všechny tři typy daní je navržen tento způsob daňových přiznání i u daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

23. K § 19

Při vypořádání dědictví na základě dohody dědiců v některých případech veškerý majetek nebo jeho převážnou část nabývá jeden z dědiců a zavazuje se vyplatit dědické podíly ustupujícím dědicům. Obdobně tomu je při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V zájmu zachování jednotného režimu zdanění majetku je proto nezbytné v odst. 1 i u výplat těchto podílů vymezit, která část majetku bude podléhat zdanění a která nikoliv.

U jednotlivých druhů vkladů upravených v občanském zákoníku a obchodním zákoníku vznikají určité nejasnosti u pojmu "běžný účet". K jednoznačnému vymezení tohoto pojmu se výslovně z režimu osvobození od daně dědické a daně darovací vylučují prostředky vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely. Zároveň se obdobně jako v písm.a) tohoto ustanovení vymezuje majetek nepodléhající zdanění v případech výplat dědických podílů a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů.

Nově zapracovává osvobození částek poskytnutých na základě nově připravovaného zákona o penzijním připojištění, který by měl nabýt účinnosti rovněž k 1.1.1994.

Drobné legislativně technické úpravy jsou provedeny i v odst. 3.

V zájmu srozumitelnosti se uvádí celé nové zněni § 19.

4. K § 20:

Podle stávající právní úpravy je daňové osvobození koncipováno podle druhu organizací, které vykonávají právo hospodaření s hmotným národním majetkem.

V zásadě jsou od daně osvobozeny rozpočtové organizace, příspěvkové organizace a státní fondy. Osvobození se nevztahuje na státní podniky.

Zůstává zachováno osvobození obcí od daně darovací a dané dědické, neposkytuje se jim však osvobození od daně z převodu nemovitostí, neboť se jedná zpravidla o úplatné převody v rámci podnikatelské činnosti obcí a jejich majetku, který byl na obce mnohdy převeden bezúplatně z vlastnictví státu. Současně se výslovně upravuje osvobození od daně dědické a daně darovací u rozpočtových organizací a příspěvkových organizací zřízených obcemi.

U daně z převodu nemovitostí se nově navrhuje osvobození převodů vlastnictví souvisejících s likvidací akciových společností a společností s ručením omezeným se 100 % účastí státu.

Osvobození od dané z převodů nemovitostí se u obcí rozšiřuje na případy převodů vlastnického práva k nemovitostem na dobrovolné svazky obcí vytvořené podle § 20a) zákona ČNR č.410/1992 Sb., o obcích, k zabezpečení určitých zákonem stanovených činností.

Ustanovení upravující osvobození právnických osob od daně dědické a daně darovací ve veřejném zájmu se zpřesňuje a výslovně se stanoví osvobození bezúplatných převodů majetku, který je určen pro výchovu dětí a mládeže a pro požární ochranu.

V souvislosti s probíhající privatizací státního majetku vznikla nutnost rozšířit osvobození i na převody majetku akciových společností se 100% státní účastí, které probíhají v souladu se schváleným privatizačním projektem, ale mimo Fond národního majetku ČR.

Další osvobození se poskytuje při výměnách pozemků a zřizování věcných břemen k pozemkům, které budou probíhat na základě ust. § 19 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, na základě celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a investiční výstavbu. Jedná se zde o celospolečenský zájem, kdy výměna pozemku či zřízení věcného břemene může proběhnout i proti vůli vlastníka.

V návaznosti na ustanovení § 47 zákona ČNR č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů, kdy dař nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání, navrhuje se po dobu rozhodnou pro osvobození vkladů vložených do obchodních společností nebo družstev, zastavit běh prekluzivní lhůty pro vyměření daně.

V odst. 6 písm. g) tohoto ustanovení se doplňuje osvobození převodů bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů (tj. nově navrhovaného zákona o vlastnictví k bytům) od dané z převodu nemovitostí a daně darovací.

Osvobození od dané z převodu nemovitostí u novostaveb je nutno precizovat tak, aby bylo zřejmě, že je osvobozen pouze první převod nebo přechod vlastnictví k jedné a téže stavbě, která je dokončenou novostavbou nebo rozestavěnou novostavbou. Z praxe jsou signalizovány případy, kdy po prvním úplatné m osvobozeném převodu rozestavěné nemovitosti jsou na této stavbě provedeny další stavební práce a stavba jako nedokončená je dále úplatně převáděna s požadavkem na další osvobození. Dochází též k upřesnění tohoto ustanovení o osvobození obcí při převodech nedokončené bytové výstavby či jiných nedokončených staveb.

Do tohoto ustanovení se dále doplňuje osvobození od daně darovací a daně dědické v případech nabytí vlastnictví k nemovitostem, které jsou kulturními památkami. Vlastníci kulturních památek jsou podrobeni režimu zákona o státní památkové péči, který poměrně významně vlastnické právo omezuje bez obligatorní náhrady. Navrhovaná daňová úleva je jednou z takových forem náhrady. Tím, že se vztahuje pouze na osoby zařazené v I. skupině, zamezuje spekulativním převodům, je však pro rodinu významným zdrojem financí potřebných při nařízených opravách.

25. K § 21 odst. 1:

Ustanovení tohoto odstavce se doplňuje o požadavek předložit současně s daňovým přiznáním též znalecký posudek o ceně nemovitosti, s výjimkou případů převodů vlastnictví k pozemkům bez trvalých porostů a staveb, kde lze cenu pozemku vypočítat podle cenového předpisu bez odborného posudku soudního znalce.

26. K § 21 odst. 2:

Osvobození od povinnosti podávat daňové přiznání u dané darovací se navrhuje omezit pouze na dary; které jsou od daně osvobozeny dle 19 odst. 1 a 3 a kde jde o bezúplatné nabytí majetku Českou republikou. V ostatních případech je nutno aby správce daně měl možnost posoudit, zda podmínky osvobození byly skutečně splněny a zda nejde pouze o domněnku daňového subjektu, že je od daně osvobozen.

27. K 21 odst. 3:

Navrhuje se přenést povinnost podat daňové přiznání u daně národního majetku České republiky a z Pozemkového fondu České republiky, pokud souvisejí s realizací privatizačních projektů, na nabyvatele, neboť tyto fondy nejsou schopny vzhledem k množství případů a personálnímu vybavení fyzicky zabezpečit podání daňových přiznání. Správce daně však potřebuje daňová přiznání pro evidenci pohybu a cen nemovitostí a pro kontrolu v případě dalšího daňového řízení.

28. § 21 odst. 4:

Jde-li o řízení ve věci daně dědické, není stejnopis soupisu majetku dostatečným podkladem pro daňové řízení. Je nezbytné, aby finančním úřadům byl k dispozici celý dědický spis z něhož správce daně zjistí jednotlivé podíly dědiců, vzájemné vyrovnání a výplaty dědiců mezi sebou v rámci dohody o vypořádání dědictví. Stanoví se rovněž povinnost správce daně do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vyměření daně vrátit dědický spis soudu.

Povinnost zasílat příslušné podklady pro účely vyměření daní se rozšiřuje o Středisko cenných papírů, jde-li o darování cenných papírů. S přihlédnutím k velkému počtu jednotlivých zápisů do katastru nemovitostí katastrálními úřady těž v případech, kdy nepůjde pouze o vklady do katastru nemovitostí, ale i o další zápisy, (např. záznamy, poznámky), půjde-li o jiný zápis nabytí nemovitosti než smlouvou, (např. vyvlastněním, výkonem rozhodnutí, dražbou a pod.), je třeba počítat nezbytné s materiálním posílením katastrálních úřadů. Tím dojde též k podstatnému omezení možnosti daňových úniků při převodech nemovitostí.

29. K § 22:

Stanovení lhůt pro vyměření daně v ust. § 47 zákona o správě daní a poplatků je pro účely daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí nevyhovující zejména z toho důvodu, že váže počátek lhůt na ukončení tzv. zdaňovacího období. Počátek lhůt pro vyměření daně dědické, darovací či z převodu nemovitostí je nezbytné vázat na okamžik podání daňového přiznání.

30. K § 23 odst. 2:

Lhůta pro osvobození převodu nemovitého majetku vydaného podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů se s ohledem na postup při vydávání majetku dle cit, zákona prodlužuje na dobu tří let, tj. do konce roku 1995.

31.- 32. K § 24:

Agenda vyměřování notářských poplatků za úkony nepřešla (na rozdíl od vyměřování notářských poplatků z dědictví, převodu nemovitostí a darování) na žádný orgán. Ze strany finančních orgánů, ale i soudů je upozorňováno na skutečnost, že notář 3 v některých případech nesplnili úkoly vyplývající ze zákona č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a notářské poplatky za provedené úkony nevyměřili, ačkoliv jim zákon tuto povinnost ukládal.

Vzhledem k tomu, že spisy, týkající se převodu vlastnického práva k nemovitostem, které nebyly do 31. 12. 199 vyřízeny státním notářstvím, byly postoupeny katastrálním úřadům a jsou u nich také uloženy, bylo by administrativně náročné tyto spisy vyhledávat, vracet soudům k doměření a opět ukládat u katastrálních úřadů.

Je proto nezbytně, aby v případech, kdy příslušné spisy jsou uschovány v úschově okresních soudů, vyměřil, resp. doměřil notářské poplatky za úkony příslušný soud a v případech, kdy se spisy nachází v úschově katastrálních úřadů, tyto poplatky vyměřil příslušný katastrální úřad.

Obdobně se upravuje i postup při odvolání proti rozhodnutí státních notářství o vyměření notářských poplatků za úkony podaném po 1. 1. 1993.

33. K § 28 odst. 3 a 4:

Navrhuje se zmocnit ministerstvo financí, aby upravit o prováděcím předpisem postup při aplikaci ustanovení zákona pro výpočet uvedených daní, zejména daně dědické v souvislosti s vypořádáním bezpodílového spoluvlastnictví manželů a výplat dědických podílů jednotlivým dědicům a zdanění převod u vlastnictví k nemovitostem na základě smlouvy o koupi najaté věci (leasing).

Při převodech vlastnictví k nemovitostem na základě kupních smluv dochází v současné době v řadě případů k odstoupení od smlouvy. Občanský zákoník vychází ze zásady, že smlouvy musí být dodržovány, odstoupení od smlouvy je však možné, jestliže je to v zákoně stanoveno nebo účastníky smlouvy dohodnuto. V kupních smlouvách, které jsou v současné době uzavírány, je zpravidla dohodnuto, že pokud příslušná částka nebude do stanovené doby zaplacena, může prodávající odstoupit od kupní smlouvy, Odstoupením ad smlouvy se smlouva ruší od počátku a katastrální úřad původní vklad práva k nemovitostem do katastru nemovitostí zruší záznamem.

V zájmu odstranění nejasností vznikajících v návaznosti na občanskoprávní úpravu odstoupení od smlouvy, poskytuje se finančním ředitelstvím možnost řešit odůvodněně případy tvrdosti při odstoupení od smlouvy prominutím daně z převodu nemovitostí.

34. Uvádějí se odkazy na příslušné právní předpisy.

35. Čl. II. - upravuje přechodně ustanovení nezbytné pro postup správce daně i výpočet daně poplatníkem v souvislosti s novelou tohoto zákona, pokud skutečnost, která je předmětem daně nastane do konce roku 1993, i když daňové řízení proběhne až v roce 1994. Současně řeší i případy, kdy odstoupení od smlouvy bylo zapsáno do katastru nemovitostí v roce 1993 a odůvodněné případy bude nezbytné řešit formou daňové úlevy.

36. Čl. III - pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu k vydání úplného znění zákona za účelem přehlednosti právní úpravy.

Závěr:

Navrhované snížení sazby daně z převodu nemovitostí je poměrně vysoké, mělo by však přispět k oživení trhu s nemovitostmi. Dá se předpokládat i určité zvýšení výnosu z této daně vlivem zvýšení cen nemovitostí.

S ohledem na vývoj příjmů z notářských poplatků (s vyloučením příjmů za poplatky úkonové) a daně dědické, darovací a z převodu nemovitostí v průběhu roku 1993 lze očekávat celoroční příjem z těchto poplatků a daní do státního rozpočtu ve výši cca 1.900 mil.Kč. Výnos v roce 1993 bude zřejmě nesouměřitelný s výnosem z roku 1992, kdy značný nárůst byl zjevně ovlivněn procesem restitucí s následnými převody restituovaných majetků.

V roce 1993 dochází k určité stagnaci trhu s nemovitostmi, částečně i z důvodu vysoké daně z převodu nemovitostí, hlavně však zřejmě z důvodu převisu nabídky nad poptávkou s ohledem na vysoké požadavky prodávajících a z důvodu nedostatku kapitálu. V roce 1994 lze však předpokládat tendence směřující k oživení trhu s nemovitostmi a to zejména s ohledem na změnu sazby daně z převodu nemovitosti.

Vzhledem k tomu i k vývoji příjmů z uvedených daní a ještě i notářských poplatků vyměřovaných finančními úřady v průběhu roku 1993, je očekáván přibližný celkový příjem do státního rozpočtu v roce 1994 z titulu daně dědické,darovací a z převodu nemovitostí jakož i ještě vyměřovaných notářských poplatků zhruba na úrovni 2 mld. Kč (viz tabulka) za předpokladu,že snížení sazby daně z převodu nemovitosti bude částečně kompenzováno uvažovaným zvýšením cen nemovitostí na základě cenového předpisu.

Očekávaný příjem v sobě zahrnuje i zohlednění zvýšen i progrese u daně dědické a darovací v I. skupině z 5% na 7%,ve II. skupině z 10% na 15% a u III, skupiny ze 40% na 50%. Konkrétní finanční dopady těchto úprav nelze přesněji vyčíslit z důvodu, že neexistuje podrobnější či majetková statistika, zejména hodnot a struktury nabývaného majetku, počtu úplatných převodů a bezúplatných převodů i příbuzenského vztahu jednotlivých poplatníků. Současné nelze přesněji odhadnout počet budoucích převodů či přechodů majetku a jeho struktury a hodnoty převáděného majetku.

Přesnější kvantifikace není možná též z důvodu,že není definitivně vyřešena otázka cen nemovitostí v budoucím obdob i. Nová právní úprava si nevyžádá vyšší počet pracovních sil u finančních úřadů, k určitému posílení počtu pracovních sil bude nutno přistoupit u katastrálních úřadů. Snížením horní hranice sazby u daně z převodu nemovitostí se navržená úprava přibližuje stavu v zemích ES.

V Praze dne 27. října 1993