Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancem následující interpelaci poslance Pavla Seifera na ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci Jiřího Skalického. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pan

Jiří Skalický

ministr pro správu národního

majetku a jeho privatizaci

prostřednictvím pana

PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Vážený pane ministře,

obracím se na Vás opět ve věci kamenolomu Dobkovičky a jedná se mi tentokrát opět o způsob privatizace kamenolom. Na základě zcela jednoznačných a v podstatě nezpochybnitelných číselných údajů jsem dospěl k závěru, že forma privatizace veřejnou soutěží je v tomto specifickém případě v zásadě nepřípustná. Narozdíl od privatizace různých továren či provozoven takovýto privatizovaný objekt je nedílnou součásti krajiny a jeho produkty a nakládání s nimi mají široký ekologický dopad. Vezmeme-li v úvahu pouze skutečnost, že při zvýšení těžby kamene jednak likvidujeme přírodní objekt a jednak dopravu vytěženého materiálu dále zatěžujeme životní prostředí, dospějeme k závěru, že v ideálním případě bychom měli takovou těžbu zastavit úplně. Uvědomuji si, že to samozřejmě není možné, ale musíme se snažit, aby když už k těžbě dochází byly dopady do životního prostředí pokud možno co nejvíce omezeny.

Kamenolom Dobkovičky se nachází v chráněné krajinné oblasti Českého středohoří po levém toku řeky Labe směrem z Lovosic do Ústí nad Labem. Má výhodnou polohu z hlediska přepravních možností po železnici, kde roční kapacita je na úrovni 30% podniku a zbytek je umožněn silniční přepravou. Není vyloučena lodní přeprava, avšak ta je při navážení zatížena silniční přepravou.

Sama tato přednost přepravy odbytu má stinnou stránku z hlediska životního prostředí podmínek ekologie ve vazbě na chráněnou oblast a v neposlední řadě kamenolom musí respektovat sociální důsledky občanů obcí, kterých se vážnost tohoto problému dotýká.

Geofondem povolená těžba rovná vlastním výkonům je do 670.000 tun ročně. Limit takto stanovený byl snížen na základě jednání s orgány životního prostředí a těžbou dotčených obcí na hranici 450-500 tisíc tun ročně. Takto stanovený a přísně dodržovaný limit částečně respektuje ty požadavky, které narušují sociální a ekologické důsledky regionu.

Z uvedeného vychází, že jakékoliv zvyšování těžby, které by se spíše dalo označit jako drancování, je neúnosné a tudíž nelze vědomě dohodnuté normy těžby porušovat.

Z toho vychází ekonomie lomu. Lom je schopen v takto stanovených podmínkách produkovat 35-38 tisíc tun drceného kameniva měsíčně a při o ceně 89 Kč za jednu tunu expedovaného zboží získat 3.200.000,- - 3.800.000,- Kč.

Pozn.; o cena 89,- Kč za tunu je stanovena na přímé vazbě ekonomie stavebních organizací.

Při odečtení prvotních nákladů kterými jsou:

Co by znamenala privatizace lomu formou soutěže?.

Nutná potřeba finančních prostředků by vyvolala:

1. Zvýšení těžby a výkonů na dvojnásobek a výše - přímá vazba na tržní cenu a s tím spojené zmíněné sociální dopady na občany dotčených obcí, do ekologie apod.

2. Zvýšení prodejní ceny kameniva na neúnosnou hranici z pohledu odběratele stavebních organizací a následné vazby z toho vyplývající.

3. Zvýšení zátěže průjezdu nákladních aut bezprostředně dotčených obcí, tím i zvýšené nebezpečí v silničním provozu.

4. Případné snížení počtu pracovníků.

A co by znamenalo privatizovat podnik formou přímého prodeje.

1. Žádost na přímý prodej má podanou spol. s r.o. Kamenolom Dobkovičky, která byla založena výlučně za účelem převzetí lomu. Jedná se o dlouholeté pracovníky lomu s odbornou způsobilostí.

2.Přímý prodej uvažuje o tržní ceně na úrovni účetní hodnoty, ve výši 36.-40.- mil. Kč.

3. Uvedená kupní cena 36-40 mil. Kč vyvolá zvýšení sazby za prodej 1 tuny kameniva 110-125 Kč, což bude krýt zvýšené náklady na úvěr a úrokovou sazbu úvěru.

Z uvedeného je třeba zvážit zda je výhodnější okamžité získání miliónů, nebo v opačném případě dlouhodobě získávat i více včetně sociálního zbezpečení, zaměstnanosti a efektivnějšího využití přírodního bohatství ve vazbě na čisté zisky. Kamenolom nepotřebuje zahraniční kapitál, není zavázán do větších celků, je životaschopný z vlastních prostředků.

Kamenolom nepožaduje financování ze státních prostředků a navíc odvede do státního rozpočtu značné finanční prostředky. Forma soutěže nepochybně znamená nereálnost přežití jakékoliv organizace, která soutěž vyhraje.

Z výše uvedených důvodů se na Vás, vážený pane ministře, obracím s touto interpelací a žádám, aby mi byly sděleny informace o privatizačních záměrech s podrobným zdůvodněním preferencí. Žádám také, aby byla zvolena taková varianta privatizace, která by znamenala rozumně podložený a co největší hmotný efekt a zároveň co největší obecný prospěch.