Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Parlament se usnesl na tomto ústvním zákoně České republiky:

Ústavní zákon stanoví kdy a za jakých podmínek vykonává lid státní moc přímo formou všelidového hlasování (dále jen "referendum").

1) V referendu může být předložena občanům k rozhodnutí důležitá otázka vnitřní nebo zahraniční politiky státu a otázka přijetí nebo zrušení zákona.

2) Otázka předložená k rozhodnutí v referendu musí být formulována tak, aby na ni bylo možno jednoznačně odpovědět "ano" nebo "ne". Je-li v téže věci předkládáno několik řešení, musí být otázky formulovány tak, aby se navzájem nevylučovaly a aby se hlasující mohl jednoznačně rozhodnout. V referendu může být předloženo k rozhodnutí více otázek.

Předmětem referenda nemohou být základní lidská práva a svobody občanů vyhlášené v Listině základních práv a svobod [Sbírka zákonů České republiky, částka 1/1993] daně poplatky a státní rozpočet.

1) Referendum vyhlašuje prezident České republiky do 15 dnů od doručení návrhu oznámením ve Sbírce zákonů [§ 2 písm. e) zákona č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky]. Oznámení o vyhlášení referenda obsahuje zejména:

a) otázku, o níž má být v referendu rozhodnuto,

b) území, na kterém se referendum bude konat,

c) den, popř. dny, kdy se referendum bude konat.

2) Referendum se koná na celém území České republiky anebo na území jednoho či několika vyšších územních samosprávných celků. Návrh na vyhlášení referenda může vymezit území, na němž se má referendum konat, i jinak.

Návrh na vyhlášení referenda může prezidentovi republiky předložit

a) Poslanecká sněmovna Parlamentu,

b) vláda republiky,

c) skupina oprávněných občanů (petiční výbor).

Toto právo je účinné jen tehdy, pokud budou splněny i další náležitosti stanovené tímto zákonem.

1) Poslanecká sněmovna Parlamentu může svým usnesením stanovit, že o důležité otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu a přijetí nebo zrušení zákona, v těch případech, kdy to tento zákon připouští, rozhodnou občané v referendu.

2) O podání návrhu na vyhlášení referenda a jeho přijetí Poslaneckou sněmovnou platí stejné podmínky jako pro podání návrhu zákona a přijetí usnesení.

1) Vláda má právo předložit občanům k rozhodnutí v referendu otázku přijetí nebo zrušení zákona, který předložila, ale který Parlament odmítl.

2) Návrh na vyhlášení referenda schvaluje nadpoloviční většinou svých členů.

3) Vláda nemůže právo podle odstavce 1) využít, pokud ji Poslanecká sněmovna nevyslovila nebo odepřela vyslovit důvěru anebo které vyslovila nedůvěru.

4) Jestliže byl v referendu takovýto zákon přijat, prezident Poslaneckou sněmovnu Parlamentu rozpustí. V opačném případě vláda podá demisi.

1) Skupina oprávněných občanů může předložit návrh na vyhlášení referenda podle čl. 5 písm. c), kterým se má rozhodnout o důležité otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu, pokud jej svým podpisem podpořilo alespoň 10% občanů oprávněných k hlasování na území, kde se má referendum konat. Návrh musí mít náležitosti podle zvláštního zákona. [Zákon č. 84/1990 Sb., o právu petičním]

1) Návrh skupiny oprávněných občanů na vyhlášení referenda podle čl. 5 písm. c), kterým se má rozhodnout o přijetí nebo zrušení zákona, musí být podložen vypracovaným a zdůvodněným návrhem zákona: návrh musí být podpořen peticí, kterou podepsalo alespoň 15% občanů oprávněných k hlasování na celém území České republiky.

2) Petiční výbor návrh zákona, o kterém se má v referendu rozhodnout, předloží vládě. Ta ho projedná a se svým stanoviskem předloží Parlamentu.

3) Nevyhoví-li Parlament občanům, prezident vyhlásí do 15 dnů referendum. Vyhoví-li Parlament a návrh zákona přijme, k referendu nedojde.

1) Prezident republiky může ve lhůtě podle čl. 4 odmítnout návrh na vyhlášení referenda, jestliže navržené otázky, které měly být v referendu předloženy, nejsou jednoznačné nebo srozumitelné nebo nemohou být předmětem referenda. V takovém případě návrh s připomínkami vrátí tomu, kdo návrh předložil. Pokud předkladatel na původních otázkách setrvá, prezident republiky referendum vyhlásí do 15 dnů od opětovného doručení návrhu.

2) Návrh na vyhlášení referenda předložený podle čl. 5 písm.c), který prezident republiky odmítne podle odst. 1) vyhlásit, předloží s připomínkami Ústavnímu soudu České republiky. Rozhodnutí Ústavního soudu je pro prezidenta závazné.

1) Referendum se vykoná do 60 dnů ode dne uveřejnění oznámení o vyhlášení referenda ve Sbírce zákonů.

2) Referendum podle tohoto ústavního zákona lze konat nejpozději pět měsíců před uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny.

1) Právo hlasovat v referendu má každý, kdo je oprávněn volit do Parlamentu (dále jen "oprávněný občan").

2) Je-li referendum vyhlášeno jen na části území republiky, je orpávněným občanem pouze ten, kdo má trvalý pobyt [Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů] v některé obci nacházející se na této části území.

1) Návrh předložený v referendu podle tohoto ústavního zákona je přijat, vyslovila-li se pro něj nadpoloviční většina oprávněných (alternativa - zúčastněných) občanů.

2) Rozhodnutím o důležité otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu přijatým v referendu jsou orgány moci zákonodárné, výkonné a orgány územní samosprávy vázány. Rozhodnutí o přijetí nebo zrušení zákona přijaté v referendu má účinky přijetí nebo zrušení zákona; zákon přijatý nebo zrušený referendem může Parlament změnit či zrušit nejdříve za pět let.

1) Výsledek referenda vyhlašuje prezident republiky ve Sbírce zákonů oznámením.

2) Oznámení výsledku referenda obsahuje zejména:

a) otázku (otázky), o které se v referendu rozhodovalo nebo úplné znění přijatého zákona,

b) území na kterém se referendum konalo,

c) den, popř. dny, kdy se referendum konalo,

d) celkový počet občanů oprávněných k účasti na referendu

e) celkový počet oprávněných občanů, kteří se účastnili hlasování v referendu

f) celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku předloženou v referendu odpověděli "ano" a celkový počet oprávněných občanů, kteří na otázku odpověděli "ne" event. celkový počet oprávněných voličů, kteří se vyjádřili pro jednotlivé řešení ke každé jednotlivé otázce.

Referendum vykonané podle tohoto zákona se může o stejné otázce opakovat nejdříve za pět let.

Zákon Parlamentu České republiky stanoví způsob provádění referenda.

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, se doplňuje tak, že k dosavadnímu článku 87 odst. 1 se doplní odstavec 1, tohoto znění:

"1) o návrhu prezidenta republiky na nepřípustnost referenda navrženého skupinou orpávněných občanů se rozhoduje podle zvláštního ústavního zákona".

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Obecná část

Předložený návrh ústavního zákona o referendu navazuje na zásady ústavního zákona o referendu, které již byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu v prvním volebním období kladně projednány. Platná Ústava České republiky předpokládá v Čl. 2, že princip svrchovanosti občanské společnosti jako zdroje veškeré moci ve státě, se realizuje jednak prostřednictvím institutů reprezentativní demokracie (přímým či nepřímým podílem na konstituování a činností orgánů státní moci) a dále cestou přímé demokracie. Nejrozšířenějším prostředkem přímé participace lidu na výkonu státní moci je všelidové hlasování - referendum.

Výše citovaný článek Ústavy předpokládá, že přímý podíl občanů na výkonu moci bude upraven ústavním zákonem. Předložený návrh ústavního zákona o referendu představuje realizaci uvedeného ústavního pokynu, přičemž volí nejustálenější formu přímé demokracie uznávanou ve všech vyspělých demokratických státech - všelidové hlasování.

Návrh předpokládá, že předmětem všelidového hlasování bude možné učinit důležité otázky vnitřní nebo zahraniční politiky, jejichž řešení připouští dvě zásadně odlišné varianty nebo více řešení, a otázku přijetí nebo zrušení zákona. Rozhodnutí přijaté v referendu bude závazné pro složky zákonodárné a výkonné moci pro realizaci jejich obecně politických kroků v předmětné oblasti a rozhodnutí o přijetí nebo zrušení zákona má účinky přijetí nebo zrušení zákona, které nebude možné po stanovenou dobu měnit nebo zrušit.

Předmětem referenda nemohou být práva a svobody občanů vyhlášené v Listině základních práv a svobod, otázky daní a poplatků a státní rozpočet.

Podle předloženého návrhu bude k vyhlášení referenda oprávněn pouze prezident republiky, který ho však nebude moci vyhlásit z vlastní vůle, ale pouze na základě iniciativy Poslanecké sněmovny, vlády, skupiny oprávněných občanů, pokud je svým podpisem podpořil kvalifikovaný počet oprávněných voličů. S ohledem na zákaz konání referenda pro omezený okruh otázek se současně upravuje i procedura odmítnutí návrhu referenda.

Přijetí zákona nepředstavuje žádné zatížení státního rozpočtu; náklady spojené s vlastním provedením referenda budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Zvláštní část

Článek 1

Vymezuje předmět ústavního zákona, kterým je všelidové hlasování jako forma přímého výkonu státní moci občany státu ve smyslu Čl. 2 odst. 2) Ústavy. Jde tedy o věcně odlišnou problematiku od tzv. místního referenda, upraveného v zákoně č. 367/1990 Sb., o obcích a v zák. č. 298/1992 Sb., o volbách do zastupitelstev a o místním referendu.

Článek 2

Jde o pozitivní vymezení předmětu referenda, kterým může být důležitá otázka vnitřní nebo zahraniční politiky státu a otázka příjetí nebo zrušení zákona. Otázky musí být formulovány tak, aby bylo na ně možné odpovědět pouze "ano" nebo "ne".

Článek 3

Stanoví, co nemůže být předmětem referenda.

Článek 4

Toto ustanovení zakládá výlučnou pravomoc hlavy státu vyhlašovat referendum, avšak pouze na základě návrhu oprávněného subjektu. Současně se stanovuje obsah oznámení a vymezuje prostorová působnost vyhlášeného rererenda. Referendum se vykoná na celém území České republiky a výjimečně i na části jejího území.

Článek 5

Předpokládá se, že právo iniciovat referendum bude náležet Poslanecké sněmovně, vládě a skupině oprávněných občanů, pokud budou splněny další náležitosti stanovené tímto zákonem.

Článek 6

Stanovuje podmínky, za kterých Poslanecká sněmovna může předložit návrh na vyhlášení referenda; při podání návrhu se postupuje podle Čl. 41 Ústavy a pro jeho přijetí se předpokládá stejné kvórum, jako pro přijímání běžných usnesení sněmovny podle Čl. 39 odst. 1) a 2) Ústavy.

Článek 7

Vláda má právo předložit návrh na konání referenda pouze v jednom případě - při odmítnutí svého návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou. Pro jednání ve vládě o návrhu referenda se nestanoví žádné zvláštní podmínky, ale vychází se ze znění Čl. 76 Ústavy. Vláda nemůže referendum iniciovat v případě, že nemá důvěru Poslanecké sněmovny. Protože se jedná o řešení kolize mezi vládou a Poslaneckou sněmovnou, jsou s rozhodnutím spojeny závažné důsledky pro vládu nebo Poslaneckou sněmovnu.

Článek 8

Ohledně všelidové iniciativy k vyhlášení referenda v důležité otázce vnitřní nebo zahraniční politiky státu se odkazuje na zákon o právu petičním, který dostatečně upravuje proceduru předkládání návrhu a ověřování splnění podmínky kvóra oprávněných občanů, potřebného k podání platného návrhu. Při projednávání zásad ústavního zákona bylo doporučeno, aby toto kvórum představovalo nejméně 700 000 občanů. Návrh ústavního zákona počet snižuje na 10% občanů z celkového počtu voličů, tj. cca 500 000 občanů. I tak se jedná o vysoký počet, protože pravidlem v sousedních zemích jsou počty nižší o jeden řád.

Článek 9

Podmínkou všelidové iniciativy směřující k vyhlášení referenda, kterým má být přijat nebo zrušen zákon, je vypracování zdůvodněného návrhu zákona. Kvórum potřebné k podání platného návrhu se zvyšuje na 15%, tj. cca na 750 000 občanů. To zaručí, že toto ustanovení se uplatní jen ve výjimečných případech. Dále se v souladu se zněním Čl. 44 odst. 1) dává vládě možnost vyjádřit se k návrhu zákona.

Parlamentu se dává na zvážení, zda návrh zákona předložený všelidovou iniciativou přijme či zruší, nebo této iniciativě nevyhoví. V případě kladného rozhodnutí referendum neproběhne.

Článek 10

S ohledem na zákaz konání referenda v otázkách vymezených v čl. 3 se dává hlavně státu možnost odmítnout podaný návrh a s připomínkami jej vrátit iniciátorovi. V případě iniciace referenda ze strany skupiny občanů posoudí ústavnost návrhu Ústavní soud.

Článek 11

Lhůta 60 dnů pro vykonání referenda se jeví jako přiměřená pro jeho technickou a organizační přípravu i pro event. kampaň politických subjektů před referendem. Počátek této lhůty je nutné počítat od obecně dostupného a jednoznačného termínu, kterým je nepochybně datum zveřejnění oznámení o konání referenda ve Sbírce zákonů. Zákaz konání referenda pět měsíců před uplynutím volebního období Poslanecké sněmovny je odůvodněn požadavkem, aby se nepřekrývala volební kampaň s kampaní před referendem.

Článek 12

Hlasovací právo v referendu se vymezuje stejně jako aktivní hlasovací právo do Poslanecké sněmovny. Koná-li se referendum jen na části území stanoví se, že oprávněným občanem je pouze ten, kdo má trvalý pobyt v některé obci nacházející se na této části území republiky. Tímto způsobem se zabrání záměrnému ovlivnění výsledku referenda.

Článek 13

Pro platnost výsledku hlasování v referendu se vyžaduje jak nadpoloviční účast všech oprávněných voličů, tak i současně její souhlasné hlasování. Menší účast v referendu bude tudíž znamenat, že platně nebylo přijato žádné z navrhovaných řešení.

Vůle lidu vyjádřená v referendu musí mít nepochybně natolik vysoký stupeň závaznosti, že jí musí být orgány moci zákonodárné a výkonné vázány. Lhůta pěti let, po kterou nelze v referendu přijatý nebo zrušený zákon změnit či zrušit je stanovena tak, aby Poslanecká sněmovna, proti jejíž vůli bylo rozhodnuto, nemohla výsledek referenda zmařit.

Článek 14

Upravuje se procedura a náležitosti vyhlášení výsledku referenda.

Článek 15

Lhůta pěti let se jeví přiměřenou pro eventuální nové všelidové hlasování o téže otázce.

Článek 16

Způsob provedení referenda, zejména vytvoření hlasovacích okrsků, technické a organizační zabezpečení průběhu referenda budou upraveny samostatným zákonem.

Článek 17

Přijetí ústavního zákona o referendu s ohledem na ustanovení Čl. 63 odst. 2) Ústavy sice nevyžaduje explicitní změnu Čl. 62 Ústavy o pravomocech prezidenta republiky, ale taxativní vymezení působnosti Ústavního soudu Čl. 87 vyžaduje odpovídající rozšíření o úpravu navrhovanou tímto ústavním zákonem.

Článek 18

Stanoví se doba účinnosti.