Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ve smyslu § 89 odst. 1 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám poslancům následující interpelaci poslance Josefa Křížka na místopředsedu vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe. Interpelace je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pan

Ing. Josef Lux

místopředseda vlády

a ministr zemědělství ČR

prostřednictvím pana PhDr. Milana Uhdeho

předsedy Poslanecké sněmovny

Parlamentu ČR

Vážený pane místopředsedo,

moje interpelace se týká situace v zelinářském rychlírenství. Chci Vás jejím prostřednictvím naléhavě upozornit na skutečnost, že dochází k nežádoucímu rychlému poklesu výměry ploch k rychlení zeleniny. V roce 1992 nepřesáhla tato plocha 120 až 130 ha. K poklesu ploch dochází v důsledku zvyšování cen energie bez jakékoliv kompenzace. V současné době se likviduje Agroprodukt Těšice, skleníkový areál ZD Hostim, je otevřena existence skleníkového areálu Chvojnice, skleníky Slušovice a další podniky. Řada skleníků byla v zimě 1992 až 1993 již mimo provoz, některé z nich jsou vážně poškozeny mrazy.

Drtivá většina skleníků je zastaralé konstrukce a neúnosně vysokou měrnou spotřebou energie. Technická řešení, vedoucí k jejím úsporám, jsou v nich těžko uskutečnitelná. Nadto zastaralé konstrukce zastiňují kultury, způsobují problémy s větráním a řízením mikroklimatu vůbec. Jejich provoz se prodražuje i vysokou pracovní náročností. Pouze několik předních skleníkových areálů (Tušimice, Tvrdonice, Slušovice, Paskov, státní statek města Prahy Radotín, Chvojnice) jsou alespoň na přijatelnější technické úrovni.

Vzhledem k obnovující se poptávce po rychlené zelenině ve velkých městech může být současná krize již v roce 1993 částečně utlumena, nikoliv překonán a nevyhnutelná je modernizace těch provozů, kde to dovolují konstrukce a stavební dispozice. Orgány řízení zemědělství nehodlají však subvenčně tyto snahy podporovat. Marně o tom jedná od roku 1991 Zelinářská unie Čech a Moravy,

Na poměrně slušné úrovni je biologická ochrana skleníkových kultur zeleniny. Existuje jak domácí základna produkce predátorů, tak kvalifikovaná poradensko-uživatelská služba. Podobně je tomu i s používáním čmeláků k opylování rajčat. Existuje i technická základna na výrobu řídících center mikroklimatu a mísících jader na živné roztoky při pěstování na nepůdních substrátech. Skleníkové rychlírenství není přes nesporně hluboký úpadek zcela bez naděje.

Spolu s odborníkem na slovo vzatým ing. Jaroslavem Bartošem, CSc., tajemníkem Zelinářské unie Čech a Moravy jsem měl možnost se přesvědčit o skutečném stavu zelinářského rychlírenství, při návštěvě ve skleníkovém areálu a.s. Biocel Paskov. Podnětem k vybudování tohoto areálu o výměře 11 ha bylo využití odpadového tepla podniku a.s. Biocel. Byl postaven nákladem 280 mil. Kčs a uveden do provozu v r. 1986. Roční produkce zeleniny, určené především pro spotřebitele ostravsko-karvinské aglomerace, dosahuje kolem 1 500 t s potenciální možností 5000 t. Část produkce se úspěšně vyváží do SRN, neboť je produkována s minimální spotřebou chemických prostředků jako biologicky čistá. Zálivková voda z dolní přehrady Šance je na úrovni vody pitné.

skleníky domácí produkce (Sempra Děčín) jsou konstrukčně i funkčně zastaralé, bez potřebného technologického vybavení. Jsou postaveny v PHO spodních vod.

Naléhavá je rekonstrukce systému větrání i vytápění (dnešní je neefektivní, stínů, montáž tepelných svinovacích podhledových clon, vegetačního topení aj. Náklady se pohybují na úrovni 8-10 mil. Kč/ha. 0 celkové ekonomické situaci svědčí tabulka v příloze I.

Podnik získává v nejbližší době oprávnění používat ochrannou známku Vesna, určenou pro zeleninu vypěstovanou integrovaným způsobem. Tím se výrazně upevní jeho pozice na trhu. Ve spolupráci s partnerem ze SRN byla založena obchodní firma Schanbio.

Vzhledem k poloze podniku, výrobním zkušenostem, nadějnému trhu, stálému zdroji odpadní tepelné energie je nadějné podpořit uskutečnění potřebných rekonstrukcí.

V Evropě se zelenina rychlí (ES) na ploše 41.476 ha (celková plocha skleníků 60.468 ha), v průměru na podnik 0.51 ha. Na 1 obyvatele připadá asi 23 kg produkce zeleniny z chráněných ploch, v ČR nyní méně jak 0.50 kg.

Po I. ropné krizi (1977) nastala po krátkodobém útlumu etapa rychlé technické inovace, která vedla k úspoře asi 40% specifické energie (Kj/kg produkce). Od počátku osmdesátých let nastal rozmach rychlírenských technologií (řízení mikoklimatu, závlahy, výživy), budují se uzavřené pěstitelské systémy. Prudce roste produktivita práce, kvalita produkce, ale souběžně i silná konkurence venkovní produkce zeleniny na Krétě, Kanárských ostrovech, Maroku aj.

Podle názoru nizozemských expertů, se kterými ing. J. Bartoš, CSc. jako národní expert zpracovával projekt marketingu ovoce a zeleniny,je zapotřebí v ČR uchovat perspektivní rychlírenské podniky, zejména na zdrojích odpadního tepla. K tomu je nutná modernizace technologického vybavení, která je kapitálově náročná (8 až 10 mil. Kč/ha). Reálné je ve velmi krátké době až zdvojnásobení výnosů, snížení spotřeby energie o 30 - 40% i práce. "Dočasné" uvedení do klidu se prakticky rovná likvidaci.

Domácí produkce může pak úspěšně konkurovat kvalitou, čerstvostí, vyzrálostí a chutností (zvláště rajčata), nízkými přepravními náklady a garantovaným způsobem pěstování za použití biologické ochrany.

Ze všech výše uvedených důvodů podávám tuto interpelaci a žádám Vás, pane místopředsedo, o odpověď na tyto otázky:

1/ Považuje Vaše ministerstvo a zejména Vy sám, za potřebné, aby se v České republice zachovala produkce rychlené zeleniny na skleníkové ploše minimálně 50 až 100 ha a nebo je připravena likvidace celého odvětví?

2/ Existují alternativy ekonomického využití odpadní tepelné energie u kompresorových stanic tranzitního plynovodu a některých průmyslových provozů, jmenovitě např. a.s. Biocel Paskov?

3/ Do které doby bude zavedena povinná certifikace dovážené zeleniny akreditovanými orgány a jak bude zabráněno, aby zelenina hrubě nevyhovující kvalitativním normám se nedostala na trh, případně jakým způsobem bude vydán zákaz jejího prodeje?

4/ Bude Vaše ministerstvo striktně trvat na tom, aby dovážená zelenina byla při pěstování a skladování ošetřována v souladu s našmimi fyto sanitárními předpisy a jaké kroky učiní k ochraně spotřebitele a domácího trhu?

5/ Hodlá ministerstvo ponechat výživovou politiku živelnému vývoji nebo má představu o tom, jak zvýšit kriticky nízký a stále klesající konzum čerstvé zeleniny?