Zásada číslo
1/
Mezi největší
nebezpečí plynoucí z prostituce patří
šíření pohlavních nemocí.
Trestní zákon na to pamatuje v paragrafu 226. Trestný
je, kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí
pohlavní nákazy, bude potrestán odnětím
svobody až na šest měsíců.
Toto nebezpečí nemusí
hrozit bezprostředně. Každý styk s prostitutkou
je naplněním této skutkové podstaty
jako ohrožovací delikt.
Zásada číslo
2/
Nemoci, na které se vztahuje
ustanovení tohoto zákona, jsou: syndrom získané
imunodeficience /AIDS/, přijíce /syfilis/, kapavka
/gonorrhoea/, měkký vřed /ulcus molle/, venerický
lymfogranulom /lymphogranuloma venereum/, inguinální
granulom /granulonma inguinale/.
Zásada číslo
3/
Každý, kdo je stižen
pohlavní nemocí, je povinen dáti se léčiti
lékařem, venerologem, mající specialisaci
/licenci/ k léčbě pohlavních nemocí.
Zásada číslo
4/
Léčení, vyhledávání
a další dispensarisace je plně hrazena státem,
pokud neplyne povinnost plnění ze strany zdravotní
pojišťovny.
Zásada číslo
5/
Nucené léčení
v ústavech. Hrozí-li nebezpečí, že
osoba pohlavní nemoci stižená může
způsobem svého života nebo tím, že
nezachovává lékařské nařízení
může býti soudním rozhodnutím
dodána do léčebného ústavu
a tam podržena až do vyléčení příznaku
nakažlivosti.
Zásada číslo
6/
Ministerstvo zdravotnictví
je oprávněno požadovat povinné hlášení
pohlavních nemocí od lékařů
a léčebných ústavů bez udání
jména nemocných.
Zásada číslo
7/
Každý lékař
i ti kdož se účastní jakéhokoliv
jednání při provádění
tohoto zákona jsou povinni zachovati nejpřísnější
mlčenlivost a šetřiti dobrého jména
nemocného.
Zásada číslo
8/
Státní správa
učiní opatření, aby mládež
ve škole i mimo školu byla vhodnými osobami /lékař,
psycholog, pedagog/ poučována o pohlavním
životě, nebezpečí prostituce, nebezpečí
pohlavních nemocí a ochraně proti nim. Na
všeobecném poučování tiskem a
ostatními sdělovacími
medii se podílí i Národní centru podpory
zdraví za součinnosti zdravotních pojišťoven.
Zásada číslo
9/
Je zakázáno nabízeti
se k léčení pohlavních nemocí
způsobem vtíravým nebo lékařského
stavu nedůstojným.
Zásada číslo
10/
Prostituce je definována
ve smyslu tohoto zákona jako profesionální
sexuálně-erotická činnost prováděna
za úplatu. Může se jednat o heterosexuální
nebo homosexuální styk nebo jiná sexuální
aktivita prováděná ženou nebo mužem
při citové lhostejnosti s častým
střídáním
partnerů.
Zásada číslo
11/
Kdo udržuje nevěstinec
nebo jiný podnik k provozování prostituce
po živnostensku bude potrestán odnětím
svobody na jeden rok až na pět let nebo peněžitým
trestem až do výše 2,0 mil Kč nebo propadnutím
majetku.
Zásada číslo
12/
Osobám do 18 let obojího
pohlaví provozující prostituci, budiž
věnována orgány státní správy
vhodná opatření k jejich nápravě
v mezích platných zákonných ustanovení.
Zásada číslo
13/
Státní správa
ve spolupráci s obecním úřadem se
postará, pokud toho bude třeba, o zřízení
ústavu ve kterých se dostane prostitutkám
dočasného útulku a příležitost
k nápravě.
Zásada číslo
14/
Kuplířství
je nadržování prostituce jiné osoby
sváděním, zprostředkováním,
opatřováním nebo poskytováním
podmínek k prostituci. Vztahuje se i na poskytnutí
bytu bylo-li spojeno s vykořisťováním
prostitucí.
Zásada číslo
15/
Kdo jiného zjedná,
přiměje nebo svede k provozování prostituce,
nebo kdo kořistí z prostituce provozované
jiným, bude potrestán odnětím svobody
na jeden rok až pět let, nebo peněžitým
trestem až do výše 2 mil Kč. nebo propadnutí
majetku. Podle § 204 trestního zákoníku.
Zásada číslo
16/
Kdo osobu mladší osmnácti
let, která mu byla svěřena do výchovy,
k vyučování nebo do péče o
chování nebo podřízena v rámci
služebního nebo pracovního poměru, přiměje
zneužitím závislosti, spojené s vychovatelstvím,
učitelským, pečovatelským, služebním
nebo pracovním poměrem, aby vykonala sexuální
úkon na třetí osobě nebo před
ní nebo nechala je provést
třetí osobou na sobě, bude potrestán
vězením až na 5 let nebo peněžitým
trestem až do výše 1,5 mil. Kč, nebo propadnutí
majetku.
Zásada číslo
17/
Kdo přiměje osobu
mladší než 18 let, aby za odměnu vykonala
sexuální úkon na třetí osobě
nebo před ní nebo ho nechala na sobě provést
třetí osobou, nebo kdo podporuje takové jednání
svým zprostředkováním, bude potrestán
odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým
trestem až do výše 1,5 mil Kč.
Kdo se tohoto činu dopustí
na osobě mladší 16 let bude potrestán
odnětím svobody až na 8 let nebo peněžitým
trestem až do výše 2,0 mil Kč.
Jedná-li se o osobu, která
je mladší 16 let a je závislá stejně
jako v zásadě č. 15 bude potrestán
vězením do výše 10 let nebo peněžitým
trestem až do výše 2,5 mil Kč.
Zásada číslo
18/
1. Kdo jiného násilím,
hrozbou citelné újmy nebo lstí přiměje,
aby provozoval prostituci nebo získává nebo
proti jeho vůli lstí, hrozbou nebo násilím
unese, aby ho přiměl využitím jeho bezmocnosti,
která je spojena s jeho pobytem v cizí zemi, k sexuálním
úkonům, jež má konat na třetí
osobě nebo před ní nebo nechat konat třetí
osobou na sobě, bude potrestán odnětím
svobody od jednoho do deseti let nebo peněžním
trestem až do výše 2,5 mil Kč, nebo propadnutím
majetku.
2. Odnětím svobody
v horní polovině sazby podle odstavce 1 bude pachatel
potrestán,
a/ spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 jako člen organisované
skupiny,
b/ spáchá-li takový
čin na ženě mladší než osmnáct
let, nebo
c/ spáchá-li takový
čin v úmyslu, aby ženy bylo použito k
prostituci. Podle § 246 trestního zákoníku.
Zásada číslo
19/
1. Kdo za odměnu svěří
dítě do moci jiného za účelem
adopce, využívání dětské
práce nebo pro jiný účel, bude potrestán
odnětím svobody až na tři léta
nebo peněžitým trestem až do výše
1,0 mil Kč, nebo propadnutím majetku.
2. Odnětím svobody
na dvě léta až na deset let, nebo peněžitým
trestem až do výše 2,5 mil Kč nebo propadnutím
majetku bude pachatel potrestán,
a/spáchá-li čin
uvedený v odstavci 1 jako člen organisované
skupiny, nebo
b/ získá-li takovým
činem značný prospěch
c/ spáchá-li takový
čin v úmyslu, aby dítě bylo použito
k prostituci nebo pornografii.
3. Odnětím svobody
na 5 let až patnáct let bude pachatel potrestán,
způsobí-li činem uvedeným v odstavci
1 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný
zvlášť závažný následek
podle § 216a trestního zákoníku.
Dítětem podle zásady
číslo 17a se rozumí osoba mladší
než šestnáct let.
Zásada číslo
20/
Kdo jiného výdělečně
získá k provozování prostituce, nebo
ho přiměl k provozování prostituce
v cizině, bude potrestán odnětím svobody
do výše 5 let nebo peněžitým trestem
až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutí
majetku.
Zásada číslo
21/
Kde se spolčí k
obchodu s ženami nebo dětmi, nebo se nabídne
k obchodu s ženami nebo s dětmi, k pomoci k takovému
obchodu nebo při takovém obchodu, bude potrestán
odnětím svobody až na 5 let nebo peněžitým
trestem až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutí
majetku.
Zásada číslo
22/
Domnívám se, že
součástí tohoto oddílu by měl
býti i § 216, 216a a 216b trestního zákona
který pojednává o únosu, obchodování
s dětmi a společné ustanovení.
Zásada číslo
22/
Kdo vykonává veřejně
sexuální úkon a tím záměrně
nebo vědomě vzbudí pohoršení,
bude potrestán odnětím svobody až na
šest měsíců, nebo peněžitým
trestem až do výše 0,1 mil Kč.
Zásada číslo
23/
Kdo pornografický spis,
tiskovinu, film, video, nebo jiný takový výtvor
nebo předmět ohrožující mravnost,
v nichž se projevuje neúcta k člověku
a násilí,nebo která zobrazují sexuální
styk s dítětem, se zvířetem nebo jiné
sexuálně patologické praktiky,
a/ v úmyslu, aby sám
nebo někdo jiný s ním obchodoval, jej rozšiřoval,
veřejně vystavoval nebo jinak činil veřejně
přístupným, vyrobí, dá vyrobiti,
doveze, přepraví, vyveze anebo má na skladě,
b/ prodá, má na
prodej, rozšiřuje, veřejně vystaví,
veřejně předvede, po živnostensku půjčuje
nebo pronajímá nebo jinak činí veřejné
přístupným, bude potrestán odnětím
svobody až do výše 1 roku nebo peněžitým
trestem až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutím
majetku.
Kdo toto učiní přístupným
osobě mladší 18 let bude potrestán až
do výše 1,5 roku nebo peněžitým
trestem až do výše 1,5 mil. Kč, nebo propadnutím
majetku.
Důvodová zpráva:
Mezi největší
nebezpečí plynoucí z prostituce patří
šíření pohlavních nemocí.
Dnes kdy se jedná, kromě jiných, o pandemické
rozšíření choroby AIDS, která
je v současnosti nevyléčitelná a končí
úmrtím postiženého. Opatření
proti pohlavním nemocím musí býti
komplexní a musí míti oporu
v zákonu. Je nutné zvýšit vědomí
společenské odpovědnosti a zdůraznit
povinnost se léčit ev i aktivní zdravotní
politikou vyhledávat zdroje nákazy pohlavních
nemocí a podle potřeby i nařídit soudem
léčbu.
Definice prostituce podle Ottova slovníku je
propůjčení těla vlastního komukoliv
za příčinou zisku. Podle Mc Caghyho jsou
tu tři pojmové znaky 1.chování, které
má pro klienta sexuální význam a směřuje
k uspokojení jeho pudu, 2. úhrada za to, která
je zpravidla určena předem, 3.citová lhostejnost.
Od roku 1990 kdy byla provedena
novelizace trestního práva a rekodifikace přestupkového
práva byla prostituce jako nekalý způsob
obživy trestně nepostižitelná.
Typy právní úpravy
prostituce jsou tři a to systém represivní
zvaný též prohibiční, která
je charakteristická pro středověk kdy nevěstky
byly podřízeny jurisdikci drába nebo kata.
Systém reglementační je v rozporu s trestnosti
kuplířství a je charakteristický pro
19. století. Spočívá na registraci
policii, nutit k pravidelné lék. kontrole, která
podle dnešních
poznatků nechrání před nákazou.
Prakticky vede ke zvůli policie. Je živnou půdou
pro kuplířství a bílé nevolnictví.
Neoreglementace spočívá v tom, že evidenci
vedou zdravotnické orgány nikoliv policie. Dnes
ve světě převládá aboliční
systém. Je to systém,
který klade důraz na boj s prostitucí, ne
s prostitutkami a to důrazem na opatření
profylaktická a výchovná. Z tohoto vychází
i Úmluva a závěrečný protokol
o potlačování a zrušení obchodu
s lidmi a vykořisťování prostituce jiného
z 2.12.1949. ČSR
přistoupila k této úmluvě
OSN dne 14. 3. 1958 Články
1 až 4 a 6 zní:
Čl. 1. - Strany této
Úmluvy se dohodly, že budou trestat každou osobu,
která pro uspokojení vášně jiného:
1. najímá, odvléká,
svádí jiného k prostituci, byť s jeho
souhlasem
2. vykořisťuje prostitucí
jiné osoby, byť s jejím souhlasem.
Čl. 2. - Strany této
Úmluvy se rovněž dohodly, že budou trestat
každou osobu, která
1. drží, řídí,
vědomě financuje dům prostituce nebo přispívá
k jeho financování,
2. vědomé pronajímá
nebo najímá, zcela nebo zčásti, nemovitost
nebo jiné místo pro účely prostituce
jiného.
Čl. 3. - V rozsahu, jak
to dovoluje národní zákonodárství,
má být trestán každý pokus a
každé přípravné jednání
k trestným činům uvedeným v čl.
1. a v čl. 2.
Čl. 4. - V rozsahu, jak
to dovoluje národní zákonodárství,
je také trestná úmyslná účast
na jednání uvedeném v čl. 1 a čl.
2 výše.
V rozsahu, jak to dovoluje národní
zákonodárství, bude účast pokládána
za samostatné trestné činy ve všech
případech, kde bude třeba tak postupovat,
aby se zabránilo beztrestnosti.
Čl. 6.- Každá
ze stran této Úmluvy souhlasí s tím,
že učiní nezbytná opatření
k zrušení každého zákona, každé
úpravy a každé administrativní praxe,
podle nichž osoby, které provozují nebo jsou
v podezření, že provozují prostituci,
mají se dát zapsat do zvláštních
seznamů, mít zvláštní papíry
nebo se podřídit výjimečným
podmínkám dohledu nebo hlášení.
Skutkové podstaty trestných
činů, jež se týkají prostituce,
lze rozdělit takto:
1. Trestnost prostituce samé,
popř. za určitých podmínek.
2. Návod k prostituci
3. Pomoc k prostituci, jež
má někdy formu organisatorství
4. Příživnictví
na prostituci
5. Obchod se ženami a dětmi.
Kuplířství
bylo původně chápáno jako svádění
k smilnému činu. Později k tomu přibylo
kořistění z prostituce provozované
jiným, tedy typická činnost tzv. pasáků.
Obchod se ženami má
živnou půdu tam, kde je reglementace prostitutek a
prostituce se odbývá v nevěstincích.
Nevěstince potřebují občas "čerstvé
zboží". Může jít i o nějakou
jinou formu závislosti prostitutky /v cizině, bez
znalosti řeči, v závislosti na šéfovi
bandy/.
Jestliže se někdo
na místě veřejnosti přístupném
nabízí k prostituci nebo provádí prostituci
tak, že je z místa veřejnosti přístupného
pozorovatelná jde o výtržnictví ve formě
hrubé neslušnosti. Jako pouhý přestupek
se má stíhat vzbuzení veřejného
pohoršení /47 písm. c/ zákona o přestupcích.
Rozdíl oproti znaku "hrubé neposlušnost!
je zřejmé kvantitativní. Je-li neslušnost
"hrubá", není se již třeba
zabývat otázkou,
zda také vzbudila veřejné pohoršení.Tento
znak původně u výtržnictví byl,
ale později byl vypuštěn. Při rozlišení
trestného činu a přestupku také může
hrát roli stupeň nebezpečnosti činu
pro společnost.
Volání po legalisaci prostituce, které z
různých stran zaznívá,
je extrémním odrazem části veřejného
mínění, které vztahy ve společnosti
vidí jako absolutně volné. Hlavně
je však opakováním starého chybného
přístupu k prostituci v tom, že problémy
s ní spojené a jev sám chce řešit
právními prostředky /legalisací/ bez
řešení komplexního.
Argumenty, které příznivci
legalisace prostituce přinášejí, jsou
staronové a obecně známé i obecně
mnohokráte vyvrácené - navíc jsou
návratem o století dozadu: k reglementaci, moderními
společnostmi opuštěné a povětšině
z rozpaků zaváděné a realizované
ve vztahu k prostituci dnes jen v rozvojových státech
s nízkou právní tradicí a kulturou
v tomto směru a silnými prvky neorganisovanosti
státu.
Legalisace prostituce spíše
problémy zdravotní, bezpečnostní /policejní/,
kriminologické a mravní povahy zostřuje,
než by přinášela nějaká
zjevná positiva.
Pokud jde o zdravotní kontrolu
při legalisované prostituci, není ani dnes
/v době AIDS/ a nebyla ani v dobách klasických
pohlavních chorob a infekcí přenosných
pohlavním stykem, žádným přínosem
či zárukou, protože by si vyžádala
vyšetření a případně léčení
prostitutky i zákazníka po každém aktu,
což by asi narazilo na oboustranné nepochopení
- nárazová, například týdenní
vyšetření prostitutky neřeší
zcela nic, zejména ne ke
vztahu k nevyšetřeným zákazníkům
v onom období.
Přístup k prostituci
v nynějších podmínkách, by měl
mít zhruba charakter aboličního pojetí
s tím, že by:
1. nejzávažnější
případy společensky nebezpečných
prostitučních jednání byly v přesně
ohraničené podobě stíhány trestně;
2. k řešení
prostituce samé byla přijata administrativní,
zdravotní a bezpečnostní opatření
včetně systému kontroly a převýchovy,
aniž by se řešení přenášelo
do oblasti trestního postihu, tj. aby prostituce nebyla
s výjimkou určitého malého okruhu
jednání trestně stíhána;
3. byl zachován trestní
postih kuplířství a upraven trestní
postih ohrožování mravnosti a ohrožování
mravní výchovy mládeže.
Za rozhodující považuji,
jak se k problému prostituce a k problému šíření
pohlavních nemocí, zejména AIDS postaví
zákonodárce v nových trestních kodexech:
těžiště přístupu společnosti
k prostituci však bude v oblasti správních,
administrativních aktivit a opatření a v
opatřeních zdravotnických a hygienických
včetně nucené karantény a izolace.
ad 1/
Trestný čin ohrožení
pohlavní nemocí podle § 226 tr. zák.
je určen k ochraně občanů pouze před
ohrožením nákazou pohlavní choroby.
Tam, kde je skutečné jednáním pachatele
u ohrožené osoby vyvolána porucha, tj. onemocnění
pohlavní chorobou, půjde již o některý
z trestných činů ublížení
na zdraví /§ 221, § 222, § 223, § 224
tr. zák./, vůči nimž je trestný
čin podle § 226 tr. zák. ve vztahu subsidiarity.
ad 2/
Jsou zde vyjmenované pohlavní
nemoci podle "Opatření proti pohlavním
nemocen" z prosince 1968, rozšířené
o další chorobu AIDS.
ad 3/
Je to zcela logické opatření
k ochraně společnosti proti šíření
přenosných onemocnění i k ochraně
postiženého dáti se léčit u odborného
lékaře.
ad 4/
Nemocným pohlavní
nemoci, podezřelým z onemocnění nebo
z nákazy pohlavní nemoci, rekonvalescentům
po pohlavní nemoci i osobám označeným
v rámci epidemiologického šetření
jako zdroj nákazy nebo ohrožen nákazou a osobám
provádějící sexuální
výdělečnou činnost se poskytuje dispenzární
péče.
ad 5/
Jsou-li vyčerpány
všechny možnosti depistážní služby
je možno použít spolupráce policie se
souhlasem soudu v těch případech kdy spolupráce
nemocného i z nemoci podezřelého se aktivně
vyhýbá vyšetření a léčení
a je-li nebezpečí ohrožení zdraví
dalších osob.
ad 6/
Všechna onemocnění
PN, úmrtí na PN, podezření na PN nebo
z nákazy PN a označené zdroje nákazy
PN podléhají hlášení. Ošetřující
lékař podává hlášení
a požadovaná statistická data odesílá
ne předepsaných tiskopisech. Tato je pak poskytují
anonymně orgánům zdravotní správy.
ad 7/
Zdravotnická dokumentace
o podezřelých, nemocných, jakož i o
dispenzarizovaných osobách není součástí
centrální kartotéky. V případech
vedení evidence pomocí počítače
je technickými prostředky, které zná
pouze dispenzární sestra a lékař,
zabráněno možnému úniku informací.
Eventuálně další pracovníci,
kteří přijdou do styku s údaji o nemocných
osobách, jsou vázáni povinnou mlčenlivosti
podle zákona.
ad 8/
Do osnov škol úměrně
věku zařadit postupné a systematicky sexuologickou
výchovu, výchovu k rodičovství, etice,
občanské výchově a morálce
poskytnou dostatek hodnotných osvětových
materiálů schválených recensenty odborných
společností sexuologických, psychiatrických,
psychologických a dermatovenerologických. Rovněž
s nimi konsultovat náplň a obsah
výuky.Pedagogové by měli být proškoleni
těmito odborníky. Vše doplnit i moderními
audiovisuálními pomůckami.
ad 9/
Toto ustanovení nebylo
zbytečné v době kdy privátní
péče u nás měla svou tradici a Lékařská
komora svoji autoritu a vážnost a proto zvláště
nyní kdy se opět navracíme k této
významné systémové změně
ve zdravotnictví se domnívám, že tato
zásada bude víc než potřebná.
ad 10/
Tato definice prostituce se mě
zdá výstižná. Je možné jí
ještě upravit, ale v zákoně je velmi
nutná.
ad 11/
Jedná se o naplnění
skutkové podstaty kuplířství. Zrušit
nevěstince a obdobná zařízení
je nutným důsledkem aboličního přístupu
k řešení prostituce. V nevěstincích
je umístěn pouze zlomek z celkového počtu
prostitutek, jejich postavení je pak velmi závislé
a je rovno s postavením
otrokyň. Je známa též velmi úzká
vazba na organisovaný zločin, obchodování
s děvčaty /dovoz čerstvého zboží/
apod.
ad 12/
Bude se jednat o celou řadu
opatření od upozornění rodičům
zda nedochází z jejich strany naplnění
skutkové podstaty § 217 trestního zákona
"Ohrožování mravní výchovy
mládeže" až po uložení ochranné
výchovy soudem.
ad 13/
Okresní úřad
ve spolupráci s obecním úřadem a dobrovolnými,
charitativními organisacemi se postarají o zřízení
domovů, útulků pro ženy bez přístřeší
a umožní jim resocialisaci a začlenění
do občanské společnosti.
ad 14, 15, 16, 17/
Jde o rozvedení §
204 trestního zákona do jednotlivých zásad.
Kuplířství je v současné době
hlavně kořistění z prostituce provozované
jiným a to velmi bezohledně, nabývá
i znaky organisovaného zločinu.
ad 18, 19, 20/
Obchod se ženami má
živnou půdu tam, kde je reglementace prostitutek a
prostituce se odbývá v nevěstincích.
Nevěstince potřebují občas "čerstvé
zboží". Může jít i o nějakou
formu závislosti prostitutky /v cizině, bez znalosti
řeči, v závislosti na šéfovi
bandy/.
ad 22/
Jde o výtržnictví
ve formě hrubé neslušnosti, jestliže na
místě veřejnosti přístupném
provádí sexuální úkony tak,
že je z místa veřejnost přístupného
pozorovatelná.
ad 23/
Bude jistě otázkou
kvality co je ve smyslu této zásady myšleno
pornografií. Zde nutno vyčlenit tu, která
mnohdv bývá nazývána jako tvrdá
pornografie, která u převážné
části veřejnost vyvolává pocit
odporu a je zavrženíhodná, která znázorňuje
sadismus, masochismus, pedofilii, zoofilii a obdobné
sexuální deviace.
V Hradci Králové 25.5.1993 |