Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna

1993

I. volební období

Zásady zákona o potírání pohlavních nemocí a o boji proti prostituci, kuplířství,

obchodování se ženami a dětmi.

405

ODDÍL I

Opatření proti rozšiřování pohl. nemocí.

Zásada číslo 1/

Mezi největší nebezpečí plynoucí z prostituce patří šíření pohlavních nemocí. Trestní zákon na to pamatuje v paragrafu 226. Trestný je, kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí pohlavní nákazy, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

Toto nebezpečí nemusí hrozit bezprostředně. Každý styk s prostitutkou je naplněním této skutkové podstaty jako ohrožovací delikt.

Zásada číslo 2/

Nemoci, na které se vztahuje ustanovení tohoto zákona, jsou: syndrom získané imunodeficience /AIDS/, přijíce /syfilis/, kapavka /gonorrhoea/, měkký vřed /ulcus molle/, venerický lymfogranulom /lymphogranuloma venereum/, inguinální granulom /granulonma inguinale/.

Zásada číslo 3/

Každý, kdo je stižen pohlavní nemocí, je povinen dáti se léčiti lékařem, venerologem, mající specialisaci /licenci/ k léčbě pohlavních nemocí.

Zásada číslo 4/

Léčení, vyhledávání a další dispensarisace je plně hrazena státem, pokud neplyne povinnost plnění ze strany zdravotní pojišťovny.

Zásada číslo 5/

Nucené léčení v ústavech. Hrozí-li nebezpečí, že osoba pohlavní nemoci stižená může způsobem svého života nebo tím, že nezachovává lékařské nařízení může býti soudním rozhodnutím dodána do léčebného ústavu a tam podržena až do vyléčení příznaku nakažlivosti.

Zásada číslo 6/

Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno požadovat povinné hlášení pohlavních nemocí od lékařů a léčebných ústavů bez udání jména nemocných.

Zásada číslo 7/

Každý lékař i ti kdož se účastní jakéhokoliv jednání při provádění tohoto zákona jsou povinni zachovati nejpřísnější mlčenlivost a šetřiti dobrého jména nemocného.

Zásada číslo 8/

Státní správa učiní opatření, aby mládež ve škole i mimo školu byla vhodnými osobami /lékař, psycholog, pedagog/ poučována o pohlavním životě, nebezpečí prostituce, nebezpečí pohlavních nemocí a ochraně proti nim. Na všeobecném poučování tiskem a ostatními sdělovacími medii se podílí i Národní centru podpory zdraví za součinnosti zdravotních pojišťoven.

Zásada číslo 9/

Je zakázáno nabízeti se k léčení pohlavních nemocí způsobem vtíravým nebo lékařského stavu nedůstojným.

ODDÍL II

Prostituce

Zásada číslo 10/

Prostituce je definována ve smyslu tohoto zákona jako profesionální sexuálně-erotická činnost prováděna za úplatu. Může se jednat o heterosexuální nebo homosexuální styk nebo jiná sexuální aktivita prováděná ženou nebo mužem při citové lhostejnosti s častým střídáním partnerů.

Zásada číslo 11/

Kdo udržuje nevěstinec nebo jiný podnik k provozování prostituce po živnostensku bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až na pět let nebo peněžitým trestem až do výše 2,0 mil Kč nebo propadnutím majetku.

Zásada číslo 12/

Osobám do 18 let obojího pohlaví provozující prostituci, budiž věnována orgány státní správy vhodná opatření k jejich nápravě v mezích platných zákonných ustanovení.

Zásada číslo 13/

Státní správa ve spolupráci s obecním úřadem se postará, pokud toho bude třeba, o zřízení ústavu ve kterých se dostane prostitutkám dočasného útulku a příležitost k nápravě.

ODDÍL III

Kuplířství

Zásada číslo 14/

Kuplířství je nadržování prostituce jiné osoby sváděním, zprostředkováním, opatřováním nebo poskytováním podmínek k prostituci. Vztahuje se i na poskytnutí bytu bylo-li spojeno s vykořisťováním prostitucí.

Zásada číslo 15/

Kdo jiného zjedná, přiměje nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, nebo peněžitým trestem až do výše 2 mil Kč. nebo propadnutí majetku. Podle § 204 trestního zákoníku.

Zásada číslo 16/

Kdo osobu mladší osmnácti let, která mu byla svěřena do výchovy, k vyučování nebo do péče o chování nebo podřízena v rámci služebního nebo pracovního poměru, přiměje zneužitím závislosti, spojené s vychovatelstvím, učitelským, pečovatelským, služebním nebo pracovním poměrem, aby vykonala sexuální úkon na třetí osobě nebo před ní nebo nechala je provést třetí osobou na sobě, bude potrestán vězením až na 5 let nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil. Kč, nebo propadnutí majetku.

Zásada číslo 17/

Kdo přiměje osobu mladší než 18 let, aby za odměnu vykonala sexuální úkon na třetí osobě nebo před ní nebo ho nechala na sobě provést třetí osobou, nebo kdo podporuje takové jednání svým zprostředkováním, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil Kč.

Kdo se tohoto činu dopustí na osobě mladší 16 let bude potrestán odnětím svobody až na 8 let nebo peněžitým trestem až do výše 2,0 mil Kč.

Jedná-li se o osobu, která je mladší 16 let a je závislá stejně jako v zásadě č. 15 bude potrestán vězením do výše 10 let nebo peněžitým trestem až do výše 2,5 mil Kč.

ODDÍL IV

Obchod s ženami a dětmi.

Zásada číslo 18/

1. Kdo jiného násilím, hrozbou citelné újmy nebo lstí přiměje, aby provozoval prostituci nebo získává nebo proti jeho vůli lstí, hrozbou nebo násilím unese, aby ho přiměl využitím jeho bezmocnosti, která je spojena s jeho pobytem v cizí zemi, k sexuálním úkonům, jež má konat na třetí osobě nebo před ní nebo nechat konat třetí osobou na sobě, bude potrestán odnětím svobody od jednoho do deseti let nebo peněžním trestem až do výše 2,5 mil Kč, nebo propadnutím majetku.

2. Odnětím svobody v horní polovině sazby podle odstavce 1 bude pachatel potrestán,

a/ spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organisované skupiny,

b/ spáchá-li takový čin na ženě mladší než osmnáct let, nebo

c/ spáchá-li takový čin v úmyslu, aby ženy bylo použito k prostituci. Podle § 246 trestního zákoníku.

Zásada číslo 19/

1. Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce, využívání dětské práce nebo pro jiný účel, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem až do výše 1,0 mil Kč, nebo propadnutím majetku.

2. Odnětím svobody na dvě léta až na deset let, nebo peněžitým trestem až do výše 2,5 mil Kč nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

a/spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organisované skupiny, nebo

b/ získá-li takovým činem značný prospěch

c/ spáchá-li takový čin v úmyslu, aby dítě bylo použito k prostituci nebo pornografii.

3. Odnětím svobody na 5 let až patnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví, smrt nebo jiný zvlášť závažný následek podle § 216a trestního zákoníku.

Dítětem podle zásady číslo 17a se rozumí osoba mladší než šestnáct let.

Zásada číslo 20/

Kdo jiného výdělečně získá k provozování prostituce, nebo ho přiměl k provozování prostituce v cizině, bude potrestán odnětím svobody do výše 5 let nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutí majetku.

Zásada číslo 21/

Kde se spolčí k obchodu s ženami nebo dětmi, nebo se nabídne k obchodu s ženami nebo s dětmi, k pomoci k takovému obchodu nebo při takovém obchodu, bude potrestán odnětím svobody až na 5 let nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutí majetku.

Zásada číslo 22/

Domnívám se, že součástí tohoto oddílu by měl býti i § 216, 216a a 216b trestního zákona který pojednává o únosu, obchodování s dětmi a společné ustanovení.

ODDÍL V

Výtržnictví, obchod s pornografií.

Zásada číslo 22/

Kdo vykonává veřejně sexuální úkon a tím záměrně nebo vědomě vzbudí pohoršení, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, nebo peněžitým trestem až do výše 0,1 mil Kč.

Zásada číslo 23/

Kdo pornografický spis, tiskovinu, film, video, nebo jiný takový výtvor nebo předmět ohrožující mravnost, v nichž se projevuje neúcta k člověku a násilí,nebo která zobrazují sexuální styk s dítětem, se zvířetem nebo jiné sexuálně patologické praktiky,

a/ v úmyslu, aby sám nebo někdo jiný s ním obchodoval, jej rozšiřoval, veřejně vystavoval nebo jinak činil veřejně přístupným, vyrobí, dá vyrobiti, doveze, přepraví, vyveze anebo má na skladě,

b/ prodá, má na prodej, rozšiřuje, veřejně vystaví, veřejně předvede, po živnostensku půjčuje nebo pronajímá nebo jinak činí veřejné přístupným, bude potrestán odnětím svobody až do výše 1 roku nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil Kč, nebo propadnutím majetku.

Kdo toto učiní přístupným osobě mladší 18 let bude potrestán až do výše 1,5 roku nebo peněžitým trestem až do výše 1,5 mil. Kč, nebo propadnutím majetku.

Důvodová zpráva:

Mezi největší nebezpečí plynoucí z prostituce patří šíření pohlavních nemocí. Dnes kdy se jedná, kromě jiných, o pandemické rozšíření choroby AIDS, která je v současnosti nevyléčitelná a končí úmrtím postiženého. Opatření proti pohlavním nemocím musí býti komplexní a musí míti oporu v zákonu. Je nutné zvýšit vědomí společenské odpovědnosti a zdůraznit povinnost se léčit ev i aktivní zdravotní politikou vyhledávat zdroje nákazy pohlavních nemocí a podle potřeby i nařídit soudem léčbu.

Definice prostituce podle Ottova slovníku je propůjčení těla vlastního komukoliv za příčinou zisku. Podle Mc Caghyho jsou tu tři pojmové znaky 1.chování, které má pro klienta sexuální význam a směřuje k uspokojení jeho pudu, 2. úhrada za to, která je zpravidla určena předem, 3.citová lhostejnost.

Od roku 1990 kdy byla provedena novelizace trestního práva a rekodifikace přestupkového práva byla prostituce jako nekalý způsob obživy trestně nepostižitelná.

Typy právní úpravy prostituce jsou tři a to systém represivní zvaný též prohibiční, která je charakteristická pro středověk kdy nevěstky byly podřízeny jurisdikci drába nebo kata. Systém reglementační je v rozporu s trestnosti kuplířství a je charakteristický pro 19. století. Spočívá na registraci policii, nutit k pravidelné lék. kontrole, která podle dnešních poznatků nechrání před nákazou. Prakticky vede ke zvůli policie. Je živnou půdou pro kuplířství a bílé nevolnictví. Neoreglementace spočívá v tom, že evidenci vedou zdravotnické orgány nikoliv policie. Dnes ve světě převládá aboliční systém. Je to systém, který klade důraz na boj s prostitucí, ne s prostitutkami a to důrazem na opatření profylaktická a výchovná. Z tohoto vychází i Úmluva a závěrečný protokol o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a vykořisťování prostituce jiného z 2.12.1949. ČSR přistoupila k této úmluvě

OSN dne 14. 3. 1958 Články 1 až 4 a 6 zní:

Čl. 1. - Strany této Úmluvy se dohodly, že budou trestat každou osobu, která pro uspokojení vášně jiného:

1. najímá, odvléká, svádí jiného k prostituci, byť s jeho souhlasem

2. vykořisťuje prostitucí jiné osoby, byť s jejím souhlasem.

Čl. 2. - Strany této Úmluvy se rovněž dohodly, že budou trestat každou osobu, která

1. drží, řídí, vědomě financuje dům prostituce nebo přispívá k jeho financování,

2. vědomé pronajímá nebo najímá, zcela nebo zčásti, nemovitost nebo jiné místo pro účely prostituce jiného.

Čl. 3. - V rozsahu, jak to dovoluje národní zákonodárství, má být trestán každý pokus a každé přípravné jednání k trestným činům uvedeným v čl. 1. a v čl. 2.

Čl. 4. - V rozsahu, jak to dovoluje národní zákonodárství, je také trestná úmyslná účast na jednání uvedeném v čl. 1 a čl. 2 výše.

V rozsahu, jak to dovoluje národní zákonodárství, bude účast pokládána za samostatné trestné činy ve všech případech, kde bude třeba tak postupovat, aby se zabránilo beztrestnosti.

Čl. 6.- Každá ze stran této Úmluvy souhlasí s tím, že učiní nezbytná opatření k zrušení každého zákona, každé úpravy a každé administrativní praxe, podle nichž osoby, které provozují nebo jsou v podezření, že provozují prostituci, mají se dát zapsat do zvláštních seznamů, mít zvláštní papíry nebo se podřídit výjimečným podmínkám dohledu nebo hlášení.

Skutkové podstaty trestných činů, jež se týkají prostituce, lze rozdělit takto:

1. Trestnost prostituce samé, popř. za určitých podmínek.

2. Návod k prostituci

3. Pomoc k prostituci, jež má někdy formu organisatorství

4. Příživnictví na prostituci

5. Obchod se ženami a dětmi.


Kuplířství bylo původně chápáno jako svádění k smilnému činu. Později k tomu přibylo kořistění z prostituce provozované jiným, tedy typická činnost tzv. pasáků.

Obchod se ženami má živnou půdu tam, kde je reglementace prostitutek a prostituce se odbývá v nevěstincích. Nevěstince potřebují občas "čerstvé zboží". Může jít i o nějakou jinou formu závislosti prostitutky /v cizině, bez znalosti řeči, v závislosti na šéfovi bandy/.

Jestliže se někdo na místě veřejnosti přístupném nabízí k prostituci nebo provádí prostituci tak, že je z místa veřejnosti přístupného pozorovatelná jde o výtržnictví ve formě hrubé neslušnosti. Jako pouhý přestupek se má stíhat vzbuzení veřejného pohoršení /47 písm. c/ zákona o přestupcích. Rozdíl oproti znaku "hrubé neposlušnost! je zřejmé kvantitativní. Je-li neslušnost "hrubá", není se již třeba zabývat otázkou, zda také vzbudila veřejné pohoršení.Tento znak původně u výtržnictví byl, ale později byl vypuštěn. Při rozlišení trestného činu a přestupku také může hrát roli stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

Volání po legalisaci prostituce, které z různých stran zaznívá, je extrémním odrazem části veřejného mínění, které vztahy ve společnosti vidí jako absolutně volné. Hlavně je však opakováním starého chybného přístupu k prostituci v tom, že problémy s ní spojené a jev sám chce řešit právními prostředky /legalisací/ bez řešení komplexního.

Argumenty, které příznivci legalisace prostituce přinášejí, jsou staronové a obecně známé i obecně mnohokráte vyvrácené - navíc jsou návratem o století dozadu: k reglementaci, moderními společnostmi opuštěné a povětšině z rozpaků zaváděné a realizované ve vztahu k prostituci dnes jen v rozvojových státech s nízkou právní tradicí a kulturou v tomto směru a silnými prvky neorganisovanosti státu.

Legalisace prostituce spíše problémy zdravotní, bezpečnostní /policejní/, kriminologické a mravní povahy zostřuje, než by přinášela nějaká zjevná positiva.

Pokud jde o zdravotní kontrolu při legalisované prostituci, není ani dnes /v době AIDS/ a nebyla ani v dobách klasických pohlavních chorob a infekcí přenosných pohlavním stykem, žádným přínosem či zárukou, protože by si vyžádala vyšetření a případně léčení prostitutky i zákazníka po každém aktu, což by asi narazilo na oboustranné nepochopení - nárazová, například týdenní vyšetření prostitutky neřeší zcela nic, zejména ne ke vztahu k nevyšetřeným zákazníkům v onom období.

Přístup k prostituci v nynějších podmínkách, by měl mít zhruba charakter aboličního pojetí s tím, že by:

1. nejzávažnější případy společensky nebezpečných prostitučních jednání byly v přesně ohraničené podobě stíhány trestně;

2. k řešení prostituce samé byla přijata administrativní, zdravotní a bezpečnostní opatření včetně systému kontroly a převýchovy, aniž by se řešení přenášelo do oblasti trestního postihu, tj. aby prostituce nebyla s výjimkou určitého malého okruhu jednání trestně stíhána;

3. byl zachován trestní postih kuplířství a upraven trestní postih ohrožování mravnosti a ohrožování mravní výchovy mládeže.

Za rozhodující považuji, jak se k problému prostituce a k problému šíření pohlavních nemocí, zejména AIDS postaví zákonodárce v nových trestních kodexech: těžiště přístupu společnosti k prostituci však bude v oblasti správních, administrativních aktivit a opatření a v opatřeních zdravotnických a hygienických včetně nucené karantény a izolace.

ad 1/

Trestný čin ohrožení pohlavní nemocí podle § 226 tr. zák. je určen k ochraně občanů pouze před ohrožením nákazou pohlavní choroby. Tam, kde je skutečné jednáním pachatele u ohrožené osoby vyvolána porucha, tj. onemocnění pohlavní chorobou, půjde již o některý z trestných činů ublížení na zdraví /§ 221, § 222, § 223, § 224 tr. zák./, vůči nimž je trestný čin podle § 226 tr. zák. ve vztahu subsidiarity.

ad 2/

Jsou zde vyjmenované pohlavní nemoci podle "Opatření proti pohlavním nemocen" z prosince 1968, rozšířené o další chorobu AIDS.

ad 3/

Je to zcela logické opatření k ochraně společnosti proti šíření přenosných onemocnění i k ochraně postiženého dáti se léčit u odborného lékaře.

ad 4/

Nemocným pohlavní nemoci, podezřelým z onemocnění nebo z nákazy pohlavní nemoci, rekonvalescentům po pohlavní nemoci i osobám označeným v rámci epidemiologického šetření jako zdroj nákazy nebo ohrožen nákazou a osobám provádějící sexuální výdělečnou činnost se poskytuje dispenzární péče.

ad 5/

Jsou-li vyčerpány všechny možnosti depistážní služby je možno použít spolupráce policie se souhlasem soudu v těch případech kdy spolupráce nemocného i z nemoci podezřelého se aktivně vyhýbá vyšetření a léčení a je-li nebezpečí ohrožení zdraví dalších osob.

ad 6/

Všechna onemocnění PN, úmrtí na PN, podezření na PN nebo z nákazy PN a označené zdroje nákazy PN podléhají hlášení. Ošetřující lékař podává hlášení a požadovaná statistická data odesílá ne předepsaných tiskopisech. Tato je pak poskytují anonymně orgánům zdravotní správy.

ad 7/

Zdravotnická dokumentace o podezřelých, nemocných, jakož i o dispenzarizovaných osobách není součástí centrální kartotéky. V případech vedení evidence pomocí počítače je technickými prostředky, které zná pouze dispenzární sestra a lékař, zabráněno možnému úniku informací. Eventuálně další pracovníci, kteří přijdou do styku s údaji o nemocných osobách, jsou vázáni povinnou mlčenlivosti podle zákona.

ad 8/

Do osnov škol úměrně věku zařadit postupné a systematicky sexuologickou výchovu, výchovu k rodičovství, etice, občanské výchově a morálce poskytnou dostatek hodnotných osvětových materiálů schválených recensenty odborných společností sexuologických, psychiatrických, psychologických a dermatovenerologických. Rovněž s nimi konsultovat náplň a obsah výuky.Pedagogové by měli být proškoleni těmito odborníky. Vše doplnit i moderními audiovisuálními pomůckami.

ad 9/

Toto ustanovení nebylo zbytečné v době kdy privátní péče u nás měla svou tradici a Lékařská komora svoji autoritu a vážnost a proto zvláště nyní kdy se opět navracíme k této významné systémové změně ve zdravotnictví se domnívám, že tato zásada bude víc než potřebná.

ad 10/

Tato definice prostituce se mě zdá výstižná. Je možné jí ještě upravit, ale v zákoně je velmi nutná.

ad 11/

Jedná se o naplnění skutkové podstaty kuplířství. Zrušit nevěstince a obdobná zařízení je nutným důsledkem aboličního přístupu k řešení prostituce. V nevěstincích je umístěn pouze zlomek z celkového počtu prostitutek, jejich postavení je pak velmi závislé a je rovno s postavením otrokyň. Je známa též velmi úzká vazba na organisovaný zločin, obchodování s děvčaty /dovoz čerstvého zboží/ apod.

ad 12/

Bude se jednat o celou řadu opatření od upozornění rodičům zda nedochází z jejich strany naplnění skutkové podstaty § 217 trestního zákona "Ohrožování mravní výchovy mládeže" až po uložení ochranné výchovy soudem.

ad 13/

Okresní úřad ve spolupráci s obecním úřadem a dobrovolnými, charitativními organisacemi se postarají o zřízení domovů, útulků pro ženy bez přístřeší a umožní jim resocialisaci a začlenění do občanské společnosti.

ad 14, 15, 16, 17/

Jde o rozvedení § 204 trestního zákona do jednotlivých zásad. Kuplířství je v současné době hlavně kořistění z prostituce provozované jiným a to velmi bezohledně, nabývá i znaky organisovaného zločinu.

ad 18, 19, 20/

Obchod se ženami má živnou půdu tam, kde je reglementace prostitutek a prostituce se odbývá v nevěstincích. Nevěstince potřebují občas "čerstvé zboží". Může jít i o nějakou formu závislosti prostitutky /v cizině, bez znalosti řeči, v závislosti na šéfovi bandy/.

ad 22/

Jde o výtržnictví ve formě hrubé neslušnosti, jestliže na místě veřejnosti přístupném provádí sexuální úkony tak, že je z místa veřejnost přístupného pozorovatelná.

ad 23/

Bude jistě otázkou kvality co je ve smyslu této zásady myšleno pornografií. Zde nutno vyčlenit tu, která mnohdv bývá nazývána jako tvrdá pornografie, která u převážné části veřejnost vyvolává pocit odporu a je zavrženíhodná, která znázorňuje sadismus, masochismus, pedofilii, zoofilii a obdobné sexuální deviace.




V Hradci Králové 25.5.1993
Emil Jaroš v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP