K bodům č. 19. až 21.:
Navrhovaná znění reagují na změny
některých pojmů zavedené touto navrhovanou
právní úpravou a obchodním zákoníkem.
K bodu č. 23.
Při privatizaci zemědělských subjektů
je jejich majetek převáděn přes Fond
národního majetku na Pozemkový fond, který
schválené privatizační projekty (v
navrhovaném znění rozhodnuti o privatizaci)
realizuje. Spolu s majetkem přecházejí i
závazy privatizovaných subjektů, proto navrhované
znění nového odstavce 5 § 15 stanovuje
pro Pozemkový fond jakožto realizátora rozhodnutí
o privatizaci stejné podmínky ručení,
jako má Fond národního majetku v případech,
kdy je on realizátorem vybraných privatizačních
projektů.
K bodu č. 24.
Způsobem vypořádání restitučního
nároku podle § 4 7 současného znění
může být tzv. "prosté" vydání
věci, tedy vydání nezhodnocené odňaté
věci bez dokoupení majetku souvisejícího.
V těchto případech by bylo výraznou
komplikací, kdyby na oprávněnou osobu přešly
společně s vydávanou věcí pracovněprávní
závazky s ní související (např.
pracovněprávní závazky pracovníci
vydané dílny). Ze současného znění
je zřejmé, že zákonodárce nepočítal
při vypořádávání nároků
podle § 47 s možností restituce in natura. Navrhovaná
úprava § 17 odstraňuje tento nedostat a zrovnoprávňuje
postavení restituenta, jemuž je vydávána
věc v rámci privatizačního projektu
s restituenty podle ostatních právních předpisů.
K bodu č. 25.:
Archaický výraz "kapitál" je nahrazen
termínem používaným obchodním
zákoníkem.
K bodům č. 26, a č. 27.
V odstavci 1 navrhovaného znění č.
19 se vypouští "fond" a výslovně
se uvádí Fond národního majetku České
republiky.
Navrhované znění odstavce 3 stejného
§ obnovuje výjimečný režim pro
převod vlastnického práva k privatizovanému
nemovitému majetku, který platil do 31. 12. 1992,
tedy do účinnosti zákonů č.
264 a č. 265 z roku 1992. Důvodem opětovného
zavedení původního režimu je časová
prodleva mezi přechodem privatizovaného majetku
na Fond a správním rozhodnutím katastrálního
úřadu a odlišný okamžik převodu
věcí movitých a nemovitých nabyvateli.
Fond národního majetku není schopen vykonávat
po dobu správního řízení o
povolení vkladu do katastru roli správce privatizovaného
nemovitého majetku, nehledě na mezní případ,
kdy vklad vlastnického práva k nemovitému
majetku podniku pro nabyvatele není katastrálním
úřadem povolen, nabyvatel je však již
několik měsíců vlastníkem vnitřního
zařízení podniku (vlastnictví k movitému
majetku přechází dnem sjednané účinnosti
ve smlouvě). Tyto argumenty byly také v původní
právní úpravě důvodem upuštění
od registrace smluv k nemovitostem státními notářstvími.
Institut záznamu do katastru nemovitostí se tedy
v tomto případě jeví nejvhodnějším
řešením.
Navrhovaný nový odstavec 5 § 19 upravuje případy,
s nimiž zákonodárce původně nemohl
počítat. Zcela správně obsahuje stávající
i nové znění § 19 ochranu práv
třetích osob k privatizovanému majetku. Této
ochrany tedy požívají i podíloví
spoluvlastníci, jejichž předkupní práva
jsou v procesu privatizace respektována a zohledňována
při schvalování privatizačních
projektů. zakládá-li však podílové
spoluvlastnictví privatizační projekt vybraný
rozhodnutím o privatizaci k realizaci (např. prodejem
budovy výzkumného ústavu pěti projektantským
firmám do podílového spoluvlastnictví),
není možnost předkupního práva
nabyvatelů jednotlivých podílů vůči
Fondu národního majetku na místě.
Fond by musel prodat všechny privatizované podíly
v jeden časový okamžik, což je v praxi
nerealizovatelné. V případě, stane-li
se nabyvatel prvního podílu vlastníkem a
uplatní předkupní právo dle §
140 občanského zákoníku, stane se
privatizační projekt prodeje ostatních podílů
bezpředmětným.
K bodům č. 29. a č. 30.:
Nový text § 21 výslovně uvádí
Fond národního majetku České republiky.
K bodu č. 31.:
Stanoví se nadpis části čtvrté
"Převod majetku s použit ilti investičních
kupónů".
K bodu č. 32.:
Obsahuje nový text § 22, který stanoví,
že lze privatizovat; majetek ve vlastnictví státu
převodem za investiční kupóny. Kupónová
knížka se stává investičním
kupónem zaregistrováním na registračním
místě v období stanoveném zákonem.
Upravuje se dále náhradní registrace v důsledku
přechodného nedostatku kupónových
knížek.
K bodu č. 33.:
Navrhované znění § 23 odst.2 uvádí
jako vydavatele kupónů ministerstvo financí,
které tuto funkci vykonává a bude i nadále
vykonávat ve druhé vlně kupónové
privatizace.
K bodu č. 34. a č. 35.:
V § 23 odst. 3 se výslovně uvádí
Fond národního-majetku České republiky
v zavedené zkratce "Fond". V novém paragrafu
2 3 a se stanoví platnost kupónů určuje
se datum jejich emise ministerstvem financí v dohodě
s ministerstvem pro správu národního majetku
a jeho privatizaci.
K bodu č. 36.:
§ 24 odst. 1 stanoví okruh účastníků
privatizační vlny kupónové privatizace.
Umožňuje se účastnit se i občanům,
kteří dosáhnou plnoletosti v období
stanoveném pro zaregistrováni kupónových
knížek. Stanoví se rozsah nároku jednoho
majitele kupónu pro jednu privatizační vlnu,
který činí nejvýše 1000 bodů.
§ 24 odst. 3 písm. c) umožňuje vložit
investiční body i do podílových fondů
založených k tomuto účelu investičními
společnostmi. V návaznosti na toto doplnění
se navrhovaná právní úprava dotýká
i ustanovení § 24 odst. 6, § 24a odst. 2 a 3,
§ 2 odst. 1 písm. b), § 26b odst. 4) a 26c odst.
5.
K bodu č. 37.:
Ustanovením g 24a až 24c se upravuje účast
investičních fondů v privatizační
vlně, stanoví se působnost ministerstva financí
k centrální evidenci kupónů, změně
registračního místo, určení
pracoviště pro objednání akcií
a působnost ministerstev k vypracování a
zveřejnění příslušných
seznamů podniků, a majetkových účastí
státu, zpřesněného seznamu a základních,
informací o akciových společnostech jejichž
akcie budou nabízet, v privatizační vlně
za investiční kupóny.
K bodu č. 38.:
v § 35 se definuje privatizační vlna jako.časové
období; jehož začátek a konec je určen
ministerstvem financi v dohod s ministerstvem pro správu
národního majetku a jeho privatizaci, během
něhož mohou majitelé investičních
kupónů přímo nebo prostřednictvím
investičního fondu objednávat akcie v rozsahu.
zákonného nároku. Privatizační
vlna se člení na privatizační kola
a v rámci privatizačního procesu se stanoví
působnost ministerstva financí a ministerstva pro
správu národního majetku a jeho privatizaci.
K bodu č. 39.:
V § 26 se stanoví působnost ministerstva financi
v případě posuzování platnosti
registrací a objednávání akcií.
K bodu č. 40.:
V § 26a se upravuje postup investičních fondů
při objednávání akcií za investiční
body převzaté na základě pověření
od majitelů kupónů a povinnosti investičních
fondů Vydat majitelům investičních
kupónů akcie fondů. V § 26b se stanoví
postup pro vyhodnocení objednávek akcií z
hlediska poptávky a nabídky, jejich uspokojení
a předání akcií.
K bodu č. 42.:
Návrh vypouští bezpředmětná
ustanovení § 41 a § 42.
K bodům č. 43. a č. 44.:
Změna v navrhovaném znění § 44
byla vyvolána novou právní úpravou
stanovenou obchodním zákoníkem, stejně
jako znění poznámky pod čarou č.
11.
K bodu č. 45.:
Navrhovaná poslední věta v odstavci 1 §
45 řeší kolizi mezi zákonem č.
92/1991 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a zákonem č. 229/1991 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
Náhrady podle 16 a náhrady za živý a
mrtvý inventář podle § 20 druhého
citovaného zákona by za současné platné
právní úpravy bylo možno poskytovat
pouze na základě výjimky vlády dle
odst. 2 § 45.
Navrhovaná poslední věta v odstavci 3 §
45 stanoví, že skončení nájemních
poměrů k privatizovanému majetku se netýká
nájmů, na které vzniklo právo podle
předpisů o malé privatizaci a nájmů
bytů.
Navrhované znění odstavce 4 § 45 je
reakcí na možné obcházení zákona
o privatizaci majetku státu uzavíráním
smluv o koupi najaté věci podle obchodního
zákoníku.
Obdobnou snahou o maření smyslu privatizace je uzavírán
smluv obsahujících ustanovení o předkupním
právu. Tyto smlouvy jsou uzavírány vedením
podniku, které vlastně. rozhoduje o dalším
vlastníku státního majetku místo příslušného
orgánu státní správy Cesta zpochybnění
těchto smluv pro jejich neplatnost, kvůli obcházení
zákona prostřednictvím soudu se jeví
zdlouhavou, vhodnějším řešením
je výslovná úprava omezující
použití sjednaného práva předností
koupě v případě převodu podle
tohoto zákona v navrhovaném odstavci 7. Ostatní
předkupní práva (např. z titulu spoluvlastnictví),
pokud nevznikla v procesu realizace rozhodnutí o privatizaci
(viz § 19 odst. 5), touto změnou nejsou dotčena.
K bodu 46
Poznámky pod čarou č. 12 až č.
16 jsou odvolávkami na příslušná
ustanovení právních předpisů,
jichž se navrhované znění. § 45
týká.
K bodu č. 47.:
Navrhované znění zmocňuje vládu
stanovit svým nařízením upřesnění
techniky realizace procesu kupónové privatizace,
upravené v části čtvrté navrhovaného
zákona.
K bodu 48.:
Navrhované znění odstavce 3 § 46 má
význam pro právní vztahy vzniklé v
rámci první vlny kupónové privatizace.
K bodu č. 49.: navrhované znění §
46a umožňuje určit stanovami akciové
společnost akcii(akcie), s níž jsou spojena
zvláštní práva. Bez výslovné
úpravy této možnosti v navrhované právní
úpravě nelze odlišná práva akcií
stanovit, zákon o cenných papírech novelizující
obchodní zákoník zakotvil, že jiné
druhy akcií než prioritní a zaměstnanecké
nelze emitovat. Při privatizaci majetku státu je
však nezbytné, v určitých případech
ponechat možnost státní ingerence /např.
pro zachování určitého druhu činnosti).
Bez možnosti stanovami stanovit, že určitá
práva jsou spojena s hlasem minoritního akcionáře,
resp. že bez jeho souhlasu nelze něco činit
(např. měnit určité ustanovení
stanov), by musela státu zůstat majoritní
účast, což nepředstavuje účelné
řešení. nabyvatel akcií je o existenci
akcie se zvláštními právy vždy
informován a akceptuje ji. Tento institut lze použít
pouze pro proces privatizace, za předpokladu, že vlastníkem
této akcie bude Fond. Právo ostatních akcionářů
na dividendu touto akcií nelze omezit.
Navrhujeme znění odstavce 1 § 46b stanovuje
nabyvateli skladů, v nichž jsou uloženy státní
hmotné rezervy, povinnost vypovědět smlouvu
o skladování těchto rezerv nejdříve
po deseti letech.
K bodům č. 50. a č. 51.:
Změna uvedená v těchto bodech zavádí
do § 47 novou terminologii užívanou navrhovaným
zněním předchozích ustanovení.
K bodu č. 52.:
Poslední věta navrhovaného znění
§ 47 odst. 2 staví lhůtu určenou Fondu
národního majetku k vypořádání
restitučního nároku po dobu soudního
sporu týkajícího se tohoto nároku.
K bodu č. 53.:
Navrhované změny v odstavci 3 § 47 odstraňují
rozpor mezi jednotlivými odstavci tohoto ustanovení.
Původní text § 47 před první
novelou zákona stanovil, že o způsobu vypořádání
restitučních nároků v rámci
privatizačních projektů rozhoduje schválený
privatizační projekt. Možnost navrhnout způsob
vypořádání byla tedy dána všem
zpracovatelům privatizačních projektů
a konečné rozhodnutí o způsobu vypořádání
bylo ponecháno orgánu schvalujícímu
privatizační projekt. První novelou zákona
o velké privatizaci jistě správně
zavedená možnost oprávněné osoby
obrátit se na soud v případě, že
nesouhlasí s vypořádáním svého
nároku v projektu (odst. 3 § 47) se tak dostala do
rozporu s odstavci. předchozími. Navrhovaná
změna odstavce 3 § 47 tento rozpor řeší
a ponechává oprávněné osobě
možnost soudně napadnout pouze rozhodnutí o
schválení privatizačního projektu,
které její nárok neoprávněně
označilo za nezákonný či v případech,
kdy bylo chybně stanoveno ocenění restitučního
nároku.
Pro osvětlení tohoto problému uvádíme
názor bývalého Nejvyššího
soudu ČSFR, který ve svém stanovisku č.
Cpjf 84/91 ze dne 29. 3. 1991 uvádí: "nároky,
které má na zřeteli ustanovení §
2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., lze v rámci
privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. uspokojit
i převedením věci bez náhrady nebo
provedením finančního vypořádání
takového nároku, a to v rámci privatizačních
projektů, na vydání (převedení)
věci tu však už není vymahatelný
nárok."
K bodu č. 54.:.
Navrhované znění odstavce 5 § 47 umožňuje
použití předchozích odstavců
i pro vypořádávání výše
uvedených restitučních nároku v rámci
privatizačních projektů účastí.
Absence tohoto odstavce by způsobila diskriminaci skupin
oprávněných osob, jejichž nároky
k zákonně znárodněnému majetku
(tedy nároky, které musí být řešeny
v rámci projektů) by nemohly být vypořádány.
Vypořádání těchto nároků
bude provedeno s použitím navrhovaného zněni
odstavce 6 § 10a.
K čl. II.:
V navrhované právní úpravě
novelizující zákon č. 171/19 9 3 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů,
je název České národní rády
nahrazen názvem nynějšího nejvyššího
zákonodárného orgánu České
republiky, Poslanecké sněmovny Parlamentu.
K bodům č. 1, až č. 6.:
Navrhované změny v ustanoveních § 1
až § 5 zákona č. 171/1991 Sb. jsou reakcí
na změnu základních pojmů zákona
č: 92/1991 Sb. navrženou v článku I,
této novely a pojmů užívaných
obchodním zákoníkem. Jedná se zejména
o nahrazení původního základního
institutu privatizace, privatizačního projektů
institutem tzv. rozhodnutí o privatizaci. Zdůvodnění
této změny obsahuje předchozí část
důvodové zprávy.
Odstavec 5 § 2 je v návrhu vypuštěn. Souhlas
ke vzniku obchodních společností založených
za účelem použití investičních
kupónů již nedává ministerstvo
pro správu národního-majetku a jeho privatizaci,
nýbrž ministerstvo financí (zákon č.
248/1992 Sb., o investičních společnostech
a investičních fondech).
Navrhované znění odstavce 6 § 2 rozšiřuje
uložení pokuty statutárnímu orgánu
podniku za neposkytnutí informace zpracovatelům
konkurenčních privatizačních projektů
i na nesplnění dalších povinností
stanovených zněním § 7 odst. 5 navrhovaným
v čl. I. této novely (povinnost poskytnout součinnost
požadovanou zakladatelem týkající se
poskytování údajů souvisejících
s privatizací).
K bodům č. 7., č. 8. a č. 10.:
Navrhované změny jsou upřesněním
formulací platného znění.
K bodu č. 13.:.
Navrhované znění odstavce 2 § 18 obsahuje.jednotlivé
způsoby použití majetku Fondu národního
majetku. Je rozděleno do tří skupin, podle
závislosti jednotlivých způsobů použiti
buď na
1. rozhodnutí o privatizaci nebo
2. rozhodnuti vlády nebo
3. přímo na znění zákona.
Proti stávající úpravě jsou
nové způsoby použití majetku Fondu navrženy
v odst: 2 písm. a) body č. 4 a 6, písm, b)
body, 2, 4, 5, písm. d) a písm. e).
První změna umožňuje převádět
majetek Fondu i na zájmová skružení
založená obcemi k zajištění společných
zájmů (např. vodovodní či kanalizační
sítě).
Druhá změna je reakcí na zřízení
Nadačního investičního fondu Fondem
a nahrazuje stávající nevyhovující
znění.
Změna bodu č. 2 písm. b) umožňuje
použití prostředků Fondu k posílení
zdrojů bank a dalších právnických
osob souvisí s jejich činností v procesu
konkursního a vyrovnávacího řízení
(zejména se bude jednat o tzv. vykupováni pohledávek).
Stávající znění, umožňující
posilovat pouze zdroje bank, je právě pro tuto činnost
nevyhovující, jelikož neumožňuje
výkup provádět prostřednictvím
dceřinných akciových společností
založených k tomuto účelu bankami.
Bod č. 4 téhož ustanovení váže
na způsob náhrady nákladů na odstranění
ekologických škod způsobených před
privatizaci majetku (viz. § 6a navrhovaného znění),
bod č. 5 umožňuje použiti majetku Fondu
k poskytování úvěrových záruk
a bod č. 7 umožňuje použití majetku
fondu získaného privatizací majetku Českých
drah k financování rozvoje železniční
dopravní cesty.
Navrhované znění písmene d) §
37 odst. 1 umožňuje Fondu realizovat jeho zákonná
či smluvní předkupní práva.
Navrhované znění písmene e) téhož
ustanovení bylo ministerstvu pro správu národního
majetku a jeho privatizaci doporučeno ministerstvem financí.
Proti ministerstvu pro správu národního majetku
a jeho privatizaci a Fondu národního majetku jsou
vedeny stovky soudních sporů, zejména restitučních.
Tyto spory jsou zapříčiněny zejména
nejednotným a neustále se měnícím
výkladem platných restitučních zákonů,
a to i na úrovni jednotlivých soudů. V případě,
že ministerstvo bude v některých z těchto
sporů neúspěšnou stranou, je zapotřebí
upravit možnost hrazení nákladů těchto
sporů z majetku Fondu. Ze státního rozpočtu
tyto náklady hradit nelze.
K bodu č. 17.:
Navrhované znění odst. 1 § 20a reaguje
na případy, kdy majetek či majetkové
účasti jsou již převedeny na Fond, a
schválený privatizační projekt (v
navrhovaném znění rozhodnutí. o privatizaci)
se stal nerealizovatelným z důvodů nestojících
na straně Fondu (v praxi se jedná o případy
např. odstoupení nabyvatele či jeho zániku
atd.). Fondu se zde dává možnost tento majetek
na základě tržních principů zpeněžit
či vložit do akciové společnosti za
předpokladu odsouhlasení tohoto postupu ministerstvem:
Hlavním důvodem tohoto nestandardního postupu
je zabránit značným majetkovým ztrátám,
které by měl za následek zdlouhavý
proces vydávání nového rozhodnutí
o privatizaci Obdobně je v návrhu řešen
i případ majetků a účastí,
které se Fondu vrátily z vlastnictví nabyvatele,
jelikož Fond odstoupil z důvodu neplnění
platebních podmínek nabyvatelem od smlouvy.
Navrhované ustanovení § 20b váže
některá rozhodnutí Fondu na souhlas ministerstva.
Jedná se o rozhodnuti Fondu jako majoritního akcionáře,
jejichž důsledek je však pro nabyvatele privatizovaných
účastí stejně závažný,
jako rozhodnutí o privatizaci. Znění je důsledkem
rozdělení "rozhodovací" funkce
orgánů státní správy a "realizační"
funkce Fondu v procesu privatizace, zpřesněné
navrhovanou právní úpravou.
K bodu č. 19.:
Navrhované znění stanoví Fondu národního
majetku povinnost poskytnout informace a údaje o jeho činnosti
i orgánům vydávajícím rozhodnutí
o privatizaci.
K čl. III.:
Navrhuje se zrušení ustanovení zákona
o zápisech vlastnických a jiných věcných
práv k nemovitostem, které by v případě
přijetí této navrhované právní
úpravy stanovilo odlišný a nevýhodnější
režim pro přechod vlastnického práva
k nemovitostem privatizovaným do 31. 12. 1992.
K čl. IV.:
Navrhovaný článek zmocňuje předsedu
Poslanecké sněmovny Parlamentu vydat úplné
znění zákona č. 92/1991 Sb. a zákona
ČNR č. 171/1991 Sb., které se již svými
platnými novelami staly pro právní i laickou
veřejnost zcela nepřehlednými.