Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec zaslal odpověď na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy dopisem ze dne 7. července 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Oldřicha Vrchy. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče.

potvrzuji příjem Vašeho dopisu ze dne 12. května 1993, který jsem obdržel od předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republika pana Milana Uhdeho.

Dovolte, abych Vás seznámil s některými fakty, objasňujícími blíže některé okolnost i k tragickém úmrtí p. Františka Fryče dne 7. července 1992 na území SRN a které Vám dají odpověď na Vaše požadavky.

Dne 9.7.1992 bylo generálnímu konzulátu býv. ČSFR v Mnichově oznámeno kriminální policií německého města Ingolstadt, že v obci Rohrenfels u Ingolstadtu bylo v obytném automobilu nalezeno ohořelé tělo pravděpodobně občana ČSFR. Policie ne základě provedeného šetření uvedla, že by se mohlo jednat o p. Fr. Fryče,ve věku 23 let, pravděpodobně bytem v Roudnici, ČSFR. Za účelem ztotožnění požádali o spolupráci, zejména o oznámení, zda jmenovaný není v ČSFR pohřešován, event. o dodání údajů k jeho identifikaci. Bližší údaje nebyly uvedeny. Generální konzulát požádal o součinnost konzulární odbor býv. FMZV, který cestou Úřadu cizinecké policie a pasové služby FMV a ve spolupráci s tehdejší Ústřednou federální kriminální policie občana ČSFR, zaslaný požadavek ověřil, čímž se podezření německé policie potvrdilo. Na zjištěnou adresu rodičů zemřelého, bytem 413 01 Roudnice nad Labem, Orlova 132, byl dne 10. 7. 1992 zaslán o tragické události spěšný telegram s prosbou, aby se neprodleně telefonicky spojili s kriminální policií města Ingolstad, a to s příslušným policejním úředníkem v Mnichově. Telegram obsahoval potřebná spojení vč. spojení na generální konzulát býv. ČSFR v Mnichově. Týž den konzulární odbor obdržel cestou býv. Ústřední FKP zprávu Obvodního odd. policie ČR v Roudnici n. L., ze které jednoznačně vyplývá, že otec zemřelého p. Antonín Fryč do protokolu uvedl, že zprávu o smrti syna mu již dne 7. tam. kolem 23.00 hod. oznámil jeho spolupracovník v SRN, p Zd. Kovalský. Druhý den byl telefonicky ze SRN vyzván, aby zařídil převoz do republiky. Otec zemřelého m. j. policii sdělil, že jeho syn pracoval v SRN bez prac. povolení německého úřadu a dále uvedl, že je rozhodnut navštívit SRN. Pan Zdeněk Kovalský, spolupracovník zemřelého p. Fr. Fryče do protokolu m. j. rovněž doznal, že pracovali v SRN bez povolení příslušných německých úřadů.

Vážený pane poslanče, nelze tedy souhlasit se sdělením, že rodiče zemřelého p. Fr. Fryče nebyli včas informováni o této kruté, tragické události, která se jich jistě hluboce dotkla. Jak vyplývá ze šetření konzulárního odboru, byla rodina včas informována jak spolupracovníky jejich syna, tak konzulárním odborem býv. FMZV. další bližší podrobnosti vedoucí k vyvrácení tohoto tvrzení by bezpochyby přineslo ověření v materiálech pátracího odboru býv. Ústředny FKP a Obvodního odd. Policie ČR v Roudnici n.L

K požadavku, aby zemřelý p. Fr. Fryč byl na náklady ČR exhumován a převezen do vlasti je nutné uvést, že dle zkušeností MZV rodiny zemřelých poté, co jsou o úmrtí svého příbuzného zpraveny, se rozhodují, jakým způsobem má být s tělesnými pozůstatky naloženo a prakticky ve všech případech odváží pověřená pohřební služba zemřelé do vlasti. Rodina Fryčova zřejmě takové rozhodnutí neučinila a nyní, po značném časovém odstupu, uvažuje o exhumaci a následném převozu do ČR. posouzení praktického provedení a následného finančního krytí nepřísluší MZV, ale zdravotnickým úřadům. Podotýkám však, že tyto úřady zcela jistě zkoumat, zda zemřelý pracoval na území SRN legálně, tj. na základě řádně uděleného pracovního povolení a zda mu bylo velvyslanectvím v Praze uděleno pracovní vízum. Na základě tohoto je náš občan je náš občan svým zaměstnavatelem řádně sociálně pojištěn a z tohoto titulu pro zaměstnavatele vyplývá povinnost, v případě nepředvídaných událostí se o pracovníka v plném rozsahu postarat. Legálnost pracovního pobytu je současně i kryta souhlasem německého cizineckého úřadu, příslušného pro místo pracovního pobytu našeho občana na teritoriu SRN. Pokud by při legálním pracovním pobytu našeho občana ze strany německého zaměstnavatele došlo při vymáhání nároků k liknavosti či jinému porušení sociálně právních předpisů, lze s úspěchem nároky vzmáhat cestou příslušného německého pracovního soudu. v opačném případě je naděje na určité finanční krytí zcela mizivá. Další skutečností je, že pokud náš občan pracuje na území SRN bez výše uvedených povolení, dopouští se trestné činnosti m.j. porušením ustanovení cizineckého zákona, jakož i daňových zákonů SRN. V neposlední řadě takovýto občan porušuje ustanovení Ujednání o zrušení vízové povinnosti mezi ČSFR a SRN, které vstoupilo v platnost dne 1. 7. 1990 a je tak závazné i pro občany ČR

Vážený pan

Oldřich Vrcha

poslanec Parlamentu

České republiky

Praha