Předseda vlády Václav
Klaus zaslal odpověď na interpelaci poslance Jana
Kryčera dopisem ze dne 18. května 1993.
Podle § 89 zákona
ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu
České národní rady, v platném
znění, předkládám Poslanecké
sněmovně odpověď předsedy vlády
Václava Klause na interpelaci poslance Jana Kryčera.
Odpověď je přílohou tohoto sněmovního
tisku.
Příloha
PŘEDSEDA VLÁDY
ČESKÉ REPUBLIKY
DOC. ING. VÁCLAV KLAUS, CSc.
V Praze dne 18. května 1993
Čj. 26625/93-KPV
Vážený pane
poslanče,
prostřednictvím
sekretariátu předsedy Poslanecké sněmovny
jsem obdržel Váš dopis ze dne 28.4.1993, v němž
mi kladete otázku týkající se přebírání
objektů komplexní bytové výstavby
do vlastnictví obcí, v daném případě
města Žďáru nad Sázavou.
K tomuto postupu dochází
v souladu se zákonem ČNR č. 10/1993 Sb.,
který doplňuje zákon č. 172/1991 Sb.
ve znění zákona č. 485/1991 Sb., a
kterým do vlastnictví obcí přecházejí
některé i rozestavěné stavby komplexní
bytové výstavby (dál jen "KBV")
včetně práv a závazků.
Vámi uváděný
rozpor mezi zákonem č. 410/92 Sb. a zákonem
č. 10/1993 Sb,. neexistuje, neboť zákon č.
10/92 Sb., pouze konkretizuje ustanovení zákona
č. 410/92 Sb., § 3 6a (chybně uvádíte
§ 36), odst. 1. písm. a), týkající
se nabytí a převodu nemovitých věcí.
Návrh zákona č.
10/1993 Sb., o státním rozpočtu České
republiky na rok 1993,o změně a doplnění
některých zákonů České
národní rady a některých dalších
předpisů, předložila Poslanecké
sněmovně vláda České. republiky
a musím konstatovat, že při jeho projednávání
a schvalování nebyla z řad poslanců
k této problematice
vznesena jediná připomínka.
KBV je možno rozdělit
na tři části:
1. základní technickou vybavenost (sem patří i školy)
- na tuto část je
ve státním rozpočtu ČR vyčleněna
částka ve výši 1 miliardy korun
2. Byty
- na tuto část KBV
stát prostředky ne.poskytuje
3. Občanskou vybavenost
- na tuto část KBV
stát prostředky rovněž neposkytuje.
Jedním z motivů
převedení objektů KBV ze státu do
'vlastnictví obce je skutečnost, že stát
může jen obtížně určit vhodnost
dokončení jednotlivé stavby z hlediska skutečného
praktického využití objektu a tím i
vhodnosti vložení finančních prostředků
do realizace. Tuto selekci může provést nejlépe
samospráva obce jaký budoucí uživatel
';objektů nebo zprostředkovatel pro další
subjekty (občan; byty a školy; podnikatel
tzv. občanská vybavenost).
Obecní zastupitelstva jsou
tak nucena urychleně určit priority ve vazbě
na vlastní příjmy, případně
na možnosti získání jiných finančních
zdrojů (získání dlouhodobých
úvěrů, vydávání obecních
obligací), s jejich pomocí realizují dokončení
vybraných staveb.
Po určení priorit
musí zastupitelstva vypovídat smluvní závazky
v těch případech, kde je zřejmé,
že je třeba stavbu na čas zakonzervovat (pouze
tam, kde je patrné, že dostavba bude jednou pro obec
přínosem) nebo dokonce stavbu definitivně
ukončit. Obecní zastupitelstva by si měla
uvědomit, že v KBV dostala bezúplatně
majetek, který, by není plně zhodnocen dokončením,
není v podstatě znakem finanční ztráty
obecních prostředků v daném volebním
období, ale výrazem realistického přístupu
kb nevyužitelným stavbám, financovaným
bývalým komunistickým režimem.
Pokud jde o bližší
podrobnosti týkající se metodiky přidělování
dotací z uváděné částky
1 mld. Kč, doporučuji Vám obrátit
se na příslušné ministerstvo financí
ČR, kde Vám na požádání
jistě ochotně sdělí potřebné
údaje k této problematice.
S pozdravem
Václav Klaus
Vážen pan
JUDr. Jan Kryčer
poslanec Poslanecké sněmovny
Parlamentu České republiky