Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

K zabezpečení parlamentního dohledu nad dodržováním základních práv a svobod v ozbrojených silách se zřizuje Parlamentní zmocněnec pro ozbrojené síly (dále jen "Parlamentní zmocněnec").

Parlamentního zmocněnce volí Poslanecká sněmovna po projednání návrhu ve výboru Poslanecké sněmovny zřízeném pro brannou politiku (dále jen "branný výbor"). Návrh podávají poslanci Poslanecké sněmovny.

Parlamentním zmocněncem může být zvolen občan České republiky, který je volitelný za poslance Poslanecké sněmovny. Parlamentní zmocněnec skládá do rukou předsedy Poslanecké sněmovny tento slib: "Slibuji věrnost České republice. Budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji, že nepřijmu od nikoho ani zprostředkovaně žádné sliby či výhody, které by ovlivnily výkon mé funkce. Slibuji, že svůj úřad budu zastávat čestně a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Funkce Parlamentního zmocněnce je neslučitelná s jinými veřejnými funkcemi, s účastí ve vedení nebo správě obchodních nebo jiných výdělečných podniků s výkonem jiných zaměstnání nebo živností s výjimkou vědecké, pedagogické, literární a umělecké činnosti.

Občan, který je zvolen Parlamentním zmocněncem, je po dobu výkonu této funkce zbaven služební povinnosti.

Parlamentní zmocněnec je odpovědný Poslanecké sněmovně. Předseda Poslanecké sněmovny odvolá Parlamentního zmocněnce, navrhne-li to Poslanecká sněmovna.

Pro volbu podle odstavce 2 a hlasováni o návrhu podle odstavce 8 platí ustanovení čl. 39 odst. 2 Ústavy.

Parlamentní zmocněnec se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Parlamentní zmocněnec je činný

a) na pokyn Poslanecké sněmovny nebo branného výboru,

b) na základě vlastního rozhodnutí a předem vyjasněného kontrolního záměru v souladu s úkoly, které pro něho vyplývají: zákona o Parlamentním zmocněnci.

Parlamentní zmocněnec může požádat orgány zmíněné v odstavci 1 písmene a) o pokyn k činnosti podle odstavce 1 písmene b).

K zabezpečení dohledu podle § 1 odst. 1 je Parlamentní zmocněnec oprávněn vykonávat inspekce bez předchozího ohlášení ve všech útvarech, štábech a zařízeních a ostatních služebních místech ozbrojených sil.

Ministři odpovědní za ozbrojené síly (dále jen "ministři") a náčelníci a velitelé ozbrojených sil jsou povinni Parlamentnímu zmocněnci

a) umožnit inspekce v útvarech, štábech a zařízeních a ostatních služebních místech ozbrojených sil,

b) předložit vyžádané předměty, materiály, písemnosti a poskytnout další potřebné informace.

Povinnosti podle § 3 odst. 2 nelze odepřít s odkazem na státní nebo služební tajemství.

Ministři nebo jejich zástupci ve funkci mají právo odmítnout povinnost podle § 3 odst. 2, existují-li z hlediska obrany státu zvláště naléhavé důvody k zachování státního tajemství.

Ministři jsou povinni neprodleně vysvětlit brannému výboru důvody odmítnutí podle odstavce 2.

Povinnosti podle § 3 odst. 2 nemají soudci vojenských soudů a vyšetřovatelé a prokurátoři vojenských prokurátor ve věcech trestního řízení a prokurátorského dohledu.

Parlamentní zmocněnec není oprávněn vydávat pokyny příslušníkům ozbrojených sil ani měnit a rušit rozkazy a nařízení jím vydávané.

Příslušníci ozbrojených sil jsou oprávněni obracet se na Parlamentního zmocněnce mimo služební postup, mají-li za to, že byla porušena jejich základní práva a svobody v souvislosti s výkonem jejich služebních povinností. Nejsou přitom vázáni státním nebo služebním tajemstvím. Žádnému příslušníku ozbrojených sil, který se obrátil na Parlamentního zmocněnce, nesmí být z tohoto důvodu způsobena újma.

Parlamentní zmocněnec předkládá Poslanecké sněmovně nebo brannému výboru na jejich požádání zprávy o zabezpečování dohledu podle § 1 odst. 1 a dodržování' základních práv a svobod v ozbrojených silách.

Parlamentní zmocněnec předkládá do 31. března kalendářního roku Poslanecké sněmovně souhrnnou zprávu o zabezpečování dohledu podle § 1 odst. 1 a dodržování základních práv a svobod v ozbrojených silách za uplynulý kalendářní rok.

Parlamentní zmocněnec je povinnen předložit branným výborům zprávu o své činnosti a výsledcích šetření, jde-li případ podle § 2 odst. 1 písm. b).

Parlamentní zmocněnec je oprávněn kdykoli předkládat Poslanecké sněmovně a brannému výboru jednotlivé zprávy o zabezpečováni dohledu podle § 1 odst. 1 a dodržování základních práv a svobod v ozbrojených silách. Povinnosti předkládání zpráv podle odstavců 1 až 3 nejsou tímto ustanovením kráceny.

Parlamentní zmocněnec je oprávněn kdykoli předkládat Poslanecké sněmovně a brannému výboru své návrhy a stanoviska, týkající se zabezpečování dohledu podle § 1 odst. 1 a dodržování základních práv a svobod v ozbrojených silách.

Zprávy podle odstavce 2 postoupí Parlamentní zmocněnec současně brannému výboru.

Parlamentní zmocněnec je povinen dostavit se na schůzi Poslanecké sněmovny, je-li o to požádán jejím předsedou.

Parlamentní zmocněnec je povinen dostavit se na schůzi branného výboru, je-li o ta požádán předsedou.

Parlamentní zmocněnec je oprávněn účastnit se schůze branného výboru, požádá-li o to, udělí se mu slovo.

K zabezpečeni úkolů Parlamentního zmocněnce se zřizuje Kancelář Parlamentního zmocněnce (dále jen "Kancelář").

Organizační řád Kanceláře navrhuje Parlamentní zmocněnec, schvaluje ho branný výbor.

Kancelář řídí a za její činnost odpovídá Parlamentní zmocněnec.

Parlamentnímu zmocněnci náleží plat, funkční příplatek, cestovní náhrady a náhrady dalších výdajů ve stejné výši a rozsahu jako předsedovi branného výboru.

Platové náležitosti zaměstnanců Kanceláře stanoví Parlamentní zmocněnec.

Náklady na činnost Parlamentního zmocněnce se hradí ze státního rozpočtu České republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem...... 1993

§ 1 Stanoví účel orgánu Parlamentního zmocněnce, podmínky volitelnosti, proceduru volby, odvolání a rezignace, text a provedeni slibu, neslučitelnost funkce Parlamentního zmocněnce s jinými veřejnými funkcemi, s účastí ve vedeni nebo správě výdělečných podniků a výkonem jiných zaměstnání nebo živností. Parlamentní zmocněnec je zákonem zbaven služebních povinností.

§ 2 Popisuje způsob činnosti Parlamentního zmocněnce. Parlamentní zmocněnec může šetřit jednotlivé případy z vlastního rozhodnutí v souladu s úkoly, které pro něj vyplývají z tohoto zákona. Jeho činnost může být iniciována také uvedenými orgány.

§ 3 Opravňuje Parlamentního zmocněnce k provádění inspekční činnosti v ozbrojených silách. Ministrům odpovědným za ozbrojené síly a funkcionářům ozbrojených sil klade za povinnost tyto inspekce umožnit a předkládat Parlamentnímu zmocněnci vyžádané předměty.

§ 4 Dává ministrům odpovědným za ozbrojené síly a jejich zástupcům možnost ve vyjímečných případech odmítnout povinnosti zmíněné v § 3.

§ 5 Dává příslušníkům ozbrojených sil právo obracet se na Parlamentního zmocněnce bez ohledu na služební postup.

§ 6 Vymezuje některé povinnosti a práva Parlamentního zmocněnce týkající se předkládání zpráv a návrhů příslušným orgánům.

§ 7 Vymezuje povinnosti a práva Parlamentního zmocněnce, týkající se jeho účasti na schůzích příslušných orgánů.

§ 8 K administrativnímu, technickému a provoznímu zabezpečení plnění úkolů Parlamentního zmocněnce zřizuje Kancelář Parlamentního zmocněnce.

§ 9 Stanoví platové náležitosti Parlamentního zmocněnce na úrovni předsedy branného výboru Poslanecké sněmovny a způsob určení platových náležitostí zaměstnanců Kanceláře.

§ 10 Stanoví hrazení nákladů na činnost Parlamentního zmocněnce ze státního rozpočtu České republiky.

§ 11 Definuje den nabytí účinnosti zákona o Parlamentním zmocněnci.