Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví Petr Lom zaslal odpověď na interpelaci poslance Svatomíra Recmana dopisem ze dne 15. dubna 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zdravotnictví Petra Loma na interpelaci poslance Svatomíra Recmana. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Vážený pane poslanče,

k Vaší interpelaci ve věci organizace transfúzní služby v České republice a jako odpověď na Vaše tři požadavky Vám sděluji, že

1) koncepce transfúzní služby v České republice byla zpracována ministerstvem zdravotnictví České republiky již v roce 1991 a potvrzena metodickým návodem "organizace transfúzní služby v České republice" z 16.4.1992. Metodický návod byl zveřejněn ve Věstníku MZ ČR. Koncepce vychází z jednání pracovníků transfúzní služby v Mělníku v červnu 1991. Struktura by měla být tvořena ekonomicky samostatnými subjekty "transfúzními zařízeními", která by pracovala v souladu se stanovenými zásadami "národní krevní politiky" (především neprofitní podstata činnosti).

Důsledné realizaci koncepce zatím brání skutečnost, že pro činnost transfúzních zařízení jako nestátních zařízení musí být stanoveny podmínky zákonem. Návrh těchto podmínek je zahrnut do návrhu popravovaných zákonů "o zásadách poskytování zdravotní péče", "o zdravotnických zařízení" a "o léčivech". Nejen tyto zákony, ale i zákon "o neziskové právnické osobě" účinně přispějí k rychlejšímu postupu transformace transfúzní služby.

2) Rada transfúzní služby byla jmenována ministrem zdravotnictví Bojarem dne 19.12.1991 na základě doporučení přípravné skupiny. V Radě jsou zastoupeny kromě transfúzních zařízení "fakultativně" i další skupiny.

V případě zástupců transfúzních zařízení vycházelo doporučení "přípravné skupiny" ze závěrů jednání v Mělníku a předchozího jednání v Brně (duben 1991), v případě zástupců dalších organizací (odborná společnost, Červený kříž, Ústav hematologie a krevní transfúze atd.) byl respektován návrh těchto institucí.

Tzv. "volby" v roce 1992 byly uspořádány skupinou transfuziologů nespokojených se složením Rady a s hájením nekomerčního přístupu k transfúzní službě.

Proti průběhu voleb a problému jejich demokratičnosti se ohradila řada transfuziologů písemně (např. nebyl předem stanoven volební řád). Navíc podle schválené koncepce a Statutu TS nemá být tento orgán volenou nátlakovou skupinou výrobců transfúzních přípravků, ale i poradním orgánům ministerstva zdravotnictví zahrnujícím pohled jak výrobců, tak i dárců krve, zdravotnických zařízení a státní správy. Složení Rady TS bylo v poslední době podrobeno kritice, neboť oproti době jmenování došlo v několika případech ke změně "pracovního zařazení" jejích členů. Souhlasil jsem v březnu 1993 se změnou složení, která zatím čeká na realizaci (čekáme na návrh zástupce Asociace nemocnic, který by měl být znám do 20.4.1993). Pokud jde o výtku, že ministerstvo zdravotnictví neinformuje pracovníky transfúzní služby a odborné společnosti, tato výtka není oprávněná (viz např. dopisy z 16.1., 27.2., 10.3., 7.4., 24.6., 4.12. 1992 a 22.1. 1993), navíc má např. odborná společnost v Radě TS statutárního zástupce (MUDr. Kulich, předseda transfúzní sekce Společnosti pro hematologii a krevní transfúzi).

3) Transfúzní služba v České republice doznala v posledních dvou letech několik zásadních změn, které je třeba si uvědomit:

- zcela se změnila technologie odběrů a zpracování krve, rozvinul se i program cíleného odběru plasmy (plasmaferéza, přechod na práci.v krevních vacích), tato změna způsobila pokles expirace odebrané krve na polovinu (v r. 1992 již jen 8,5%) a tím se zvýšila dostupnost koncentrátů červených krvinek, zároveň se zlepšila úroveň zpracování plasmy (množství plasmy svou kvalitou vhodné k průmyslovému zpracování vzrostlo 4x)

- změnil se způsob vyšetření krve k prevenci přenosu infekčních chorob, i.č. je plně srovnatelný s vyspělými západními zeměmi

- změnilo se ekonomické postavení transfúzních stanic, zavedením systému pojišťovnictví jsou výrobcům hrazeny úplné výrobní náklady (v minulosti nebyly a tím docházelo k zaostávání transfúzní služby)

- pokud jde o plasmatické deriváty, byly v roce 1990 z velké části kupovány v zahraničí (koagulační faktory, i.v. imunoglobulin). V roce 1992 bylo již zhruba 50% plasmatických derivátů vyrobeno z tuzemské plasmy.

V roce 1992 bylo v zahraničí zpracováno a zpět dovezeno v podobě přípravků množství plasmy pokrývající cca 50% naší potřeby, zároveň došlo k rozšíření spektra tuzemských přípravků (ATIII, i.v. imunoglobulin, F VIII je v registračním zařízení).

Dosažení národní soběstačnosti ve výrobě plasmy a jejích reakcí lze očekávat během 2-3 let, domácí zpracování je vázáno na enormní investice a vyřešení postavení Ústavu sér a očkovacích látek, který je t.č. v privatizačním procesu.

Vzhledem k nízkému výskytu AIDS v České republice oproti sousedním zemím je třeba na národní soběstačnosti trvat.

S poděkováním za spolupráci

Vážený pan

Svatomír Recman

poslanec Poslanecké sněmovny

Parlament České republiky

Praha