Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

1993

I. volební období

146 C

ODPOVĚĎ NA INTERPELACI

poslance Michala Krause

na ministra zahraničních věcí Josefa Zielenece

ve věci rušení zastupitelských úřadů České republiky v Evropě

Ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec zaslal odpověď na interpelaci poslance Michala Krause dopisem ze dne 22. března 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 3511989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zahraničních věcí Josefa Zieleniece na interpelaci poslance Michala Krause. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

V Praze dne 25. března 1993

Milan Uhde v. r.

Příloha


MINISTR ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ
 
ČESKÉ REPUBLIKY
 


 V Praze dne 22. března 1993
 Č. j.: KM - 83.383/93

Vážený pane předsedo,

k interpelaci pana poslance Michala Krause, zaslané mně Vaším dopisem ze dne 4. t. m. č. j. 1075/93, Vám v zákonné lhůtě sděluji:

Pan poslanec Kraus mě 25. 2. 1993 interpeloval ve věci rušení zastupitelských úřadů ČR v Evropě. K této interpelaci ho přivedl, jak z dikce interpelace vyplívá, zejména fakt, že se ruší naše velvyslanectví v Albánii.

Poslanec Kraus správně poznamenal, že velvyslanectví v Albánii a v několika dalších zemích se ruší na základě rozhodnutí vlády bývalé ČSFR. Jedná se o usnesení č. 622 z 18. 11. 1992. Federální vláda přitom ovšem vycházela m. j. i z podkladů a náhledů tehdejšího ministerstva mezinárodních vztahů ČR, které jsem v té době řídil.

Tehdejší MMV ČR a dnešní MZV ČR musí vycházet při rozhodování o tom, jak se bude provádět naše zahraniční politika, ze svých skutečných možnosti. Tyto možnosti jsou dány rozsahem našich zdrojů, především finančních a pracovních. Tyto zdroje jsou pro republiku s 10 miliony obyvatel menší, ne pro republiku s 15 miliony obyvatel, a tento fakt bylo třeba někde zohlednit. Na přelomu roku byl zohledněn mimo jiné v tom, že celá řada našich úřadů v zahraničí byla zrušena.

Další potřeby české zahraniční politiky však naopak vyžadují, aby se úřady zřizovaly v zemích, kde doposud neexistovaly. Například dodnes česká republika nemá své velvyslanectví v Irsku. Při vyhrocení otázky se můžeme ptát hypoteticky takto: máme mít velvyslanectví v Irsku nebo v Albánii?

Pan poslanec Kraus mě požádal, abych "zvážil nutnost rušení zastupitelských úřadů ČR v Evropě a pokud možno aby co největší množství těchto úřadů bylo zachováno". Mohu pana poslance Krause ubezpečit, že nutnost rušení našich úřadů nejen v Evropě, ale i v jiných částech světa, zvažujeme velice pečlivě. MZV ČR bude zanedlouho předkládat do vlády návrh, týkající se upřesnění rozsahu sítě našich zastupitelských úřadů ve světě. Tento návrh bude pravděpodobně obsahovat i revokaci některých částí zmíněného usnesení č. 622 federální vlády. Z diplomatických důvodů by bylo v této chvíli samozřejmě předčasné hovořit o tom, které úřady budeme konkrétně doporučovat ke zřízení nebo ke znovuzřízení, ale ubezpečuji Vás, že otázka úřadu v Tiraně je rozhodně z tohoto pohledu otázkou stále otevřenou.

Chtěl bych využít této příležitosti, abych ocenil pochopení poslanecké sněmovny, jejíž rozhodnuti zvýšit finanční prostředky přidělené MZV ČR bylo jedním z faktorů, umožňujících otázku znovuotevření sítě našich zastupitelských úřadů.

Pan poslanec Kraus mě žádá o seznam zastupitelských úřadů a konzulárních misí, které ČR v Evropě nemá. Nevím přesně, co tím mysli: uvedu však seznam evropských zemi, které uznáváme, a ve kterých dnes ČR bud úřad nemá, nebo kde se tento ruší. Jedná se o tyto země: Albánie, Bělarus, Bosna a Hercegovin, Estonsko, Irsko, Island, Kypr, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Moldova, Monako a San Marino.

Všechny tyto země jsou pokrývány jinými zastupitelskými úřady, zpravidla ze sousedních zemí. V Praze má z těchto státní zastoupení Albánie, Kypr a Lotyšsko.

Další otázkou je, že pan poslanec Kraus argumentuje ve prospěch existence zastupitelského úřadu v Tiraně potřebami soukromých firem, které v Albánii obchodují.

MZV ČR si samozřejmě uvědomuje význam ekonomické dimenze zahraniční služby. Přitom však neplatí přímá úměra mezi existencí ZÚ a objemem vzájemného obchodu. Dnes již neexistuje ministerstvo zahraničního obchodu, tím méně pak státní monopol zahraničního obchodu. Ani dříve však nepůsobila obchodní oddělení jako servis pro naše podnikatele, spíš realizovala státní obchodní politiku. Dnes však nebrání nic firmám jak státního, tak soukromého sektoru, aby si zřizovaly svá zastoupení v zahraničí v souladu s platnými zákony hostitelské země. O jejich úspěchu bude rozhodovat nikoliv přítomnost našeho ZÚ, ale jejich vlastní podnikatelská aktivita, kvalita a cena jejich výrobků. Nemalou roli hraje i solventnost partnerů.

Dodávám, že to byl právě pokles vzájemné výměny zboží s Albánií a platební neschopnost tamějších zákazníků, které podle mých informací vedly k původnímu rozhodnutí zrušit obchodní oddělení při našem ZÚ, a to ještě před zrušením velvyslanectví jako takového.

Podávám Vám, vážený pane předsedo, tuto odpověď na interpelace pana poslance Krause a jsem s pozdravem

Vážený pan

Milan Uhde

předseda Poslanecké sněmovny

Parlamentu České republiky

Praha




Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP