Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 1993 – 1996

Ministr zdravotnictví Petr Lom zaslal odpověď na interpelaci poslanců Pavla Seifera a Jiřího Haringera dopisem ze dne 26. února 1993.

Podle § 89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím řádu České národní rady, v platném znění, předkládám Poslanecké sněmovně odpověď ministra zdravotnictví Petra Loma na interpelaci poslanců Pavla Seifera a Jiřího Haringera. Odpověď je přílohou tohoto sněmovního tisku.

Příloha

Ministerstvo zdravotnictví ČR - únor 1993

Odpověď na interpelaci - Údaje pro poslance Mgr. P. Seifera a J. Haringera

Standardizovaná úmrtnost [na evropský standard] na vybrané příčiny smrti

Střední délka života při narození

Kojenecká úmrtnost

Zdroje: World Health Statistics Annual 1988, 1991 WHO Ženeva

Ročenka FSÚ, Historická statistická ročenka FSÚ

Zdravotnické ročenky - ÚZIS ČR

1) Data za rok 1992 nejsou ještě k dispozici. Demografické. údaje, které zpracovává ČSÚ nejsou ještě ani za rok 1991.

2) Některé požadované údaje nejsou v rámci Národního zdravotnického informačního systému sledovány.

3) Pokud jde o údaje za Rakousko a SRN, pokusili jsme se zjistit dostupné údaje týkající se demografie. Pokud oba poslanci chtějí všechny údaje za tyto země, budou se muset obrátit na příslušná ministerstva zdravotnictví obou zemí.

4) Pokud jde o časové rozmezí vyžadovaných údajů, snažili jsme se dodat požadované údaje za nejbližší možné období, resp. za období, kdy byly údaje sledovány.

5) Obáváme se zkreslené interpretace daných údajů, protože ani dva izolované časové údaje nemusí vyjadřovat skutečný vývoj. Problematika zdravotního stavu obyvatel je mnohem komplikovanější, než aby se dala popsat úzkým druhem vybraných ukazatelů.

6) Je nutné si uvědomit, že oficiální výsledky jsou pouze tak přesné, jak kvalitně a úplně jsou vykazovány zdravotnickými zařízeními.

Vybrané ukazatele demografické a zdravotnické statistiky

Obyvatelstvo o jeho pohyb

K 31.12.1991 měla Česká republika 10 309 200 obyvatel. I v tomto roce pokračoval trend stárnutí obyvatelstva. Tuto skutečnost potvrzuje index stáří, vyjadřující podíl obyvatelstva v poproduktivním věku k obyvatelstvu v předproduktivním věku, který v České republice v roce 1991 činil 0,98. Nejvyšší index stáří byl zaznamenán v okresech Praha 2 (1,98) a Praha 7 (1,87). Naproti tomu nejnižší index stáří byl v sokolově (0,59) a v Českém Krumlově (0,66).

Sňatečnost v roce 1991 dosáhla 7,0 sňatků na 1 000 obyvatel. Tato hodnota vypovídá o poklesu uvedené relace ve srovnáni s rokem 1990. Maximální sňatečnosti bylo dosažen v roce 1991 v okrese Sokolov (8,5). Minimální sňatečnost (6,2) se projevila v okresech Praha 5, Písek, Prachatice, Strakonice, Klatovy, Brno-venkov, Prostějov a Vyškov.

Vedle poklesu hodnot sňatečnosti byl zaznamenán i pokles rozvodovosti. Rozvodovost představovala 2,85 rozvodů na 1000 obyvatel. Nejvyšší rozvodovost byla zaregistrována v okrese Most (5,24) a nejnižší v okrese Hodonín (1,05). Vzájemný vztah rozvodů a sňatků, tj. rozvodový index, tvořil v České republice 40,8 rozvodů na 100 sňatků. Tato relace byla nejméně příznivá v okrese Most (63,1) a nejpříznivější v okrese Hodonín (15,3).

Rovněž přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel v roce 1991 (+0,5) je příznivější než v roce 1990. Záporný přirozený přírůstek obyvatel byl nejčastěji v hl. m. Praze a ve Středních Čechách. I v ostatních regionech byly vždy alespoň dva okresy se zápornou hodnotou. Výjimku tvoří Severní Morava, kde byl tento ukazatel ve všech okresech kladný. Maxima dosáhla tato relace v okrese Sokolov (+6,0), minima v Praze 7 (-7,4). Příliv obyvatelstva z venkova do měst a zejména velkoměst potvrzuje další ukazatel přírůstek obyvatelstva stěhováním (na 1 000 obyvatel). Nejvyšší migrace obyvatelstva se projevila v hl. m. Praze (+4.5 na 1 000 obyvatel). Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v Praze 5 (+28,9) a nejnižší v okrese Pelhřimov (-5,2).

Živě se narodilo 129 399 dětí, natalita zůstala na hodnotě 12,6 promile. Podle odhadu na rok 1992 se očekává snížení natality na 12,2 promile. Podíl dětí s nízkou porodní hmotností (pod 2 500 g) se snížil jak u živě tak u mrtvě narozených.

Počet potratů v roce 1991 byl nejnižší od roku 1987, tj. od zavedení nových ustanovení u přerušení těhotenství. Mírný úbytek umělých přerušení těhotenství svědčí o postupující stabilizaci. UPT vykonaná ze zdravotních důvodů představovala 8,6 % ze všech UPT. Zbývající UPT (téměř 81 % všech potratů) je možno považovat za formu regulace porodnosti, tedy zdravotně a ekonomicky nevhodný způsob antikoncepce. Lékařem evidované formy antikoncepce (hormonální a nitroděložní) využívalo jen 16,5 % žen ve fertilním věku. Údaje o jiných formách antikoncepce nejsou dostupné. U ukazatelů potratovosti se podle odhadu na rok 1992 očekává pokles.

V roce 1991 zemřelo celkem 124 298 osob. Hrubá míra úmrtnosti byla 12,1 zemřelých na 1 000 obyvatel. Ke snížení hrubé míry úmrtnosti došlo v důsledku snížení specifických úmrtností. Rovněž u hrubé míry úmrtnosti je očekáván další pokles. Více než polovinu všech úmrtí mají na svědomí nemoci oběhové soustavy a asi pětinu novotvary. Dále následují poranění a otravy, nemoci dýchací soustavy a nemoci trávicí soustavy. Těchto pět tříd příčin smrti přestavuje přes 90 % všech úmrtí.

V kojeneckém věku zemřelo 1 341 dětí, úmrtnost na 1 000 živě narozených poklesla proti roku 1990 o 0,4 promile na 10,4 promile. Pro rok 1992 se očekává další snížení.

Důležitým demografickým ukazatelem je střední délka života při narození, která vyjadřuje počet let, kterých se průměrně dožije novorozenec za předpokladu zachování úrovně specifických úmrtností z období jejího výpočtu. Tento ukazatel není ovlivněn věkovou strukturou. Střední délka života při narození byla v roce 1991 u mužů 68,1 let a u žen 75,6 let.

Zdravotní stav

Sledujeme-li zdravotní stav v delším časovém úseku, zaznamenáváme výrazné změny ve výskytu jednotlivých onemocnění. Dosažené úspěchy jako pronikavé snížení úmrtí na přenosné nemoci jsou znehodnocovány nástupem jiných civilizačních chorob (zhoubné novotvary, nemoci oběhové soustavy, diabetes mellitus).

Přenosné nemoci již dávno nepředstavují hlavní nebezpečí úmrtnosti obyvatelstva, výrazným způsobem však zhoršují zdravotní stav, zvlášť u mladších ročníků. V roce 1991 postihla Českou republiku epidemie zarděnek, jejich výskyt byl 8,4 krát vyšší než v roce 1990. Situaci v nemocnosti virovým zánětem jater typu B příznivě ovlivnila vakcinace, byl zaznamenán silný pokles nemocnosti. K výraznému snížení počtu onemocnění došlo rovněž u spály. 3 onemocněním AIDS bylo k 31. 12. 1991 evidováno 22 mužů.

Nemocnost tuberkulózou, u mužů výrazně vyšší než u žen, je nejvyšší v nejstarší věkové skupině. V roce 1991 bylo hlášeno 20,2 případů tuberkulózy na 100 000 obyvatel, z toho v 98 % šlo o navě zjištěná onemocnění.

Novotvary postoupily v průběhu let mezi příčinami smrti na druhé místo a trend jejich počtu je stále rostoucí. Počet případů je vyšší u mužů než u žen, přičemž u mužů je nejčastější diagnózou zhoubný novotvar průdušek a plic, zatímco u žen zhoubný novotvar prsu. V roce 1990 bylo hlášeno u mužů 437,4 onemocnění zhoubným novotvarem na 100 000 mužů a u žen 391,4 onemocněni na 100 000 žen (jde o předběžná data).

Důležitým ukazatelem zdravotní a kulturní úrovně patří výskyt pohlavních nemocí. Vývoj počtu hlášených onemocnění syphilis má s výjimkou několika let klesající trend. V roce 1991 však došlo k výraznému zvýšení výskytu u mužů i u žen na 2,4 případu na 100 000 mužů (žen). Stejně tak u gonorrhoey došlo k nárůstu.

Od poloviny tohoto století se objevuje diabetes mellitus. Počet evidovaných diabetiků se stále zvyšuje.

Nemocnost žen je znatelně vyšší než nemocnost mužů. V roce 1991 připadalo na 100 000 obyvatel 4 757,7 léčených diabetiků.

V roce 1991 bylo na 10 000 živě narozených hlášeno 181,2 případů vrozených vad (chlapci 219,3, dívky 139,4). Nejčastějšími vadami jsou srdeční vady necyanotické, hypospadie a výrůstky před tragem.

Část celkové nemocnosti tvoří nemocnost spojená s pracovní neschopností. Pro celkovou pracovní neschopnost platí, že s rostoucím věkem jednak klesá četnost počtu případů na daný počet pracovníků a na druhé straně se prodlužuje průměrné trvání 1 případu pracovní neschopnosti. Počet případů pracovní neschopnosti je vyšší u žen než u mužů. Nejčastější příčinou pracovní neschopnosti jsou nemoci dýchací soustavy, poranění a otravy, nemoci svalové a kosterní soustavy a nemoci trávicí soustavy. V roce 1991 dosáhlo průměrné procento pracovní neschopnosti hodnoty 5,044, na 100 pracovníků připadalo 92,40 hlášených případů pracovni neschopnosti a jeden případ trval průměrně 19,92 dne.

stav k 1.4.1992

Obsah:

Mapy

Okresy

Přehled zdravotnických zařízení v ČR a Praze

Organizace řízené obecními úřady a obcemi

Hl. město Praha

Střední Čechy

Jižní Čechy

Západní Čechy

Severní Čechy

Východní Čechy

Jižní Morava

Severní Morava

Organizace řízené MZ ČR

Nemocnice, polikliniky

Odborné léčebné ústavy

Střední zdravotnické školy

Domovy mládeže

Střední odborná učiliště

Organizace vědecko-výzkumné základny

Další příspěvkové organizace

Rozpočtové organizace

Krajské hygienické stanice

Státní léčebné lázně

Státní podniky

Akciové společnosti