Federální shromáždění ČSFR 1990 – 1992

E/ Severočeská správa účelových zařízení:

10 TZ

10 KM

11 KVTČM

F/ Východočeská správa účelových zařízení:

7 TZ

8 KM

12 KVTČM

1 hosp. středisko

G/ Východočeská správa účelových zařízení:

10 TZ

16 KM

15 KVTČM

2 hosp. střediska

H/ Severomoravská správa účelových zařízení:

9 TZ

7 KM 10 KVTČM

2 hosp. střediska

x 1/ Ceny ZP uvedené v PC

x 2/ Výkaz majetku k 30. 4. 1990

x 3/ Mimo majetkovou podstatu uvedenou ve výčtu je majetek tvořen dále provozními budovami, jejich vybavením a inventářem apod.

Celou situaci prošetřuje komise MPU, která srovnává uzávěrky poloviny roku 1989 konec roku 1989 a uzávěrku k 30. 4. 1990. Tato komise sestavuje doplňovací seznam ostatního majetku OKC a SÚZ.

I/ Majetek býv. ČÚV SSM:

ČÚV SSM byl dle HZ ústředním orgánem společenské organizace v ČR. Jeho právním nástupcem podle usnesení mimořádného sjezdu SSM v ČR konaného dne 3. 2. 1990, je Republikové koordinační centrum Svazu mladých. Dle výkazu majetku k 30. 4. 1990 je majetek členěn následovně:

x 1/ ZP v PC

x 2/ Výkaz majetku k 30. 4. 1990

x 3/ Stav fin. prostř. ovlivněn režimem hospodaření v rozpočtovém provizoriu převážně účelově vázanými fin. prostředky.

Řešení:

ad 1a/ Majetek základních článků SSM vznikl velkou většinou z vlastní činnosti základních článků. Tyto kolektivy mají práva se samy nadpoloviční většinou svých členů rozhodnout, zda-li zůstanou u SM nebo přejdou k jiné dětské či mládežnické organizaci a to i se svým majetkem. Tyto základní kolektivy by měly být znovu prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků upozorněny, že do konce roku 1990 mají možnost na základě rozhodnutí nadpoloviční většiny svých členů přejít k některé ze stávajících organizací dětí a mládeže. Pokud tak neučiní je nutno převést od 1. 1. 1991 finanční prostředky na těchto kontech na konto MPU DMO ČR a tyto prostředky rozdělit mezi současné organizace dětí a mládeže.

ad 1b/ Majetek základních článků PO SSM částečně vznikl ze státních dotací a je vlastní činností základní organizace plynule spotřebováván. Umožnit plynulý přechod ucelených kolektivů i s majetkem do ostatních dětských organizací.

ad 2/ Majetek OKC SM a Okresních rad Pionýra

- finanční prostředky převzaté od ÚV SSM přerozdělit mezi všechny dětské a mládežnické organizace dětí a mládeže okresu

- majetek převedený do majetku uvedených subjektů od SÚZ SM a RKC SM řešit rozhodnutím MPU DMO ČR

- rozdělení původního majetku a jeho využívání uvedenými subjekty /majetku, který jim patřil před listopadem 1989/ řešit na základě návrhu organizace dětí a mládeže pracujících v daném okrese rozhodnutím MPU DMO ČR

ad 3/ Majetek krajských výboru SSM - vyřešen

ad 4/ Majetek soustředěný ve správách účelových zařízení mládeže:

kluby mládeže, kluby VTČM, hospodářská střediska, objekty místního významu, tur. základny.

řešení:

a/ přednostně navrátit majetek, prokazatelně zcizený státem v r. 1949 a v r. 1970 organizacím Junák, YMCA, YWCA, Česká tábornická unie Svaz klubů mládeže, Juvena, Woodcraft, Liga lesní moudrosti apod.

Navržený postup: organizace zdokladují, že vlastnily požadovaný majetek do 30. 10. 1990. Od 1. 11. 1990 majetek zapůjčit, s právem užívání a hospodaření, po konečném řešení bezprostředně předat.

b/ Zbývající majetek

I. Kluby mládeže:

Rozhodnutím MPU DMO ČSFR a ČR bylo KM a jejich kolektivům umožněno, aby se do 30. 9. 1990 rozhodly, ke které organizaci chtějí i se svým majetkem přejít.

Do doby než bude udělena výjimka ze zákonného opatření nebo řečeno konečné vypořádání, předat práva užívání majetku a hospodaření. Další činnost KM řešit ze státních dotací z centra a obcí.

Postup: Inventarizace a účetní uzávěrka k 30. 10. 1990. Od 1. 11. 1990 přidat organizacím, ke kterým se kluby přihlásily, zároveň na tyto organizace deponovat ekvivalentní část státních dotací a to přímo MSMT /III. a IV. čtvrtletí/.

II. Správy účelových zařízení SM:

mají ve svém majetku turistické základny a nedeficitní střediska.

Řešení:

a/ předat část TZ a nedeficitních středisek těm organizacím dětí a mládeže, které je nezbytně pro svoji činnost potřebují

b/ zbývající využívat společně vytvořením jednoho HZ

c/ stanovit podíl jednotlivým organizacím dětí a mládeže

d/ realizovat hospodářská zařízení k 1. 1. 1990.

III. Rozhodnutím MPU DMO ČR byla klubům VTČM umožněno, aby členská základna klubů přešla pod nové zřizovatele, kterými jsou organizace zabývající se VTR. MVTS, AMAVET, Pražské vědeckotechnické centrum. SKM a SM. Mezi těmito organizacemi došlo k dohodě, kterou MPU DMO ČR schválila a s touto dohodou bylo seznámeno MSMT. Majetkově je záležitost řešena zápůjčkami s právem užívání až do konečného uspořádání majetku SM.

IV. Majetek RKC SM:

a/ budova Vocelova 3, rekr. stř. Srbsko, Středisko volného času A-PULS, atd.

- využití řešit rozhodnutím MPU

b/ finanční prostředky - převést na konto MPU, přednostně hradit náklady spojené s převody majetku a dále přerozdělit mezi organizace dětí a mládeže. Respektovat přísně účelovou dotaci.

c/ automobily, psací stroje, televizory, videa, počítače a reprografická technika - rozdělit rozhodnutím MPU DMO ČR mezi organizace, mimo vozidla potřebná pro zajištění společného provoz

MPU DMO ČSFR, ČR a SR mají připraven odborný aparát, schopný realizovat převzetí majetku býv. ÚV SSM, k jeho navrácení, přerozdělení a vytvoření podmínek jeho společného užívání. Požadujeme urychleně předat tento majetek MPU ČSFR, ČR a SR s tím, že na kontrole převodu majetku by participovala Ministerstva kontroly a v republikových úrovních i ministerstva ŠMTV.

Příloha č. 11

1. V řešení vycházet ze skutečnosti, že vybavenost tělovýchovnými zařízeními v ČSFR je, ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi, nedostatečná. Z hlediska aktuálních společenských potřeb nevytváří předpoklady, aby zájem o tělovýchovné aktivity, jako základní občanské právo, mohl být v žádoucím rozsahu uspokojován. Současná občanská vybavenost tělovýchovnými zařízeními je v průměru na úrovni 40 % urbanistické normy.

2. Majetek tělovýchovy tvoří historicky zejména vlastnictví základních článků, jako zvláštní druh vlastnictví samosprávného charakteru. Vzniklo, bylo rozmnožováno a udržováno převážně dobrovolnou iniciativou a dobrovolnou prací zájemců o sport. Proto také mimo jiné v současnosti podíl státní sféry na tělovýchovných zařízeních ve všeobecném rozsahu tvoří jen 15 %.

3. Těžiště sportovních a tělovýchovných aktivit obyvatelstva je v jednotlivých obcích. Je proto v zájmu demokratického vývoje, aby řešení majetkových otázek rozhodovali ti občané, kteří tělovýchovná a sportovní zařízení ve skutečnosti užívají.

S přihlédnutím k těmto východiskům se doporučuje:

1. Vyjmout majetek tělovýchovy z majetkového moratoria. Tím umožnit dokončení legislativně právních převodů majetku tak, aby sloužil zásadně těm, kteří na něm sportují nebo jej využívají pro sportovní, tělovýchovnou a turistickou činnost. Zabezpečit, aby nebyl zcizen pro jiné než sportovní tělovýchovné a turistické účely.

2. Vytvořit podmínky pro samosprávné hospodaření s majetkem v oblasti legislativní, daňové a dalších, aby mohl být intenzivněji v situaci stávající ekonomické nedostatečnosti rozvíjen princip samofinancování tělesné kultury. Tvorbu vlastních zdrojů umožnit:

a) podnikatelskou činností jednotlivých základních článků tělesné kultury (jednot, klubů, svazů, občanských sdružení),

b) rozvojem činnosti vlastních výrobních podniků, podniků tělovýchovných služeb a podniku SAZKA.

Právní úpravou vyjádřit, že podniky spolkových tělovýchovných organizací jsou nedílnou součástí jejich majetku.

Vlastnictví podniků a některých velkých tělovýchovných zařízení převést na různé formy společného vlastnictví subjektů tělovýchovného hnutí (např. akciové společnosti, společné podniky atd.). Tím přispět i k tomu, aby vysoké provozní náklady některých náročných tělovýchovných zařízení (zimní stadióny, plavecké bazény, sportovní haly) mohly být finančně kompenzovány z jiných vlastních zdrojů tělovýchovy.

3. Perspektivně usilovat o to (v souladu se zahraničními zkušenostmi), aby tělovýchovná, sportovní a turistická zařízení byla provozována v úzké součinnosti se samosprávnými orgány měst a obcí. Stát by postupně měl převzít starostlivost o provoz takových tělovýchovných zařízení, která mají sloužit široké veřejnosti, resp. činnosti více občanských sdružení. Zároveň by však měl vytvořit legislativní a ekonomické podmínky, aby tělovýchovné organizace mohly provozovat majetek specifického určení, resp. majetek, jehož výnosy mohou podporovat vlastní tělovýchovnou a sportovní činnost.

4. Zvláštním ekonomickým režimem i nadále s podporou státu vytvářet podmínky a zabezpečovat potřeby státní reprezentace a vrcholového sportu. Legislativními opatřeními podpořit rozvoj tělovýchovných služeb široké veřejnosti soukromníky.

ČeSTV, SZTK a ČSKSTS se s pochopením přihlásily k restriktivní politice vlád, ale současně jsou si vědomy, že hospodářské problémy spolkové tělovýchovy nemohou vyřešit pouze dobrovolné zájmové organizace. V rámci fiskální politiky státu je žádoucí uplatňovat takové hospodářské principy, které nebudou v rozporu s tržním hospodářstvím, ale budou současně zabezpečovat i právo obyvatelstva na zdraví a fyzickou zdatnost prostřednictvím tělesné kultury.