Federální shromáždění ČSFR, 1990 – 1992 Společné schůze SL a SN

Poslanec SN M. Zeman: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, považuji zákon o investičních fondech a investičních společnostech za potřebný a je mi poněkud líto, že je předkládán se značným časovým zpožděním, tedy v době, kdy už vzniklo několik stovek investičních fondů. Ty sice byly vázány různými závazky, včetně závazku, který se týkal ne přílišného prosazování se v různých reklamních kampaních, ale jak všichni víme, tyto závazky porušily. Kladu si proto otázku, do jaké míry tento zákon dokáže regulovat investiční fondy a z tohoto hlediska bych chtěl posuzovat i jeho účinnost.

Máme-li být realisty, domnívám se, že musíme v první fázi vycházet z toho, že převážná většina investičních fondů bude mít výraznou souvislost s kupónovou privatizací.

Už jsem zde v parlamentu mluvil a nechci tu tedy opakovat, že průměrná dividenda kupónového akcionáře po zdanění navrhovanými 25 % se bude pohybovat kolem 90 Kčs měsíčně, aniž by měl tento akcionář jakoukoliv možnost reálně ovlivňovat svůj podnik. Půjde-li o akcionáře investičního fondu, lze předpokládat, že tato dividenda bude ještě o něco menší. A to z toho důvodu, že režie investičních fondů, bude vyžadovat snížení dividendy ve výši 2 % majetku akcionáře; zdůrazňuji: majetku akcionáře, nikoliv 2 % dividendy. Obávám se tedy, že nevytvoříme tímto způsobem motivovaného vlastníka, ale to by byla obecná diskuse ke kupónové privatizaci a zde máme na pořadu zákon o konkrétních investičních fondech.

Dovolte mi proto, abych použil metody případové studie, která - pokud vím - v tomto shromáždění ještě nebyla aplikována, a zaměřil se na jediný, za to nejvýznamnější investiční privatizační fond zvaný Harvardský.

Zdůvodněním je i to, že vedoucí osobnosti tohoto fondu o něm tvrdí, že zahrnuje přibližně 47 % držitelů investičních kupónů. Ať už to je nebo není pravda, můžeme předpokládat, že číslo diků, které ovládá Harvardský fond, je nepochybně značné.

Dovolte mi tedy, abych konstatoval, že prezident tohoto Harvardského fondu pan Viktor Kožený o sobě prohlašuje, že má desetiletou manažerskou a finanční praxi. Lze vznést otázku, zda k transakcím s tak rozsáhlým majetkem, který by vyplýval z oněch 47 %, je desetiletá praxe postačující. Ale budiž!

Panu Koženému je ale 28 let. A snad i členové Občanské demokratické strany, jíž je pan Kožený podle deníku Metropolitan rovněž členem, se mnou budou souhlasit v tom, že 28 bez 10 je 18. Pan Kožený by tedy tuto praxi musel začít v 18 letech.

Podle našich informací ovšem Harvardská univerzita dementovala jakoukoliv spojitost mezi ní a těmito fondy a tedy na Harvardské fondy by se vztahoval § 23 právě projednávaného zákona, v podstatě zákona o klamavé reklamě navazující na obchodní zákoník.

Na druhé straně je pravda, že pan Kožený skutečně studoval Harvardskou univerzitu, ovšem její nejnižší stupeň - bakalářské studium, které normálně trvá čtyři roky a pan Kožený je studoval šest let. 18 bez 6 je 12, vážení kolegové a je obdivuhodné zahajovat manažerskou a finanční praxi ve 12 letech. Pokud je mi ale známo, jediná finanční praxe, které byl pan Kožený vystaven byla, v bankovním londýnském konsorciu Fleming. Trvala přesně 6 měsíců a poté byl pan Kožený požádán, aby z tohoto konsorcia odešel.

Proč toto vše uvádím? Toto je konkrétní případová studie k nejvýznamnějšímu privatizačnímu investičnímu fondu u nás. Do jaké míry nás zákon dokáže chránit před, podle mého názoru značně neseriózními postupy prezidentů těchto investičních privatizačních fondů?

Poslední poznámka k tomuto tématu: Pan Kožený, byv dotázán, jak hodlá splnit závazek, že vyplatí "kozinovsky" do roka a do dne svým akcionářům desetinásobek jejich symbolického vkladu, bezelstně odpověděl, že si na to půjčí v zahraničí. Tyto půjčky musí být samozřejmě něčím kryty a jsou obavy, že budou kryty právě akciemi těchto fondů. Vážení kolegové, tisíc korun pro domácího investora je symbolický poplatek. Při současném kursu naší koruny je pro zahraničního investora desetinásobek symbolického poplatku rovněž ještě symbolickým poplatkem. Z toho důvodu mám obavy, že zde může dojít k nekontrolovatelnému a nežádoucímu majetkovému přesunu československého kapitálu do zahraničí a to byl také důvod, proč jsem se připojil k návrhu - mimochodem - pravicového neoliberálního ekonoma Oldřicha Kýna, který v rámci zákona o dani z příjmů žádal prohibitivní zdanění prodeje kupónových akcií.

Skončil bych tím, že po vyjádření těchto pochybností nepředkládám zcela výjimečně - a tím vás jistě potěším - žádný pozměňovací návrh, protože vycházím z toho, že kupónová privatizace jako taková, není příliš zdařilý experiment, řečeno nedávnými slovy Lecha Walesy, je to spíše nový stupeň socializace, a že pochybuji o tom, zda jakýkoliv zákon regulující špatný experiment, tento experiment zlepší natolik, abychom ho mohli považovat za dobrý.

Skončil bych přirovnáním o velkém severském dramatikovi Augustu Strindbergovi, který ve volných chvílích foukal tabákový kouř do vody v naději, že takto vznikne zlato. Velký český polyhistor Jára da Cimrman definoval Strindberga jako významného badatele, který experimentálně prokázal, že foukáním tabákovým kouřem do vody zlato nevzniká.

Zákon, který je nám předkládán, je pokusem nahradit cigaretu lulkou, i když jako lulkař se domnívám, že je zdravější, chtěl bych konstatovat, že foukáním lulkového kouře do vody zlato rovněž nevzniká. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Zemanovi. Ďalej sa prihlásili: poslanci Václav Benda, Milan Hruška, Jiří Kincl, pán poslanec Ježek a pán poslanec Zán. Slovo má poslanec Benda, ktorý vystúpi za klub Kresťansko-demokratickej strany a Liberálno-demokratickej strany.

Poslanec SL V. Benda: Vážené Federální shromáždění, jsem povinen přednést co možná stručné stanovisko poslanců klubu KDS-LDS. Náš klub plně podporuje kupónovou privatizaci a pokládá ji v dané situaci za nejvhodnější nebo optimální formu privatizace. V této souvislosti sice nejsme příliš nadšeni investičními fondy, které představují podle našeho názoru jaksi pasivnější, socialističtější formu privatizace než přímé používání kupónů obyvateli, přesto je třeba celou problematiku investičních fondů upravit. Celý proces privatizace a kupónové privatizace by mohl být vážně ohrožen, kdyby nebyly patřičné zákonné podklady, a proto tento předkládaný návrh zákona vítáme a v plném rozsahu podporujeme.

Nicméně bych k tomu chtěl jménem našeho klubu dodat, že podporujeme také všechny úpravy, které provedly příslušné gesční výbory včetně těch úprav, za které se vláda nepostavila. To znamená včetně požadavku vyhovění parametrům lustračního zákona, mám-li to tak říci, pro čelné představitele investičních fondů. Domníváme se, že toto není nepřímá novela lustračního zákona. Lustrační zákon upravuje své požadavky a příslušné nároky v oblasti státní správy sensu stricto, přičemž sám připouští další možnosti, další rozvíjení, další uplatnění těchto požadavků ve sférách jiných. Toto není sféra státní správy, investiční fondy, to je sféra velice soukromá, ale vzhledem k jejímu významu, jak zde byl zvýrazněn jak jejími stoupenci, jako je pan místopředseda vlády, tak jejími odpůrci, jako je kolega Zeman, je podle našeho názoru velice žádoucí a potřebné, aby i tam platila určitá přísná kritéria bezúhonnosti, jaká se požadují ve státní správě. Proto náš klub, poslanci našeho klubu budou hlasovat také pro příslušné návrhy gesčních výborů, které se týkají § 29, resp. před tím § 8. To je vše, děkuji vám.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Bendovi Teraz vystúpi v rozprave pán poslanec Milan Hruška, po ňom Jiří Kincl.

Poslanec SN J. Hruška: Vážené Federální shromáždění, pan místopředseda federální vlády zde uvedl, že vláda nesouhlasí s nepřímou novelizací zákona č. 451/91 Sb., tak jak to přijal ve své důvodové zprávě nebo společné zprávě gesční výbor. Já bych zde chtěl podotknout, že v tomto gesčním výboru tento návrh byl přijat poměrně značnou většinou a v podstatě se nedomnívám, že by se zde nepřímo novelizoval zákon číslo 451. Protože jestliže v § 8 zákona o investičních fondech a společnostech se uvádí, že součástí žádosti k tomu, aby fond nebo společnost mohla vzniknout, musí být předložena odborná způsobilost a bezúhonnost navrhovaných statutárních orgánů, tak potom odstavec 4 pouze upřesňuje, co ještě musí být součástí této žádosti. To znamená, nic nezakazuje státnímu úředníkovi, dozví-li se, že fond je například výlučně tvořen agenty Státní bezpečnosti, tak nic tomuto státnímu úředníkovi nezakazuje, aby tento fond v podstatě uznal jako legální, jako normálně fungující investiční fond nebo společnost. Tady se jen dává na vědomí, že určité osoby založily investiční fond nebo společnost. Zřejmě jsou k tomu způsobilé ať už svým vzděláním nebo několikaletou praxí, zřejmě jsou bezúhonné, ale prostě tento fond může vzniknout podle toho odstavce 4.

Diskutabilní zřejmě zůstává § 29, kdy se vyčítá, nebo kde je uveden seznam osob, v tomto případě se jedná v podstatě o veřejné činitele, ale přesto to jsou normální fyzické osoby. Jsou to poslanci Federálního shromáždění, poslanci národních rad, jsou to členové federální vlády, jsou to členové obou národních vlád, jsou to zaměstnanci Státní banky, burz a podobně. Je tady uveden výčet osob, shodou okolností tedy veřejných činitelů, kteří nemohou být buďto osobami ve statutárním orgánu nebo členy rozhodčích rad.

K tomuto seznamu se pouze připojily ještě osoby, které nejsou bezúhonné anebo které jsou uvedeny v zákoně č. 451. Nic víc a nic míň. Jestliže jsem osobou a jsem shodou okolností poslancem, prostě jsem zkrácen na svém právu stát se osobou nebo členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady, jsem zkrácen jako občan, jako poslanec na svém právu. Nevidím zde tedy velký rozpor v tom, že bych jako agent Státní bezpečnosti byl zkrácen na svém právu být členem těchto uvedených orgánů. Naopak se domnívám, že mnoho občanů, se kterými jsem mluvil, tyto navrhované změny velice uvítá, protože je pravda, že se zatím o investičních fondech a společnostech dozvěděli velice málo. Pravdou je sice to, že oni nemusí do tohoto fondu své kupóny dát, to je pravda, ale na druhou stránku, když už tak učiní, měli by být alespoň částečně chráněni a v podstatě toto je principem přijatého návrhu hospodářského výboru, je to v podstatě, jak kolegové obzvláště sociálně orientovaní neustále zdůrazňují, je to ochrana drobných střádalů. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem poslancovi Hruškovi. Prosím pána poslanca Kincla, aby vystúpil so svojím príspevkom, po ňom so stanoviskom klubu KDH vystúpi pán poslanec Ambros. Pán poslanec Mlynárik má faktickú pripomienku ešte pred tým.

Poslanec SN J. Mlynárik: Dočítal som sa v novinách toto: Registroval som sa veľmi skoro, pretože som chcel podporiť myšlienku kupónovej privatizácie. Václav Havel, Lidové noviny, 13. 4. 1992. Kupónová privatizácia sa stretne s podporou hlavne u primitívnejších jedincov. Miloš Zeman T 90. Pretože patrím k tým primitívnejším jedincom, prihlásil som sa ku kupónovej privatizácii a budem pre tento zákon hlasovať.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Slovo má poslanec Kincl.

Poslanec SL. J. Kincl: Vážené Federální shromáždění, zákon, který máme před sebou, je přijímán de facto velmi pozdě, vlastně až poté, kdy investiční fondy byly povolovány velmi velkoryse, jak dokazuje jejich počet.

Navíc tento zákon plně nerespektuje dříve přijatá pravidla, jako je nařízení vlády číslo 383 a jeho novelu a v řadě případů má retroaktivní působnost. Oznamuji vám, vážení poslanci, že přijetím zákona značně omezíme aktivní působení fondů v jednotlivých podnicích a tím značně vzbudíme nedůvěru budoucích akcionářů ke kupónové privatizaci v jejím samotném začátku.

Uvědomme si, že investiční společnosti a investiční fondy budou shromažďovat teď kupóny, později finanční prostředky drobných a větších investorů, společně je budou investovat a přebírat za investory péči za spolehlivé a výnosné uložení jejich kapitálu, což je podle mého názoru více než citlivá záležitost. Citlivá je v tom, že při této činnosti existují značné možnosti spekulace, které svádějí potom ke zneužívání.

Proto je potřeba, aby byla přijata poměrně podrobná zákonná úprava, avšak taková, která bude vyhovovat i dříve přijatým pravidlům.

Co lze mimo jiné návrhu zákona vytýkat:

1. Značně detailní a velmi přísné licenční fungování společností a fondů, které uděluje státní orgán. Obávám se, že právě zde může mnohdy zavládnout svévole státních úředníků.

2. Rozlišení mezi podílovými fondy a fondy investičními je nedostatečné, přestože jde v obou případech o kolektivní investování.

3. Oddělení majetku správce od majetku investorů je pouze možné u podílových fondů.

4. Povinný počet investic 20 %, určených pro podíl fondu v jednom podniku, půjde de facto zabezpečit pouze u prvotřídních podniků a u ostatních podniků nikoliv. Proto potřebuje fond akcií více, aby mohl prosadit vliv akcionářů.

5. Limit poplatků za správu fondů je nesprávný a nedostatečný, neboť tyto služby budou značně růst.

6. Omezení podílu jednoho fondu na celkovém majetku investiční společnosti a podíl fondů je rovněž nedostatečné.

A nyní dovolte, abych podal pozměňovací návrhy k tisku 1492, k § 8 bod d) navrhuji původní text ponechat z tisku 1412.

Za druhé vypustit - pořád hovořím k § 8 - bod f) z tisku 1492.

Za třetí vypustit odstavec 4 z tisku 1492.

Zdůvodňuji to tím, že jde o nadbytečnost, licenční povolení samo o sobě je natolik přísné, takže se jaksi tento zákon bez těchto paragrafů zcela obejde.

V odstavci 10 téhož paragrafu domnívám se, že vznikla chyba, tam nemůže být v odstavci 5 písm. b), ale přinejmenším by tam patřilo v odstavci 3 písm. d), neboť odstavec 5 nyní neobsahuje to, na co je tam odvolávka.

K § 24 odstavec 4 - zvýšit na 20 %. Další návrh odstavec 5 - tři varianty podávám. Nejvyšší 40 %, druhá 30 %, třetí 25 %. Totéž u § 24 odstavec 5 b), také začínám na výši 40 %, druhá varianta 30 % a třetí varianta 25 %.

K § 25 odstavec 1 - abychom dodržovali úroveň zákona o účetnictví, navrhuji doplnit tam slovo "obchodního", tedy "pololetí a obchodního roku", totéž je v tom třetím řádku "po uplynutí obchodního roku", abychom dodržovali přesnou terminologii.

Dále § 29 odstavec 1 a odstavec 2, tam se hovoří o třetinách zaměstnanců, navrhuji "z 50 % zaměstnanci", ne tedy třetiny.

Konečně § 29 odstavec 4 - vyškrtnout poslance Federálního shromáždění, ČNR a SNR. Zdůvodnění je prosté, mám pocit, že to je pomsta státních úředníků, když ne oni, tak ani poslanci. Domnívám se, že řada poslanců je tady na vysoké úrovni, takže by si měli své odborné znalosti vycvičit právě v těchto společnostech. Tady si je asi těžko vycvičí.

§ 38 odstavec 1 - to je otázka těch termínů, tam se říká ve čtvrtém a pátém řádku "do šesti měsíců" navrhuji "do dvanácti měsíců". V odstavci 4 navrhuji 3 měsíce změnit na 6 měsíců. Zdůvodňuji to tím, že pro praxi bude velice složité se s tím vypořádat v tak krátkém časovém termínu.

Poslední pozměňovací návrh je k § 39 a sice dávám variantně účinnost tohoto zákona. První varianta 1. 1. 1993, nebude-li schválena druhá varianta 1. 7. 1992. To je všechno. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem pánu poslancovi Kinclovi. Teraz vystúpi so stanoviskom klubu poslancov KDH pán poslanec Ambros. Prosím.

Poslanec SN R. Ambros: Dámy a páni! Klub poslancov KDH má nasledujúce stanovisko: Na tento návrh zákona sa nemôžeme pozerať len z hľadiska kupónovej privatizácie, ale je potrebné vychádzať zo skutočnosti, že inštitút investičných spoločností a investičných fondov doteraz v našom právnom systéme chýba. Považujeme investičné spoločnosti a investičné fondy za dôležitý nástroj ekonomickej reformy a preto tento návrh zákona podporujeme a budeme pre neho hlasovať.

Pri tomto mojom vystúpení by som si dovolil ešte jednu vec, jeden doplňujúci návrh, ktorý vznikol z toho, že stanovisko Českej národnej rady bolo vlastne predložené po spracovaní spoločnej správy hospodárskych výborov a jedna jeho pripomienka, s ktorou navrhovateľ súhlasí, sa do tejto spoločnej správy nedostala a preto je potrebné, aby túto legislatívnu úpravu v podstate odsúhlasilo plénum.

Týka sa to § 17, kde Česká národná rada navrhuje vložiť nový odsek 2 v znení: "Majetok v podielovom fonde a majetok investičného fondu môže byť rovnako uložený v cenných papieroch doteraz neobchodovateľných, podľa odseku 1 písmeno a) až d) § 17, pri ktorých sa ale v podmienkach pre ich vydanie s takýmto obchodovaním uvažuje." Je to určité prechodné ustanovenie, ktoré vzhľadom na to, že nemáme ešte schválený zákon o burzách a cenných papieroch a ich obchodovaní, je potrebné do tohto zákona zapracovať.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem. Ako ďalší vystúpi v rozprave Karol Ježek, po ňom poslanec Ján Zán.

Poslanec SL K. Ježek: Pane předsedající, vážené Federální shromáždění, v současné době probíhá v našem státě velký přeliv majetku. Domnívám se, že tento proces je velkým pokušením a že naším úkolem je zabránit, aby takovéto pokušení mohlo být zneužíváno. Navrhuji proto, aby v § 29 odst. 4 kromě vyjmenovaných osob, které nesmějí participovat ve statutárních orgánech, byly uvedeny i osoby jim blízké. Podle toho, které změní § 29 odst. 4 bude přijato, podám pak písemně navrhovatelům pozměňovací návrh, který toto mé hledisko zahrne. Děkuji.

Předsedající místopředseda FS J. Stank: Ďakujem, teraz prosím o vystúpenie poslanca Jána Zána.

Poslanec SL J. Zán: Vážené Federálne zhormaždenie! Nechcem opakovať to, čo už uvádzali niektorí moji predrečníci. Chcem len stručne vyjadriť takúto myšlienku. Po konzultácii k tomuto návrhu zákona s predstaviteľmi doterajších investičných privatizačných fondov a nakoniec aj pri prerokovávaní vo výbore pre plán a rozpočet, sa nemôžem zbaviť dojmu, že tento zákon v sebe obsahuje novodobý nomenklatúrny poriadok, lenže sa vlastne mení to, že skôr ním disponoval stranícky orgán a dnes ním má disponovať určený štátny orgán.

Dovolím si preto ešte jednu malú poznámku, ktorá súvisí predovšetkým s § 8, kde sa hlavne v ods. 7 uvádza, že hodnotenie kritérií, podľa odseku 3, vykonáva príslušný štátny orgán. Kto teda bude hodnotiť kritérium, ktoré je vyjadrené v ods. 4? Nejaký iný štátny stranícky orgán alebo kto?

Ďalej mi tu chýba jedna skutočnosť, aspoň som na ňu nedostal odpoveď od pána námestníka Klaka. Keď si štátny orgán nárokuje právo schvaľovať členov štatutárnych orgánov, či už investičných spoločností alebo fondov, berie na seba aj zodpovednosť za prípadný neúspech takto schváleného managementu voči podielnikom alebo akcionárom? Ja osobne si na túto otázku jednoznačnú odpoveď nedokážem nájsť a už vôbec nie pozíciu a polohu akcionára ako takého, ktorý by vlastne prostredníctvom orgánov ako je valná hromada a iné, určoval stratégiu aj nároky na management týchto spoločností a fondov, hlavne keď pri uvolňovaní a zmene štatutárnych funkcionárov sa v ďalšom paragrafe odvolávame na stanovisko valnej hromady. Keď sa teda majú uvolňovať, je žiadúci názor valnej hromady, ale keď sa majú ustanoviť, toto stanovisko nie je žiadúce.

Teraz prikročím k pozmeňujúcim návrhom. Pokiaľ by tento zákon mal byť prijatý, prosím o zváženie a odporúčanie týchto pozmeňujúcich návrhov.

V § 7 ods. 1 za slová "peňažné prostriedky" vložiť slová "a investičné body"...atď.

V odseku 4 za slová "menovité hodnoty" vložiť slová "znejúce na meno".

V § 8 navrhujem ako prvý variant túto zmenu: "Pre vznik investičných spoločností a investičných fondov platí ustanovenie Obchodného zákonníka s odchýlkami uvedenými v tomto zákone." Keď neprejde tento návrh, navrhujem druhý variant: vypustiť odsek 4 § 8.

V § 14 ods. 1 písmeno c) na konci doplniť: "Do jedného mesiaca od účinnosti tohto zákona."

V § 24 ods. 11 za slovo "založené" doplniť slová "tuzemskou alebo zahraničnou"...atď.

V § 24 ods. 4 na konci odseku vypustiť slová "a osoby podľa zvláštnych predpisov (odvolanie na číslo 5 pod čiarou)" a ďalšia časť pokračuje.

V § 35 doplniť nový odsek 5 tohto znenia: "Súčasťou konkurznej podstaty investičného fondu je, že príslušný štátny orgán, ktorý dal súhlas k jeho vzniku, rozhodne o prevode majetku a akcií získaných týmto fondom prostredníctvom investičných bodov na iný investičný fond."

V § 38 ods. 2 za slová "doterajší zakladatelia" doplniť slová "a to banky a peňažné ústavy". Na konci tohto odseku 2 doplniť novú vetu: "Na ostatných doterajších zakladateľov investičných privatizačných fondov sa vzťahuje odsek 9 § 38." Ďakujem za pozornosť.