Tento vývoj rozpočtového hospodaření
zesiloval inflační tlaky v národním
hospodářství, přispíval ke
zvýšení celkové poptávky a tedy
i k prohlubování nerovnováhy v ekonomice.
V rámci rozpočtové soustavy se již v
tomto roce snížil podíl příjmů
a výdajů federálního rozpočtu,
který potom pokračoval v roce letošním
a ještč daleko více se zesílí
v roce příštím, mírně
se již tehdy zvýšila finanční soběstačnost
republikových rozpočtů i rozpočtů
místních. Stále však přetrvávaly
rozsáhlé redistribuční procesy z rozpočtu
federace do rozpočtů republik, kde podíl
dotací v republikových rozpočtech na celkových
výdajích činil v ČR 34,7 % a ve SR
44,5 %. Když vezmeme jednotlivé rozpočty, tak
přesto, že došlo k omezení vlastních
rozpočtových výdajů federace, v důsledku
překročení účelových
dotací do státních rozpočtů
republik, na bytovou výstavbu, do agrokomplexu skončilo
hospodaření federálního rozpočtu
schodkem ve výši 800 mil. Kčs. Tento schodek
navrhujeme krýt ze státních finančních
aktiv federace.
Značné problémy se koncentrovaly do státních
rozpočtů republik vlivem nesplnění
vlastních příjmů i vlivem vyšších
dotací do místních rozpočtů.
Ještě před finančním zúčtováním
s federálním rozpočtem využily republiky
vlastní zdroje a prostředky státních
finančních aktiv ve výši zhruba 2 mld.
Kčs. Bez provedení těchto operací
by činil schodek státních rozpočtů
5,5 mil. Kčs. Zbývající schodek státního
rozpočtu po využití vlastních zdrojů
a prostředků státních finančních
aktiv republik navrhujeme dnes krýt ze státních
finančních aktiv federace formou mimořádné
dotace ve výši 1,25 mld. Kčs do státního
rozpočtu ČR a ve výši 1,42 mld. Kčs
do státního rozpočtu Slovenské republiky.
Relativně i absolutně vyšší částka
směřující do rozpočtu Slovenské
republiky byla vyvolána skutečností, že
Slovenská republika již neměla dostatečné
státnf finanční rezervy.
Značný rozsah přesunu mimořádných
prostředků z republikových rozpočtů
do rozpočtů národních výborů
podstatně zhoršil transparentnost výsledků
finančního hospodaření národních
výborů a omezil účinnost opatření
rozpočtové politiky. Zvýšené
prostředky u státních rozpočtů
republik směřující především
do rychle rostoucích výdajů ve prospčch
obyvatelstva nebyly kryty ani rezervami ani vyššími
příjmy republikových rozpočtů.
Mohli bychom jednotlivé položky velmi dlouze analyzovat.
Myslfm, že proto tady dostatek prostoru není, je to
popsáno ve zprávě, kterou jste dostali. Největší
problémy se koncentrovaly do vývoje odvodů
z hospodářských organizací, kde se
ani v jedné položce nepodařilo splnit stanovené
úkoly. Vlivem cenové přestavby, ke které
došlo k 1. 1. 1989, se výrazně změnila
struktura státních příjmů ve
srovnání s předcházejícím
rokem. Zvyšil se podíl z odvodů mezd na úkor
odvodů z hospodařského výsledku. V
souvislosti s rozhodnutím o ponechání odpisů
k dispozici převážné části
podniků se značně snížil jejich
odvod do státního rozpočtu. Je třeba
zmínit ještě to, že zvýšení
velkoobchodních a nákupních cen k 1. 1. 1989
se při neměnnosti maloobchodních cen promítlo
do výnosu daně z obratu formou drastického
nárůstu záporné daně z obratu,
která se ve srovnaní s předcházejícím
rokem zvýšila o 65 %. Tento vývoj ukázal
na míru disproporcí v naší cenové
soustavě a při přechodu k tržní
ekonomice si vyžádal neodkladné řešení,
které již částečně bylo
provedeno k 9. 7. letošního roku a které bude
ještě vyžadovat navazující v následující
době.
Nechtěl bych zde rozebírat podrobně jednotlivé
položky výdajů. Chtěl bych říci
jenom toto: v roce 1989 se nepodařilo účinně
regulovat vývoj rozpočtu výdajů, které
se zvyšovaly v podstatě nezávisle na vývoji
rozpočtových příjmů. Projevovala
se v tom i nadále přetrvávající
faktická podřízenost státního
rozpočtu státnímu plánu a tedy i priorita
hmotných úkolů plánu a převážně
pasivní úloha finanční soustavy. Hlavním
úkolem státního rozpočtu bylo profinancovávat
úkoly státního plánu a k tomu byly
přizpůsobeny i vztahy v hierarchicky uspořádané
rozpočtové soustavě. Nadměrná
centralizace finančních zdrojů vedla k rozsáhlým
přerozdělovacím procesům i k tzv.
požadavkovému chování nižších
článků rozpočtové soustavy
i podniků. Dlouhodobě rostoucí napětí
mezi rozpočtovými příjmy a výdaji
vyústilo ve značný rozpočtový
deficit, který nepříznivě působil
na rovnováhu v ekonomice, který umožňoval
i nadále nehospodárně využívat
finanční zdroje v podnikové sféře,
v rozpočtových organizacích i v hospodaření
národních výborů. Proto přepracovaný
státní rozpočet na rok 1990 usilovat o zlom
v dosavadních vývojových tendencích
zejména z hlediska protiinflačního působení.
Byla výrazně omezena dynamika růstu rozpočtových
výdajů a tím i snížena dynamika
poptávky v ekonomice rozpočtem vyvolávané.
Místo původně schodkového rozpočtu
byl schválen rozpočet s přebytkem příjmu
nad výdaji ve výši 5,4 mld. Kčs. Plnění
státních rozpočtů v letošním
roce probíhá v rychle se měnících
vnitřních a zejména vnějších
podmínkách. Proto bylo nezbytné v rozpočtech
provést řadu změn, ale těmito opatřeními
nebyl snížen původně předpokládaný
rozpočtový přebytek jako výraz restriktivní
rozpočtové politiky státu. Přes řadu
problémů, které se projevovaly v průběhu
roku, se podle předběžných výsledků
za 11 měsíců letošního roku,
podařilo přebytek státních rozpočtů
stabilizovat, takže k 3O. listopadu dosáhl výše
5,9 mld. korun. Dosažení celoročního
úkolu však zůstává i nadále
napjaté, nejisté, protože v průběhu
prosince se každoročně stupňují
požadavky na rozpočet, ale o tom budeme podrobněji
hovořit již zítra při debatě
o státním rozpočtu na rok 1991.
Tím bych chtěl zakončit. Jménem vlády
ČSFR vám navrhuji, aby Federální shromáždění
předložený návrh státního
závěrečného účtu čs.
federace za rok 1989 schválilo. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánovi ministrovi Klausovi. Návrh prerokovali
výbory pre plán a rozpočet a výbory
ústavnoprávne. Prosím teraz spoločného
spravodajcu výboru Snemovne ľudu pána poslanca
Borguľu, aby predniesol spravodajskú správu.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
M. Borguľa: Vážený pán predsedajúci,
vážené poslankyne, vážení
poslanci, v tomto nezvyklom termíne prerokúvame
štátny záverečný účet
za rok 1989. Neobvyklé je aj to, že od doby jeho prijatia
cez realizáciu až do dnešného dňa,
kedy ho hodnotíme, sa vystriedali v podstate štyri
vlády.
Pravdepodobne tieto skutočnosti ovplyvnili prístup
poslancov z jednotlivých výborov k jeho prerokovaniu.
Štátny záverečný účet
za rok 1989 je neživým tvorom, je posledným
dieťáťom direktívno-administratívneho
riadenia nášho hospodárstva a celej spoločnosti.
Dominantným znakom tohto záverečného
účtu je skutočnosť, že hospodárenie
skončilo schodkom aj napriek tomu, že vlastne už
jeho návrh uvažovai s využitím 6,5 miliardy
zo štátnych aktív.
S rozpočtom sa nepodarilo reagovať na vývoj
v ekonomike najmä v posledných mesiacoch roka, a preto
pri raste príjmov o 2,9 % a výdajov o 3,4 % sa hospodárenie
skončilo schodkom. Jednotlivé kapitoly rozpočtu
boli prerokované vo výboroch, ktorým bolo
ich prerokovanie prikázané. Záverečný
účet ako celok bol predmetom rokovania vo výboroch
pre plán a rozpočet, v ústavno-právnych
výborov. Na rokovaní výborov bolo konštatované,
že rast národného dôchodku bol založený
na extenzívnych činiteľoch. Napríklad
v organizáciách Federálneho ministerstva
hutníctva, strojárstva a elektrotechniky v rozhodujúcich
ukazovateľoch úlohy splnili a dosiahli vyššiu
dynamiku ako ukladal plán, ale napriek tomu sa nepodarilo
zvýšiť úroveň konkurencieschopnosti
strojárstva a zabezpečiť štrukturálne
zmeny. Obdobne poľnohospodárstvo a výživa
 dosiahii zvýšenie o 2,1 %, ale situácia na
trhu, zvlášť u potravín živočišného
pôvodu nebola vyrovnaná. Kriticky sa vyjadrovali
poslanci k tomu, že sa nezmenila najmä výrobná
spotreba.
V roku 1989 sa zároveň nezmenila relatívna
vysoká úroveň spoločenskej spotreby,
i keď osobná spotreba rástla pomalšie.
Vážené poslankyne, vážení
poslanci, napriek týmto kritickým pripomienkam,
ktoré odzneli vo výboroch, hrajme vzhľadom
na veľký časový odstup, ale najmä
na to, že politicky sme za rok prešli nesmierny kus
cesty, odporúčajú výbory urobiť
za rokom 1989 a tým aj byrokratickým a administratívnym
systémom riadenia hospodárstva, jej riadením
užitia definitívnu bodku a štátny záverečný
účet schváliť.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem, pán poslanec Borguľa. Slovo má
teraz spoločný spravodajca výborov Snemovne
národov, pán poslanec Zeman.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
M. Zeman: Pane předsedající, vážené
Federální shromáždění,
pokusím se tentokrát vyjímečně
o rekord ve stručnosti zpravodajské zprávy.
Vzhledem k tomu, že by bylo pouze verbalní rétorikou
podrobněji se zabývat problémy, které
už díky bohu vymizely, domnívám se,
že ve shodě se závěry všech výborů,
které státní závěrečný
účet projednávaly, se mohu připojit
k mému kolegovi, zpravodaji za Sněmovnu lidu, a
doporučuji vám schválení tohoto závěrečnébo
účtu. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem. Konštatujem, že sa nikto do rozpravy neprihlásil.
Chcem konštatovať, že Slovenská národná
rada včera svoj problém so štátnym záverečným
účtom za rok 1989 vyriešila bez rozpravy. Ponúkam
vám tiež túto možnosť, ovšem
je potrebné, aby sa ďálší členovia
Snemovne ľudu a Snemovne národov, ktorí sa
nachádzajú v priľahlých priestoroch,
dostavili do rokovacej siene. Je tu technická poznámka.
Poslanec SL O. Huml: Mám dotaz, proč se státní
závěrečný účet federace
za rok 1989 musí schvalovat? Když si uvědomíme,
že v tomto účtě jsou obsaženy takové
položky, jako jsou platy ústředního
výboru a účty za hasičské vozy
na Václavském náměstí, nechce
se mi to schvalovat, protože tím to v podstatč
legalizuji. Raději bych to vzal jen na vědomí.
To je jediné, co nám zbývá.
Předsedajícf předseda SN M. Šútovec:
Chce pán minister povedať, prečo je potrebné
štátny záverečný účet
schvaľovať?
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Každá
organizace a instituce musí uzavřít své
finanční hospodaření za určité
časové období. Jinak to nemůže
být ani za náš společný stát.
Tím nijak neschvalujete, že se 12. 2. 1989 vyplatila
ta či ona položka, která sa vám líbí
nebo nelíbí, ale schvalujete metodu uzavření
toho účtu, metodu, jak se doúčtova1y
zbytky, co se udělalo se schodkem, jak se s ním
naložilo, jak se vyřešil, jak je možné,
aby se i nadále vycházelo jakoby s nulou v našem
hospodaření. Teoreticky byste mohli schválit,
že to bude ne ze státních finančních
aktiv, ale že to bude propláceno z výdajů
letošního roku a je řada jiných věcí.
Uzavření finančního hospodaření
je nutnost, kterou musí udělat každý
společenský orgán, každý sportovní
klub, každé JZD, každá organizace, která
má finanční hospodaření.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem pánu ministrovi. Osobne pokladám toto
vysvetlenie za naprosto dostačujúce. Má ešte
niekto pochybnosti o zmysle aktu, ktorý nás očakáva?
Pan poslanec Horník.
Poslanec SN J. Horník: Chcel by som sa opýtať,
čo by sa stalo, keby sme tento záverečný
účet schválili?
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Predpokladám, že je to rečnícka otázka.
Keď je faktická, znovu musí pán minister
Klaus na ňu odpovedať, sám na ňu odpovedať
neviem.
Ministr financí ČSFR V. Klaus: Tím bychom
naprosto zpochybnili legitimitu našeho finančního
hospodaření, tvářili bychom se, že
nemáme kontinuitu, že náš stát
nemá kontinuitu. Náš stát ji má.
Koneckonců pokud někdo opravdu trvá na tom,
že se mu nelíbí vydaná položka
z loňského třeba června, tak nicméně
součástí tohoto státního závěrečného
účtu jsou položky, které se vyplácely
v loňském prosinci. Teoreticky minulá vláda
národního porozumění používala
část těchto prostředků. I tyto
prostředky musíte schválit nebo hypoteticky
neschválit. Samozřejmě jsme měli spoustu
práce s finančním vyúčtováním.
To, že se 31. prosince něco uzavře, trvá
řadu týdnů i měsíců,
to státní závěrečné
doúčtování, řešení
vzniklých mezer, ztrát a zisků, doplácení
něčeho a nedoplácení jiného.
Odehrála se řada věcí, které
jsem prováděl já jako ministr financí.
To není jen schvalování nějakých
výdajů, které byly provedeny v loňském
roce. Uzavřením do státního závěrečného
účtu schvalujete činnost, kterou jsem prováděl
i já.
Předsedající předseda SN M. Šútovec:
Ďakujem ešte raz. Je pán poslanec Horník
spokojný s touto odpoveďou? (Ano.) Ďakujem. Hlási
sa ešte niekto do diskusie? (Ne) Nie. Vyhlasujem rozpravu
za uzatvorenú. Chcem upozorniť, že pri schvaľovaní
tohto zákona, podľa článku 42 odst.
2 písm. e) platí zákaz majorizácie,
to znamená, že v Snemovni národov hlasujú
oddelene poslanci zvolení v Českej republike a oddelene
poslanci zvolení v Slovenskej republike. Ku schváleniu
zákona v obidvoch subkomorách je potrebných
minimálne 38 hlasov. V zasadacej sieni je prítomných
43 poslancov Snemovnc národov zvolených v Českej
republike a 47 poslancov zvolených v Slovenskej republike.
Ďalej 89 poslancov Snemovne ľudu, znamená to,
že obe snemovne sú schopné uznášať
sa. Najskôr budú hlasovať poslanci Snemovne
ľudu. Kto z nich súhlasí s návrhom záverečného
účtu federácie za rok 1989 podľa výkladu
pána ministra Klausa a odporúčania spoločného
spravodajcu výboru SĽ, nech zdvihne ruku. (Hlasuje
se) 83. Ďakujem.
Kto je proti? (Jeden.) Jeden.
Zdržal sa niekto hlasovania? (Čtyři.) Štyria.
Konštatujem, že Snemovňa ľudu štátny
záverečný účet za rok 1989
schválila.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov
zvolení v Českej republike. Pýtam sa, kto
z nich súhlasí so znením štátneho
záverečného účtu na rok 1989?
(Hlasuje se.) 42. Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.
Kto sa zdržal hlasovania? (Jeden.) Jeden. Ďakujem.
Hlasovať sa bude v Snemovni národov v časti
poslancov zvolených v Slovenskej republike. Kto je za to,
aby sa schválil štátny záverečný
účet, nech zdvihne ruku! (Hlasuje se.) Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.) Nikto.
Kto sa zdržal hlasovania? (Tři.) Traja.
Konštatujem, že Snemovňa národov predložený
návrh schválila. S ohľadom na súhlasné
uznesenie oboch snemovní konštatujem, že Federálne
zhromaždenie ČSFR schválilo štátny
záverečný účet federácie
za rok 1989.
(Poznámka redakce: usnesení FS č. 86, SL
č. 134, SN č. 134)
Tým sme legislatívny program dnešného
dňa vyčerpaii a na rade budú
Najväčší balík otázok smeroval
na pána ministra Klausa, a preto začneme, s vašim
dovolením, u neho. Dodávám, že k odpovedi
sa môže konať rozprava a snemovňa zaujíma
stanovisko uznesením. Budeme postupovať podľa
písomnej informácie, ktorú ste dostali do
lavíc.
Na pána ministra Klausa bola adresovaná interpelácia
Snemovne národov - pána poslanca Šolca. Jeho,
tlač 254, odpoveď pána ministra tlač
354.
Pán poslanec Šolc nie je prítomný. Pýtam
sa poslancov, či sú spokojní s odpoveďou,
ktorá je v tlači 354? Nikto nemá námietky?
(Nikto.)
Budeme teda pokračovať. Bola adresovaná interpelácia
pána poslanca SĽ O. Humla. Bola to ústna interpelácia
z 24. 10. Odpoveď bola poskytnutá v tlači 377.
Je pán poslanec spokojný s odpoveďou? (Ano.)
Ďakujem.
Ďalej interpelácia pána poslanca Magyara. Bola
tiež ústna. Bola adresovaná pánu ministrovi
Klausovi 27. 11. Odpoveď je obsiahnutá v tlači
378. Pán poslanec nie je prítomný v zasadacej
miestnosti.
Interpelácia pána poslanca SĽ J. Wagnera a
ďalej pána poslanca Magyara -išlo o ústne
interpelácie z 27. 11. Odpoveď na ne je obsiahnutá
v tlači 379. Pýtam sa oboch poslancov, či
sú spokojní s odpoveďou? (Nie sú prítomní.)
Pani poslankyňa E. Nováková interpelovala
pána ministra v tiači 319. Odpoveď obsahuje
tlač 384. Je poslankyňa Nováková prítomná?
(Nie je.)
Interpelácia pána poslanca Vrchovského (SĽ)
a poslanca J. Kloknera (SN) - boli ústne, odozneli 27.
11. Odpoveď je obsiahnutá v tlači 387. (Posl.
Klokner: Som spokojný, neviem, ako je spokojný kolega,
ešte som sa s ním nestretol.) Kolega zrejme nie je
prítomný v snemovni.
Konštatujem, že pán minister Klaus nemusel ďalej
vysvetľovať to, čo vysvetlil v príslušných
písomných dopovediach. Ďakujem mu tedy za účasť
na tomto rokovaní.
Pán poslanec Němec si dovolil využiť prítomnosť
pána ministra a dať mu otázku. Pokladáme
to za interpeláciu. Prosím.
Poslanec SN I.Němec: Vážený pane předsedo,
pane předsedající, dámy a pánové,
omluvte mne, ale možná, že jste včera
večer sledovali pořad v ČST- Studio dialog.
Pořadu se zúčastnil pan ministr Grégr,
poslanec Komárek a poslanec Zeman.
Nebýt fyzické přítomnosti poslance
Zemana, myslel bych si, že se díváme na pořad
o přestavbě z roku 1986.
Rád bych se vás, pane ministře zeptal, proč
jste nevyužil možnosti zúčastnit se tohoto
dialogu, když jste se měl podle pana redaktora zúčastnit,
abyste mohl veřejnosti věc vysvětlit?

