Ústavně právní výbor ČNR,
národohospodářský výbor ČNR,
výbor pro územní správu a národnosti
ČNR a výbor ČNR pro ochranu životního
prostředí a urbanismus projednaly na svých
schůzích v dubnu 1992 vládní návrh
zákona České národní rady,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského
půdního fondu, ve znění zákona
č. 75/1976 Sb. (tisk 638).
Výbory České národní rady doporučují,
aby Česká národní rada schválila
zákon v tomto znění:
Česká národní rada se usnesla na tomto
zákoně:
(1) Zemědělský půdní fond je
základním přírodním bohatstvím
naší země, nenahraditelným výrobním
prostředkem umožňujícím zemědělskou
výrobu a je jednou z hlavních složek životního
prostředí. Ochrana zemědělského
půdního fondu, jeho zvelebování a
racionální využívání jsou
činnosti, kterými je také zajišťována
ochrana a zlepšování životního
prostředí.
(2) Zemědělský půdní fond tvoří
pozemky zemědělsky obhospodařované
- orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné
sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská
půda") - a půda, která byla a má
být nadále zemědělsky obhospodařována,
ale dočasně obdělávána není
(dále jen "půda dočasně neobdělávaná").
(3) Do zemědělského půdního
fondu náležejí též rybníky
s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská
půda potřebná k zajišťování
zemědělské výroby, jako polní
cesty, pozemky se zařízením důležitým
pro polní závlahy, závlahové vodní
nádrže, odvodňovací příkopy,
hráze sloužící k ochraně před
zamokřením nebo zátopou, ochranné
terasy proti erozi apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti
zemědělského půdního fondu,
rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského
půdního fondu.
(1) Na základě rozhodnutí vydaného
v řízení o využití území
[§ 32 a násl. zákona č.50/1976 Sb.,
o územním plánování a stavebním
řádu (stavební zákon). § 7 a
§ 10 vyhlášky č.85/1976 Sb., o podrobnější
úpravě územního řízení
a stavebním řádu, ve znění
vyhlášky č.55/1980 Sb.] na návrh
vlastníka pozemku, popřípadě na návrh
nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka
může být provedena přeměna nezemědělské
půdy [Příloha k vyhlášce č.23/1964
Sb., kterou se provádí zákon č.22/1964
Sb., o evidenci nemovitostí, oddíl B, ve znění
předpisů měnících a doplňujících]
na půdu zemědělskou (§ 1 odst. 2).
(2) Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze
uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu
ochrany zemědělského půdního
fondu.
(3) Orgán ochrany zemědělského půdního
fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního
prostředí uložit vlastníku či
nájemci zemědělské půdy změnu
kultury. Rozhodnutí o uložení změny
kultury zemědělské půdy opravňuje
vlastníka či nájemce, aby mu orgán
ochrany zemědělského půdního
fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z
této změny vyplývající. Na
úhradu výdajů podle tohoto ustanovení
lze použít prostředky ze Státního
fondu životního prostředí České
republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb.,
o Státním fondu životního prostředí
České republiky].
(1) Hospodaření na zemědělském
půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci
pozemků uskutečňovat tak, aby nedocházelo
ke kontaminaci půdy škodlivými látkami
ohrožujícími zdraví nebo život
lidí a existenci živých organismů [§
5 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny] a k ohrožení
okolních pozemků.
(2) Vlastníci nebo nájemci pozemků náleže.jících
do zemědělského půdního fondu
jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského
půdního fondu vstup na pozemky za účelem
dozorové a kontrolní činnosti.
(3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou
orgány ochrany zemědělského půdního
fondu uložit odstranění zjištěných
závad podle odstavce 1, popřípadě
rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými
látkami ohrožujícími zdraví nebo
život lidí nesmí být používán
pro výrobu zemědělských výrobků
vstupujících do potravního řetězce.
(4) Opatření ukládaná podle odstavce
3 musí být předem projednána s vlastníky
nebo nájemci pozemků náležejících
do zemědělského půdního fondu.
(5) Po provedení opatření na základě
rozhodnutí podle odstavce 3 může vlastník
nebo nájemce pozemků požádat Státní
fond životního prostředí České
republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb.,
o Státním fondu životního prostředí
České republiky] o poskytnutí příspěvku
na zmírnění ekonomických důsledků
vyplývajících z uložených opatření,
jde-li o odstranění jím nezaviněných
závad.
Pro nezemědělské účely je nutno
použít především nezemědělskou
půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně
využité pozemky v současně zastavěném
území obce nebo na nezastavěných plochách
stavebních pozemků [§ 4 vyhlášky
č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích
na výstavbu, ve znění vyhlášky
č.45/1979 Sb.] staveb mimo toto území,
stavební proluky a plochy získané zbořením
přežilých budov a zařízení.
Musí-li však v nezbytných případech
dojít k odnětí zemědělského
půdního fondu, nutno zejména:
a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského
půdního fondu, hydrologické a odtokové
poměry v území a síť zemědělských
účelových komunikací,
b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského
půdního fondu,
c) při umisťování směrových
a liniových staveb co nejméně ztěžovat
obhospodařování zemědělského
půdního fondu,
d) po ukončení povolené nezemědělské
činnosti neprodleně provést takovou terénní
úpravu, aby dotčená půda mohla být
rekultivována a byla způsobilá k plnění
dalších funkcí v krajině podle schváleného
plánu rekultivace.
(1) Aby ochrana zemědělského půdního
fondu byla při územně plánovací
činnosti prováděné podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 50/1976 Sb.,o
územním plánování a stavební
řádu (stavební zákon)] zajištěna,
jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně
plánovací dokumentace a územně plánovacích
podkladů povinni řídit se zásadami
této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové
řešení, které je z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu
a ostatních zákonem chráněných
obecných zájmů nejvýhodnější.
Přitom musí vyhodnotit předpokládané
důsledky navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond, a
to zpravidla ve srovnání s jiným možným
řešením.
(2) Návrhy územně plánovací
dokumentace a územně plánovacích podkladů
musí být již v období zpracování
konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského
půdního fondu a před schválením
opatřeny jejich souhlasem.
(3) Územní rozhodnutí [§ 39 a násl.
zákona č-50/1976 Sb.], jímž má
být dotčen zemědělský půdní
fond, nelze vydat, pokud nebyl dán orgánem ochrany
zemědělského půdního fondu
souhlas k jejímu odnětí (§ 9), s výjimkou
případů, kdy takového souhlasu není
třeba.
(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné
k těžbě nerostů jsou povinny se řídit
při zpracování návrhů na stanovení
dobývacích prostorů podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 44/1988 Sb.,
o ochraně nerostného bohatství (horní
zákon), ve znění zákona ČNR
č. 541/1991 Sb.] zásadami ochrany zemědělského
půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit
takové řešení, které je z hlediska
ochrany zemědělského půdního
fondu a ostatních zákonem chráněných
obecných zájmů nejvýhodnější.
Přitom musí vyhodnotit předpokládané
důsledky navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond s
přihlédnutím k možnostem rekultivace,
a to zpravidla ve srovnání s jiným možným
řešením.
(2) Návrhy na stanovení dobývacích
prostorů musí být projednány s orgány
ochrany zemědělského půdního
fondu a před schválením opatřeny jejich
souhlasem.
(1) Při zpracování zadání staveb
[Vyhláška č. 43/1990 Sb., o projektové
přípravě staveb] jsou investoři
povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského
půdního fondu (§ 4) a navrhnout umístění
investice tak, aby z hlediska ochrany zemědělského
půdního fondu a ostatních zákonem
chráněných obecných zájmů
došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského
půdního fondu, a zároveň vyhodnotit
důsledky navrhovaného řešení
na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné,
je třeba navrhovat umístění investice
v alternativách.
(2) Návrh na schválení zadání
stavby, v němž se předpokládá
odnětí zemědělského půdního
fondu, musí být doložen souhlasem orgánů
ochrany zemědělského půdního
fondu (§ 9), s výjimkou případů,
kdy takového souhlasu není třeba.
(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení,
pozemních komunikací [§ 1 odst. 2 zákona
č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích
(silniční zákon), v úplném
znění vyhlášeném pod č.
55/1984 Sb.], celostátních drah [§ 2
zákona č. 51/1964 Sb., o drahách] a vodních
cest a jejich součástí [§ 3 a §
4 zákona č. 26/1964 Sb., o vnitrozemské plavbě,
ve znění zákona č. 126/1974 Sb.],
který se zpracovává v etapě před
zpracováním zadání těchto staveb,
musí být projednán s orgány ochrany
zemědělského půdního fondu
a opatřen jejich souhlasem.
(1) Aby bylo zabráněno škodám na zemědělském
půdním fondu při stavební, těžební
a průmyslové činnosti, popřípadě,
aby tyto škody byly omezeny na míru co nejmenší,
jsou právnické a fyzické osoby tyto činnosti
provozující povinny řídit se zásadami
ochrany zemědělského půdního
fondu (§ 4), zejména:
a) skrývat odděleně svrchní kulturní
vrstvu půdy, popřípadě i hlouběji
uložené zúrodnění schopné
zeminy na celé dotčené ploše a postarat
se o jejich hospodárné využití nebo
řádné uskladnění pro účely
rekultivace anebo zajistit na vlastní náklad jejich
odvoz a rozprostření na plochy určené
orgánem ochrany zemědělského půdního
fondu, pokud v odůvodněných případech
tento orgán neudělí výjimku z povinnosti
provést skrývku uvedených zemin,
b) ukládat odklizové zeminy ve vytěžených
prostorech a není-li to možné nebo hospodářsky
odůvodněné, uložit je v prvé
řadě na plochách neplodných nebo na
plochách horší jakosti, které byly za
tím účelem odňaty ze zemědělského
půdního fondu,
c) provádět vhodné povrchové úpravy
dotčených ploch, aby tvarem, uložením
zeminy a vodními poměry byly připraveny k
rekultivaci, pokud provedení rekultivace přichází
v úvahu,
d) provádět podle schválených plánů
rekultivaci dotčených ploch, aby byly způsobilé
k plnění dalších funkcí v krajině,
e) učinit opatření k zabránění
úniku pevných, kapalných a plynných
látek poškozujících zemědělský
půdní fond a jeho vegetační kryt.
(2) Při geologickém a hydrogeologickém průzkumu
a při budování, opravách a údržbě
nadzemních a podzemních vedení na zemědělském
půdním fondu jsou provozovatelé těchto
prací povinni dodržovat povinnosti uvedené
v odstavci 1 a dále
a) provádět práce na pozemcích především
v době vegetačního klidu a po jejich skončení
uvést dotčené plochy do původního
stavu,
b) provádět práce tak, aby na zemědělském
půdním fondu a jeho vegetačním krytu
došlo k co nejmenším škodám,
c) projednat včas zamýšlené provádění
prací s vlastníkem, popřípadě
s nájemcem pozemku náležejícího
do zemědělského půdního fondu.
(3) Pokud si práce spojené s geologickým
a hydrogeologickým průzkumem a s budováním,
opravami a údržbou nadzemních a podzemních
vedení vyžádají odnětí
zemědělského půdního fondu
na dobu delší než jeden rok včetně
doby potřebné k uvedení dotčených
pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé
těchto prací povinni požádat orgán
ochrany zemědělského půdního
fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu (§ 9).
(1) K odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu pro nezemědělské
účely je třeba souhlasu orgánu ochrany
zemědělského půdního fondu,
který je nezbytný k vydání rozhodnutí
podle zvláštních předpisů [§
126 zákona č. 50/1976 Sb.], s výjimkou
případů uvedených v odstavci 2.
(2) Souhlasu orgánu zemědělského půdního
fondu podle odstavce 1 není třeba, má-li
být ze zemědělského půdního
fondu odňata půda
a) na pozemcích, které jsou
1. nezastavěnou plochou zastavěných stavebních
pozemků [§ 4, § 44, § 46, § 47 a
§ 53 vyhlášky č. 83/1976 Sb., ve znění
vyhlášky č. 45/1976 Sb.],
2. v zahrádkových osadách [§ 51,
§ 52 a § 58 vyhlášky č. 83/1976 Sb.,
ve znění vyhlášky č. 45/1976
Sb.] zájmových organizací, popřípadě
jiných právnických osob,
3. účelovými plochami u objektů a
zařízení občanské vybavenosti
[§ 59 a násl. vyhlášky č. 83/1976
Sb., ve znění vyhlášky č. 45/1979
Sb.] nebo u objektů a zařízení
zdravotnických, kulturních, osvětových
a církevních,
4. v současně zastavěném území
obce, jsou ve vlastnictví fyzické osoby a jejichž
odnětí se má uskutečnit v zájmu
této osoby pro výstavbu rodinného domku,
garáže, zahrádkářské chaty,
rekreační chaty, drobné stavby (stavby s
doplňkovou funkcí ke stavbě hlavní)
[§ 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb., ve znění
vyhlášky č. 55/1980 Sb.], stavby pro drobné
pěstitelství nebo chovatelství a stavby vinného
sklepa,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů
a jiných značek pro geodetické účely,
stožárů nadzemních vedení, vstupních
šachet podzemního vedení, pokud v jednotlivých
případech nejde o plochu větší
než 30 m2,
2. přečerpacích stanic, vrtů a studní
a stanic nadzemního nebo podzemního vedení,
pokud v jednotlivých případech nejde o plochu
větší než 55 m2, a větrných
jam,
c) k nezemědělským účelům
po dobu kratší než jeden rok včetně
doby potřebné k uvedení půdy do původního
stavu.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského
půdního fondu trvale nebo dočasně.
Dočasně lze půdu odejmout jen v případě,
že po ukončení účelu jejího
odnětí bude dotčená plocha rekultivována
podle schváleného plánu rekultivace tak,
aby mohla být vrácena do zemědělského
půdního fondu.
(4) Žádost o souhlas k odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu
(odstavec 1) podává ten, v jehož zájmu
má k tomuto odnětí dojít (dále
jen "žadatel").
(5) V žádosti podle odstavce 4 žadatel uvede
účel zamýšleného odnětí
a zdůvodní, proč je navrhované řešení
z hlediska ochrany zemědělského půdního
fondu a životního prostředí nejvýhodnější.
K žádosti připojí:
a) údaje evidence nemovitostí [Zákon č.
22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí. Vyhláška
č. 23/1964 Sb., ve znění předpisů
měnících a doplňujících]
o pozemcích, které jsou navrhovány k
odnětí ze zemědělského půdního
fondu, a dále výměry těchto pozemků
nebo jejich částí a zákres navrhovaného
odnětí ve snímku pozemkové mapy,
b) výpis z evidence nemovitostí s vyznačením
vlastnických, popřípadě uživatelských
vztahů k dotčeným pozemkům,
c) vyjádření vlastníků dotčených
pozemků, popřípadě jejich nájemců
k navrhovanému odnětí,
d) výpočet odvodů za odnětí
půdy ze zemědělského půdního
fondu, nejde-li o odnětí, při kterém
se odvody nepředepisují,
e) plán rekultivace, má-li být půda
po ukončení účelu odnětí
vrácena do zemědělského půdního
fondu nebo rekultivována zalesněním (osázením
dřevinami nebo keři) či zřízením
vodní plochy,
f) předběžnou bilanci skrývky kulturních
vrstev půdy a návrh způsobu jejich hospodárného
využití.
Orgán ochrany zemědělského půdního
fondu může v nezbytných případech
požadovat předložení dalších
dokladů potřebných k posouzení žádosti.
(6) Orgán ochrany zemědělského půdního
fondu posoudí žádost a její přílohy
(odstavce 4 a 5) a shledá-li, že půda může
být odňata ze zemědělského
půdního fondu, vydá k tomuto odnětí
souhlas, ve kterém zejména:
a) vymezí, kterých pozemků nebo jejich částí
se tento souhlas týká,
b) stanoví podmínky nezbytné k zajištění
ochrany zemědělského půdního
fondu,
c) schválí plán rekultivace (odstavec 5 písm.
e)), popřípadě stanoví zvláštní
režim jeho provádění z hlediska časového
plnění a ukončení prací, jsou-li
pro to zvláštní důvody při lomové
(povrchové) těžbě uhlí nebo při
geologickoprůzkumných pracích, zejména
u velmi hlubokých vrtů,
d) vymezí, zda a v jaké výši budou předepsány
odvody za odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu.
(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu vydaný podle § 9 odst.
6 je závaznou součástí rozhodnutí,
která budou ve věci vydána podle zvláštních
předpisů [Zákon č. 50/1976 o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)].
Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené
ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní
moci, popřípadě ve lhůtách
v nich určených. Platnost vydaného souhlasu
je totožná s platností těchto rozhodnutí
a prodlužuje se současně s prodloužením
jejich platnosti podle zvláštních předpisů
[Zákon č. 50/1976 o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon)].
(2) Orgán ochrany zemědělského půdního
fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu,
může na návrh žadatele změnit podmínky
a další skutečnosti v něm stanovené
při řízení o změně rozhodnutí
vydaných podle zvláštních předpisů
[Zákon č. 50/1976 o územním plánování
a stavebním řádu (stavební zákon)].
(3) Na základě rozhodnutí vydaného
podle zvláštních předpisů [Např.
§ 66 a násl., § 71 a násl., § 82
a násl. zákona č.50/1976 Sb.] orgán
geodézie a kartografie vyřadí pozemek nebo
jeho část z evidence zemědělské
půdy, je-li souhlasem k odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu
dotčena zemědělská půda a půda
dočasně neobdělávaná (§
1 odst. 2), nebo provede změnu druhu pozemků (kultury),
je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská
půda náležející do zemědělského
půdního fondu (§ 1 odst. 3).
(1) Ten, v jehož zájmu byl vydán souhlas k
odnětí půdy ze zemědělského
půdního fondu (§ 9 odst. 6), je povinen zaplatit
odvod ve výši stanovené podle přílohy
tohoto zákona, je-li odnímána zemědělská
půda nebo půda dočasně neobdělávaná
(§ 1 odst. 2)
a) trvale pro účely, kterými bude provedena
nevratná změna znemožňující
zemědělské využití zemědělského
půdního fondu; pro účely tohoto zákona
se tím rozumí umístění stavby
pevně spojené s pozemkem, důlního
či těžebního díla (lomu, dolu,
otvírky pro těžbu štěrkopísku
apod.) nebo provedení terénní úpravy,
která vyžaduje skrývku půdy na dotčených
pozemcích,
b) dočasně (§ 9 odst. 3).
(2) O výši odvodů za odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu
rozhodne orgán ochrany zemědělského
půdního fondu podle přílohy k tomuto
zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí
vydané podle zvláštních předpisů
[Zákon č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu
(stavební zákon)]. Část odvodů
ve výši 40% je příjmem rozpočtu
obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda
nachází, zbytek je příjmem Státního
fondu životního prostředí České
republiky [Zákon ČNR č. 388/1991 Sb. o
Státním fondu životního prostředí].
Odvody, které jsou příjmem rozpočtu
obce, mohou být použity jen pro zlepšení
životního prostředí v obci a pro ochranu
a obnovu přírody a krajiny.
(3) Odvody za trvale odnímanou půdu (odstavec 1
písm. a)) se nepředepisují, jde-li o odnětí
půdy pro
a) stavby zemědělské prvovýroby, pro
výstavbu zemědělských účelových
komunikací, pro zřizování rybníků
s chovem ryb nebo vodní drůbeže a pro uskutečňování
investic do půdy za účelem zlepšení
půdní úrodnosti (meliorační
zařízení apod.),
b) výstavbu objektů a zařízení
potřebných pro čištění
odpadních vod a pro zřizování skládek
odpadů,
c) komunikace, nádvoří, zpevněné
plochy a zeleň při bytové výstavbě
a pro výstavbu občanského a technického
vybavení,
d) účely vyjmenované v § 9 odst. 2.
(4) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského
půdního fondu za podmínky, že po ukončení
účelu odnětí budou pozemky podle schváleného
plánu rekultivovány zalesněním (osázením
dřevinami nebo keři) či zřízením
vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného
odnětí.
(5) Odvody za trvalé odnětí půdy ze
zemědělského půdního fondu
se platí jednorázově, s výjimkou případů
uvedených v odstavci 4.
(6) Odvody za dočasné odnětí půdy
ze zemědělského půdního fondu
a za trvalé odnětí půdy v případech
uvedených v odstavci 4 se platí každoročně
až do doby ukončení rekultivace podle schváleného
plánu (§ 9 odst. 6 písm. c)).
(1) Odvod placený jednorázově (§ 11
odst. 5) je splatný do patnácti dnů ode dne
nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.
Orgán ochrany zemědělského půdního
fondu může v odůvodněných případech
stanovit, že povoluje odklad lhůty k úhradě
tohoto odvodu, a to na dobu nejvýše pěti let
ode dne, kdy rozhodnutí o odvodu nabylo právní
moci. Při povolení odkladu lhůty splatnosti
odvodu zaplatí povinná osoba úrok ve výši,
jako by šlo o úrok požadovaný za úvěry
podle zvláštního předpisu [§
502 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník].
(2) Jde-li o odvody placené každoročně
(§ 11 odst. 6), jsou splatné nejpozději do
konce každého kalendářního roku,
v němž odnětí trvá.
(3) Nebyl-li odvod zaplacen včas a v plné výši,
vzniká povinnost platit z nezaplacených částek
penále, které činí
a) u právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné
k podnikání [Zákon
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
(živnostenský zákon)] 0,05% z dlužné
částky za každý den prodlení,
b) u fyzické osoby 5% dlužné částky
ročně.
Výše penále se stanoví platebním
výměrem. Penále je splatné do patnácti
dnů ode dne doručení platebního výměru.
V odůvodněných případech může
ministerstvo financí České republiky penále
snížit nebo prominout, popřípadě
určit orgány a vymezit jejich oprávnění
k povolování této úlevy.

