Česká národní rada 1990 – 1992

Důvodová zpráva

Obecná část

Problematika statutárních měst je v současné době upravena zákonem ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích /obecní zřízení/. V souladu s uvažovanými změnami v právní úpravě týkající se obcí i okresních úřadů se jeví potřebné podrobit revizi i právní úpravu statutárních měst. Vzhledem k odlišnosti postavení statutárních měst je namístě provést jejich podrobnější úpravu samostatným zákonem české národní rady.

Návrh zákona vychází ze základní koncepce, podle které by statutární města Brno, Ostrava a Plzeň měla na úseku výkonu státní správy mít působnost dosavadních okresních úřadů Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město se současným zrušením těchto okresních úřadů, s kterým se počítá v návrhu novely zákona ČNR č. 425/1990 Sb. Městské obvody by pak vykonávaly státní správu v rozsahu působnosti obcí a obecních úřadů. Navíc by bylo možné statutem města přenést na městské obvody i výkon další státní správy, jinak náležející statutárnímu městu.

Rozdělení úkolů a pravomoci v samostatně působnosti mezi orgány města a orgány městských obvodů se v návrhu zákona i nadále ponechává úpravě ve statutu města, neboť především místní orgány mohou přihlédnout ke konkrétní situaci v tom kterém městě.

Pro zbývající dosavadní statutární města je v návrhu zákona založena nová kategorie měst - města se zvláštním postavením. Tato města by na svém území vykonávala státní správu náležející nejen obcím a pověřeným obecním úřadům, ale i okresním úřadům. Příslušné okresní úřady by byly zachovány, vykonávaly by státní správu, která náleží do jejich působnosti na zbývajícím území okresu a vůči orgánům měst se zvláštním postavením by měly postavení nadřízeného orgánu státní správy. U měst se zvláštním postavením není stanoveno povinné členění na městské části. Pokud by však toto členění bylo provedeno, je působnost městských částí upravena obdobně jako u městských obvodů statutárních měst.

Realizace tohoto zákona při současném zrušení okresních úřadů Brno-město. Ostrava-město a Plzeň-město a při přenesení výkonu části státní správy z okresních úřadů na města se zvláštním postavením si nevyžádá zvýšení požadavků na státní rozpočet.

Zvláštní část

K § 1:

V souladu se základní koncepcí návrhu zákona je v tomto ustanovení vedle výčtu statutárních měst výslovně upraveno, že statutární města se obligatorně člení na městské obvody.

Maximální počet obvodů se stanoví, aby se omezil vznik příliš velkého počtu malých městských obvodů. Takovýto stav se považuje za nežádoucí se zřetelem na vysokou administrativní náročnost i na s tím spojené ekonomické dopady.

K § 2 a 3:

Tato ustanovení obsahují především oproti dosavadní právní úpravě podrobnější výčet otázek, které musí statut upravovat. V § 2 odst. 2 je pamatováno i na případy, kdy určitý městský obvod nebo i více městských obvodů nemůže z různých důvodů trvalejšího charakteru vykonávat některé úkoly přenesené působnosti anebo je ekonomičtější a operativnější, aby jeden městský obvod vykonával určitou správní činnost pro všechny ostatní městské obvody.

K § 4:

Odstavec 1 upravuje potřebnou součinnost městských obvodů při vydávání obecně závazné vyhlášky statutárního města. Smyslem právní úpravy obsažené v odstavcích 3 a 4 je umožnit obvodnímu zastupitelstvu vydávat v ojedinělých případech obecně závazné vyhlášky pro jeho územní obvod a zohlednit v nich specifické místní podmínky a potřeby. Je to ovšem vázáno na zmocnění obsažené ve statutu; vyhláška by byla vydávána se zřetelem na ústavní zákon č. 294/1990 Sb. jménem zastupitelstva města.

K § 5 a 6:

V těchto ustanoveních je zakotvena základní nová koncepce návrhu zákona, pokud se týká výkonu státní správy, tak jak je blíže uvedeno již v obecné části důvodové zprávy.

K § 7:

V ustanovení § 7 se obdobně jako v § 2 odst. 2 počítá s možným pověřením určitého městského obvodu výkonem přenesené působnosti pro jiný městský obvod, v tomto případě však na základě rozhodnutí magistrátu. Podle tohoto ustanovení by mělo být postupováno především v případech náhlých a krátkodobějších překážek u určitého městského obvodu, kdy není účelné z tohoto důvodu novelizovat již přijatý statut. Pokud městský obvod by nebyl schopen dlouhodoběji vykonávat státní správu, není dán jeden ze základních důvodů pro jeho další existencí.

K § 8:

V tomto ustanovení je výčet orgánů statutárních měst a městských obvodů v souladu s koncepcí zákona blíže uvedenou v obecné části důvodové zprávy.

K § 9:

V odstavci 1 je převzata dosavadní právní úprava obsažená v zákonu ČNR o obcích, která se osvědčila. Odstavec 2 navazuje na § 4 odst. 3, přičemž udělení souhlasu k vydání obecně závazné vyhlášky obvodním zastupitelstvem je svěřeno odpovídajícímu orgánu statutárního města, tedy zastupitelstvu města.

K § 10:

Zákon o statutárních městech musí obsahovat i právní úpravu počtu členů zastupitelstev. U zastupitelstev města návrh vychází především z velikostí statutárních měst uvedených v § 1, u obvodních zastupitelstev z optimální velikostí městských obvodů, která by měla odpovídat jejich základním funkcím.

K § 11:

V odstavci 1 se jedná o obecné vymezení funkce rady města a obvodní rady, obdobně jako je tomu v § 9 u zastupitelstva města a obvodního zastupitelstva. V odstavci 2 je souhlas k vydání obecně závazné vyhlášky obvodní radou, svěřen radě města. Dále jsou zde vymezena základní oprávnění rady města ke kanceláři města, kde nelze přiměřeně použít zákon ČNR o obcích.

K § 12:

V tomto ustanovení je přejata dosavadní právní úprava, která se osvědčila.

K § 13 a 14:

Zřízení nového orgánu - kanceláře statutárního města, je vyvoláno potřebou rozdělit na úrovni statutárního města funkci orgánu, který má zabezpečovat úkoly přenesené působnosti, a funkci orgánu, který bude zabezpečovat úkoly samostatné působnosti. Kancelář statutárního města bude plnit pouze úkoly v samostatné působnosti. Odpovědnost ředitele kanceláře radě města je odůvodněna postavením a úkoly jak rady města, tak i kanceláře města. S obdobnou úpravou se počítá i v návrhu novely zákona ČNR o hlavním městě Praze.

K § 15 až 17:

Magistrátu statutárního města je svěřen výkon státní správy. Tomu odpovídají i vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Vzhledem k tomu že statutární města by měla mít působnost okresního úřadu, jsou v návrhu obdobným způsobem, jako v zákonu ČNR č. 425/1990 Sb. a v návrhu jeho novely upraveny postavení přednosty magistrátu a důvody jeho odvolání. Rovněž i členění magistrátu na referáty odpovídá organizační struktuře okresních úřadů.

K § 18:

V městských obvodech, které nezřizují kancelář a magistrál, je jmenování a odvolávání tajemníka upraveno obdobně jako v návrhu novely zákona ČNR o obcích.

K § 19:

V tamto ustanovení je upraven postup v případě vyloučení pracovníka kanceláře a magistrátu pro podjatost. V ostatních případech, t. j. v případech v tomto ustanovení zvlášť neuvedených se bude postupovat podle příslušného ustanovení zákona ČNR o obcích.

K § 20 až 22:

Vzhledem ke specifickému postavení statutárních měst i městských obvodů je nutné v tomto zákoně odlišně od zákona ČNR o obcích upravit i problematiku nápravy nesprávných opatření.

K § 23:

Dosavadním statutárním městům, která by nadále neměla být statutárními městy podle části první se přiznává přímo ze zákona zvláštní postavení. Vzhledem k odlišné situaci v těchto jednotlivých městech je ponecháváno na zastupitelstvu města; zda bude provedeno členění na městské části. Omezení počtu městských částí odpovídá omezení v § 1 u statutárních měst.

K § 24:

Pokud se město se zvláštním postavením bude členit na městské části je třeba obecně závaznou vyhláškou blíže vymezit působnost města a městských částí. Stanovený obsah této obecně závazné vyhlášky odpovídá náležitostem statutu podle § 2.

K § 25 až 27:

I vymezení působnosti měst se zvláštním postavením a městských částí, pokud se na ně bude město členit, je provedeno obdobným způsobem jako u statutárních měst. Města se zvláštním postavením však budou mít působnost okresních úřadů jen pro své území přísl. okresní úřady zůstanou zachovány.

K § 28 a 29:

U měst se zvláštním postavením, vzhledem k jejich velikostí a vzhledem k tomu, že na úseku výkonu státní správy zůstane zachována podřízenost okresnímu úřadu, není zapotřebí zřízení samostatné kanceláře a magistrátu. Funkci obecního úřadu by měl plnit úřad města, který by byl ve věcech přenesené působnosti nadřízený orgánům městských částí.

K § 30:

Jmenování a odvolávání tajemníka města a tajemníků městských částí je upraveno obdobně jako v návrhu novely zákona ČNR o obcích.

K § 31 a 32:

Zvlášť je nutno v tomto zákoně upravit postup při nápravě nesprávných opatření orgánů městských částí. Navržená úprava odpovídá § 21 s tou odlišností, že namísto oprávnění přiznávaných ve vztahu ke statutárním městům ministerstvu vnitra ČR, jsou přísl. oprávnění daná okresním úřadům.U nápravy nesprávných opatření orgánů města se zvláštním postavením by mělo být postupováno podle zákona o obcích.

K § 33:

Je nutno stanovit lhůtu, ve které statutární města a města se zvláštním postavením uvedou dosavadní statuty do souladu s tímto zákonem, popřípadě přijmou nový statut nebo obecné závaznou vyhlášku podle § 24. Jako přiměřená se jeví lhůta 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Naproti tomu potřebné změny v počtu městských obvodů či částí, kde dosavadní počet neodpovídá zákonu a změny stanoveného počtu členů zastupitelstev by měly být provedeny až v souvislosti s novými volbami do zastupitelstev obcí.

K § 34:

Nabytí účinnosti zákona se předpokládá dnem 1.7.1992 současně s účinností novely zákona ČNR o obcích, novely zákona ČNR o okresních úřadech a zákona ČNR o zemské samosprávě.