(1) V záhlaví každého hlasovacího
lístku musí být uveden název obce
nebo městské části a počet
členů zastupitelstva, který má být
zvolen, dále označení volebního obvodu,
pokud byl vytvořen. Hlasovací lístky jsou
opatřeny razítkem téže barvy příslušného
zastupitelstva, které musí být na všech
hlasovacích lístcích otištěno
na stejném místě. Hlasovací lístky
pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy
a zastupitelstev měst uvedených v § 1 písm.
b) jsou označeny na levém okraji svislým
barevným pruhem.
(2) Kandidáti každé volební strany jsou
uvedeni v pořadí určeném volební
stranou zarámovaném v samostatných sloupcích
seřazených vedle sebe, popřípadě
i ve sloupcích pod sebou na společném hlasovacím
lístku. U každého kandidáta se uvede
jeho jméno, příjmení, věk,
povolání a část obce, ve které
má trvalý pobyt, před jménem kandidáta
se umístí rámeček a pořadové
číslo. Pokud je volební stranou koalice politických
stran nebo politických hnutí, uvede se u každého
kandidáta údaj, za kterou z těchto stran
či hnutí v koalici kandiduje. Každý
sloupec je nadepsán názvem volební strany.
Dále je v záhlaví sloupce umístěn
čtvereček, a to tehdy, jestliže na příslušné
listině jsou alespoň dva kandidáti. Pořadí
sloupců pro jednotlivé volební strany na
hlasovacím lístku vylosuje místní
komise při ukončení registrace kandidátních
listin.
(3) Hlasovací lístky pro volby do příslušného
zastupitelstva musí být tištěny na papíru
téže barvy, jakosti a rozměrů, přičemž
pro označení všech volebních stran i
pro údaje o všech kandidátech musí být
použito stejných druhů a velikostí písma.
(1) Každý oprávněný občan
může volit nejvýše tolik kandidátů,
kolik členů zastupitelstva má být
zvoleno.
(2) Oprávněný občan může
na hlasovacím lístku označit v rámečku
před jménem kandidáta křížkem
toho kandidáta, pro kterého hlasuje, a to v kterémkoliv
ze sloupců, v nichž jsou uvedeni kandidáti
jednotlivých volebních stran.
(3) Oprávněný občan může
na hlasovacím lístku označit křížkem
ve čtverečku v záhlaví sloupce s kandidáty
volební strany nejvýše jednu volební
stranu. Zároveň může označit
v rámečku před jménem kandidáta
křížkem další kandidáty,
pro které hlasuje, a to v libovolných samostatných
sloupcích, ve kterých jsou uvedeny ostatní
volební strany. Takto volí předně
jednotlivě označené kandidáty, dále
tolik kandidátů označené volební
strany, kolik činí rozdíl počtu členů
zastupitelstva, kteří mají být zvoleni
a označených jednotlivých kandidátů,
a to v pořadí, v němž jsou kandidáti
označené volební strany uvedeni v jejím
sloupci.
(1) Hlas oprávněného občana je neplatný
a) jestliže neoznačil na hlasovacím lístku
ani jednoho kandidáta a zároveň ani jednu
volební stranu,
b) označil-li na hlasovacím lístku křížkem
v rámečku před jménem kandidáta
více kandidátů než má být
voleno,
c) označil-li na hlasovacím lístku křížkem
ve čtverečku záhlaví sloupce volební
strany více než jednu volební stranu.
(2) Je-li při způsobu volby podle ustanovení
§ 56 odst. 3 označena volební strana a současně
kandidát ve sloupci této volební strany,
k označení kandidátů se nepřihlíží.
(3) Je-li v obálce několik hlasovacích lístků
do téhož zastupitelstva se shodně označenou
volbou kandidátů, počítají
se jako jeden hlas. Liší-li se od sebe hlasovací
lístky pouze počtem jinak shodně provedených
voleb kandidátů, přihlíží
se k tomu hlasovacímu lístku, na kterém byla
označena volba více kandidátů. V ostatních
případech jsou všechny stejné hlasovací
lístky neplatné.
Okrsková komise sečte hlasy pro jednotlivé
kandidáty a jednotlivé volební strany (§
56 odst. 2, 3). Počet hlasů odevzdaných pro
volební stranu je dán součtem všech
hlasů, které obdrželi všichni její
kandidáti.
(1) Místní komise po přezkoumání
zápisů okrskových komisí zjistí,
kolik hlasů bylo odevzdáno pro každého
kandidáta na kandidátní listině a
kolik pro každou kandidátní listinu. Poté
dělí celkový počet platných
hlasů, který obdržela kandidátní
listina postupně lichými čísly počínaje
jednou, třemi atd. tak, aby počet dělících
operací odpovídal počtu kandidátů,
kteří jsou na kandidátní listině.
(2) Podíly vypočítané způsobem
uvedeným v odstavci 1 seřadí místní
komise podle jejich velikosti až do počtu mandátů,
které mají být při volbách
do zastupitelstva přiděleny. Za každý
podíl v této početní řadě
obsažený získá kandidátní
listina jeden mandát. V případě rovnosti
podílu je rozhodující celkový počet
hlasů, který získala kandidátní
listina, jinak rozhodne los.
(3) Mandáty přidělené kandidátní
listině přikáže na ní uvedeným
kandidátům podle pořadí určeného
počty hlasů, které byly pro ně odevzdány.
V případě rovnosti hlasů je rozhodující
pořadí kandidáta na kandidátní
listině.
(4) Kandidáti, kteří neobdrželi mandát,
se stávají náhradníky v pořadí
podle počtu pro ně odevzdaných hlasů.
V případě rovnosti hlasů je rozhodující
pořadí kandidáta na kandidátní
listině. Nezíská-li kandidátní
listina žádný mandát, kandidáti
na ní uvedení se náhradníky nestávají.
(5) Místní komise vydá kandidátům
zvoleným za členy zastupitelstva osvědčení
o zvolení.
(6) Jestliže byly vytvořeny volební obvody,
provede komise úkony uvedené v odstavcích
1 až 4 pro každý volební obvod zvlášť.
(1) Každá volební strana, jejíž
kandidátní listina byla zaregistrována pro
volby do zastupitelstva, může delegovat nejpozději
do 40 dnů přede dnem voleb jednoho člena
a jednoho náhradníka jako své zástupce
do každé okrskové komise toho okrsku, ve kterém
se do zastupitelstva volí. S přihlédnutím
k místním potřebám může
obecní rada vyzvat volební strany, aby do okrskové
komise delegovaly větší počet zástupců.
Nevyšlou-li volební strany své zástupce,
popřípadě vyšší počet
zástupců, doplní potřebný počet
členů okrskové komise obecní rada.
(2) Do místní komise může delegovat
nejpozději 60 dnů přede dnem voleb dva členy
a dva náhradníky každá volební
strana, která podává kandidátní
listinu pro volby do zastupitelstva.
(1) Okrsková a místní komise uvede v zápisu
počet platných hlasů, odevzdaných
pro každou volební stranu, a počet platných
hlasů, odevzdaných pro jednotlivé kandidáty.
(2) V zápise místní komise musí být
kromě jiných náležitostí stanovených
v tomto zákoně uvedeno také
a) počet volebních obvodů, pokud byly vytvořeny,
b) jména kandidátů, kteří byli
zvoleni do zastupitelstva a na kandidátce které
volební strany byli uvedeni,
c) jména náhradníků jednotlivých
volebních stran v pořadí podle § 59
odst. 4.
(1) Do okresní a městské komise může
delegovat nejpozději 60 dnů přede dnem voleb
dva členy a dva náhradníky každá
volební strana, která podává kandidátní
listinu alespoň ve čtvrtině obcí okresu.
Totéž platí pro volební stranu v hlavním
městě Praze a ve městech uvedených
v § 1 písm. b), podává-li kandidátní
listinu alespoň ve čtvrtině městských
obvodů a současně do zastupitelstva města,
v hlavním městě Praze do zastupitelstva hlavního
města Prahy.
(2) Zapisovatele okresní komise jmenuje přednosta
příslušného okresního úřadu.
Zapisovatele městské komise jmenuje primátor
města.
(3) První zasedání okresní nebo městské
komise svolá přednosta příslušného
okresního úřadu, nebo příslušný
primátor města, tak, aby se konalo nejpozději
5 dnů po uplynutí lhůty uvedené v
odstavci 1.
(4) Okresní a městská komise
a) dozírá na dodržování právních
předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup místních
komisí,
c) shrnuje výsledky voleb do obecních a městských
zastupitelstev v okrese, do obvodních zastupitelstev v
hlavním městě Praze a ve městech uvedených
v § 1 písm. b) a do místních zastupitelstev
ve městech uvedených v § 1 písm. f),
d) předá volební dokumenty do úschovy
příslušnému obecnímu úřadu,
e) plní další úkoly podle tohoto zákona
a úkoly, kterými ji pověří
Česká komise.
(5) Městská komise v hlavním městě
Praze zjišťuje výsledky voleb do zastupitelstev
uvedených měst.
(6) Pro volby do zastupitelstva hlavního města Prahy
a do zastupitelstev měst uvedených v § 1 písm.
b) plní městská komise úkoly svěřené
místním komisím.
(1) Okresní komise zjistí výsledky hlasování
v okrese na podkladě zápisů místních
komisí o výsledku a průběhu hlasování
v obci.
(2) Okresní komise vyhotoví ve dvou stejnopisech
zápis o výsledku hlasování v okrese.
Zápis podepíší předseda, místopředseda,
ostatní členové a zapisovatel okresní
komise. Důvody odmítnutí podpisů se
poznamenají.
(3) V zápise okresní komise musí být
uveden
a) celkový počet obcí, ve kterých
bylo zvoleno zastupitelstvo,
b) celkový počet osob zapsaných v seznamech
(§ 4),
c) celkový počet oprávněných
občanů, kterým byly vydány úřední
obálky,
d) počet zvolených členů příslušných
zastupitelstev podle jednotlivých volebních stran.
(4) Po podepsání obou stejnopisů zápisu
o výsledku hlasování zašle předseda
jeden stejnopis zápisu neprodleně České
komisi.
(1) Do České komise může delegovat nejpozději
60 dnů přede dnem voleb každá volební
strana, která podává kandidátní
listiny do zastupitelstev alespoň ve čtvrtině
okresů, dva členy a dva náhradníky.
(2) Zapisovatele České komise jmenuje vláda
České republiky.
(3) První zasedání České komise
svolá předseda vlády České
republiky tak, aby se konalo nejpozději 5 dnů po
uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.
(4) Česká komise zejména
a) dozírá na dodržování právních
předpisů o volbách,
b) rozhoduje o stížnostech na postup okresních
komisí a městských komisí v Praze
a městských komisí ve městech uvedených
v § 1 písm. b) a o odvoláních proti
jejich rozhodnutím,
c) zjišťuje a zveřejňuje celkové
výsledky voleb do zastupitelstev v České
republice,
d) plní další úkoly podle tohoto zákona.
(5) Česká komise plní úkoly okresní
komise, jde-li o nové volby do zastupitelstva (§ 8).
(1) Česká komise vyhotoví zápis o
výsledku hlasování v České
republice, který podepíší předseda,
místopředseda, ostatní členové
a zapisovatel České komise. Důvody odmítnutí
podpisů se poznamenají.
(2) V zápise o výsledku voleb se uvede
a) celkový počet obcí, ve kterých
bylo zvoleno zastupitelstvo,
b) celkový počet oprávněných
občanů zapsaných v seznamech v České
republice,
c) celkový počet oprávněných
občanů, kterým byly vydány úřední
obálky,
d) celkový počet členů zvolených
do zastupitelstev podle volebních stran.
Česká komise uveřejní celkové
výsledky voleb do zastupitelstev ihned po podepsání
zápisu.
(1) Činnost České komise je ukončena
60 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev (§
46).
(2) Činnost okresní, městské, místní
a okrskové komise při volbách je ukončena
20. dnem po uveřejnění celkových výsledků
voleb Českou komisí. To neplatí, pokud jde
o komisi, jejíž působnost se vztahuje na obec
nebo městskou část, v níž nedošlo
k řádnému provedení voleb podle tohoto
zákona. V takovém případě je
činnost této komise ukončena 20. dnem po
uveřejnění výsledků dodatečně
nebo znovu provedených voleb (§ 68).
Nedošlo-li z jakýchkoli důvodů v některé
obci k řádnému provedení voleb podle
tohoto zákona, předsednictvo České
národní rady na návrh ministra vnitra České
republiky nejpozději do týdne po vyhlášení
výsledků voleb nebo do týdne poté,
kdy soud rozhodl, že stížnost na platnost hlasování
je oprávněná (§ 90), učiní
opatření, aby volby byly dodatečně
nebo znovu provedeny. Zákonné lhůty mohou
být přitom přiměřeně
zkráceny.
(1) Uprázdní-li se mandát v zastupitelstvu,
nastupuje za člena zastupitelstva náhradník
z kandidátní listiny téže volební
strany v pořadí podle § 59 odst. 4.
(2) Není-li náhradník, zůstane mandát
uprázdněn až do konce volebního období.
(3) Za člena zastupitelstva prohlásí obecní
rada nebo zastupitelstvo náhradníka uvedeného
v odstavci 1 do 15 dnů poté, co se uprázdnil
mandát. O tom vydá novému členu zastupitelstva
osvědčení.
(1) Výdaje spojené s volbami do zastupitelstev se
hradí ze státního rozpočtu České
republiky.
(2) Výdaje spojené s novými volbami (§
8) hradí obec.
(3) Každá volební strana nese náklady
své volební kampaně.
Obecní rada vyhlašuje referendum a stanoví
den konání referenda tak, aby se referendum konalo
nejdříve třicet dnů a nejpozději
devadesát dnů po jeho vyhlášení,
není-li v návrhu na konání referenda
uvedena doba pozdější.
(1) Po obdržení návrhu na konání
referenda obecní rada posoudí, zda návrh
splňuje stanovené náležitosti a zda
lze referendum konat.
(2) Obecní rada nevyhlásí referendum, nemá-li
návrh stanovené náležitosti, nebo v
případech, v nichž nelze referendum konat.
Pokud má za to, že referendum nelze vyhlásit,
vyrozumí o tom navrhovatele do 15 dnů od podání
návrhu. Jinak obecní rada ve stejné lhůtě
referendum vyhlásí.
(3) Obecní rada referendum rovněž nevyhlásí,
jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět
písemným oznámením. Obecní
rada oznámí zpětvzetí návrhu
neprodleně náhradníkům. V tomto případě
obecní rada referendum vyhlásí pouze, pokud
náhradník oznámil písemně do
7 dnů od doručení oznámení,
že trvá na konání referenda.
(4) Zjistí-li se po vyhlášení referenda,
že jde o případ, kdy referendum nelze konat,
obecní rada konání referenda zastaví
a vyrozumí o tom do tří dnů navrhovatele.
(1) Obecní rada v rozhodnutí o vyhlášení
referenda uvede přesné znění otázky,
která má být referendem rozhodnuta, den,
čas a místo konání referenda.
(2) Rozhodnutí o vyhlášení referenda
a odůvodnění navrhovatele zveřejní
na úřední desce obecního úřadu
a kromě toho způsobem v místě obvyklým.
(3) Vyhlášení referenda oznámí
obecní rada příslušnému okresnímu
úřadu.
(1) Obecní rada seznámí zastupitelstvo s
tím, že byl podán návrh na konání
referenda, a zastupitelstvo k němu přijme stanovisko,
pokud o věci navržené k rozhodnutí referendem
nerozhodne.
(2) Obecní rada zveřejní stanovisko nebo
rozhodnutí zastupitelstva k položené otázce
a počty hlasů podle volebních stran při
hlasování o stanovisku. Zároveň stanovisko
nebo rozhodní zastupitelstva neprodleně doručí
navrhovateli a náhradníkům.
(1) Je-li podáno více návrhů na konání
referenda, může obecní rada rozhodnout o jejich
společném konání za předpokladu,
že budou dodrženy lhůty uvedené v §
71, nebo že navrhovatel souhlasí s jinou lhůtou.
(2) Pokud by se vykonání rozhodnutí referenda
o některých otázkách navzájem
vylučovalo, obecní rada na to upozorní při
vyhlášení referenda.
(1) Ustanovení tohoto zákona o volební kampani
se použijí pro referendum přiměřeně.
(2) Koná-li se referendum samostatně, bez voleb,
může obecní rada rozhodnout o přiměřeném
zkrácení lhůt, stanovených tímto
zákonem.
Na každém hlasovacím lístku musí
být uvedeno
a) text "místní referendum", název
obce a případně její části,
v níž se referendum koná, a označení
hlasovacího okrsku, pokud byl vytvořen,
b) den konání referenda,
c) otázku položenou k rozhodnutí referendem,
d) v levé polovině lístku "ano";
v pravé polovině "ne",
e) razítko obecního úřadu stejné
barvy otištěné na stejném místě
u všech hlasovacích lístků,
f) hlasuje-li se o více otázkách zároveň,
před každou otázkou číslo, počínaje
jedničkou a u každé otázky slova "ano",
"ne".
Oprávněný občan může na
hlasovacím lístku zakroužkovat předtištěnou
odpověď "ano" nebo "ne".
(1) Hlas oprávněného občana je neplatný
a) není-li u otázky zakroužkována žádná
odpověď,
b) jsou-li u otázky zakroužkovány obě
odpovědi.
(2) K jiným úpravám hlasovacích lístků,
než je uvedeno v § 78, se nepřihlíží.
Při sčítání hlasů okrsková
komise sečte zvlášť hlasy odevzdané
pro odpověď "ano" a zvlášť
hlasy odevzdané pro odpověď "ne".
Koná-li se referendum na celém území
hlavního města Prahy nebo měst uvedených
v § 1 písm. b) plní úkoly místní
komise městská komise.
(1) Do okrskové a místní komise může
nejpozději 15 dnů přede dnem hlasování
delegovat navrhovatel jako svého zástupce oprávněného
občana.
(2) Další členy okrskové a místní
komise jmenuje obecní rada, zpravidla na návrh politických
stran.
(3) Koná-li se referendum zároveň s volbami,
postupuje se při vytváření komisí
podle zvláštních ustanovení o volbách
s tím, že je zachováno právo navrhovatele
delegovat svého zástupce nejpozději 40 dnů,
pokud jde o okrskovou komisi, a nejpozději 60 dnů,
pokud jde o místní komisi, přede dnem voleb.
Kromě náležitostí stanovených
v tomto zákoně uvede komise v zápise zvlášť
počet odevzdaných platných hlasů pro
odpověď "ano" a zvlášť
počet odevzdaných platných hlasů pro
odpověď "ne".
Činnost komisí ukončí rozhodnutím
obecní rada po vyhlášení výsledků
referenda.
(1) Rozhodnutí referendem je přijato, hlasovala-li
pro něj nadpoloviční většina
oprávněných občanů, kteří
se referenda zúčastnili.
(2) Rozhoduje-li se referendem o sloučení obcí,
o rozdělení obcí nebo o zřízení
nové městské části, je rozhodnutí
přijato jen tehdy, hlasovala-li pro něj nadpoloviční
většina všech oprávněných
občanů.
(3) K platnosti rozhodnutí referendem je třeba účasti
alespoň čtvrtiny oprávněných
občanů.
(1) K provedení rozhodnutí přijatého
referendem učiní obecní rada opatření
bez zbytečného odkladu.
(2) Bylo-li referendem rozhodnuto o návrhu na rozdělení
obce, zašle obecní rada toto rozhodnutí ministerstvu
vnitra České republiky zároveň se
stanoviskem zastupitelstva (§ 74).
(1) Výdaje spojené s konáním referenda
hradí ze svého rozpočtu obec, v níž
se referendum koná.
(2) Součástí výdajů podle odst.
1 nejsou výdaje spojené se získáním
podpisů podporovatelů návrhu na konání
referenda (§ 11 a 12) a náklady na kampaň (§
76).

