Česká národní rada 1990 – 1992

K 31. 8. t. r. se zvýšil celkový objem úvěrů u organizací ZPoK na 59,4 mld. Kčs, tj. o 2,4 mld. Kčs. Oproti očekávání se výrazně zvýšily úvěry u zemědělských družstev a společných zemědělských podniků o 1,8 mld. Kčs - zejména pokud se týká krátkodobých úvěrů a obdobný trend se projevuje i u státních statků. Uvážíme-li, že z celkových úvěrů činí krátkodobé cca 34%, které by měly být do konce roku 1991 splaceny celé včetně úroků a k tomu připočteme ještě splátky střednědobých a dlouhodobých úvěrů - celkem tedy cca 8 - 9 mld. Kčs, bude nutné u zemědělské prvovýroby, vzhledem k současné platební neschopnosti, její finanční situaci a zadlužení řešit. Platební neschopnost zemědělské prvovýroby se ovšem přenáší rovněž na dodavatele vstupů, jimž dluží nemalé částky a řetězově do celého národního hospodářství. Přitom však jsou rezervy i ve vlastním hospodaření organizací. Svědčí o tom nadále vysoké úhyny zvířat a dokonce jejich zvýšení oproti minulému roku (které mohou být i zvláštní formou likvidace přebytků), zhoršené ukazatele užitkovosti (částečně vysvětlitelné jako ústup od intenzity), ale i zvýšená spotřeba jadrných krmiv na jednotku produkce, která není adekvátní poklesu užitkovosti. Z výrobního hlediska zatím nedošlo k podstatným změnám ve struktuře osevních ploch. Významnější byl pouze pokles osevních ploch u žita vyvážený nárůstem ploch olejnin.

Na úseku živočišné výroby došlo v porovnání s údaji z minulého roku k poklesu váhové produkce u skotu celkem o 11%, produkce mléka o 11,4%, váhové produkce prasat celkem 5,5% a u produkce vajec k poklesu o 7,2%.

Početní stavy hospodářských zvířat k 1. 7. 1991 ve srovnání se stejným obdobím minulého roku poklesly u skotu celkem v sektoru zemědělství o 6,7%, z toho krav o 7,3% (89,2 tis. ks), u prasat celkem došlo ke zvýšení početních stavů o 0,75%, z toho prasnic o 2,6%.

Potravinářský průmysl

Výsledky hospodaření potravinářského průmyslu jsou na rozdíl od zemědělské prvovýroby příznivější. Dosahovaná rentabilita je dvakrát vyšší než v loňském roce. Je však značně diferencovaná podle oborů. U důležitých oborů přímo navazujících na zemědělskou prvovýrobu - tedy mlékárenského, masného a drůbežářského průmyslu se pohybuje mezi 4,5 - 5,5%, což není v porovnání s dosavadním průměrem nijak enormní. Reakce zemědělské veřejnosti na výši dosahovaných zisků v potravinářském průmyslu je nepřiměřená, především v důsledku neustále opakovaného tvrzení o mnohonásobně vyšších ziscích zpracovatelů proti loňskému roku. Skutečností je, že ze zvýšení zisku proti loňskému I. pololetí bylo 76% realizováno v podnicích tukového průmyslu, pivovarů a sladoven, tabákového průmyslu, čokoládoven a potravinářských strojíren. U těchto oborů je mnohem těsnější souvztažnost s cenou suroviny z loňského roku, se zahraničním trhem i s přeceněním na počátku roku než s "okrádáním" prvovýrobců.

Ve srovnání s I. pololetím minulého roku poklesla celková produkce potravinářského průmyslu zhruba o 20,5%. Mimo obory pivovarsko-sladovnický, tabákový a cukrovarnický poklesla výroba ve všech ostatních oborech potravinářského průmyslu.

Celkově dodávky pro odbyt za šest měsíců letošního roku byly v přepočtu nižší než loni, a to o 21,5%. Rychlý nárůst dodávek pro vývoz za konvertibilní měny (o 57%) nemohl nahradit pokles poptávky v ostatních směrech odbytu, hlavně pokles dodávek pro tuzemský trh. Tyto dodávky se snížily proti minulému roku téměř o čtvrtinu. K útlumu výroby a tuzemské spotřeby došlo téměř u všech komodit potravinářské výroby, výjimku činí pouze zvýšená výroba a spotřeba cigaret, lihovin a destilátů, piva 10 st., výroba mléka trvanlivého a sušeného. Na úrovni roku 1990 je výroba mouk, chleba, těstovin, mlékárenského másla a sladu.

Vzhledem k pravděpodobnému chování spotřebitelů v podmínkách dalšího růstu životních nákladů při nižší dynamice růstu mezd a odměn nelze předpokládat významné zvýšení poptávky po potravinách ani ve druhém pololetí letošního roku. S přihlédnutím k této skutečnosti a k očekávanému vývoji produkce v zemědělství byly odhadovány očekávané přebytky ve II. pololetí 1991 u výrobků z chovu skotu:

- jatečný skot 110 tis. tun ž. hm.

- mléko 550 mil. litrů.

Má-li být vyřešen přetlak nabídky tuzemských výrobců, je třeba řešit přebytky produkce hlavně vývozem na zahraniční trhy, případně dočasným uskladněním. Proto byla ze strany resortu i federálních orgánů přijata opatření (další výnosy k regulaci trhu a Zásady o regulaci trhu mlékárenských výrobků). Očekává se, že úspěšná realizace těchto opatření může výrazným způsobem příznivě ovlivnit a řešit nadprodukci surovin a podstatně zlepšit situaci v odbytu potravinářských výrobků. Maximální pozornost je věnována realizaci barterových obchodů s RSFSR. Byla poskytnuta humanitární potravinová pomoc do Albánie dodávkami jatečného skotu.

Vývoj důchodové situace zemědělských organizací

Současný nákladový vývoj, zhodnocení cen vstupů pro další období a očekávané finanční náklady ukazují na to, že celkové náklady dosáhnou úrovně cca 111 mld. Kčs, t. j. 90% loňské úrovně.

Podíl materiálových nákladů na výkonech, i přes jejich absolutní pokles o cca 5%, se zvýší cca o 12 bodů oproti loňskému roku. Předpokládáme, že finanční náklady dosáhnou cca 80% loňské skutečnosti a mzdové náklady se sníží zhruba o 4 mld. Kčs. Tím se sníží základna pro odvod daně z objemu mezd a odvod daně bude nižší cca o 2,8 mld. Kčs oproti loňskému roku.

Ve finančním vyjádření však nelze dále do budoucna přenášet tendenci k dalšímu snižování nákladů, zejména materiálových. Je třeba vzít na zřetel, že část vstupů v letošním roce byla pořízena ještě za ceny roku 1990 a nákladová hladina se postupně bude dostávat do nové cenové úrovně.

Ve druhém pololetí letošního roku se s ohledem na vývoj spotřebitelské poptávky, působení intervenčních nákupů a ocenění současně známých požadavků nákupců předpokládá, že tržby dosáhnou zhruba objemu 62 mld. Kčs. To při odhadu celoročního objemu 104 mld. Kčs znamená pokles proti loňskému roku o 19 mld. Kčs. Předpokládáme, že v rostlinné výrobě dojde s ohledem na zapojení intervenčních nákupů k mírnému nárůstu tržeb asi o 6%. V živočišné výrobě tržby dosáhnou úrovně cca 43 mld. Kčs, t. j. o 22% méně než v roce 1990. Obdobný vývoj budou mít i tržby z ostatních výrobních činností, které se oproti roku 1990 sníží o čtvrtinu. Předpokládá se zvýšení nárůstu tržeb z obchodních činností téměř o 40% oproti roku 1990, t. j. na 3 mld. Kčs. Předpokládaný objem výkonů vč. mimořádných výnosů dosáhne úrovně 102 mld. Kčs, což představuje snížení téměř o 29 mld. Kčs oproti roku 1990 (22%).

Celková ztráta za rok 1991 tak dosáhne (-) 9,3 mld. Kčs. V roce 1990 bylo dosaženo úrovně zisku (+) 7,5 mld. Kčs. Oproti roku 1990 se tedy hospodářský výsledek sníží o 16,8 mld. Kčs.

Předpokládá se, že ztrátu z hospodářské činnosti vykáže až 80% podniků. Státní rozpočet tak nemůže počítat s příjmem řádově ve výši 2,0 mld. Kčs z daně ze zisku.

Po zapojení dalších zdrojů do rozdělení a splnění odvodových povinností vykáží zemědělské podniky absolutní ztrátu ve zdrojích z rozdělení (-) 3,7 mld. Kčs proti (+) 6,5 mld. Kčs v roce 1990. Při 9,5 mld. Kčs odpisů zahrnutých do nákladů to znamená, že tento výsledek je v podstatě "vnitřním dluhem" zemědělských podniků znamenajícím, že v roce 1991 nebudou vytvořeny prakticky žádné zdroje na reprodukci. To je jedna stránka předpokládaného výsledku. Druhá je v jeho vnějším projevu. Zatímco do tohoto roku vstupovala prvovýroba v relativně lepší důchodově-finanční pozici než potravinářský průmysl, v průběhu půl roku nastal zvrat a situace se vlivem rozdílů důchodové situace obou odvětví obrací. Zhoršování důchodové situace u prvovýroby se projevuje rostoucím nedostatkem zdrojů a stále větší zdrženlivostí obchodních bank při poskytování dlouhodobých úvěrů. Výsledkem je pak rostoucí platební neschopnost a postupná přeměna zemědělské prvovýroby z dřívějšího věřitele v globálního obchodního dlužníka. Zatím evidovaná platební neschopnost, respektive výše závazků po lhůtě splatnosti, činí k 30. 6. t. r. u organizací resortu 5,1 mld. Kčs, výše závazků do lhůty splatnosti 9,6 mld. Kčs a objem pohledávek po lhůtě splatnosti 8,9 mld. Kčs, u zemědělských družstev je to 2,03 mld. Kčs závazků po lhůtě splatnosti, 2,3 mld. Kčs závazků do lhůty splatnosti a 2, 1 mld. Kčs pohledávek po lhůtě splatnosti.

Záměry vlády ČR v dalším postupu ekonomické reformy v zemědělství

Postup ekonomické reformy v zemědělství má dva základní aspekty, které vláda ČR velmi vážně posuzuje a hledá odpovídající krátkodobá i dlouhodobá řešení.

Prvním aspektem je pragmatické posouzení založeného scénáře radikální ekonomické reformy z pohledu dosud získaných zkušeností. Vláda ČR je přesvědčena, že základní postuláty reformy jsou pro zemědělství nastaveny správně.

Vážně se však projevují některé disfunkce, které jsou spojeny s vymezenými kvantifikacemi a metodami realizace reformních kroků. K odstranění těchto disfunkcí je nutno přijmout krátkodobá opatření v rámci perspektivního konceptu ekonomické reformy.

Z provedených analýz a ocenění vývoje hospodářské situace v zemědělství je zřejmé, že toto odvětví zatím nemá vytvořeny příznivé ekonomické a tržní podmínky k tomu, aby mohlo kapitalizovat svoji činnost i přesto, že výrazně utlumuje svoje neproduktivní náklady a snižuje náklady na jednotku realizované produkce. Je nutno konstatovat, že základní rámec finanční politiky je nastaven na ta odvětví, ve kterých se očekává vysoká míra kapitalizace vlastních i vypůjčených finančních zdrojů. Tomu však neodpovídá současná situace v zemědělství. Finanční zdroje vyčleněné státem pro toto odvětví zatím nepostačují k plnému zajištění všech jeho funkcí - produkční, ekologické a sociální. Ve vztahu k zemědělství také plně nefunguje tržní mechanismus zhodnocení přiměřeného podílu přidané hodnoty. Nepříznivá hospodářská situace se projevuje podobnou degresí ve všech produkčně ekonomických oblastech a podnikatelských strukturách. Vláda ČR proto pro rok 1992 posoudí ekonomickou dimenzi hospodářské stability zemědělství a přehodnotí potřebu zdrojů státního rozpočtu tak, aby bylo možné realizovat přijatou koncepci privatizace.

Vláda ČR bude pečlivě sledovat vývoj v oblasti kompetencí federace spojených s regulačními zásahy státu na trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky a v případě nutnosti podpoří legislativní kroky nutné k založení komplexního systému tržní regulace v ČR a bude iniciovat dohody o společném postupu se SR.

Současně s tím bude vláda ČR dále rozvíjet politiku mezivládních obchodních kontaktů a prosazování zájmů agrárního sektoru při projednávání podmínek přidružení k ES.

V oblasti dotační politiky vláda ČR přijme taková pravidla, která umožní nastavit strukturu dotací do zemědělství zmíněnou výše.

Pro posílení integračních vztahů mezi zemědělskou prvovýrobou a zpracovatelským průmyslem vláda ČR ponechá právně vymezený prostor umožňující kapitálové a majetkové propojení.

Vláda ČR předloží návrh na snížení daňového zatížení soukromých zemědělců již od roku 1991 a bude iniciovat urychlení změn odvodové politiky tak, aby mohly být posíleny zdroje na podporu privatizace, agrárního trhu práce a sociální politiky.

V souvislosti se snížením kapitálové účinnosti finančních vkladů do zemědělství bude nutné založit pro zemědělství takový úvěrový systém, který umožní sdružení a efektivnější využití finančních prostředků. K tomu vláda ČR podpoří návrh na založení speciální záruční instituce, která bude spravovat vyčleněné dotační prostředky pro zemědělství, bude působit na finančním trhu a zabezpečovat úvěrové operace za podmínek odpovídajících specifikům zemědělství.

Dále budou založeny práce směřující k naplnění záměrů státní politiky na podporu a rozvinutí ekologických, krajinotvorných a stabilizačních funkcí zemědělství. K tomu budou předloženy odpovídající podněty pro zdokonalení daňového systému a dotační politiky.

Vláda ČR si uvědomuje specifika zemědělství a neposuzuje toto odvětví pouze podle podílu na tvorbě národního důchodu. Za společensky důležitější považuje vyváženost a propojenost jeho produkčních funkcí s funkcemi ekologickými, sociálními a stabilizačními, které na sebe budou v budoucnu vázat téměř 1, 5 mil. obyvatel této republiky. Vědoma si tohoto významu, bude vláda ČR postupovat v další konkretizaci ekonomické reformy a realizaci agrární hospodářské politiky.

V Praze dne 12. 9. 1991

Vážená paní předsedkyně,

vzhledem k tomu, že pracovní program plenárního zasedání ČNR (lustrace, česko-slovenské vztahy) mi neumožnil dne 13. září přednést zprávu o situaci v agrárně potravinářském komplexu, prosím o její zařazení na příští plenární zasedání.

Stručnou písemnou podobu této zprávy, která bude při vlastním vystoupení rozšířena o některé konkrétní problémy (agrární program, lesní hospodářství apod.), zasílám pro potřeby všech poslanců ČNR.

S pozdravem

Vážená paní

JUDr. Dagmar Burešová

předsedkyně České národní rady

Praha

Přístupy MZe ČR k Agrárnímu programu

Jakkoliv je naše zemědělství a současná agrární politika zahlcena množstvím naléhavých aktuálních problémů, nemůžeme si nepoložit základní strategickou otázku: kam bude české zemědělství z dlouhodobého hlediska směřovat a jakou cestou se z křižovatky, na níž se v této době nachází, vydá?

Neracionální politická doktrína, uplatňovaná vůči zemědělství v minulosti a následky administrativně direktivního systému řízení, plánování výroby a odbytu spolu s krizovými jevy v letošním roce vytvářejí velmi složitou výchozí pozici pro uplatnění realistického strategického konceptu budoucí podoby zemědělství. Tento koncept musí - v souladu s vývojem agrárního sektoru v současné Evropě - respektovat zemědělskou výrobu jako ekonomickou činnost, která má základní východisko v tržních vztazích s eventuelními regulačními zásahy státu na trhu potravin. Stejnou důležitost přisuzuje ekologizaci zemědělské výroby a jejímu podílu na kultivaci krajiny i řešení sociálních otázek venkova.

Proto se ministerstvo zemědělství ČR snaží uzavřít minulé období a přichází s návrhem otevřeného programového dokumentu vlády ČR, který zásadně mění dosavadní přístupy k zemědělství a zakládá podmínky pro koordinovaný postup řešení agrární problematiky nejen opatřeními hospodářské politiky resortního ministerstva, ale celou soustavou rozhodnutí a nástrojů zákonodárných a výkonných orgánů státní moci, tj. parlamentů a vlád jako celku i jednotlivých ministerstev. Tento program vychází ze scénáře ekonomické reformy a respektuje jeho specifickou část, týkající se APK. Je chápán jako jeden ze základních stavebních kamenů české ekonomiky, kterým se formulují strategické cíle agrárního sektoru při respektování tří základních funkcí zemědělství - výrobní, ekologické a sociální a jejich vzájemné propojenosti.

Takto pojatý Agrární program byl projednán v Hospodářské radě vlády České republiky dne 13. 8. t. r. s tím, že se jedná o otevřený program, který je zároveň podkladem pro dopracování zásad vládní politiky v zemědělství a potravinářském průmyslu, jenž jsou koncipovány na základě návrhů vládních orgánů obou republik a federace. Námi předložený materiál je podle našeho názoru konstruktivním podkladem pro hledání konsensu a koncepčním základem agrární hospodářské politiky v ČR, ale i ve vztahu ke kompetencím federace. Dává možnost vytvářet jednotící pozici státu mezi zájmy podnikatelské sféry, zájmových seskupení a nositelů segmentů národohospodářské strategie.

Lze tedy pozitivně ocenit, že při projednání v Hospodářské radě vlády ČSFR dne 6. 9. t. r. návrhu zásad hospodářské politiky vlády ČSFR v zemědělství a potravinářském průmyslu, tj. materiálu na jehož vypracování se obě republiky podílely, bylo shodně konstatováno zástupci federace i republik, že na území ČSFR budou uplatněny principy jednotné agrární politiky při respektování republikových a regionálních způsobů a forem uskutečňování společných cílů v agrárním sektoru.

Současný hospodářský vývoj zřetelně ukazuje na akutní potřebu tvůrčího chápání agrární politiky a její tvorby na základě dialogu a účinné spolupráce všech, kteří se na ní přímo i nepřímo podílejí. Úlohou republikového ministerstva zemědělství je podílet se především na přípravě opatření hospodářské politiky a návrhů rozhodnutí zákonodárných orgánů, týkajících se agrárního sektoru, po jejich přijetí pak realizovat agrární politiku ve vymezených oblastech a zabezpečovat nezbytnou zpětnou vazbu - tj. analyzovat chování tržních subjektů a signalizovat potřebu změn konkrétní agrární politiky.

V programu navrhujeme vytvořit základní zemědělskou strukturu, založenou na výstavbě soukromých tržních hospodářství a na sdruženích fyzických a právnických osob transformovaných z původních zemědělských družstev a státních statků. Snažíme se vymezit takovou formu privatizace agrárního sektoru, která umožní integrovat zemědělství a potravinářský průmysl vč. kapitálové integrace. V souvislosti s tím urychleně připravujeme legislativní návrhy k řešení této problematiky praktickými kroky restituce a transformace.

Jako součást Agrárního programu předkládáme podnikatelské sféře indikativní informace o trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky a především koncepci státního vlivu na vývoj agrárního trhu, tj. uplatnění regulační a intervenční politiky, importní a exportní politiky, vč. ochrany vnitřního trhu. Navrhujeme nové přístupy k uplatnění tržních řádů, ustavení veřejnoprávních institucí a samosprávných organizací, které jsou základním atributem fungujícího trhu.

Jedním z hlavních cílů programu je spolu s privatizací a transformací podnikatelské sféry vytvoření podmínek pro dosažení důchodové stability u rozhodující části zemědělských výrobců v tržních podmínkách. Je však zřejmé, že současná důchodová situace zemědělství neumožní vytvořit dostatečné zdroje právě k zajištění těchto cílů. Z tohoto důvodu v programu navrhujeme posílení celospolečenských zdrojů nejen na restrukturalizaci výroby a transformaci podniků APK, ale i na ekologii, stabilizaci pracovních sil a sociální politiku. K tomu navrhujeme pro nejbližší období změny v soustavě dotací. Vycházíme přitom z poznatků o působení dotací v letošním roce (zejména titulů směrovaných na horší výrobní podmínky, podporu chovu skotu pastevním způsobem, rozšíření trvalých travních porostů, změnu zaměření v chovu skotu na masné typy). I když základní záměry zde byly z hlediska regionálních potřeb formulovány správně, ukázalo se, že ve své váze některé dotace začaly působit protitržně, proti reformním zásadám. Na jedné straně jsme částečně podporovali nadvýrobu a na druhé straně jsme museli regulačními zásahy nadprodukci odčerpávat. Proto jsme čerpání těchto titulů dotací pro druhé pololetí letošního roku zastavili.

Zaměření, principy a pravidla dotační politiky v APK ČR na rok 1992 vycházejí ze základních pravidel pro podporu agrární politiky. Poskytování finančních prostředků bude v příštím roce směrováno především na podporu privatizace v zemědělství, zpracovatelském průmyslu a službách, na podporu restrukturalizace výroby a transformace podniků APK do podmínek tržní ekonomiky, vč. podpory zemědělství ve vybraných (problémových) oblastech a dále na podporu výzkumu, informatiky, poradenství a vzdělávání v APK. Na rozdíl od roku 1991 se vypouštějí všechny dotační tituly spojené s podporou růstu zemědělské produkce a naopak jsou zaváděny tituly spojené se snižováním této produkce a s uvolňováním výrobních faktorů (převod půdy, snižování stavů zvířat) z výrobního procesu v zemědělství. Jsou upřesněny směry podpory ekologizace zemědělské výroby. Vedle toho se počítá s podporou fungování agrárního trhu s využitím prostředků na regulační zásady státu v této oblasti, které budou orientovány na "čisté provedení" intervenčních nákupů přebytků zemědělské produkce a potravin (přitom i v uplynulém období bylo cca 85% těchto prostředků směrováno na přímou podporu exportu a ne na dotování vnitřního trhu, jak je uváděno v některých materiálech). Upřesněním dotační politiky sledujeme posílení mimotržních dotací (orientační poměr mezi tržními a mimotržními dotacemi je 40:60) a dosažení souladu v působení mimotržních dotací a dotací na usměrnění trhu potravin. Systém nepřímých dotací však vyžaduje, aby prostředky byly vynakládány na realizaci programu několik let za sebou, aby podnikatelský subjekt měl možnost se rozhodovat a uskutečnění svého projektu si rozvrhnout do několika let. Kromě toho komplexní řešení ekologických a sociálních programů, vztahujících se k tvorbě krajiny a zachování venkova, přesahuje rámec APK a vyžaduje součinnost všech nositelů těchto programů ve věcném i finančním zabezpečení. Dotace, hrazené ze zdrojů mimo kapitolu rozpočtu zemědělství, by měly být zaměřeny především na likvidaci zdrojů kontaminace potravinového řetězce, na tvorbu a udržování krajiny, ochranu půdy, vody a ovzduší, na podporu výstavby infrastruktury venkova (zejména v pohraničí) a na podporu rekvalifikace pracovníků APK.

Na základě těchto programových záměrů v rámci návrhu rozpočtu kapitoly zemědělství na rok 1992 předložíme k posouzení vládě ČR a ČNR návrh nového fiskálního pojetí a vymezení vztahů vůči zemědělství s ohledem na jeho důchodovou pozici, ale zejména na jeho charakter a funkce "zemědělství trvale udržitelného", které chrání životní prostředí, snižuje využívání přírodních neobnovitelných zdrojů, zachovává obnovitelné přírodní zdroje, zvyšuje kvalitu zemědělských výrobků a řeší sociální aspekty života na venkově.

Ke skutečně aktivní realizaci Agrárního programu však nelze dospět jinak, než přes precizní vymezení kompetencí orgánů republiky a federace a především vytvoření mechanismu koordinace kroků při naplňování programu. V tomto směru je nezbytné, aby republikové a federální vlády a zákonodárné orgány jasně vymezily kompetence a odpovědnost jednotlivých státních orgánů při realizaci Agrárního programu jako celku i jeho jednotlivých segmentů a zajistily tak jednotu hospodářské agrární politiky státu.

Předběžné hodnocení výsledků zemědělsko-potravinářské vertikály za 1. pololetí 1991

Vývoj zemědělsko-potravinářského komplexu za prvé pololetí 1991 je charakterizován odbytovými a finančními problémy, působícími již od počátku roku. Specifickým znakem je skutečnost, že nejsou v zemědělsko-potravinářské vertikále rozloženy rovnoměrně, ale naopak jsou ostře ohraničeny odvětvově. Zatímco zpracovatelský průmysl zůstal vůči odbytovým potížím téměř indiferentní, zemědělská prvovýroba byla jimi plně zasažena. V důsledku toho se nejvíce problémů současnosti kumuluje v prvovýrobě, a to plošně ve všech výrobních podmínkách. Do kritické důchodové pozice se dostává většina podniků prvovýroby.

Objem zemědělské produkce značně převyšuje poptávku, jejíž útlum vyjádřený v přebytcích zemědělské produkce se zatím nepodařilo plně vyrovnat vývozem ani zvýšením odbytu na domácím trhu, ve stávajících obchodních systémech.

Zemědělská prvovýroba

Zemědělská družstva a státní statky vykázaly za prvé pololetí ztrátu ve výši téměř 9 mld. Kčs. I při oproštění od metodických vlivů v účtování dotací a nedokončené výroby je porovnatelný hospodářský výsledek zhruba o 6,5 mld. Kčs horší než loni.

Z podnikového hlediska vykázalo k 30. 6. 1991 zisk 12 státních statků (na 1 státní statek připadlo v průměru 1101 tis.Kčs zisku) z 274, přičemž na jeden státní statek ve skupině ztrátových připadlo 12047 tis. Kčs ztráty). Obdobně je tomu u zemědělských družstev - 94 z nich je ziskových (průměrný zisk 1360 tis. Kčs) a 1083 ztrátových (průměrná ztráta činí 5561 tis. Kčs). Situaci zemědělských podniků charakterizuje i porovnání zdrojů financování jejich reprodukce. V současné době má 86.5% státních statků nižší odpisy základních prostředků než ztrátu a tato skupina vytváří 82.2% výkonů. U zemědělských družstev je tento poměr jen o málo příznivější (78.9% s podílem na celkových výkonech družstevních organizací ve výši 72.2%). Znamená to, že většina organizací v zemědělské prvovýrobě není v současnosti schopna tvořit prostředky na jakoukoliv reprodukci. U státních statků se více ztrátových organizací objevuje v produkčně ekonomických skupinách od 22. výše a u družstev od 9. do 29. PES s vrcholem ve 22. PES.

Příčinou těchto výsledků je především výrazné snížení poptávky po zemědělských produktech, které při biologickém charakteru výroby vytvořilo náhlý přetlak nabídky a neumožnilo do ceny zemědělských produktů plně zahrnout zvýšené ceny vstupů a vlastní zisk.

Zemědělci na tento vývoj reagovali snahou po snížení výroby, snížením počtu pracovníků a omezením nákladů.

Snížení výroby však bylo nedostatečné. Oproti stejnému období minulého roku poklesla zemědělská produkce v objemovém vyjádření zhruba o 10%, ačkoliv k vyrovnání trhu by bylo zapotřebí poklesu dvojnásobného. Je zajímavé, že ve finančním vyjádření (měřeno výkony) byl pokles celkové výroby výraznější - zhruba o 30%. To svědčí o tom, že došlo k útlumu dříve velice lukrativní nezemědělské činnosti a že se zmenšil podíl tržní produkce na výrobě. Dále lze předpokládat, že reálný index příjmů (včetně dřívějších příplatků a vyrovnání) je pod úrovní 100% a tedy nižší, než pro zemědělství udávají statistické cenové indexy - uváděné jen za nákupní ceny (u zemědělské výroby celkem 108%, u živočišné výroby 101%, naproti tomu u výrobců v průmyslu ČR je uváděn ve výši 154.2%, u průmyslu potravin a pochutin 123.5%, u energetického průmyslu ve výši 156.8%, strojírenský průmysl 175.3%, dřevozpracující průmysl 173.8, kožedělný 183.2%).

V 1. pololetí odešlo ze zemědělské prvovýroby 88 tis. pracovníků (17,2% ze stavu k 1. 1. 1991). To společně s absolutním snížením výkonnosti odvětví zemědělství (pokles objemu nákladových mezd) přineslo snížení objemu vyplacených mzdových prostředků celkem o 1,7 mld. Kčs, tj. o 18,6%.

Vzhledem k nepříznivé ekonomické situaci velká většina zemědělských podniků nemohla využít směrný nárůst mezd. Dokumentuje to pokles průměrných odměn v zemědělských družstvech proti 1. pololetí 1990 o 2,1% a ve státních statcích o 0,8%. Současně se tento vývoj promítl v dani z objemu mezd a odměn, která se snížila o cca 20% oproti 1. pololetí 1990. Zemědělská prvovýroba tudíž v současném období nezakládá inflační vývoj ani úrovní cen výstupů, ani ve mzdách. Naopak tento všeobecný vývoj tlumí na úkor své podstaty.

Zemědělské organizace (státní statky, družstevní organizace) v prvním pololetí snížily svoje nákladové potřeby. V celkových nákladech došlo oproti srovnatelnému období minulého roku ke snížení o 11,3% v hodnotovém vyjádření. Přitom v materiálových vstupech měřených objemovými ukazateli došlo k podstatně výraznějšímu snížení. Například při zvýšení cen paliv a energií na dvojnásobek se objem spotřeby (v objemových ukazatelích) snížil o 30%, přitom index růstu nákladů paliv a energií (ve finančním vyjádření) se zvýšil pouze na 1,44. Znamená to, že došlo k mimořádně razantnímu snížení nákladů, často na úroveň nezbytné technologické potřeby.

Obdobně tomu bylo i u ostatních materiálových položek. Materiálové náklady se snížily i při obrovském nárůstu cen vstupů. Tento proces vyvolaný nezbytnou nutností zmírnit důchodové dopady však není trvale udržitelný. Například rozsah dodavatelsky zajišťovaných oprav a údržeb se snížil o cca 50% a ostatní výkony materiální povahy (služby) se snížily zhruba o 33%.

Výrazně se projevil nárůst úroků oproti loňskému roku (o 135%).

V příjmové oblasti se tržby z výrobních činností v zemědělství (včetně objemu prostředků na regulaci trhu) snížily za 1. pololetí oproti r. 1990 o 10 mld. Kčs t. j. o 20,4%, přičemž ve II. čtvrtletí byl vykázán vyšší propad než v I. čtvrtletí. Tento vývoj způsobilo především snížení odbytu živočišných výrobků.

Závažný vývoj vykázaly i ostatní tržby zejména z nezemědělské činnosti, kde došlo k značnému poklesu. Rozhodující roli zde hraje zřejmě snížení objemu nezemědělské činnosti, která dříve vytvářela velmi významné vnitřní zdroje pro rozvoj zemědělské výroby.

Celkově jde tedy o klasický případ nákladové remanence (kdy při poklesu produkce zákonitě náklady klesají pomaleji), kombinovaný s cenovými nůžkami. Pro zemědělskou prvovýrobu to má o to horší důsledky, vezmeme-li v úvahu, že je značně zadlužena a při útlumu výroby má tyto dluhy splácet. K 30. 6. 1991 připadalo na 1 státní statek 23,5 mil. Kčs bankovních úvěrů a na 1 zemědělské družstvo 15,6 mil. Kčs.

Uvážíme-li, že z celkových úvěrů činí krátkodobé cca 34%, které by měly být do konce roku 1991 splaceny celé včetně úroků a k tomu připočteme ještě splátky střednědobých a dlouhodobých úvěrů - celkem tedy cca 8 - 9 mld. Kčs, bude nutné u zemědělské prvovýroby, vzhledem k současné platební neschopnosti, její finanční situaci a zadlužení řešit. Platební neschopnost zemědělské prvovýroby se ovšem přenáší rovněž na dodavatele vstupů, jimž dluží nemalé částky a řetězově do celého národního hospodářství. Spolu s neutěšeným stavem téměř ve všech odvětvích lze očekávat další zhoršení, pokud nebudou realizována opatření k oživení výroby a poptávky.

Přitom však jsou rezervy i ve vlastním hospodaření organizací. Svědčí o tom nadále vysoké úhyny zvířat a dokonce jejich zvýšení oproti minulému roku (které mohou být i zvláštní formou likvidace přebytků), zhoršené ukazatele užitkovosti (částečně vysvětlitelné jako ústup od intenzity), ale i zvýšená spotřeba jadrných krmiv na jednotku produkce, která není adekvátní poklesu užitkovosti.