Ministr průmyslu České republiky Jan Vrba
zaslal odpověď na interpelaci poslance Juliuse Jančáryho
dopisem ze dne 30. září 1991. Podle §
89 zákona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacím
řádu České národní rady,
předkládám České národní
radě odpověď ministra průmyslu České
republiky Jana Vrby na interpelaci poslance Juliuse Jančáryho,
která zní:
"1) Stanovisko k převodu části akcií
a. s. CEVA Králův Dvůr do vlastnictví
obcí
Akciová společnost CEVA Králův Dvůr
bude investovat zejména do výstavby nové
cementárny a rekonstrukce vápenky v souladu s podnikatelským
záměrem zpracovaným se zahraničními
partnery. Při vypracování privatizačního
projektu a. s. CEVA Králův Dvůr využila
možnosti dané závaznou osnovou pro vypracování
privatizačních projektů (vyhláška
MSNMP ČR č. 324/91 Sb.) a v souladu se stanovenými
zásadami privatizačního procesu nabídla
obcím v zájmovém území společnosti
bezúplatný převod akcií. Nabídka
učiněná městu Beroun a obcím
Králův Dvůr, Suchomasty, Tmáň
a Koněprusy s celkovým podílem 20% základního
kapitálu, který odpovídá 13519 akciím
po 10000,- Kčs, byla obecními zastupitelstvy přijata.
Podíl jednotlivých měst a obcí je
odvozen od velikosti plošného vlivu provozních
jednotek a činí u Berouna a Králova Dvora
po 4,5%, u Tmáně 6% a u Suchomast a Koněprus
po 2,5%. V interpelaci poslance je nesprávně uváděna
celková výše nabídky u města
Berouna v hodnotě 32 mil. Kčs namísto 30,420
mil. Kčs (telefonicky ověřeno s tajemníkem
Městského úřadu Berouna JUDr. Jaroslavem
Veselým).
Akcie budou převedeny na Fond národního majetku
a z něj uvedeným obcím podle časového
plánu, který je součástí privatizačního
projektu, k 1. 1. 1992.
S použitím investičních kuponů
bude privatizováno 74% kapitálu akciové společnosti
a zbývajících 6% připadne na restituční
fond. Zahraniční kapitál vstupuje do dceřiných
akciových společností.
Výrobní činnost akciové společnosti
CEVA Králův Dvůr výrazně ovlivňuje
možnost rozvoje regionu. Akcionářský
podíl jednotlivých obcí vytváří
předpoklad pro uplatnění zájmu samosprávných
orgánů na harmonickém rozvoji území,
které reprezentuje.
2) Vývoz cementu v roce 1991 z České republiky
Vzhledem ke klesající spotřebě cementu
na tuzemském trhu vyplývající z omezení
investiční výstavby i koupěschopnosti
obyvatelstva (výroba ČR v roce 1989 - 6.760 tis.
tun, v roce 1991 - cca 5 850 tis. tun) byla snaha výrobců
cementu v ČR řešit situaci omezením
výroby na úroveň odvozenou z technologických
možností a rovněž vývozem cementu
do SRN a Rakouska, příp. jiných teritorií.
S cílem zajistit dostatek cementu pro tuzemskou spotřebu
byl pro rok 1991 stanoven limit vývozu cementu z ČR
1.720 tis. tun, což činí 29,4% z předpokládané
výroby t. r., resp. 24% z celkové kapacity českých
a moravských cementáren. Vydavatelem licencí
pro vývoz je FMZO v součinnosti s MP ČR.
Kvóty vývozu byly na základě projednání
rozděleny jednotlivým cementárnám
s tím, že část objemu vývozu
použijí pro svůj přímý
vývoz a část pro ostatní obchodní
organizace, které si vyberou jako svého vývozního
partnera (viz přiložené tabulky č. 2
a 3).
Podmínkou licence je vedle celkového množství
také dodržení stanovené min. ceny 82
DM fco čs. hranice.
K 31. 8. 1991 byla kvóta čerpána pouze ve
výši 1.403 tis. tun, z toho 658,5 tun cementárnami
a 744,5 tis. tun ostatními obchodními subjekty (viz
tabulka č. 1). Realizace vývozu je však 762,8
tis. tun převážně do SRN, z toho pouze
9,4 tun do Rakouska (viz tabulka č. 4).
Údaje zapracované do rozboru v jednotlivých
tabulkách nepodléhají statistickému
zjišťování a byly získány
individuálním kontaktem s cementárnami a
ze strojněpočetních sjetin zahraničního
obchodu uvádějících informace z celnic.
Informace z celnic přitom obsahují některé
nepřesnosti v identifikačních číslech
organizací, objemech zboží apod., které
bylo nutné alespoň v rozhodující míře
dodatečně korigovat. Nejobtížněji
dostupné jsou údaje od soukromých vývozních
organizací, které si je chrání z obavy
před konkurenčním využitím.
K 31. 8. 1991 zrušila rakouská strana všechny
dovozní licence s tím, že pro období
1. 9. 1991 - 31. 8. 1992 budou vydávány licence
pouze v celkovém množství 200 tis. tun pro
ČSFR.
Požádali jsme Federální ministerstvo
hospodářství o intervenci při zahraniční
cestě p. ministra Dlouhého do Rakouska o uvolnění
vývozu cementu do výše 500 tis. tun za rok
v rámci ČSFR.
Mimo limit jsou přidělovány FMZO vývozní
licence organizacím, které mají v zahraničí
povolení k pracovní činnosti stavebního
charakteru (jedná se o asi 50 tis. tun).
Jak vyplývá z tabulky č. 4 40% vývozů
cementu se uskutečnilo prostřednictvím organizací,
které nepatří do resortu MP ČR. Údaje
o přepravcích a příjemcích
vývozu (kromě země) nejsou dostupné.
Povinností držitele licence je kvótu licence,
kterou nevyčerpá do 31. 10. 1991 vrátit FMZO.
| V Praze dne 30. září 1991 | Jan Vrba, v.r." |
| Ministerstvo průmyslu ČR | Tabulka 1 |
| Cementárna | Vývozní kvóta | Zbývá k čerpání t | ||
| lokalita | v t | přímý vývoz cementárnou | vývoz přes obch. subjekty oprávněné k ZOČ | (nepokryto licencemi) |
| Mokrá u Brna | 450 000 | 200 000 | 164 000 | 86 000 |
| Hranice | 250 000 | 79 000 | 22 000 | 149 000 |
| Prachovice | 350 000 | 298 000 | 52 000 | ---- |
| Ostrava | 100 000 | 58 000 | 42 000 | ---- |
| Štramberk | 120 000 | ---- | 67 000 | 53 000 |
| Čížkovice | 220 000 | 23 500 | 196 500 | ---- |
| Králův Dvůr | 125 000 | ---- | 101 000 | 24 000 |
| Radotín | 100 000 | ---- | 100 000 | ---- |
| reserva MP ČR | 5 000 | ---- | ---- | 5 000 |
| 1 720 000 | 658 500 | 744 500 | 317 000 | |
| Ministerstvo průmyslu ČR | Tabulka 2 |
| cementárna | |||||
| lokalita | |||||
| Mokrá u Brna | 200 000 | 139 421,00 | 204,810 520 | 1469 | 69,7 |
| Prachovice | 298 000 | 291 568,20 | 144,641 510 | 1525 | 97,8 |
| Hranice | 79 000 | 17 846,25 | 23,221 779 | 1301 | 22,6 |
| Čížkovice | 23 500 | 4 358,00 | 5,729 732 | 1315 | 18,5 |
| Králův Dvůr +
Radotín | --- | --- | --- | --- | --- |
| Ostrava | 58 000 | 5 252,00 | 6,323 408 | 1204 | 9,1 |
| Štramberk | --- | --- | --- | --- | --- |
| celkem | 658 500 | 458 445,45 | 684,726 949 | 1494 | 69,6 |
| Ministerstvo průmyslu ČR | Tabulka 3 |
| Kvóta (cementárna) | obchodní subjekty | |||||
| lokalita | ||||||
| Mokrá u Brna | 164 000 | 44 048,62 | 83,148 500 | 26,9 | ||
| z toho: | Čs. keramika | 50 000 | 21 000,00 | 51,534 000 | 42,0 | |
| ostatní (Gastrostav | ||||||
| Brno, Pragent, WIMIPA | ||||||
| KIBA, Doprava a | ||||||
| mechanizace Plzeň | 114 00 | 23 048,62 | 31,614 500 | 20,2 | ||
| Prachovice | Ekocem, Gloriatrend, | 52 000 | 926,50 | 1,306,553 | 1,7 | |
| Chalo | ||||||
| Hranice | Rega Přerov, IPS-A-BAU | 22 000 | 13 392,80 | 17,856 699 | 60,9 | |
| Čížkovice, Radotín, | ||||||
| Králův Dvůr | 397 500 | 211 700,00 | 321,468 462 | 53,3 | ||
| z toho: | Čs. keramika | 375 000 | 191 700,00 | 289 850 | 51,1 | |
| ostatní (STAMA | ||||||
| Lovosice, Luxor, CS-DONAU) | 22 500 | 20 049,50 | 31,618 062 | 89,1 | ||
| Štramberk | 67 000 | 33 737,96 | 48,380 000 | 56,7 | ||
| z toho | Vítkovice-Export | 60 000 | 33 737,96 | 48,380 000 | 56,7 | |
| ostatní (Stav. huť | ||||||
| Frýdek-Místek, Aqua coop) | 7 000 | -- | -- | -- | ||
| Ostrava | Czechpol, Ameru | 42 000 | 503,600 | 612 613 | 1,2 | |
| celkem | 744 500 | 304 309,48 | 472,722 827 | 40,9 | ||
| z toho Čs. keramika | 425 000 | 212 700,00 | 341,384 400 | 50,0 | ||
| Ministerstvo průmyslu ČR | Tabulka 4 |
Rekapitulace:
| Kvóta (cementárna) | ||||||
| vývozy cementáren | 658 500 | 458 445,45 | 684,726 949 | |||
| vývozy prostř. jiných subjektů | 744 500 | 304 309,48 | 472,722 827 | |||
| celkem | 1403 000 | 762 754,93 | 1157,449 776 | |||
| vývozy mimo limit | 43 773 | 27 487,02 | 42,732 356 |

