Česká národní rada 1990 – 1992

k návrhu zákona České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních ve znění zákona České národní rady č. 31/1984 Sb.

A. Obecná část

Změny, které proběhly v naší společnosti si vyžádaly nový přístup k soustavě školských zařízení, promítají se do obsahových přeměn i do nových forem práce školských zařízení. Bylo nezbytné do této součásti výchovně vzdělávací soustavy zapracovat souvislosti vyplývající ze školského zákona, že zrušení národních výborů všech stupňů a ze zákona o státní správě a samosprávě ve školství. Vzhledem k tomu, že se připravuje nová výchovně vzdělávací soustava, jejíž součástí jsou i školská zařízení, bylo pro období do konstituování této nové soustavy přistoupeno k novele stávajícího zákona o školských zařízeních.

Umožňuje se postupný vznik předškolních zařízení a školských zařízení jako právních subjektů, které své služby budou poskytovat na smluvním základě se záměrem snižovat nároky na úhradu své činnosti ze státního rozpočtu.

K významným koncepčním změnám v novele zákona dochází v oblasti předškolní výchovy vyčleněním předškolních zařízení ze systému školských zařízení jako specifického celku. Tato nová úprava umožňuje integraci dětí smyslově, mentálně nebo tělesně postižených do běžných mateřských škol, pokud toto jejich zařazení bude ve prospěch rozvoje jejich osobnosti.

Humanitární principy se rovněž promítají zejména do činnosti školských výchovných zařízení.

Výrazně bylo změněno poslání těch typů školských výchovných zařízení, na jejichž řízení se podílely bývalé dětské a mládežnické organizace. Na místo nich se zřizují střediska pro volný čas dětí a mládeže, která zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností.

V řadě případů se rozšiřuje působnost školských zařízení ve smyslu poskytování služeb veřejnosti za úplatu v souladu s principy tržního hospodářství.

V zákoně uvedená zařízení většinou byla již zřízena podle dosavadních předpisů a jejich postavení a činnost bude podle navrženého zákona upravena. Nově navržená zařízení budou zřizována podle místních potřeb a finančních možností.

Nad rámec schválených zásad uvedeného zákona byla do jeho návrhu na základě výsledků připomínkového řízení dána možnost výchovnému ústavu pro mládež pečovat též o nezletilé matky, kterým byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova a jejich děti. Dále byl za § 31 vložen nový § 31a, který umožňuje zřizovat středisko výchovné péče pro děti a mládež.

B. Zvláštní část

K § 1:

Nově vložený odstavec 1 konstituuje předškolní zařízení a školská zařízení jako součásti výchovně vzdělávací soustavy, vyčleňuje předškolní zařízení ze souhrnného pojmu školská zařízení. Je umožněn postupný vznik předškolních zařízení a školských zařízení jako právních subjektů.

K § 2 a 3:

Předškolní výchova zajišťuje péči o dítě, uspokojuje jeho přirozené potřeby, podporuje zdravý tělesný, psychický a sociální vývoj dítěte a vytváří optimální podmínky k jeho individuálnímu osobnostnímu rozvoji. Přispívá ke zvýšení sociálně kulturní úrovně péče o děti a vytváří základní předpoklady jejich pozdějšího vzdělávání.

Posláním mateřské školy není pouze příprava dětí na školu, ale širší oblast jejich psychického rozvoje; neformální příprava dítěte pro vstup do školy je jednou z jeho součástí. Proto se vypouští ustanovení o přípravných odděleních, která mohou být podle potřeby nahrazena třídami s nepravidelným provozem a s širším spektrem specifických forem výchovného působení na děti.

Ze systému předškolních zařízení se vypouštějí jesle, které jsou zařízením spravovaným ministerstvem zdravotnictví ČR. Zákon umožňuje postupnou přeměnu společných zařízení jeslí a mateřské školy na mateřskou školu. Funkci dětského útulku přebírá mateřská škola, pro jejíž zřízení není stanoven nejnižší počet přihlášených dětí. Postižené děti se zařazují do tříd běžné mateřské školy individuálně nebo je možno zřídit v běžné mateřské škole speciální třídu pro postižené děti.

Předškolní zařízení zřizovaná organizacemi se považují za soukromá předškolní zařízení zřizovaná právnickými osobami.

K § 8 až 15:

Mezi školská výchovná zařízení se dále nezařazuje lidová škola umění, která byla školským zákonem začleněna do soustavy základních a středních škol.

Ruší se lidová škola jazyků a jazyková škola a jejich úkoly přejímá státní jazyková škola. Názvy jazykové školy a těsnopisného ústavu se rozšiřují o přívlastek státní, neboť při vzniku velkého množství jazykových škol a dalších těsnopisných ústavů může resort školství garantovat úroveň výuky a státních jazykových zkoušek pouze prostřednictvím státní jazykové školy.

Ustanovení umožňují školskému ústavu umělecké výroby, státní jazykové škole a státnímu těsnopisnému ústavu poskytovat své služby za úplatu.

K § 16:

Upřesňuje se poslání škol v přírodě, rozšiřuje se počet druhů škol, které vyjíždějí do škol v přírodě o víceletá gymnázia, u nichž se pobyt ve škole v přírodě týká žáků těch ročníků gymnázií odpovídající nejvýše devátému ročníku základní školy. V souladu se zákonem České národní rady o státní správě a samosprávě ve školství se upravuje působnost školských úřadů.

Školy v přírodě jsou na základě výsledků zdravotnického výzkumu považovány za jediný reálný program schopný kompenzovat podstatnou část negativních vlivů postiženého životního prostředí na normální vývoj organismu dětské populace. Nové pojetí předpokládá omezit vysílání žáků na oblasti, které vymezuje vláda ČR svým nařízením jako území s postiženým životním prostředím, a to pro potřeby tohoto zákona.

K § 17 až 22:

Výchova mimo vyučování je charakterizována jako součást péče o výchovu a vzdělávání. Mezi druhy školských zařízení pro výchovu mimo vyučování se nově začleňují střediska pro volný čas dětí a mládeže, která zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností. Vytváří se předpoklad pro vznik zařízení specializovaných na určitou zájmovou oblast, příp. obor (dosud pouze technika, přírodověda a turistika). V souladu s výraznými změnami v poslání domů dětí a mládeže dochází k odstranění jejich nadřazenosti a podřízenosti.

Rozšiřuje se poslání školních klubů, jejichž činnost je určena také žákům víceletých gymnázií.

Ustanovení umožňují, aby školní družina, školní klub a domov mládeže mohly být součástí školy. Školní knihovna se zřizuje pouze jako součást školy a umožňuje se poskytování služeb veřejnosti za úplatu.

K § 23 až 27:

Stanoví se úkoly školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy pro mládež. Vedle výkonu ústavní a ochranné výchovy obtížně vychovatelné mládeže se umožňuje i preventivně výchovná péče o mládež s negativními jevy chování.

Dívkám s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, které jsou v jiném stavu, je potřebné zajistit náležitou péči před porodem i pro matku a dítě po porodu tak, aby nebylo potřebné matky od dětí oddělovat a děti předávat do péče kojeneckých ústavů.

Protože není vždy možné z kapacitních či jiných důvodů převést děti, kterým nebyla zrušena ústavní výchova nebo ochranná výchova a dosáhly příslušného věku do výchovného ústavu pro mládež, dává se možnost zřizovat společná výchovná zařízení pro děti a mládež.

K § 28:

Ve výchovných ústavech přibývá dětí a mládeže, u které se kromě poruch chování vyskytují i obtíže zdravotního charakteru. Mnohdy jsou poruchy chování podmíněny těmito zdravotními obtížemi a převýchovný proces není možno realizovat bez podpůrné zdravotnické péče.

K § 31:

Upouští se od stanovení územního obvodu pro činnost diagnostického ústavu pro mládež.

K § 31a:

Největším problémem při odstraňování poruch chování je jejich včasná prevence. Přibývá také rodičů, kteří nedovedou vhodně volit metody výchovného působení na své děti a potřebují při jejich výchově pomoc. Pro plnění výše uvedených úkolů se vytváří střediska výchovné péče, do nichž budou umísťování svěřenci ke krátkodobým výchovným pobytům se souhlasem rodičů nebo na jejich žádost. Preventivně výchovná péče se souhlasem rodičů bude moci navazovat i na péči zdravotnických zařízení. Své služby může ústav poskytovat za úplatu.

K § 33 až 36:

Nově se stanovuje systém výchovného poradenství. Vypouštějí se ze systému městské, okresní a krajské pedagogicko-psychologické poradny, které se nahrazují pedagogicko-psychologickými poradnami.

Nově se zařazují speciálně pedagogická centra, která mohou být součástí speciální mateřské školy nebo speciální školy nebo pedagogicko-psychologické poradny. Speciálně pedagogické centrum rozšiřuje poradenský systém o specializovanou poradenskou péči postiženým dětem a jejich rodičům. Současně zajišťuje poradenskou pomoc učitelům běžných mateřských a základních škol, kde se postižené děti a žáci vzdělávají, čímž se vytvářejí podmínky pro rozvoj integračních tendencí výchovy a vzdělávání postižených jedinců ve školách pro zdravou mládež.

K § 37:

Pedagogický ústav nahrazuje dřívější městská a okresní pedagogická střediska a krajský pedagogický ústav. Posláním pedagogického ústavu je poskytovat odbornou pomoc pedagogickým pracovníkům podle jejich potřeb a potřeb škol v návaznosti na změny probíhající v obsahu a systému výchovně vzdělávací soustavy. V porovnání s počtem dosavadních zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků předpokládá se v budoucnu snížení jejich počtu. Své služby může pedagogický ústav poskytovat za úplatu.

K § 39:

Školní stravování je významnou podmínkou pro zdraví a pracovní výkon dětí, žáků a pracovníků škol, předškolních zařízení a školských zařízení. Základním posláním školní jídelny je poskytování stravovacích služeb uvedenému okruhu osob v optimální hodnotě a za ekonomicky výhodných podmínek a působit na děti a žáky při vytváření racionálních výživových, hygienických a společenských návyků.

Ustanovení rozšiřuje činnost školní jídelny o další, dosud neposkytované služby pro děti, žáky a pracovníky školy, předškolního zařízení a školského zařízení. Při dodržení hygienických norem a dalších souvisejících předpisů může školní jídelna poskytovat stravovací služby také veřejnosti, pokud tím nebude rušena práce škol, předškolních a školských zařízení. Důvodem pro tuto činnost je uspokojení místní poptávky po stravovacích službách a dosažení hospodářských výsledků umožňujících snížit nároky na prostředky státního rozpočtu.

Ustanovení dává možnost vzniku školní jídelny i jako součásti školy, předškolního a školského zařízení. Takové uspořádání bude použito v případech, kdy zřízení školní jídelny jako právnické osoby by bylo z ekonomického a provozního hlediska neúčelné.

K § 42:

Ustanovení upřesňuje střední školy, při nichž se školní hospodářství zřizuje.

Mezi úkoly školních hospodářství se zdůrazňuje vytváření podmínek pro praktické vyučování žáků a zajišťování zemědělské, lesnické a rybářské výroby.

K § 43:

Technické a materiálové středisko nahrazuje školské účelové zařízení středisko služeb škole, které rozšiřuje poskytování svých služeb pro předškolní zařízení, školská zařízení a střední školy. Středisko může poskytovat své služby za úplatu.

K § 44:

Středisko informačních technologií nahrazuje školní výpočetní středisko, jehož pojetí je již překonané. Působnost střediska se zaměřuje na podporu zavádění informačních technologií ve vzdělávání na základních a středních školách, na vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti rozvoje a užití informačních technologií.

Středisko informačních technologií může organizovat kursy rozvoje a užití informačních technologií a poskytovat expertizy pro fyzické a právnické osoby za úplatu.

K § 44a:

Mezi školská účelová zařízení se nově zařazuje středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů pro studium na středních školách, které doposud bylo zřízeno bez právního podkladu; slouží k přípravě zahraničních studentů ke studiu ve středních školách.

K § 44b:

Do systému školských účelových zařízení se zařazuje škola plavání, jejímž úkolem je přispívat k plnění učebních osnov tělesné výchovy a rozvíjet zájmovou tělesnou výchovu. Toto zařízení může při dodržování příslušných norem, zejména hygienických poskytovat své služby veřejnosti za úplatu.

Pokusné ověřování nových forem práce v předškolních zařízeních a školských zařízeních je podmíněno souhlasem ministerstva školství.

K § 45

Ustanovení nově upravuje zmocnění pro ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v oblasti předškolních a školských zařízení.

K čl. II § 46:

Ustanovení upravuje postavení předškolních zařízení a školských zařízení zřizovaných podle dosavadních předpisů a ponechává dostatečný časový prostor pro vytvoření podmínek pro přechod k právní subjektivitě těchto zařízení i pro zánik nebo změnu dosavadních společných zařízení jeslí a mateřské školy a dětských útulků.

Návrh zákona o předškolních a školských zařízeních určuje náplň činnosti těchto zařízení dříve zřizovaných bez zákonné úpravy (středisko jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů), upravuje název a rozšiřuje činnost stávajících zařízení (jedná se o státní jazykovou školu, státní těsnopisný ústav, dům dětí a mládeže, stanice zájmových činností, středisko služeb škole, středisko informačních technologií). Nově se zařazují do soustavy školských zařízení střediska pro volný čas dětí a mládeže, pedagogický ústav, pedagogicko-psychologická poradna, výchovně léčebné oddělení, středisko preventivně výchovné péče, speciálně pedagogické centrum a plavecká škola. Naproti tomu se ze soustavy předškolních zařízení a školských zařízení vypouštějí dětský útulek, lidová škola umění (na základě školského zákona začleněna do soustavy škol), lidová škola jazyků (její funkci přejímá státní jazyková škola), okresní pedagogicko-psychologická poradna, městská pedagogicko-psychologická poradna a krajská pedagogicko-psychologická poradna (jejich působnost přejímá pedagogicko-psychologická poradna), okresní pedagogické středisko, městské pedagogické středisko a krajský pedagogický ústav (jejich působnost přejímá pedagogický ústav). Potřeby nově stanovených zařízení budou kryty úsporami za zařízení zákonem zanikající. Tato zařízení by měla vznikat postupně podle potřeby a možností krytí jejich nákladů. Nezakládají se tedy požadavky na státní rozpočet. Část nákladů by měla být zároveň kompenzována vyššími příjmy, např. za kursovné, poplatky za služby poskytované organizacím a soukromníkům, tržbami za prodané výrobky apod.

Vznikem soukromých předškolních zařízení a soukromých školských zařízení dojde ke snížení výkonů zařízení zřizovaných státem. Na financování soukromých předškolních zařízení se bude stát podílet pouze částečně.

Vyčíslení dosavadních ani předpokládaných potřeb nelze stanovit ani orientačně z těch důvodů, že nejsou známy náklady na jednotlivé druhy zařízení (náklady se sledují většinou kumulovaně za skupiny zařízení, popř. jsou hrazeny z rozpočtu škol, u kterých zařízení vznikla), nejsou známy skutečné potřeby, které dosud nebyly rozpočtem zajišťovány, a nelze ani odhadnout, jaké podíly populace se budou orientovat na umístění v soukromých zařízeních.

K § 3

Celkové náklady na § 4001 činily v roce 1990 1 995 381 tis. Kčs. Jedná se o náklady na mateřské školy a dětské útulky, společná zařízení jeslí a mateřských škol (v současné době zanikají). V zákoně je počítáno se speciálními mateřskými školami. Náklady na tato zařízení jsou sledovány v § 4007 - Školy pro mládež vyžadující zvláštní péči (v roce 1990 náklady na všechny typy těchto škol dosáhly výši 686 142 tis. Kčs - nelze z nich oddělit náklady na mateřské školy pro děti vyžadující speciální péči).

Ze systému je vypouštěn dětský útulek, jehož funkci bude přejímat mateřská škola a přípravná oddělení mateřských škol. Z nového zákona se nepředpokládá zvyšování počtu zařízení. Je možné však počítat v důsledku zřizování soukromých a církevních mateřských škol a v důsledku nezaměstnanosti s odlivem dětí z mateřských škol a tím i ke snižování naplněnosti tříd a tedy se zkvalitněním výchovného procesu.

Nárůst potřeb může vzniknout stanovením příspěvku a jeho výši pro alternativní mateřské školy.

K § 10, 12, 14, 15

Celkové náklady § 4011 - zařízení pro zájmové studium, kde jsou zahrnuty náklady na lidové školy umění, školské ústavy umělecké výchovy, lidové školy jazyků, jazykové školy, těsnopisné ústavy apod. zařízení dosáhly v roce 1990 výše 379 661 tis. Kčs. Výše uvedená zařízení jsou zařízeními, která již existovala ze zákona. Podle novely zanikají lidové školy jazyků a jazykové školy, které budou nahrazeny státní jazykovou školou. Nepředpokládá se vznik nových nákladů; neuvažujeme-li dopad zvýšení cen. Uvedená zařízení poskytují své služby za úplatu, které, pokud bude u nich zachována forma rozpočtové organizace odvádějí do příjmů státního rozpočtu.

K § 16

Náklady na § 4013 - Školy v přírodě činily v roce 1990 565 556 tis. Kčs. Tyto náklady zahrnují výdaje na školy v přírodě včetně výdajů spojených s provozováním škol v přírodě v pronajatých objektech (stravování, ubytování), výdaje na dopravu žáků do škol v přírodě, cestovní výdaje doprovodu a mzdy pracovníků stálých škol v přírodě.

Školy v přírodě nevznikají nově. Očekává se pravděpodobný útlum programu zrušením výjezdů žáků z nepostižených oblastí a pronajímání objektů, s vyššími cenami za ubytování a stravování. Výjezdy do škol v přírodě se budou týkat pravděpodobně asi 40% žáků.

Částečné řešení by přineslo financování pobytů a stravování žáků z "ekologického fondu", pokud by poplatky za školy v přírodě byly považovány za vyvolané ekologické náklady, jak o to ministerstvo školství již požádalo.

K § 19, 20, 21, 22

Střediska pro volný čas dětí a mládeže (domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností), školní družina, školní klub a školní knihovna jsou financovány z odvětví 4012 - Domy a stanice dětí a mládeže, 4002 - Základní školy a 4029 - Ostatní činnosti ve školství (školní knihovny). V odvětví 4012 činily výdaje v roce 1990 328 450 tis. Kčs. Tyto domy a stanice dětí a mládeže nevznikají nově, nepředpokládá se rozšiřování jejich sítě.

Náklady na školní družiny a školní kluby jsou zahrnuty do nákladů na základní školy a nelze je z nich vyčlenit, nikde nejsou zvlášť sledovány (náklady na § 4002 dosáhly v roce 1990 výše 6 365 722 tis. Kčs). Rovněž tak nelze vyčíslit náklady na školní knihovny, které jsou sledovány v rozpočtovém odvětví 4029 (v roce 1990 celkem 833 598 tis.Kčs), kde jsou zahrnuty mj. náklady na školské správy, osobní a cestovní výdaje okresních školních inspektorů, výdaje na krajská stipendia studentů, kteří po ukončení vzdělání budou pracovat ve školství atd. Ani zde se ale nepředpokládá vznik nových zařízení a tedy ani růst nových nákladů.

K § 28, 28a, 30, 31

Náklady na výchovné ústavy pro děti a mládež, dětské diagnostické ústavy jsou sledovány v § 4009 (ústavy pro děti) a 4010 (pro mládež). Celkové náklady těchto dvou odvětví dosáhly v roce 1990 výše 963 547 tis. Kčs. Uvedená částka vsak obsahuje i náklady na domovy mládeže a stravovací a ubytovací provozy všech typů škol. Výchovné ústavy pro nezletilé matky, ústavy sociální prevence a výchovně léčebná oddělení, které by měly vzniknout podle novely zákona, budou financovány z prostředků rozpočtovaných na uvedená dvě odvětví, případně z jiných uspořených prostředků a tedy bez nároku na státní rozpočet.

K § 35, 35a.

Náklady na pedagogicko-psychologické poradny všech typů (okresní, městské, krajské) činily v roce 1990 41 016 tis. Kčs. Uvedená částka na seskupení položek již obsahovala 3 000 tis. Kčs na úhradu činnosti speciálně pedagogických center. Předpokládá se, že náklady na nově vznikající speciálně pedagogická centra budou hrazeny z prostředků uspořených za zrušená zařízení.

K § 37

Náklady na § 4016 - Zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, zahrnující náklady na okresní pedagogická střediska a krajské pedagogické ústavy, dosáhly v roce 1990 výše 64 459 tis. Kčs. Z obou jmenovaných typů vznikají pedagogické ústavy, jejichž síť by měla být řidší, než síť zanikajících středisek a ústavů. Prostředky takto získané, budou využity pro zkvalitnění jak materiálního tak i personálního vybavení, popř. budou využity pro jiná zařízení.

K § 39

Do nákladů § 4008 - Školní stravování jsou zahrnuty náklady školních jídelen a středisek školního stravování (střediska školního stravování se ruší), výdaje na přesnídávky pro děti v oblastech se znečistěným ovzduším. Tyto náklady činily v roce 1990 3 165 123 tis. Kčs. Příjmy za školní stravování od rodičů jsou příjmem státního rozpočtu.

K § 42, 43, 44, 44a, 44b

Školní hospodářství jsou na státní rozpočet napojeny příspěvkem na provoz (v roce 1990 164 007 tis. Kčs) a příspěvkem na investice (v roce 1990 36 679 tis. Kčs).

Středisko služeb škole, dříve technické a materiálové středisko. Náklady tohoto rozpočtového odvětví činily v roce 1990 107 430 tis. Kčs. Největší objem prostředků byl vynaložen na materiálové výdaje (76 mil. Kčs) a na mzdové prostředky (téměř 19 mil. Kčs). Nepředpokládá se rozšiřování sítě a tedy z těchto důvodů ani nárok na státní rozpočet.

Středisko informačních technologií, dříve výpočetní středisko zřizované při gymnáziu nebo střední odborné škole. Náklady těchto středisek byly zahrnovány do rozpočtového odvětví 4003 - Gymnázia (736 396 tis. Kčs) a 4004 - Střední odborné školy (1 293 458 tis. Kčs). Z těchto odvětví nelze náklady spojené s činností výpočetních středisek oddělit. K rozšíření sítě těchto středisek dojde pouze v případě, že pro tento záměr budou schváleny příslušné účelové prostředky.

Střediska jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů již existovala bez potřebné právní úpravy. Jejich náklady byly zahrnuty do nákladů rozpočtového odvětví, při kterém byly zřízeny (tj. buď do odvětví 4003 nebo 4004). Přijetím právní úpravy se nepředpokládá rozšiřování jejich sítě a tedy ani zvyšování nároků na státní rozpočet.

U plaveckých škol je obdobná situace. Ani jejich náklady nelze oddělit od nákladů příslušných rozpočtových odvětví.

Závěr:

V uvedeném rozkladu není nikde uvažováno o dopadu zvýšení cen k 1. 1. 1991 ani s valorizací rozpočtu. Pokud budou vznikat požadavky na zvýšení rozpočtu, tak pouze z důvodů dopadu ekonomické reformy a nikoliv z novely zákona.

5. června 1991