Federální shromáždění
Československé socialistické republiky se
usneslo na tomto zákoně:
(1) Celkové příjmy státního rozpočtu federace se stanoví částkou | 139 372 700 000 Kčs. |
Celkové výdaje státního rozpočtu federace se stanoví částkou | 144 472 700 000 Kčs. |
Celkový přehled státního rozpočtu
federace je uveden v příloze.
(2) Z celkových výdajů státního
rozpočtu federace činí:
A. Účelové dotace do státních
rozpočtů republik
- České socialistické republice | 36 048 950 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 23 164 905 000 Kčs |
z toho:
I. dotace na vybrané investiční akce s dosahem
pro celou federaci a další rozvoj republik
- České socialistické republice | 10 678 300 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 6 478 900 000 Kčs |
II. dotace na vybrané neinvestiční akce
- České socialistické republice | 25 370 650 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 16 686 005 000 Kčs |
v tom:
a) dotace na družstevní bytovou výstavbu
- České socialistické republice | 3 300 000 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 3 030 000 000 Kčs |
b) dotace na individuální bytovou výstavbu
- České socialistické republice | 2 740 000 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 1 650 000 000 Kčs |
c) dotace na modernizaci bytového fondu
- České socialistické republice | 1 008 000 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 75 000 000 Kčs |
d) dotace na státní programy technického
rozvoje
- České socialistické republice | 343 100 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 157 100 000 Kčs |
e) vybrané druhy cenových dotací a intervencí
- České socialistické republice | 9 126 700 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 6 356 900 000 Kčs |
f) dotace na ekonomické nástroje v zahraničním
obchodě
- České socialistické republice | 8 031 100 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 5 033 700 000 Kčs |
g) dotace na potřeby branné povahy včetně
výzkumných a vývojových úkolů
- České socialistické republice | 821 750 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 383 305 000 Kčs. |
B. Globální dotace
- České socialistické republice | 1 969 150 000 Kčs |
- Slovenské socialistické republice | 996 795 000 Kčs |
C. Rozpočtová rezerva vlády Československé socialistické republiky | 500 000 000 Kčs. |
D. Účelové rezervy | 6 309 000 000 Kčs |
v tom:
a) na řešení problémů finančního vývoje spojených s přechodem na nový hospodářský mechanismus | 5 100 000 000 Kčs |
b) na úkoly rozvoje vědy a techniky | 80 000 000 Kčs |
c) na investice organizací výzkumné a vývojové základny | 29 000 000 Kčs |
d) na ekologické investice | 2 00 000 000 Kčs |
e) na platové úpravy ve školství a zdravotnictví | 900 000 000 Kčs. |
Schodek státního rozpočtu federace ve výši
5 100 mil. Kčs vyplývající z §
1 odst. 1 se uhradí z prostředků státních
finančních aktiv federace.
Podíl na výnosu daně z obratu se stanoví
ve výši 18,9% pro Českou socialistickou republiku
a ve výši 25,7% pro Slovenskou socialistickou republiku.
Limit výdajů ze státních finančních
aktiv federace na financování vládních
úvěrů se stanoví částkou
4 111 mil. Kčs.
Vláda Československé socialistické
republiky nebo na základě jejího zmocnění
ministr financí může upravit závazné
výstupy státního rozpočtu federace,
zejména v souladu se změnami závazných
výstupů státního plánu, změnami
cenovými, organizačními a metodickými,
s úpravami ekonomických nástrojů v
zahraničním obchodě, změnami úrovně
kursu československé koruny a při uvolňování
prostředků z rozpočtové rezervy vlády
Československé socialistické republiky. Těmito
opatřeními nesmí dojít ke zhoršení
výsledného salda příjmů a výdajů
státního rozpočtu federace.
Zákon č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění
zákona č. 112/ /1966 Sb., o zemědělské
dani, se mění a doplňuje takto:
1. V § 1 se vypouštějí slova: "vytvářená
podniky socialistického sektoru".
2. § 2 zní:
(1) Daň odvádějí:
1. státní podniky, státní hospodářské
organizace, sdružení s právní subjektivitou,
akciové společnosti, státní organizace
Československé státní dráhy,
bytová, spotřební, výrobní
a jiná družstva, svazy družstev, Ústřední
rada družstev, družstevní podniky a jednotná
zemědělská družstva a společné
podniky, podniky a hospodářská zařízení
společenských organizací;
2. podniky zahraničního obchodu, sdružení
a akciové společnosti pro zahraniční
obchod, podniky se zahraniční majetkovou účastí;
3. subjekty se sídlem v cizině.
(2) Daň odvádějí výjimečně
též některé rozpočtové
a další organizace, které vykonávají
hospodářskou činnost a prodávají
zboží za ceny s daní, jestliže tak stanoví
federální ministerstvo financí, pokud jde
o subjekty v působnosti orgánů federace a
ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické
republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské
socialistické republiky, pokud jde o ostatní subjekty.
Pokud se dále používá pojmu "podnik",
rozumějí se jím subjekty uvedené v
odstavcích 1 a 2.".
3. § 6 zní:
Sazby daně stanoví federální ministerstvo
financí v sazebníku daně z obratu.".
4. § 17 odstavec 1 zní:
"(1) Při dovozu neobchodního zboží
z ciziny bez prostřednictví podniku určeného
nebo zřízeného pro zahraniční
obchod se daň vybere jako součást celní
pohledávky; vztahují se na ni předpisy o
cle.".
Vyhláška č. 95/1967 Sb., kterou se provádí
zákon o dani z obratu, se mění takto:
Článek 1 se zrušuje.
Zákon č. 82/1966 Sb., o pojišťovnictví,
ve znění zákona č. 162/1968 Sb., se
doplňuje o § 12a, který zní:
(1) Vláda Československé socialistické
republiky upraví nařízením finanční
hospodaření státních pojišťoven.
(2) Federální ministerstvo financí upraví
obecně závazným právním předpisem
způsob financování podnikové společenské
spotřeby státních pojišťoven.".
Zákon č. 68/1989 Sb., o organizaci Československé
státní dráhy, se v § 21 doplňuje
o odstavec 3, který zní:
"(3) Federální ministerstvo financí
upraví obecně závazným právním
předpisem způsob financování podnikové
společenské spotřeby Československých
státních drah.".
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1990.
Příloha k zákonu č. .... |
(v tisících Kčs) |
Příjmy
Příjmy ze socialistického hospodářství | 138 680 956 | |
z toho: | ||
z hospodářství | 119 079 788 | |
z vědy a techniky | 365 759 | |
z peněžních a technických služeb | 17 025 181 | |
ze společenských služeb a činností pro obyvatelstvo | 53 228 | |
z obrany a bezpečnosti | 2 157 000 | |
Daně od obyvatelstva a poplatky | 160 000 | |
Ostatní příjmy | 531 744 | |
Úhrnem | 139 372 700 |
(v tisících Kčs) |
Výdaje
Výdaje | federálních organizací na hospodářství | 28 230 170 |
vědu a techniku | 5 168 106 | |
peněžní a technické služby | 5 096 864 | |
společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo | 3 101 722 | |
obranu a bezpečnost | 38 152 152 | |
správu | 2 543 886 | |
Celkem | 82 292 900 | |
z toho: vojenské výdaje | 35 821 000 |
Dotace ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik celkem | 62 179 800 |
Úhrnem | 144 472 700 |
Schodek | 5 100 000 |
Návrh zákona o státním rozpočtu
federace na rok 1990 byl vypracován na základě
ustanovení čl. 11 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci,
ve znění zákona č. 125/1970 Sb. a
ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona
č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních
ústředních orgánů státní
správy. Při tvorbě návrhu zákona
se již vycházelo z právní úpravy
vyplývající ze zákona o rozpočtové
soustavě ČSSR a o pravidlech hospodaření
s rozpočtovými prostředky, který byl
15. listopadu 1989 schválen Federálním shromážděním
a nabude účinnosti dnem 1. ledna 1990.
Návrh zákona o státním rozpočtu
federace i samotné státní " rozpočty
federace, ČSR a SSR jsou vypracovány v souladu s
novým hospodářským mechanismem platným
od roku 1990.
K části první § 1
Návrh zákona je vypracován v ekonomických
podmínkách roku 1990. V navržených objemech
příjmů a výdajů jsou obsaženy
základní finanční údaje státního
rozpočtu federace, které vyjadřují
vedle číselných objemů příjmů
a výdajů federálních ústředních
orgánů i úroveň finančních
vztahů mezi státním rozpočtem federace
a státními rozpočty republik, jak je uloženo
v ustanovení čl. 11 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci.
Převažující pozornost bude v oblasti
působení státního rozpočtu
kladena na úlohu ekonomických nástrojů,
uplatňování principů chozrasčotu
a samofinancování, racionalizaci hodnotových
vztahů a omezování nežádoucích
přerozdělovacích procesů jak v rámci
rozpočtové soustavy, tak mezi státním
rozpočtem a podnikovou sférou. Jedním z hlavních
úkolů státního rozpočtu v roce
1990 je zabezpečení plynulého rozvoje našeho
národního hospodářství se snahou
o obnovu a upevnění ekonomické rovnováhy.
K části první § 2
Z předloženého návrhu zákona
o státním rozpočtu federace vyplývá
schodek ve výši 5,1 mld. Kčs, který
odráží napětí mezi celkovými
příjmy a výdaji celé rozpočtové
soustavy. Jeho vznik souvisí s tím, že souběžně
s řešením úkolů, zejména
v oblasti financování společenské
spotřeby, které již byly vládou v průběhu
roku schváleny, bylo nezbytné vytvořit ve
výdajích státního rozpočtu
federace rezervu na řešení problémů
a krytí rizik ve finanční oblasti spojených
s přechodem na nový hospodářský
mechanismus, s financováním rozpracovaných
investičních akcí, které jsou závaznými
úkoly státního plánu, s uplatněním
konsolidačních programů a řešením
některých otázek v nevýrobních
odvětvích. Plánované příjmy
neumožnily krýt všechny plánované
potřeby vč. rezervy a jejich další zvýšení
by již nebylo reálné. Proto se navrhuje, aby
byl rozpočtový schodek kryt z prostředků
státních finančních aktiv federace.
Tato možnost vyplývá z § 35 zákona
o rozpočtových pravidlech, přičemž
je nezbytné, aby toto řešení schválilo
Federální shromáždění.
0 použití rezervy bude Federálnímu shromáždění
podána zpráva v rámci zpráv o plnění
státního rozpočtu a při státním
závěrečném účtu za rok
1990.
K části první § 3
Navržené ustanovení vychází z
nové právní úpravy pravidel hospodaření
s rozpočtovými prostředky a vedle globálních
dotací představuje nástroj k plánovanému
vyrovnávání rozpočtových zdrojů
republik.
K části první § 4
Návrh limitu výdajů na financování
vládních úvěrů z prostředků
státních finančních aktiv vychází
z toho, že počínaje rokem 1990 přechází
financování vládních úvěrů
z úvěrového plánu na státní
rozpočet. Pro státní rozpočet představuje
tato změna ve srovnání s rokem 1989 dopad,
jehož řešení by bylo při značném
napětí ve státním rozpočtu
obtížně realizovatelné. Přitom
by šlo o jednostranné zatížení
státního rozpočtu, neboť splátky
dříve poskytnutých vládních
úvěrů jsou zapracovány jako zdroj
úvěrového plánu.
K části druhé a třetí
V roce 1989 byla přijata zásadní opatření
v oblasti podnikové organizační základny,
dochází k rozšiřování
zahraničně obchodní činnosti státních
podniků, družstev a u dalších organizací,
rozšiřuje se i počet podniků se zahraniční
majetkovou účastí a v budoucnu je nutno řešit
i otázku odvodu daně z obratu u subjektů
se sídlem v cizině v případě
přímého prodeje zboží v ČSSR.
Těmto změnám neodpovídá dosavadní
zákon o dani z obratu, který byl přijat v
roce 1952 a proto se navrhuje jeho novelizace. Přitom je
nutno upravit jak okruh plátců, tak i způsob
stanovení daně včetně sjednocení
daně z obratu a rozdílů vnitřního
trhu tak, aby právní úprava umožňovala
reagovat na změněné podmínky včetně
aktivizace cla i řešení sledující
zásadní racionalizaci daně v návaznosti
na racionalizaci maloobchodních cen.
K části čtvrté
Vzhledem k tomu, že nový zákon o pojišťovnictví
nabude účinnosti od 1. ledna 1991, je třeba
po přechodnou dobu upravit obecné závaznými
předpisy finanční hospodaření
a způsob financování podnikové společenské
spotřeby státních pojišťoven.
K části páté
Zmocnění pro federální ministerstvo
financí se navrhuje vzhledem k tomu, že je třeba
upravit obecně závazným právním
předpisem způsob financování podnikové
společenské spotřeby Československých
státních drah a zákon č. 68/1989 Sb.,
o organizaci Československých státních
drah, takové zmocnění neobsahuje.
K příloze
Ve výdajích státního rozpočtu
jsou nově uváděny vojenské výdaje.
Údaje o těchto výdajích vychází
ze standardizované metodiky OSN. Vykazování
vojenských výdajů pro potřeby OSN
schválila 43. schůze Rady obrany státu a
předsednictvo vlády ČSSR usnesením
č. 107/1989 a je potřebné, aby byly rovněž
veřejně publikovány.
Ve vojenských výdajích jsou zahrnuty výdaje
rozpočtu kapitoly federální ministerstvo
národní obrany s výjimkou výdajů,
které přímo nesouvisí se zabezpečováním
obrany, mezi něž patří např.
bytová výstavba federálního ministerstva
národní obrany ve vlastní investorské
péči, dotace hospodářským organizacím
a výdaje vrcholového sportu. Dále jsou ve
vojenských výdajích započteny výdaje
na vojenský výzkum a vývoj resortů,
výdaje pohraniční stráže federálního
ministerstva vnitra, železničního vojska federálního
ministerstva dopravy a spojů a civilní obrana.
V souvislosti s konstrukcí vojenských výdajů
jsou vykazovány novou metodikou i výdaje na obranu
a bezpečnost. Stejně jako vojenské výdaje
zahrnují i některé výdaje, které
byly dříve zahrnuty v jiných částech
rozpočtu.

