Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Organizace je povinna do dvou měsíců od podání zlepšovacího návrhu předložit jeho původci návrh smlouvy o přijetí zlepšovacího návrhu a o výši odměny, popřípadě její sazbě (zásada 27). Pokud tak v této lhůtě neučiní, platí, že původce není návrhem vázán. Předloží-li organizace ve stanovené lhůtě návrh smlouvy, avšak v další dvouměsíční lhůtě k jejímu uzavření nedojde, nejsou účastníci svými projevy vázáni. Navrhne-li organizace původci nejvyšší sazbu odměny platnou v organizaci, platí, že je smlouva o přijetí a odměně uzavřena.

Odůvodnění:

Zásady upouštějí od dosavadního složitého projednávání přihlášek zlepšovacích návrhů a pohlíží na ně jako na nabídku učiněnou zlepšovatelem, kterou organizace může, ale nemusí akceptovat. K této nabídce se však musí vyjádřit a pro případ nečinnosti organizace volí zákon nevyvratitelnou domněnku, že původce není svým návrhem vázán. Výhodou takového řešení je výrazné snížení administrativní náročnosti projednávání zlepšovacích návrhů. Pro sjednání smlouvy o výši odměny stanoví se nejnižší procentní sazba s tím, že nejvyšší sazbu pro odměny stanoví kolektivní smlouvy, případně vnitřní předpis organizace (zásada 27). Stanovením hranic pro sjednání odměny se racionalizuje průběh jednání a omezují zbytečné průtahy škodlivé jak pro organizaci, tak pro původce. Proto zákon stanoví i nevyvratitelnou domněnku uzavření smlouvy, byla-li navržena nejvyšší sazba odměny. Práva původce zlepšovacího návrhu v případě dodatečného využití řešení v něm obsaženého, ačkoliv lhůta pro jeho přijetí marně uplynula nebo byl návrh odmítnut, jsou dostatečně zajištěna obecnými nároky z porušení práva.

Uzavřením smlouvy podle zásady 23 vzniká organizaci právo zlepšovací návrh využívat.

Odůvodnění:

Zásada vychází z nového pojetí zlepšovacích návrhů jako součásti majetkových práv organizace.

Původce vynálezu a průmyslového vzoru vytvořeného v pracovním poměru k organizaci, na který byl udělen patent této organizaci, a původce zlepšovacího návrhu přijatého v organizaci, mají právo na odměnu za využití vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu podle zásad dále uvedených.

Právo na odměnu za vynález nebo průmyslový vzor trvá po dobu platnosti patentu.

Odůvodnění:

Právo na odměnu je nejvýznamnější majetkové právo původce vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu. Oproti dosavadnímu právnímu stavu zásady upravují odměňování podstatně rámcověji a zdůrazňují zejména smluvní princip pro vypořádání práva na odměnu: Co do rozsahu upraví zákon odměňování původců těch řešení, k nimž právo k využití náleží ze zákona organizaci. V ostatních případech se majetková práva původů uspokojují na základě licenčního vztahu jako úplata za udělení souhlasu k využití chráněného řešení. Rozsah úpravy odměňování tak odpovídá požadavku na zvýšení samostatnosti a odpovědnosti organizací v novém hospodářském mechanismu.

Právo na odměnu je zásadně závislé na právní skutečnosti udělení patentu na vynález nebo průmyslový vzor a v případě odměny za zlepšovací návrh na přijetí návrhu, je však závislé i na další právní skutečnosti, jíž je využití těchto řešení. Využitím se rozumí nejen např. výroba podle těchto řešení, ale i jiné jejich hospodářské uplatnění, tj. především uzavření tuzemských a zahraničních licencí, jejichž předmětem je chráněné řešení.

Platnost patentu na vynález nebo průmyslový vzor je další podmínkou existence absolutního práva na odměnu; není-li totiž splněna, jde o řešení nechráněné a tudíž nepodléhající režimu odměňování podle tohoto zákona. Povaha přijetí zlepšovacího návrhu jako jednorázového aktu; jež je podmínkou existence absolutního práva na odměnu za zlepšovací návrh, vylučuje stanovit zákonem omezení jeho trvání.

Odměna je podílem na přínosu dosaženém po dobu prvých pěti let využívání vynálezu nebo prvých tří let využívání průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu. Delší dobu rozhodnou pro odměnu může v organizaci stanovit kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis organizace, vydaný se souhlasem příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí, pokud v organizaci působí, v družstevní organizaci usnesení členské schůze.

Odůvodnění:

Na rozdíl od dosavadní vazby odměny na tzv. společenský prospěch předpokládá navrhovaná zásada podstatně jednodušší úpravu odměňování, vycházející z toho, že základem odměny je ekonomický přínos dosažený ve sledovaném období u využívající organizace, zjištěný na základě údajů poskytovaných informační soustavou organizací. Sledování přínosu za využití v určitém časovém intervalu umožní odměnu původci v reálném čase a omezí i administrativu spojenou dnes s odměňováním původců. Tím se odstraní příčiny častých sporů o výši "společenského prospěchu", který byl obvykle subjektivně propočítáván, a současně se zvýší odpovědnost organizací, neboť správnost údajů v informační soustavě vyplývá ze zákona o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací a odpovídá za ni vedoucí organizace.

Odměna se sjednává smlouvou uzavřenou mezi původcem vynálezu nebo průmyslového vzoru či zlepšovacího návrhu a příslušnou organizací a může být sjednána jako jednorázové nebo splátkové plnění. Nejnižší sazba odměny činí 5% dosaženého přínosu podle zásady 26. Nejvyšší sazbu odměny v organizaci stanoví kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis organizace, vydaný se souhlasem příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí, pokud v organizaci působí, v družstevní organizaci usnesení členské schůze.

Odůvodnění:

Smluvní princip odpovídá občanskoprávní povaze odměny za vynález, průmyslový vzor a zlepšovací návrh a vychází i ze základních zásad nového hospodářského mechanismu a samostatnosti obou subjektů tohoto závazku. V zájmu zvýšené ochrany majetkových práv původců vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů zákon stanoví minimální hranici, pod níž odměny nesmí klesnout. Pracovní kolektiv spolu s vedením organizace stanoví v kolektivní smlouvě (nebo v ostatních případech vnitřním předpisem) nejvyšší sazbu odměny a vytvoří podmínky pro urychlení sjednávání smluv. Možnost sjednání odměny jako jednorázového plnění se osvědčila a není třeba od ní upouštět.

Původce vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu má právo na dodatečné vypořádání, jestliže dříve sjednaná jednorázová odměna se dostane do značného nepoměru s přínosem, jehož bylo využíváním vynálezu, průmyslového vzoru a zlepšovacího návrhu skutečně dosaženo.

Odůvodnění:

Oproti dosavadnímu právnímu stavu zásada navrhuje stanovit reálnou záruku práva na spravedlivou odměnu v případě značného nepoměru mezi dosaženým přínosem a výší jednorázové odměny. Právo na dodatečné vypořádání bude uplatněno jen ve zcela výjimečných případech. V průmyslových právech stejně jako u jiných práv z tvůrčí duševní činnosti má tento institut své oprávnění. V čs. právním řádu je obsaženo toto právo např. v zákoně č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

Spory z vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů projednávají a rozhodují soudy nebo hospodářská arbitráž podle své pravomoci, s výjimkou sporů, které podle zásad projednává a rozhoduje úřad. Soudy budou projednávat a rozhodovat zejména spory o původcovství k vynálezu, průmyslovému vzoru a zlepšovacímu návrhu, spory o tom, zda vynález nebo průmyslový vzor vytvořil původce ke splnění úkolů v pracovním poměru, spory o odměny za vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy. Spory o odměny původcům vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů mezi občanem a organizací rozhodují soudy jen tehdy, bylo-li předchozí smírčí řízení u příslušného oránu Revolučního odborového hnutí, Svazu družstevních rolníků nebo svazového orgánu družstva bezvýsledné.

Odůvodnění:

Pravomoc soudů a organizací hospodářské arbitráže pro rozhodování sporů z právních vztahů upravených zákonem je dána povahou věci a osobou účastníků a lze ji odvodit z obecných předpisů. Oproti dosavadnímu stavu vzroste úloha hospodářské arbitráže, do jejíž pravomoci budou spadat ty majetkové spory, kde účastníky budou organizace. V zájmu ochrany práv původců vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů zachová zákon i dosavadní obligatornost předchozího smírčího řízení u odborových, popřípadě družstevních orgánů v případě nároků na odměnu za tato řešení.

Ustanovení tohoto zákona platí, pokud mezinárodní smlouva, jíž je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

Práva a povinnosti podle tohoto zákona mohou nabýt i zahraniční fyzické a právnické osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva jako občané a organizace Československé socialistické republiky. V řízení před Úřadem musí však být zastoupeny oprávněným zástupcem.

Odůvodnění k zásadám 30 a 31:

Přednost mezinárodních smluv před vnitrostátní úpravou platí podle zásady 30 jak o smlouvách uzavřených před nabytím účinnosti zákona, tak i o smlouvách, které uzavře Československá socialistická republika v budoucnu.

Subjektem práv a povinností podle zákona budou především občané a organizace Československé socialistické republiky. Pokud zákon nestanoví něco jiného, mohou být subjektem práv a povinností i fyzické a právnické osoby, které nemají na území Československé socialistické republiky bydliště nebo sídlo. Ze zásady je zřejmé, že jim bude poskytován národní režim za předpokladu formální vzájemnosti. Zásada o povinném zastoupení zahraničních právnických a fyzických osob v řízení před úřadem je obvyklá ve všech předpisech z oblasti průmyslových práv. Tato praxe je nutná s ohledem na jazykové překážky a slouží k usnadnění řízení. Seznam oprávněných zástupců zveřejňuje Úřad ve Věstníku Federálního úřadu pro vynálezy.

Vynálezy a průmyslové vzory vytvořené výlučně československými občany mohou být přihlášeny v zahraničí až po předchozím přihlášení v Československé socialistické republice. Přihlášení do zahraničí podléhá evidenci u Úřadu.

Odůvodnění:

Postupující internacionalizace ekonomických vztahů a účast Československé socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce vyžaduje upravit zákonem rovněž mechanismus přihlašování výsledků technické tvůrčí práce vytvořených výlučně československými státními občany k ochraně v zahraničí. Evidence takových přihlášek v zahraničí vedená Úřadem zaručuje zachování informovanosti státu o těchto vztazích.

Řízení o přihláškách objevů, která před nabytím účinnosti tohoto zákona pravomocně neskončila, se dokončí podle dosavadních předpisů. Řízení o přihláškách vynálezů a průmyslových vzorů, která před nabytím účinnosti tohoto zákona dosud pravomocně neskončila, se dokončí podle tohoto zákona s tím, že o přihláškách vynálezů, u nichž se žádá o udělení autorského osvědčení, a o přihláškách průmyslových vzorů, u nichž se žádá o udělení osvědčení, se dokončí podle ustanovení tohoto zákona platných pro přihlášky vynálezů a průmyslových vzorů vytvořených ke splnění úkolů původce v pracovním poměru k organizaci.

Pro vztahy z autorských osvědčení a z osvědčení udělených podle dosavadních předpisů se použije ustanovení tohoto zákona platných pro patenty udělené organizaci. Pro vztahy z patentů udělených před nabytím účinnosti tohoto zákona se použije ustanovení tohoto zákona, přičemž doba jejich platnosti stanovená dosavadními předpisy zůstává tímto zákonem nedotčena.

Přihlášky zlepšovacích návrhů, o nichž nebylo rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se projednají podle tohoto zákona s tím, že lhůta stanovená v zásadě 23 počíná běžet dnem nabytí účinnosti zákona. Pro vztahy ze zlepšovacích návrhů, o nichž bylo kladně rozhodnuto před nabytím účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení dosavadního zákona.

Vznikl-li nárok na odměnu za vynález, průmyslový vzor a zlepšovací návrh před nabytím účinnosti tohoto zákona, použije se pro uspokojení nároku dosavadních předpisů. Práva třetích osob k předmětům přihlášek, u nichž byla požadována nevýlučná ochrana, nabytá před účinností tohoto zákona, zůstávají tímto zákonem nedotčena.

Odůvodnění k zásadám 33 až 36:

Vzhledem k závažným změnám v právních vztazích z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů daných novým hospodářským mechanismem, přijímají zásady princip, aby po nabytí účinnosti zákona bylo používáno dosavadních předpisů jen v nejnutnější míře. Nová právní úprava má rovněž umožnit, aby po nabytí účinnosti zákona mohly organizace, které mají k tomuto nehmotnému národnímu majetku právo hospodaření, nadále nakládat s tímto majetkem podle nového zákona.

Podrobnější předpisy o provádění smírčího řízení pro spory uvedené v zásadě 29 vydají Ústřední rada odborů, Svaz družstevních rolníků a Ústřední rada družstev v dohodě s Úřadem.

Odůvodnění:

Smírčí řízení před orgánem Revolučního odborového hnutí nebo před svazovým orgánem družstva je vhodným prostředkem k urovnání sporu mezi původcem vynálezu, průmyslového vzoru nebo zlepšovacího návrhu a organizací ještě před jeho případným projednáním u soudu. Prováděcí předpis upraví podrobnosti o zahájení, průběhu a skončení smírčího řízení, jakož i které orgány řízení provádějí a za jakých formálních podmínek, včetně způsobu postoupení sporu soudu pro případ bezvýslednosti smírčího řízení.

Podrobná úprava smírčího řízení prováděcím předpisem byla součástí i dosavadní právní úpravy, změny založené tímto zákonem a výsledky vyhodnocení účinnosti dosud prováděných smírčích řízení však vyžadují toto řízení upravit novým prováděcím předpisem.

Zrušují se:

- zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech,

- nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 52/1976 Sb., o udělování čestných titulů "zasloužilý vynálezce" a "zasloužilý zlepšovatel",

- vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích,

- vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory,

- vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství,

- vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů,

- vyhláška č. 68/1974 Sb., kterou se stanoví odchylky z ustanovení zákona č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech.

Účinnost zákona se předpokládá od 1. 1. 1991.

Předseda vlády ČSSR

Zajištění úkolu hospodářského a sociálního rozvoje stanovených XVII. sjezdem KSČ a rozpracovaných následnými zasedáními ÚV KSČ předpokládá v daleko větší míře uplatňovat výsledky vědeckotechnického rozvoje v praxi.

Důležitým zdrojem vědeckotechnického rozvoje jsou výsledky tvůrčí činnosti a iniciativy pracujících, zejména vynálezy, průmyslové vzory a zlepšovací návrhy.

Vynálezy představují kvalitativně nové řešení převyšující dosavadní úroveň techniky, v jejím rozvoji mají podstatný význam, což dokumentuje skutečnost, že většina vynálezů vzniká při řešení plánovaných úkolů rozvoje vědy a techniky.

Průmyslové vzory se uplatňují zejména při řešení vnějšího vzhledu výrobků (designu) a tím zvyšují jejich užitnou hodnotu a konkurenceschopnost. Vyznačují se, stejně jako vynálezy, světovou novostí a průmyslovou využitelností.

Zlepšovací návrhy, i když mají nižší invenční obsah než vynálezy a tom odpovídající možnosti využití, významně ovlivňují technický rozvoj na úrovni podniků a představují nejmasovější zapojení pracujících do technické tvůrčí práce.

Práva z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů a průmyslových vzorů, jako součást průmyslových práv, spolu s právy ze zlepšovacích návrhů jsou chráněna jednak prostřednictvím mezinárodních smluv a jednak vnitrostátním zákonodárstvím.

S rostoucí internacionalizací hospodářského života budou mít všechna tato práva stále významnější postavení ve vědeckotechnické spolupráci, v mezinárodním obchodu, při specializaci a kooperaci výroby i při vytváření společných podniků, mezinárodních výzkumných center a vědecko-výrobních sdružení.

Stručná charakteristika současného stavu právní úpravy a její nedostatky

Platná právní úprava vztahů z vytvoření a společenského uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů je tvořena souborem právních předpisů vydaných převážně na počátku 70 let. Jde o tyto předpisy:

- zákon č. 84/1972 Sb., o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech,

- nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 52/1976 Sb., o udělování čestných titulů "zasloužilý vynálezce" a "zasloužilý zlepšovatel",

- vyhláška č. 104/1972 Sb., o řízení ve věcech objevů, vynálezů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 105/1972 Sb., o zlepšovacích návrzích,

- vyhláška č. 107/1972 Sb., o vztazích k zahraničí ve věcech vynálezů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 93/1972 Sb., o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, zlepšovacími návrhy a průmyslovými vzory,

- vyhláška č. 27/1986 Sb., o odměňování objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů,

- vyhláška č. 28/1986 Sb., o správě vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a o jejich plánovitém využívání v národním hospodářství,

- vyhláška č. 29/1986 Sb., o plánování tematických úkolů.

Dosavadní právní úprava plnila své poslání v podmínkách extenzivního rozvoje národního hospodářství: V současné době vak již platná právní úprava neodpovídá potřebám vědeckotechnického rozvoje a dostává se do rozporu s novým hospodářským mechanismem i novými předpisy z oblasti hospodářského práva, zákonem o státním podniku a dílčí novelou hospodářského zákoníku. Rozvoj vynálezectví a zlepšovatelství je dosud založen na direktivním řízení. Podařilo se sice dosáhnout úspěchů v kvantitativních ukazatelích - v ČSSR se podává v současné době více jak 8 000 přihlášek vynálezů, téměř 2 000 přihlášek průmyslových vzorů a necelých 400 000 přihlášek zlepšovacích návrh - avšak technická úroveň přihlašovaných řešení je převážně nízká. V důsledku toho výsledky této činnosti neovlivňují výraznějším způsobem uplatnění čs. výrobků na zahraničních trzích, ani růst produktivity práce a snižování energetické a surovinové náročnosti výrobního procesu a trvale se snižuje počet čs. přihlášek v zahraničí.

Nízká účinnost realizovaných vynálezů a zlepšovacích návrhů odrážející celkový stav technického rozvoje a materiálně technické základny nepřispívá k jejich urychlenému zavádění do společenské praxe.

V oblasti vynálezectví a zlepšovatelství se vykazuje ročně společenský prospěch z využívaných vynálezů okolo 3 mld. Kčs, z využitých zlepšovacích návrhů 10 mld. Kčs a průmyslových vzorů 80 mil. Kčs. Tyto vykazované přínosy jsou však pro národní hospodářství mnohdy hypotetické a neodpovídají přínosům u konkrétních využívajících organizací. Motivace vynálezců a zlepšovatelů není spojena s ekonomickým zájmem podniků.

V celé oblasti existují vžité řídící stereotypy a administrativně direktivní přístupy, vyplývající především z dosavadních právních předpisů, které další kvalitativní rozvoj vynálezectví a zlepšovatelství vážně limitují.

Charakteristika navrhované právní úpravy

Základním záměrem nového zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích je vytvořit lepší podmínky pro technickou tvůrčí činnost a její společenské uplatnění. Nový zákon si klade za cíl uvést dokonaleji do souladu celospolečenské zájmy s oprávněnými zájmy organizací, vynálezců a zlepšovatelů. Směřuje k posílení jejich ekonomické zainteresovanosti a zároveň i odpovědnosti za tvorbu a využití těchto řešení. V souladu s novým hospodářským mechanismem zvyšuje pravomoc a odpovědnost podniků při hospodaření s těmito řešeními, rozvíjí smluvní prvky mezi organizacemi navzájem a mezi organizacemi a původci vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů. Vytváří právní nástroje, které namísto dosavadních administrativních příkazů, které se ukázaly právně neúčinné, umožní regulaci těchto vztahů v souladu se zájmy socialistického státu.

Kvalitativně novým principem uplatněným v návrhu zásad zákona je výlučná ochrana vynálezů a průmyslových vzorů patentem. Jeho základním smyslem je, že nesmí být využíván bez souhlasu jeho majitele. Majitelem patentu budou převážně socialistické organizace, v nichž vynález vznikl, nebo na něž původce svá práva převedl. To umožní nakládat s výsledky duševní tvůrčí práce obdobně jako s jiným majetkem v souladu s novou koncepcí celospolečenského vlastnictví. Nežádoucím monopolistickým snahám a eventuálnímu zneužití výlučného dispozičního práva bude bráněno novým pojetím nucené licence, kterou socialistický stát může udělit z důležitých důvodů jako je např. obrana a bezpečnost, zabezpečení závazných výstupů státního plánu, výživy a zdraví lidu a ochrany životního prostředí. Zavedením patentu na vynález a průmyslový vzor se opouští jejich dosavadní ochrana autorským osvědčením, která svými účinky neumožňovala nakládat s chráněnými vynálezy a průmyslovými vzory na základě ekonomických vztahů.

Vynálezcům a zlepšovatelům zaručují zásady i nadále osobní a majetková práva. Odměňování původců vychází ze smluvního principu a z principu zásluhovosti. Překonává dosud existující rovnostářské pojetí, které znehodnocovalo diferencované působení hodnotových nástrojů, zejména v rozvojových oborech. Přitom se odměňování nově spojuje především se skutečně docíleným přínosem organizace využívající vynález nebo zlepšovací návrh.

Zavedením odloženého průzkumu přihlášek vynálezů a průmyslových vzorů, který umožňuje soustředit náročné průzkumové práce pouze na řešení s reálným společenským uplatněním, vytváří návrh podmínky pro zefektivnění řízení u Federálního úřadu pro vynálezy, ke snížení administrativní náročnosti a vyšší kvalitu průzkumových prací; celý postup směřuje k zabezpečení vyšší technickoekonomické úrovně a realizovatelnosti chráněných řešení.

Zcela nové se navrhuje možnost přezkoumání některých rozhodnutí Federálního úřadu pro vynálezy soudem, což je v souladu s prohlubováním záruk socialistické zákonnosti ve správním řízení.

Zásady stanoví i nové pojetí právních vztahů ze zlepšovacích návrhů. V souladu s principy nového hospodářského mechanismu a zvýšené pravomoci a odpovědnosti podniků přenáší projednání zlepšovacího návrhu, jako zlepšovatelem učiněné nabídky řešení, do chozrasčotní sféry. Stanoví však základní práva a povinnosti, jimiž se tento vztah bude řídit. Zlepšovací návrh je chápán jako projev vůle zlepšovatele poskytnout organizaci řešení; jeho přijetí pak jako rozhodnutí, s nímž je spojeno právo zlepšovatele na odměnu a právo organizace zlepšovací návrh využívat: Takové pojetí nejen odpovídá povaze zlepšovacích návrhů, ale podstatně umožní zjednodušit dosavadní složité řízení o zlepšovacích návrzích, které je administrativně velmi náročné:

Oproti současnému stavu neupravují zásady ochranu vědeckých objevů, které ve světě nejsou považovány za součást průmyslových práv; tato ochrana za celou existenci dosavadního zákona neprojevila své opodstatnění.

Návrh zásad odpovídá plně záměrům komplexní přestavby hospodářského mechanismu a tvoří nedílnou součást souboru právních předpisů k jejímu zabezpečení.

Na rozdíl od současné úpravy nepředpokládá návrh zásad vydání zvláštního prováděcího předpisu s výjimkou vyhlášky Ústřední rady odborů, Ústřední rady družstev a Svazu družstevních rolníků o smírčím řízení ve sporech o odměny poskytované v souvislosti s vynálezy, průmyslovými vzory a zlepšovacími návrhy.

Vztah k právní úpravě v zahraničí a mezinárodní spolupráci

Při vypracování návrhu zásad zákona se přihlíželo především k Pařížské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví ve Stockholmském znění (zveřejněna vyhláškou ministra zahraničních věcí ČSSR č. 64/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 81/1985 Sb.) a k zvláštním dohodám sjednaným v rámci Světové organizace duševního vlastnictví, jichž je Československá socialistická republika členem, jakož i k mezinárodní hospodářské a vědeckotechnické spolupráci v rámci RVHP, k novým formám kooperace a specializace výroby, k vytváření společných podniků. Celkové pojetí zákona a navrhované principy jsou analogické s obdobným zákonem o vynálezectví v SSSR, který byl projednán v říjnu 1988 politbyrem ÚV KSSS. Zohledněny byly rovněž výsledky prací na harmonizaci právní úpravy vynálezectví probíhající ve Světové organizaci duševního vlastnictví. Navrhovanou úpravou se vytvářejí podmínky pro přístup Československé socialistické republiky k dalším mezinárodním smlouvám v této oblasti.

Hledisko ústavně-právní

Návrh nové právní úpravy vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů předpokládá vydání nového zákona. Navrhované změny jsou natolik zásadní, že nepostačí dílčí novelizace.

Zákonodárná pravomoc Federálního shromáždění vyplývá z ustanovení čl. 37 odst. 1 písm. b) a čl. 24 odst. 2 písm. d) ústavního zákona o čs. federaci. Úprava průmyslových práv, mezi něž patří vynálezy a průmyslové vzory, a zlepšovacích návrhů náleží do působnosti Československé socialistické republiky. Federální shromáždění má zákonodárnou pravomoc patřící do společné působnosti Československé socialistické republiky a obou republik, a to v části svěřené Československé socialistické republice.

Nárok na státní rozpočet

Návrh zásad zákona neklade zvýšené nároky na státní rozpočet federace ani republik a nevyžaduje zvýšení počtu pracovních sil ve Federálním úřadě pro vynálezy. Zavedení poplatků za úkony spojené s řízením o vynálezech a průmyslových vzorech zvýši příjmy státního rozpočtu, které vyrovnají případný růst nákladů, který bude souviset se zdokonalením práce Úřadu a jeho podřízené organizace, zejména v oblasti patentové informatiky.

Přezkoumání rozhodnutí Federálního úřadu pro vynálezy příslušným soudem v rozsahu navrhovaném zásadami předpokládá kádrové zabezpečení této agendy. V současné době se jedná asi o 110 případů ročně, kdy rozhodnutí o zrušení ochrany a určení jejího rozsahu jsou přezkoumávána v opravném řízení. Tato otázka bude řešena samostatně v souvislosti s komplexní úpravou soudnictví při posilování záruk socialistické zákonnosti.