Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Tímto zákonem se upravuje vznik, postavení, právní poměry, činnost, vnitřní členěni a hospodařeni státní organizace Československé státní dráhy.

Tento zákon upravuje též postavení specializovaných železničních organizací jako státních podniků ve vztahu k Československým státním dráhám.

/1/ Splynutím organizací

a) výrobní hospodářské jednotky Československé státní dráhy,

b) výrobní hospodářské jednotky Železniční průmyslové opravárenství s výjimkou organizace Dodavatel technologických zařízení Martin - Vrútky,

c) ČSD - Jídelní a lůžkové vozy v Praze,

d) Výzkumný ústav železniční Praha,

e) ČSD - Správa domovního majetku Praha,

f) Mechanizace traťového hospodářství Praha,

g) Mechanizace traťového hospodářství Martin - Vrútky,

vzniká státní organizace Československé státní dráhy se sídlem v Praze; dosavadní organizace současně zanikají.

/2/ Majetek a závazky organizací uvedených v odstavci 1, jakož i práva a povinnosti z právních vztahů, jichž jsou účastníky, přecházejí na Československé státní dráhy.

/3/ Československé státní dráhy se zapisují do podnikového rejstříku.

/1/ Předmětem činnosti Československých státních drah je

a) zřizování a provozování celostátních drah,

b) zřizování a provozování lanových drah,

c) zřizování a provozováni železniční telekomunikační sítě,

d) poskytování přepravních služeb a výkonů,

e) stavba a údržba železničních tratí, budov a zařízení,

f) údržba a opravy dopravních prostředků, jakož i výroba, údržba a opravy speciálních strojů, zařízení a materiálu pro drážní potřeby,

g) poskytování služeb sloužících cestujícím a přepravcům,

h) zahraničně hospodářská činnost podle pravidel stanovených zvláštním zákonem [zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb.],

i) plnění úkolů a poskytování výkonů a služeb k zabezpečení potřeb obrany a bezpečnosti státu,

j) spolupráce s mezinárodními organizacemi v oboru železnic.

/2/ Podrobné vymezení předmětu činnosti stanoví statut Československých státních drah (§ 7).

/1/ V čele Československých státních drah je ústřední ředitel, který řídí jejich činnost a je za ni a za její výsledky odpovědný federálnímu ministerstvu dopravy a spojů. Ústředního ředitele zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností jeho zástupce.

/2/ Ústředního ředitele a jeho zástupce jmenuje a odvolává ministr dopravy a spojů Československé socialistické republiky po vyjádření příslušného orgánu Revolučního odborového hnutí.

/3/ Ústřední ředitel jedná jménem Československých státních drah ve všech věcech.

/1/ Československé státní dráhy se členi na

a) ústřední ředitelství Československých státních drah,

b) organizační jednotky

1. oblastní, pro zajišťování dopravního a přepravního procesu, údržby a provozu technické základny železnice ve vymezeném územním obvodu,

2. specializované, pro zajišťováni vybraných odborných činnosti a přepravních systémů územně nevymezených,

3. účelové, pro zajišťování společných činnosti pro vnitřní potřebu Československých státních drah,

c) Drážní správní úřad,

d) Státní drážní technickou inspekci,

e) Sbor ozbrojené ochrany železnic.

/2/ Oblastní organizační jednotky se člení na výkonné jednotky. Ostatní organizační jednotky se člení podle potřeby na závody nebo jiné organizační složky.

/3/ Organizační jednotky, u kterých to určí statut Československých státních drah, mohou v určeném rozsahu vystupovat v právních vztazích jménem Československých státních drah. Taková organizační jednotka se zapisuje do podnikového rejstříku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci, určení organizačním řádem.

/4/ Drážní správní úřad, Státní drážní technická inspekce a Sbor ozbrojené ochrany železnic, vystupují ve věcech státní správy svým jménem.

/5/ V rozsahu pověření federálního ministerstva dopravy a spojů podle zvláštních předpisů [§ 19 a § 20 odst. 2 zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 104/1974 Sb.] úkoly drážního správního orgánu plní Drážní správní úřad, úkoly orgánu státního odborného technického dozobu na dráhách plní Státní drážní technická inspekce.

/1/ Statut Československých státních drah schvaluje vláda Československé socialistické republiky. Návrh statutu Československých státních drah po projednání s příslušným orgánem Revolučního odborového hnutí, předkládá vládě Československé socialistické republiky ministr dopravy a spojů Československé socialistické republiky.

/2/ Statut Československých státních drah stanoví zejména

a) podrobné vymezení organizačního uspořádání a předmětu činnosti Československých státních drah,

b) způsob ustavení a působnost Rady Československých státních drah jako iniciativního, poradního a koordinačního orgánu ústředního ředitele,

c) organizační jednotky, které se zapisuji do podnikového rejstříku a rozsah v jakém vystupuji jménem Československých státních drah,

d) vztahy mezi ústředním ředitelstvím a organizačními jednotkami,

e) vzájemné vztahy mezi organizačními jednotkami,

f) zásady vnitřního hospodářského řízení a ekonomického postavení organizačních jednotek,

g) systém vnitřní kontroly.

/1/ Organizační uspořádání a vnitřní řízení Ústředního ředitelství Československých státních drah a jednotlivých organizačních jednotek, stanovují organizační řády.

/2/ Organizační řád Ústředního ředitelství Československých státních drah vydává ústřední ředitel. Organizační řády organizačních jednotek vydává jejich vedoucí po schválení ústředním ředitelem.

/1/ Federální ministerstvo dopravy a spojů je vůči Československým státním dráhám orgánem hospodářského řízení [§ 26a a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.].

/2/ Federální ministerstvo dopravy a spojů

a/ schvaluje roční účetní závěrku a potvrzuje splnění závazných výstupů státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje v Československých státních dráhách,

b/ uplatňuje v Československých státních dráhách soubor hospodářských, technických, organizačních, kádrových, sociálních a dalších opatření směřujících k obnovení schopností Československých státních drah plnit stanovené hospodářské a sociální funkce v případě, že Československé státní dráhy svým hospodařením ohrožují nebo neoprávněně snižuji své jmění nebo nejsou schopny plnit své odvodové nebo daňové povinnosti nebo nejsou schopny vytvářet povinné fondy ve stanoveném rozsahu nebo neodůvodněně zvyšují požadavky na dotace nebo neplní-li přepravní potřeby národního hospodářství a obyvatelstva; tato opatření jsou Československé státní dráhy povinny ve vymezené době splnit,

c/ rozhoduje o uloženi útlumového programu v Československých státních dráhách na základě programu strukturálních změn národního hospodářství schváleného vládou Československé socialistické republiky,

d/ stanovuje, ve kterých případech a za jakých podmínek lze používat bezplatně vlaky osobní dopravy,

e/ upraví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí obecně závazným právním předpisem okruh pracovníků a výši paušální náhrady za přepravní výkony poskytované Československými státními dráhami pracovníkům, jejich rodinným příslušníkům a důchodcům.

/3/ Ministr dopravy a spojů Československé socialistické republiky jmenuje a odvolává vedoucího Drážního správního úřadu, vedoucího Státní drážní technické inspekce a velitele Sboru ozbrojené ochrany železnic.

/1/ Československé státní dráhy vytvářejí

a) fond rozvoje určený zejména k financování vědeckotechnického rozvoje, investic včetně modernizace a rekonstrukce a přírůstků zásob,

b) rezervní fond určený k financování výkyvů hospodařeni Československých státních drah,

c) fond kulturních a sociálních potřeb určený zejména k zabezpečování potřeb sociálního rozvoje,

d) fond odměn určený k osobni hmotné zainteresovanosti na výsledcích hospodářské činnosti Československých státních drah,

e) fond rizikový určený ke krytí rizik a ztrát vzniklých z činnosti Československých státních drah,

f) fond zdržného určený zejména ke krytí ztrát výnosů z přepravy.

/2/ Prostředky fondů vytvořené Československými státními dráhami jim nelze odejmout; Československé státní dráhy o jejich použití rozhoduji samostatně. Zůstatky jednotlivých fondů lze převádět do dalších kalendářních let bez omezení.

/1/ K zabezpečení podmínek samofinancování (§ 15) stanoví se Československým státním dráhám k úhradě nákladů na dopravní infrastrukturu a na přepravní služby a výkony v osobni dopravě ve státním plánu hospodářského a sociálního rozvoje, objem a režim dotací.

/2/ Příslušné ústřední orgány jsou povinny poskytnout Československým státním dráhám mimořádné náhrady nákladů vzniklých plněním přepravních a jiných výkonů uložených nebo vyžádaných těmito orgány, pokud tyto výkony přesahují rámec činností financovaných z provozních prostředků. Výši náhrad navrhuje ústřední ředitel. Tím není dotčen nárok na náhradu škody a náhradu majetkové újmy podle zvláštních zákonů [§ 26d a § 26e hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.]

/1/ Československé státní dráhy aktivně používají úvěru pro svou hospodskou a sociální činnost.

/2/ V případech, kdy Československé státní dráhy z objektivních důvodů vzniklých po poskytnutí úvěru nemohou zabezpečit návratnost úvěru v dohodnuté lhůtě, předloží federální ministerstvo dopravy a spojů vládě Československé socialistické republiky návrh na rozhodnutí, kdo převezme záruku za splacení úvěru.

/1/ Československé státní dráhy poskytují přepravní výkony a služby za tarify a ceny stanovené, popřípadě sjednané podle cenových předpisů a vyhlášené v Přepravním a tarifním věstníku.

/2/ Československé státní dráhy předkládají federálnímu ministerstvu dopravy a spojů návrhy na tvorbu a změny tarifů a cen v železniční dopravě; návrhy na mezinárodní tarify zpracovávají na základě dohod se zahraničními železničními správami nebo na základě uzavřených mezinárodních dohod a smluv.

/3/ Československé státní dráhy stanovuji a vyhlašují mimořádné tarify a ceny za nestandardní přepravní výkony a služby podle zásad stanovených příslušnými cenovými orgány.

/4/ Československé státní dráhy v rámci obchodní politiky stanovují a vyhlašují

a) v osobní dopravě slevy akvizičního charakteru k dosažení vyššího využití dopravních kapacit,

b) v nákladní dopravě slevy a přirážky podle zásad stanovených příslušnými cenovými orgány k optimalizaci přepravní práce a k rovnoměrnému využívání dopravních kapacit.

/1/ Pro výkon práce v Československých státních dráhách se stanoví zvláštní zdravotní a odborné předpoklady, které musejí pracovnici splňovat.

/2/ Československé státní dráhy stanovují povinnost nebo oprávnění pracovníků Československých státních drah nosit stejnokroj nebo služební odznak.

Na postavení a řízení a na hospodářskou a sociální činnost Československých státních drah se obdobně vztahují ustanovení § 2 odst.1, § 3, § 4, § 6 až § 10, § 11 odst. 2, § 12, § 36 až § 39, § 41 až § 68 zákona o státním podniku [Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.]

/1/ K zabezpečeni plynulého, efektivního a kvalitního provozu a rozvoje Československých státních drah zakládá federální ministerstvo dopravy a spojů státní podniky jako specializované železniční organizace (dále jen "železniční organizace").

/2/ Železniční organizace poskytují výkony a služby především k zajištění činnosti Československých státních drah. Tyto výkony a služby vymezí federální ministerstva dopravy a spojů jako povinný předmět činnosti (podnikání) železničních organizací v zakládací listině.

/3/ Pro železniční organizace platí předpisy pro výkon služby vydávané Československými státními dráhami.

Pro pracovníky železničních organizaci platí obdobně ustanovení § 9 odst. 2 písm. d) a § 1 tohoto zákona.

K řízení ve sporech, rozhodovaných soudy, které se týkají některé z organizačních složek Československých státních drah uvedených v § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, je namísto obecného soudu Československých státních drah místně příslušný soud, v jehož obvodu má tato organizační složka sídlo.

Pokud se v obecně závazných právních předpisů užívá pojem správa dráhy, rozumí se jím oblastní organizační jednotka podle § 6 odst. 1 písm. b) bod 1 tohoto zákona.

/1/ Vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením finanční hospodařeni Československých státních drah.

/2/ Vláda Československé socialistické republiky maže rozhodnout na návrh ministra dopravy a spojů Československé socialistické republiky o začleněni další organizace do Československých státních drah nebo o vyčlenění organizační jednotky z Československých státních drah.

/1/ Federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik, upraví obecně závazným právním předpisem podmínky zdravotní způsobilosti pracovníků k výkonu práce v Československých státních dráhách.

/2/ Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a spojů stanoví obecně závazným právním předpisem podle zásad schválených vládou Československé socialistické republiky podmínky a výši měsíčního příspěvku, který poskytuji Československé státní dráhy a železniční organizace ke starobnímu a invalidnímu důchodu vybranému okruhu osob.

Organizace a výkon zdravotnických služeb na železnici podle zvláštních předpisů [§ 80 odst. 5 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.] nejsou tímto zákonem dotčeny.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1989.

Jedním ze základních předpokladů řádného působení železniční dopravy je její schopnost uspokojovat plynule, bezpečně a hospodárně přepravní potřeby obyvatelstva a národního hospodářství a zajišťovat zájmy obrany státu.

V oblasti železniční dopravy, kde nelze plně uplatnit zásadu socialistické podnikavosti, se zabezpečují především potřeby infrastruktury, obrany a bezpečnosti státu a záměry sociální politiky státu v osobní dopravě.

Prosazování těchto strategických hledisek funkce železniční dopravy, si vyžaduje zdokonalení dosavadní organizační struktury a metod řízení v oblasti železniční dopravy, které by odpovídaly přestavbě socialistických vztahů v národním hospodářství. Musí přitom nezbytně jít o jeden organizační celek pro území celého státu. neboť zajišťování bezpečného a plynulého dopravního procesu vyžaduje jednotnou technologii v celé souvislé železniční síti. Je také třeba zajistit uzavřený proces hospodaření, neboť příjmy se tvoří v rámci celé sítě železnice (nikoliv v rámci jednotlivých drah), a jen celostátní organizace může v zásadě samostatně chozrasčotně hospodařit. V rámci jedné organizace musí být vedle hlavní činnosti - uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství a obyvatelstva, prováděny také vedlejší činnosti, tj. opravárenství drážních vozidel, výstavba a obnova drah, vývojová, investiční a stavební činnost proto, aby byl zajištěn plynulý dopravní proces a bezpečný provoz na celostátních dráhách.

Tyto skutečnosti si vynucují zřízení hospodářského a provozního centra splynutím dosavadních organizací železniční. dopravy v souvislé železniční síti do organizace s celostátní působností - Československé státní dráhy.

Z hlediska možnosti úplného chozrasčotu, samofinancování a podnikavosti se u Československých státních drah projevují specifické podmínky.

Ceny za přepravní výkony se realizují v tarifech. Tarify nákladní přepravy jsou konstruovány na základě velkoobchodních cen a jsou odrazem energetické a ekologické výhodnosti určitého druhu dopravy, tarify v osobní přepravě mají charakter maloobchodní ceny a odráží se v nich sociální politika státu. Železnice tedy plní i sociální funkce státu v oblasti osobní přepravy a v obsluze území (provoz neefektivních tratí), které nejsou kryty úrovní tarifů. Proto se k dosažení samofinancování v železniční dopravě vyžaduje účast státu.

Bezpečnost a nerušenost provozu železnice je v zájmu občanů i všech odvětví národního hospodářství. Ochrana tohoto celospolečenského zájmu je úkolem státní správy ve věcech drah, kterou vykonávají Drážní správní úřad, Státní drážní technická inspekce a Sbor ozbrojené ochrany železnic. Začlenění organizačních jednotek vykonávajících státní správu do Československých státních drah je jejich výrazným specifikem. Účelem zachování výkonu státní správy v rámci Československých státních drah spočívá v tom, že jde především o působnost stavebního úřadu a specializovaný technický dozor nad určenými technickými zařízeními, takže převážná část rozhodnutí orgánů státní správy je úzce spjata s provozem celostátních drah, vleček a drah zvláštního určení. Navíc státní správa na železnici historicky existuje, má dlouhou tradici a kvalitní kádrové zabezpečení. Objektivnost rozhodování je zajištěna jednak působností federálního ministerstva dopravy a spojů v oblasti dozoru nad výkonem státní správy, jeho funkcí odvolacího orgánu a v mnoha případech spolupůsobením dalších orgánů státní správy (národní výbory, vojenská správa, báňská správa apod.).

K zabezpečení řádného provozu železniční dopravy a plnění jejich úkolů návrh rovněž řeší speciální železniční organizace, které svou specificky vymezenou činností mohou jako samostatné státní podniky účelně a hospodárně uspokojovat rozvoj, modernizaci a plynulý provoz železniční dopravy a přispívat k zabezpečení a zvýšení efektivnosti provozu Československých státních drah.

Při formováni právního subjektu Československé státní dráhy se vycházelo z forem uspořádání drah v socialistických státech, jmenovitě z připravovaného zákona o státním podniku Polské státní dráhy. Přihlédnuto bylo také k úpravám v nesocialistické oblasti Evropy, např. k zákonu o dráhách v NSR.

Koncepce návrhu zákona o organizaci Československé státní dráhy vychází ze zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku. Návrh upravuje samostatně pouze ta ustanovení, která z hlediska vzniku, organizačního uspořádání a v oblasti hospodářské a sociální činnosti Československých státních drah se odlišují od ustanovení zákona o státním podniku. Ustanovení zákona o státním podniku, jejichž platnost se obdobně vztahuje i na organizaci Československé státní dráhy, uvádí výsledně § 15 návrhu zákona. Je tak vytvořen předpoklad pro shodnost základních koncepcí obou právních předpisů.

Specializované železniční organizace, které vyvíjejí činnost pro potřeby Československých státních drah, vymezuje zákon jen co do jejich vztahu k Československým státním dráhám, s tím, že se na ně plně vztahuje režim o státním podniku.

Realizace navržené úpravy si nevyžádá nároky na státní rozpočet ani zvýšení plánu pracovních sil.

K § 1 a 2

Návrh zákona vychází z nezbytnosti a účelnosti právní úpravy organizací v oblasti železniční dopravy. Upravuje vznik, postavení, právní poměry, činnost a vnitřní členění a hospodaření Československých státních drah jako jiné socialistické organizace a zajišťuje tak její organické začlenění do československého právního řádu i základní předpoklady její efektivní činnosti. Návrh též upravuje postavení specializovaných železničních organizací jako státních podniků, které svou činností musí účinně přispívat k rozvoji a efektivnímu provozu Československých státních drah.

K § 3

Československé státní dráhy dosud neexistují jako jeden samostatný právní subjekt. Protože nemohou být zřízeny podle zákona č. 88/1988 Sb., jako státní podnik, je nutno je zřídit přímo zákonem, a to splynutím většiny dosavadních organizací železničního oboru. Zároveň je nutno upravit přechod majetku, závazků, práv a povinností z právních vztahů na Československé státní dráhy a jejích zápis do podnikového rejstříku.

K § 4

Návrh zákona svěřuje do předmětu činnosti Československým státním dráhám ty činnosti, které dosud příslušely jednotlivým slučovaným organizacím železniční dopravy. Tyto činnosti naplňují společenské poslání Československých státních drah a jsou nezbytné k efektivnímu uspořádání provozu a zajištění rozvoje souvislé železniční sítě a lanových drah. Vzhledem k tomu, že není účelné předmět činnosti Československých státních drah úplně vymezit zákonem, bude jeho podrobné vymezení zahrnuto do statutu Československých státních drah.

K § 5

Statutárním orgánem Československých státních drah je ústřední ředitel, který řídí jejich činnost a je za ni odpovědný. Ústředního ředitele zastupuje v plném rozsahu jeho práv a povinností jeho zástupce. Ústřední ředitel i jeho zástupce jsou jmenováni a odvoláváni ministrem dopravy a spojů ČSSR, nebo charakter Československých státních drah neumožňuje rozvinutí samosprávy kolektivu pracovníků, jejíž součástí je i volba ředitele.

K § 6

Vzhledem k významnému postavení železnice v národním hospodářství, nemůže být vnitřní uspořádání Československých státních drah ve výlučné pravomoci ústředního ředitele. Proto základní struktura organizačního uspořádání je stanovena přímo v zákoně; podrobnosti pak stanoví statut Československých státních drah, který schvaluje vláda ČSSR.

Některé organizační jednotky určené statutem budou vystupovat jménem Československých státních drah a budou se proto rovněž zapisovat do podnikavého rejstříku.

Jako samostatné organizační útvary jsou do Československých státních drah zahrnuty i orgány, které byly federálním ministerstvem dopravy a spojů pověřeny podle zákona č. 51/1964 Sb., o dráhách výkonem státní správy; tyto orgány budou ve věcech státní správy vystupovat svým jménem.

Působnost Sboru ozbrojené ochrany železnic je pak přímo vymezena v zákoně č. 104/1974 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách. Sbor ozbrojené ochrany železnic bude rovněž ve věcech státní správy vystupovat svým jménem.

K § 7

Podrobnosti o organizačním uspořádání, předmětu činností, vztazích mezi ústředním ředitelstvím a organizačními jednotkami, jakož i organizačními jednotkami navzájem, vnitřním řízení a ekonomickém postavení organizačních jednotek a systému vnitřní kontroly, budou stanoveny ve statutu Československých státních drah, který vzhledem k nutnosti zajištění větší ingerence státu do organizačního uspořádání a činnosti Československých státních drah, bude schvalovat vláda Československé socialistické republiky.

K § 8

Organizační řády upravují organizační uspořádání a vnitřní řízení Ústředního ředitelství ČSD a jednotlivých organizačních jednotek. Organizační řád Ústředního ředitelství ČSD vydává ústřední ředitel. Organizační řády jednotlivých organizačních jednotek vydávají jejich vedoucí po schválení ústředním ředitelem, čímž je zajištěna jednotnost organizační struktury a tím i plynulost dopravního procesu.

K § 9

V souladu se zákonem č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů a koncepcí zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, se upravují postaveni a úkoly federálního ministerstva dopravy a spojů vůči Československým státním dráhám.

V případě bezplatných přeprav na železnici (odstavec 2 písm. d), jedná se o přepravy v zájmu plnění funkce v nejvyšších státních orgánech nebo v případech přeprav při plnění úkolů podle zvláštních předpisů (např. zákona č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti, zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic, ve znění pozdějších předpisů).

U paušálních náhrad se nejedná o naturální požitky, ale o jízdní výhody poskytované v železniční síti prakticky na všech železnicích socialistických i nesocialistických států a na základě mezinárodních dohod, jejichž členem je i ČSSR (upravené pro vnitrostátní železniční dopravu v předpise ČSD Ok 10, pro mezinárodní dopravu v předpise ČSD Ok 12).

V odstavci 3 je institutem jmenování vedoucích orgánů státní správy zvýrazněna nezávislost těchto orgánů na hospodářské sféře.

K § 10 až 13

Tato ustanovení týkající se hospodářské činnosti. Československých státních drah vychází z obecně platných zásad v oblasti plánování a z přímého vztahu Československých státních drah ke státnímu rozpočtu, vytvářející specifické podmínky samofinancování organizace. Systémová účast státu na rozvoji Československých státních drah je dána formou dotací a slev na odvodech do státního rozpočtu. Dotace mající investiční charakter jsou účelově vázány na rozvoj dopravní cesty a dopravních zařízení, tj. dopravní infrastrukturu, neinvestiční dotace jsou účelově vázány na nutné vyrovnání ekonomické a realizační ceny v osobní dopravě a na krytí provozních ztrát, zejména u neefektivních tratí v důsledku celospolečenského zájmu. Další zvýhodnění Československých státních drah představuje možnost získání úvěru i v případě, kdy Československé státní dráhy nemohou zabezpečit jeho návratnost v dohodnuté lhůtě. Pro specifický charakter Československých státních drah se mimo obecné fondy zavádí fond rizikový, umožňující zejména krytí ztrát vyplývajících z technických a technologických nepravidelností vnitrostátní a mezinárodní dopravy a dále fond zdržného umožňující krytí ztrát, které vznikají důsledku nevyužití dopravních kapacit z viny přepravců.

Tvorba tarifů ve vnitrostátní a mezinárodní přepravě by měla umožnit v daleko širším rozsahu podnikatelskou činnost Československých státních drah s možností poskytování širokých služeb v osobní i nákladní přepravě odpovídající záměrům obchodní politiky. Jde především o slevy akvizičního charakteru v osobní a nákladní přepravě, o širší využívání rozpěťových tarifů a různých slev a přirážek odpovídajících celospolečenským zájmům v železniční dopravě.

K § 14

Specifický charakter práce na železnici klade zejména z hlediska bezpečnosti a rizikovosti zvláštní nároky na zdravotní a odbornou způsobilost pracovníků Československých státních drah. Z hlediska vztahu pracovníků Československých státních drah k občanům a organizacím je nutná i úprava oprávnění nebo povinnosti nošení stejnokroje nebo služebního odznaku.

K § 15

Návrh zákona o Československých státních dráhách vychází z koncepce zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku. Proto upravuje samostatně pouze ta ustanovení, která se z hlediska vzniku, organizačního uspořádání a hospodářské a sociální činnosti Československých státních drah odlišují od ustanovení zákona o státním podniku. U ostatních oblastech se na Československé státní dráhy obdobně vztahují ustanovení zákona o státním podniku.

K § 16 a 17

Komplexní zabezpečení plynulého, efektivního a kvalitního provozu souvisle železniční sítě a dalších činností Československých státních drah, vyžaduje některé specifické výkony a služby, které nespadají do předmětu činnosti Československých státních drah nebo není účelné, aby je Československé státní dráhy vykonávaly a přesto jsou pro činnost Československých státních drah a jejich rozvoj žádoucí a nezbytné. Tyto činnosti budou zajišťovat specializované železniční organizace založené jako státní podniky, na něž se bude plně vztahovat zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku. Úzký vztah k Československým státním dráhám bude vyjádřen v rámci povinného předmětu činnosti (podnikání) v zakládací listině, vydané federálním ministerstvem dopravy a spojů.

Vzhledem k charakteru práce musí pracovníci těchto specializovaných organizací splňovat stejné zdravotní a odborné předpoklady jako pracovníci Československých státních drah a pro železniční organizace budou platit předpisy pro výkon služby vydávané Československými státními dráhami, včetně předpisů o nošení stejnokroje a služebního odznaku.

K § 18

Vzhledem k nutnosti zabránit koncentraci sporů týkajících se Československých státních drah u jednoho obvodního soudu, se odchylně od ustanovení občanského soudního řádu upravuje místní příslušnost soudu tak, že místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka, jíž se spor týká.

K § 19

Protože zřízením Československých státních drah zaniknou jednotlivé dráhy jako samostatné právní subjekty, je nadále pod pojmem správa dráhy, uváděným v obecně závazných právních předpisech, třeba rozumět oblastní organizační jednotky Československých státních drah.

K § 20

Stejně jako u státních podniků podle § 71 zákona č. 88/1988 Sb., o státním podniku, vláda Československé socialistické republiky upraví nařízením i finanční hospodaření Československých státních drah.

Vláda Československé socialistické republiky může rovněž, na návrh ministra dopravy a spojů ČSSR, rozhodnout o začlenění další organizace do Československých státních drah nebo o vyčlenění organizační jednotky z Československých státních drah v zájmu umožní nezbytných organizačních změn bez nutnosti novelizace zákona o Československých státních dráhách.

K § 21

Specifický charakter práce na železnici klade, zejména z hlediska bezpečnosti a rizikovosti, zvláštní nároky na zdravotní a odbornou způsobilost pracovníků Československých státních drah, které musí být stanoveny obecně závazným právním předpisem vydaným federálním ministerstvem dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy zdravotnictví a sociálních věcí republik.

Vzhledem ke společenskému a pracovnímu postavení pracovníků železniční dopravy, zejména k nutnosti kompenzace náročnosti práce u pracovníků ve vybraných provozních profesích, kteří vykonávají pracovní činnost v nepřetržitém provozu a jsou vystaveni působení povětrnostních vlivů, stanoví federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s federálním ministerstvem dopravy a spojů podle zásad schválených vládou ČSSR obecně závazným právním předpisem podmínky a výši měsíčního příspěvku, který poskytují Československé státní dráhy a železniční organizace ke starobnímu a invalidnímu důchodu. Úprava potvrzuje současný stav. Výše příspěvku v současné době je 200,- Kčs. Provedená úprava si nevyžádá další finanční nároky.

K § 22

Ustanovení návrhu zákona se nijak nedotýkají organizace a výkonu zdravotnických služeb na železnici podle § 80 odst. 5 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.