Federální shromáždění ČSSR 1986 – 1990

(1) Družstevní podnik je socialistickou organizací, která provozuje svoji činnost podle zásady hospodaření na vlastní účet (úplný chozrasčot) a na základě socialistické samosprávy.

(2) Družstevní podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakládající družstevní organizace a tato organizace neodpovídá za závazky družstevního podniku.

(1) Družstevní podnik může založit družstvo, svaz družstev, střední rada družstev nebo několik těchto družstevních organizací společně.

(2) Pro vznik družstevního podniku zakládaného jedinou družstevní organizací platí přiměřeně ustanovení § 18 a § 19 zákona o státním podniku.

(3) Je-li družstevní podnik zakládán více družstevními organizacemi, uzavírají tyto organizace smlouvu o založení družstevního podniku.

(4) Smlouva o založení družstevního podniku musí obsahovat:

a) název a sídlo zakládajících družstevních organizací,

b) název a sídlo družstevního podniku,

c) předmět činnosti a vnitřní organizaci družstevního podniku

d) práva a povinnosti zakládajících družstevních organizací,

e) formu a výši vkladů zakládajících družstevních organizací,

f) ustanovení o úhradě nákladů spojených s předmětem činnosti, způsob rozdělení zisku, popřípadě ustanovení o úhradě ztráty družstevního podniku,

g) vypořádání závazků při zániku družstevního podniku nebo při vystoupení zakládající družstevní organizace.

(5) Návrh na zápis družstevního podniku, založeného smlouvou, do podnikového rejstříku, podává jedna ze zakládajících družstevních organizací, určená ve smlouvě o založení družstevního podniku.

(6) Pro zánik družstevního pod niku platí obdobně ustanovení § 21 - § 24 zákona o státním podniku.

(1) V čele podniku je ředitel (popř. jiný vedoucí) který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakládající družstevní organizaci a kolektivu pracovníků.

(2) Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech věcech.

(3) O řídících orgánech podniku a socialistické samosprávě platí přiměřeně ustanovení § 25 - § 35 zákona o státním podniku; je-li podnik zakládán smlouvou platí především ustanovení této smlouvy.

(1) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád popř. jiný vnitropodnikový organizační předpis, u podniků vzniklých na základě smlouvy případně též tato smlouva.

(2) Člen-li se podnik na vnitřní organizační jednotky může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkory činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci určeni organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem,

(3) Vydání organizačního řádu, popř. jiného vnitropodnikového organizačního předpisu je v působnosti podniku pokud zakládající družstevní organizace neurčí jinak.

Ustanovení § 25 - § 44 tohoto zákona se vztahují přiměřeně na družstevní podniky.

(1) Družstva a družstevní podniky mohou navzájem dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu; účastníkem sdružení mohou být i jiné organizace.

(2) Pro zájmové sdružení platí obdobně ustanovení § 5 odst. 2 a 3, § 54 - § 56 zákona o státním podniku.

(1) Návrhy zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů týkajících se družstevnictví projednávají příslušné ústřední orgány se svazy družstev a s Ústřední radou družstev.

(2) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(3) Platnost vlastních stanov družstva svazu družstev a Ústřední rady družstev zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(4) Stanovy Ústřední rady družstev vydá v souladu s tímto zákonem výbor Ústřední rady družstev, stanovy svazů družstev vydá v souladu s tímto zákonem ústřední výbor svazu družstev, a to do 31. prosince 1988.

(5) Statuty družstevních podniků zřízených podle dosavadních předpisů a smlouvy o sdružení uvedou jejich zakladatelé do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1988.

(6) Působnost sjezdu členských družstev podle § 51 odst. 3 a § 52 písm. e) a působnost sjezdu Ústřední rady družstev podle § 58 odst. 2 a § 59 odst. 1 písm. e) vykonává v období do nejbližšího s jezdu ústřední výbor svazu popřípadě výbor Ústřední rady družstev.

(7) Platnost závazných směrnic, vydaných svazy družstev a Ústřední radou družstev podle § 87 odst. 1 hospodářského zákoníku, zejména v otázkách plánování, financování a hospodaření, zaniká dnem přijetí nových stanov svazů družstev a střední rady družstev, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(8) Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev mohou se schválením vlády příslušné republiky vydat vzorové stanovy stavebních bytových družstev.

(9) Zrušuje se odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1 v § 508 občanského zákoníku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

I. Obecná část

Československé bytové, spotřební a výrobní družstevnictví (dále jen družstevnictví tvoří nedílnou a rovnoprávnou součást hospodářského a společenského systému Československé socialistické republiky.

Vedle státních podniků jsou družstva dalším základním článkem jednotné československé ekonomiky, který je schopen uspokojovat různorodé potřeby občanů a společnosti využitím pružnosti menších organizací a bezprostředním spojením zájmů členů s výsledy jejich činnosti.

Význam a další perspektivy družstevnictví potvrdil XVII. sjezd Komunistické strany Československa. Vyslovil požadavek, aby družstevnictví se ještě výrazněji podílelo na uspokojování potřeb obyvatelstva i organizací zvláště na rozvoji různých speciálních, zakázkových a doplňkových výrob, běžných i vysoce kvalifikovaných služeb, obchodu a cestovního ruchu, bytové výstavby a bytového hospodářství.

Uskutečňování strategie urychlení sociálního a ekonomického rozvoje Československé socialistické republiky stanovené XVII. sjezdem Komunistické strany Československa vyžaduje šířeji rozvinout aktivitu družstevních organizací.

Rozhodujícím nástrojem využití tvůrčích schopností lidu je přebudování hospodářského mechanismu socialistické ekonomiky, která tvoří základ bohatství společnosti a jejího materiálního, sociálního a kulturního rozvoje. Je nezbytné využít k tomuto rozvoji všech forem socialistického vlastnictví, celospolečenského a družstevního jakož i socialistické podnikavosti a individuální pracovní činnosti. Všem těmto formám je třeba vy tvořit podmínky pro jejich rozvoj, podněcovat hospodářskou soutěživost se státními a komunálními podniky, družstvy a provozovateli individuální pracovní činnosti, jakož i se zahraničními výrobci a to vše v zájmu lepšího uspokojování potřeb lidí, obohacování vnitřního trhu a rozvoje služeb.

V československém bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví jde o to, využit urychlené a co nejúčinněji jeho celý rozsáhlý potencionál, prostředky, práci a aktivitu téměř čtyřmiliónové členské základny i více jak 350 tisíc pracovníka družstev, jit cestou dalšího zakládání a vzniku družstev, rozšiřování forem i obsahu jejich spolupráce, rozvoje družstevnictví, plně využít jeho společenské funkce. Rozvíjet politickovýchovnou práci mezi členy, získávat je pro uskutečňování politiky Komunistické strany Československa a Národní fronty pro společenskou a veřejnou angažovanost, pro upevňování socialistických vztahů mezi lidmi.

V souladu s potřebami urychlení sociálně ekonomického rozvoje cestou intenzifikace a zvýšení efektivnosti práce ve všech sférách činnosti socialistické společnosti je žádoucí stanovit základní ekonomické a společenské poslání bytového, spotřebního a výrobního družstevnictví zákonem. Stanovit právní postavení družstev a jejich organizaci a pravidla využívání družstevního socialistického majetku k uspokojování potřeb členů obyvatelstva a organizací v souladu s politikou Komunistické strany Československa a socialistického státu.

V těchto souvislostech je žádoucí využít skutečnost, že družstevníci, jako výrobci a dodavatelé služeb, jako organizovaní spotřebitel a jako organizátoři výstavby, uživatelé a správci družstevních bytí jsou bezprostředné spjati s těmito činnostmi a rozvíjejí je s využitím družstevní samosprávy svou přímou účastí na jejich realizaci.

Zákon je v souladu s koncepcí zákona o státním pod niku a zákona o zemědělském družstevnictví s příslušnými specifiky.

Zákon předpokládá širokou účast družstevnictví na uskutečňování státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje a na uspokojování potřeb členů družstev, ostatních občanů i organizací. Družstva by tak měla plněji využívat svého materiálního potencionálu a aktivity svých členů ke zvyšování úrovně bydlení, k obohacování vnitřního trhu a k rozvoji služeb.

V zákoně je zdůrazněna vedoucí úloha Komunistické strany Československa, jejímž důsledným uplatňováním je zajišťována realizace návrhů nejvyšších orgánů strany v družstevnictví a soulad zájmů členů a družstevních kolektivů se zájmy společnosti.

Československé bytové, spotřební a výrobní družstevnictví spojuje přebudování hospodářského mechanismu s koncepcí svého dalšího rozvoje v podmínkách strategie urychlení a přestavby společnosti.

Zákon předpokládá, že veškerá činnost družstev a družstevních podniků vychází z dlouhodobého programu hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky, ze státního plánu rozvoje národního hospodářství na jednotlivá období a z politiky, kterou stát ovlivňuje rozvoj jednotlivých oblastí činnosti společnosti, a tedy i bytových, spotřebních a výrobních družstev ekonomickými nástroji a obecně závaznými právními předpisy.

Souběžně s tím vychází zákon z požadavku, aby družstva a družstevní podniky rozvíjely svou hospodářskou činnost podle zásad socialistické zákonnosti, podnikavosti a hospodářského soutěžení tak, aby při využívání všech možnosti daných jim socialistickým právním řádem úspěšně naplňoval; své poslání.

Přitom se předpokládá, že družstva budou pružné reagovat na nově vznikající potřeby občanů a organizací a že budou plné využívat své samostatnosti, družstevní samosprávy, samofinancování chozrasčotu a jejich uplatňování uvnitř družstva za účelem dosažení co nejlepších výsledků v činnosti družstev k uspokojování zájmu členů a celé společnosti.

II. Zvláštní část

K části I. (§ 1 - § 5)

Vedle vyjádření účelu zákona, jímž je úprava postavení, právních poměrů a zásad činnosti družstevních organizací (jimiž jsou družstva jako základní článek národního hospodářství, dále svazy družstev, Ústřední rada družstev a družstevní podniky), jsou vymezeny úkoly družstevnictví v hospodářské, sociální a společenské činnosti. Ustanovení § 2 odst. 2 charakterizuje hospodářskou činnost družstev zejména zabezpečování výstavby bytů a služeb spojených s bydlením, služby v oblasti obchodu, prováděné ze jména spotřebními družstvy a výrobu zboží a zabezpečování služeb organizacemi výrobního družstevnictví. V rámci toho jsou zdůrazněny také úkoly družstev ve vztahu k členům a pracovníkům a také jako společenské organizace.

Je vyjádřen požadavek na dodržování socialistické zákonnosti při uskutečňování činnosti družstevních organizací, na zásady plánovitosti a hospodářského soutěžení a na spolupráci družstevních organizací s národními výbory při komplexním hospodářském a sociálním rozvoji územních obvodů. Proto se národní výbory vyjadřují i k rozvoji družstev a družstevních podniků a k zásadním změnám předmětu jejich činnosti. Družstevní organizace nesmějí nadřazovat své zájmy nad zájmy celospolečenské.

Jsou rovněž zařazena základní ustanovení o majetku v družstevním socialistickém vlastnictví, který tvoří věci a majetková práva, jež družstevní organizace nabyly při svém vzniku a dále svou činností. Vlastníky družstevního majetku jsou družstva, svazy družstev a Ústřední rada družstev. Družstevní podniky hospodaří se svěřeným majetkem a s majetkem, který nabyly svou činností.

Jsou zdůrazněna nejen vlastnická práva družstevních organizací, ale i jejich povinnost chránit a rozmnožovat družstevní majetek s nímž hospodaří.

K části II. (§ 6 - § 9)

V této části jsou obsažena základní ustanovení charakterizující postavení družstva, jeho samostatnost, hospodaření na principu chozrasčotů a samofinancování a řízení jeho záležitostí na principu družstevní samosprávy.

Družstvo je základním článkem družstevnictví a sdružují se v něm občané popřípadě organizace, (především v bytovém družstevnictví), aby společnou činností a společnými prostředky dosahovali lepšího uspokojování svých potřeb a potřeb ostatních občanů a organizací v souladu se zájmy socialistické společnosti. Jako socialistická organizace je družstvo právnickou osobou. (§ 6)

Zásady chozrasčotu a samofinancování zdůrazňují ekonomickou samostatnost a odpovědnost družstva a jeho vztah vůči státu. Teprve po splnění odvodů a daní využívá družstvo zbylý použitelný zisk pro své účely. Podle svých potřeb samostatně vytváří finanční fondy, jejichž základní pojetí je v zákon vyjádřeno - půjde v prvé řadě o financování rozšířené reprodukce, financování výdajů na družstevní společenskou spotřebu a financování dalších potřeb.

Podle zásad družstevní samosprávy členové družstva řídí a kontrolují činnost družstva jednak přímou účastí na členské schůzi, jednak prostřednictvím družstevních orgánů, které si podle stanov zvolili.

V ustanoveních vyjadřujících samostatnost družstva je na prvním místě zdůrazněna zásada že činnost a územní působnost družstva lze omezovat nebo do ní zasahovat pouze za podmínek a způsobem stanoveným tímto zákonem popřípadě dalšími zákony (zejména zákon o národohospodářském plánování). Dále je vyjádřeno právo družstva domáhat se ochrany proti zásahům orgánů hospodářského řízení a právo domáhat se náhrady majetkové újmy způsobené takovým zásahem, a to v rozsahu a za podmínek stanovených hospodářským zákoníkem. Současné se stanoví odpovědnost družstva za škodu, kterou způsobí jinému subjektu.

K části III. (§ 10 - § 13)

Zákon stanoví podmínky vzniku družstva, k němuž je třeba předchozí projednání s národním výborem, v jehož územním obvodě má mít družstvo sídlo a se svazem družstev dále ustavující schůze nejméně pěti občanů hodlajících ustavit družstvo, přijetí stanov a zvolení orgánů; ke vzniku družstva je třeba zápisu do podnikového rejstříku. Při vzniku tzv. jiného družstva (§ 49) obrátí se zájemci o ustavení takového družstva na svaz družstev, který je povaze jeho úkolů nejbližší.

Jestliže příslušný národní výbor nebo svaz družstev vyjádří negativní stanovisko při projednávání záměru ustavit družstvo, bude muset tuto skutečnost vzít v úvaru podnikový rejstřík.

Také při jednotlivých formách zániku družstva (rozdělení, sloučení, splynutí, likvidace zrušeného družstva), jejichž důsledky zákon výslovně uvádí (§ 12), je stanovena působnost národního výboru a svazu družstev. (§ 19 odst. 5).

Stát si vyhražuje právo rozhodnout o zrušení družstva k tomu příslušným státním orgánem jestliže družstvo porušuje své základní povinnosti stanovené zákonem (§ 12 odst. 1, písm, c/).

Zákon rozlišuje sloučení a splynutí družstva. Při sloučení přecházejí majetek, závazky a členové na přejímající (a tedy již existující) družstvo, u splynutí přecházejí majetek, závazky a členové na družstvo, které nově vzniká splynutím dosavadních družstev, jež tímto splynutím zanikají.

V případě zrušení družstvo zaniká až provedením likvidace. Zákon obecně vymezuje likvidaci s tím, že podrobnosti upravuje obecně závazný právní předpis, kterým je hospodářský zákoník.

Stanovy jsou obligatorním vnitrodružstevním předpisem, jejichž obsah zákon vymezuje v § 11 odst. 2. Pokud jde o orgány družstva, obsahují stanovy jednak bližší ustanovení o orgánech, které musí být v družstvu ustaveny podle zákona a dále ustanovení o těch orgánech družstva, které si družstvo zřizuje podle svých stanov a v souladu se svými podmínkami a potřebami (fakultativní orgány).

Část IV. (§ 14 - 17)

Členy družstva mohou být občané, popřípadě organizace, jestliže to dovolují stanovy družstva (předpokládá se zejména u bytových družstev).

Členství v družstvu je dobrovolné.

Zákon výslovně stanoví základní práva a povinnosti člena družstva; další úprava členských práv a povinností bude zahrnuta do stanov, družstva (jak předpokládá ust. § 11 odst. 2 písm. d/). Mezi základními právy a povinnostmi jsou zahrnuty právo a povinnost pracovat v družstvu v těch případech, kde obsahem členství je též pracovní vztah (v současné době jde o výrobní družstva, přičemž mohou přicházet v úvahu též jiná družstva, která by v budoucnu vznikala).

Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy členství v družstvu nebylo upravováno zákonem, upravuje tento zákon základní práva a povinnosti člena družstva výslovné.

Na pracovní vztahy členů v družstvech kde je obsahem členství též pracovní vztah se vztahuje zákoník práce s některými odchylkami a výjimkami (§ 16), odůvodněnými specifickým obsahem tohoto členství.

Zákon současně vyjadřuje, že v družstvech, kde obsahem členství není pracovní vztah (což jsou v současné době bytová a spotřební družstva), jsou přijímáni k plnění úkolů družstva pracovníci, jejichž pracovněprávní vztahy se v plném rozsahu řídí zákoníkem práce jako v kterékoliv jiné socialistické organizaci včetně působnosti orgánů Revolučního odborového hnutí.

Část V. (§ 18 - § 24)

Ze zákona vyplývá, že povinnými (obligatorními) orgány družstva jsou:

a) členská schůze, popř. shromáždění (konference) delegátů jako nejvyšší orgán družstva, na níž především uplatňují členové své právo řídit záležitosti družstva a kontrolovat jeho činnost. Členskou schůzi svolává představenstvo družstva podle potřeby, nejméně jednou do roka; dále musí být svolána na žádost nejméně jedné třetiny členů družstva a v dalších případech uvedených ve stanovách. Členská schůze zejména přijímá a mění stanovy, volí orgán družstva, schvaluje koncepce rozvoje a hospodářský plán družstva a rozhoduje o dalších záležitostech výslovně uvedených v zákoně nebo ve stanovách; může si též vyhradit rozhodování o kterékoliv věci v působnosti družstva;

b) představenstvo, jako výkonný a statutární orgán, který řídí činnost družstva a rozhoduje ve všech věcech, které nejsou vyhrazeny jiným orgánům družstva. Je všeobecným jednatelským orgánem družstva, přičemž zákon stanoví, že je-li pro právní úkon představenstva předepsána písemná forma, je podmínkou platnosti takového právního úkonu podpis dvou členů představenstva.

c) předseda, volený představenstvem z řad jeho členů. Předseda organizuje a řídí jednání představenstva a běžnou činnost družstva. Za výkon své funkce odpovídá představenstvu;

d) kontrolní komise, jako orgán s kontrolní působností výslovně vymezenou zákonem.

Zákon počítá s tím, že mohou být do stanov zahrnuty další orgány družstva (§ 18 odst. 1 písm. e/). Podle tohoto ustanovení budou stanov; upravovat především specifické orgány v jednotlivých družstevních odvětvích.

Mimo rámec ustanovení o orgánech družstva, je v zákoně stanoveno obligatorní ustavení rozhodčí komise v družstvech, kde je obsahem členství též pracovní vztah (§ 11 odst. 2 písm. i/). Pokud jde o určení orgánů družstva činných v kárném řízení (§ 11 odst. 2 písm. h/), nemá zákon na mysli zřizování samostatných orgánů družstva, ale určení kárné působnosti, včetně určení orgánu oprávněného rozhodovat o opravných prostředcích (zpravidla půjde o kárnou působnost představenstva, předsedy, případně též určitého okruhu vedoucích pracovníků, vymezenou v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce; samostatně bude potřebné vymezit kárnou působnost ve vztahu k předsedovi).

Zákon pamatuje na zjednodušenou soustavu orgánů v malých družstvech (za něž označuje družstva do 30 členů).

Vnitřní organizaci družstva (tj. včetně členění na organizační jednotky, uspořádání řídícího aparátu atd.) bude upravovat organizační řád nebo jiný vnitřní organizační předpis vydaný představenstvem. Organizační řád je třeba odlišit od jednacího řádu, který může upravit podrobnosti. o jednání orgánů družstva (§ 18 odst. 4).

Část VI. (§ 25 - § 44)

Tato část představuje souhrn základních ustanovení, jimiž se musí družstva (popřípadě i družstevní podnik) řídit ve své činnosti.

Na prvním místě je v této části zákona zakotven vztah družstva a státu. Úkolem socialistického státu je vytvářet podmínky pro rozvoj družstev v souladu s hospodářskoorganizátorskou funkcí státu. Družstvo využívá státem poskytované účelově určené příspěvky, popř. jiné formy výhod a pomoci.

Základním nástrojem řízení činnosti družstva je hospodářský plán vycházející ze záměrů a cílů státního plánu; přitom hospodářský plán musí zabezpečovat uzavřené hospodářské smlouvy (jejichž pojetí a zpětnou vazbu na plán zákon rovněž vymezuje), dále zajišťovat úkoly vycházející z objednávek a průzkumu trhu a z vlastních záměrů družstva. Je vyjádřena účast členů a pracovníků při sestavování i realizaci hospodářského plánu. (§ 26 - § 27).

Zákon vy mezuje povinnosti a úkoly družstva ve vědeckotechnickém pokroku, zejména využívat vědeckotechnických poznatků a trvale zvyšovat technickou úroveň, kvalitu a konkurenceschopnost výrobků, prací a služeb (§ 28).

V souvislosti s tím družstvo pečuje o růst kvality výrobků, prací a služeb (§ 29).

V ustanovení § 30 je vyzdvižena samostatnost družstva při materiálově technickém zabezpečení jeho potřeb (nákup) a při realizaci výrobků, prací a služeb (prodej). Za tím účelem družstvo samostatně valí své nákupní cesty a cesty prodeje svého zboží. V případech stanovených zákonem organizuje družstvo svůj nákup a prodej v souladu s opatřeními příslušných státních orgánů.

V ustanovení § 31 se uvádějí finanční zdroje družstva, které tvoří především zápisné, podíly, vklady členů, příjmy z činnosti družstva, jakož i příjmy z dalších zdrojů (výčet zdrojů je tedy příkladný).

V ustanovení o cenách je uvedeno, že družstvo prodává výrobky a poskytuje práce a služby za ceny, popřípadě úhrady stanovené nebo dohodnuté v souladu s cenovými předpisy. Družstvo je odpovědno za dodržování pravidel státního řízení cen. Je postihováno za porušení cenové discipliny (§ 32).

Zákon zdůrazňuje možnost družstva uskutečňovat podle zákona (zákon o hospodářských stycích se zahraničím) za hraničně hospodářskou činnost a využívat i zapojení do mezinárodní dělby práce, především v rámci socialistické ekonomické integrace.

S tím souvisí právo zřizovat devizový fond; jeho tvorbu vymezuje § 34. V rámci těchto ustanovení je zdůrazněno též právo družstva za podmínek stanovených zákonem navazovat a uskutečňovat přímé vztahy s organizacemi ze států podílejících se na socialistické ekonomické integraci (§ 33 odst. 2).

V ustanoveních o tvorbě a ochraně životního prostředí a o racionálním vy užívání přírodních zdrojů je stanovena pro družstvo řada povinností. Především jde o povinnost co nejúčinněji chránit životní prostředí před škodlivými vlivy, které vznikají nebo by mohly vzniknout z činnosti družstva. Družstvo je povinno budovat zařízení na ochranu životního prostředí a řádně tato zařízení provozovat. V souvislosti s odpovědností za racionální využívání a ochranu přírodních zdrojů je družstvu stanovena obecná povinnost platit stanovené poplatky za využívání těch přírodních zdrojů, které patří do národního majetku. Družstvo je také povinno hospodárně a účelné využívat odpady ze své hospodářské činnosti a plnit všechny povinnost s tím spojené.

Při realizaci všech těchto opatření a úkolů družstvo spolupracuje s příslušným národním výborem (§ 35 - § 38).

Družstvo je povinno podle obecně závazných právních předpisů zpracovávat, vést a předávat sociálně ekonomické, vědeckotechnické a ekonomické informace, jakož i informace pro plánování a sestavování státních rozpočtů, a to jen v rozsahu a způsobem stanoveným těmito předpisy (§ 39).

Současně je družstvo podle § 41 povinno vést předepsaným způsobem účetnictví, sestavovat roční účetní závěrku a poskytovat ji příslušným orgánům státní správy (zákon zde má na mysli především příslušnou finanční správu) a příslušné bance.

Zákon stanoví povinnost vytvořit v družstvu účinný systém kontrol; jako nedílné součásti řízení. Kontrolu činnosti družstva (vnější kontrolu) provádějí pouze orgány, jejichž kontrolní funkce jsou vymezeny zákonem (§ 40).

V ustanovení o mzdách a odměnách (§ 42) se posiluje závislost na hospodářských výsledcích družstva a osobním podílu člena a pracovníka na těchto výsledcích. Družstvo v otázkách odměňování spolupracuje s orgány ROH pokud jsou v družstva zřízeny; nejsou zřizovány ve výrobních družstvech, kde spolupráci příslušných orgánů družstva upraví stanovy.

V péči o kvalifikaci jsou ustanovení směřována jednak přípravě mládeže na budoucí povolání jednak na zvyšování kvalifikace člena a pracovníka. Tyto úkoly plní družstva ve spolupráci se svazy družstev a Ústřední radou družstev (§ 43). V tomto směru vychází zákon ze skutečnosti, že svazy spotřebních družstev a svazy výrobních družstev mají vybudována střední odborná učiliště a příslušná pracoviště, která je řídí. Kromě toho vytvářejí vzdělávací zařízení a spolupracují s dalšími výchovné vzdělávacími institucemi.

V rámci Ústřední rady družstev působí Ústřední družstevní kola, která se zabývá dalším vzděláváním funkcionářů, členů a pracovníků v čs. družstevnictví a spolupracuje s dalšími institucemi.

Ustanovení § 44 obsahu je úpravu konsolidačního programu, jako zvláštního režimu hospodaření družstva. Družstvu které není schopno samostatně hospodařit může příslušný svaz družstev poskytnout finanční prostředky spolu s uplatněním konsolidačního programu na přesně stanovenou dobu. Konsolidační program je vymezen jako soubor nejrůznějších opatření, která směřují k obnovení schopnosti družstva plnit jeho hospodářské funkce (§ 44).

Celá šestá část, tj. ustanovení § 25 - § 44 se vztahují přiměřeně rovněž na družstevní podniky, upravované v části desáté tohoto zákona (§ 67).

Část VII. (§ 45 - § 49)

Zákon především zdůrazňuje, že družstvy podle tohoto zákona jsou bytová družstva, spotřební družstva, výrobní družstva, popřípadě jiná družstva (§ 45).

Jsou uváděny nejdůležitější druhy činnosti jednotlivých druhů družstev (bytových, spotřebních a výrobních). Přitom jsou ustanovení formulována s cílem rozšířit podnikatelskou aktivitu družstev, neomezovat ji ani resortně, ani územně (viz též souvislost s ust. § 9 odst. 1). Předpokládá se rozšíření činnosti zejména u bytových družstev - zvláště při poskytování služeb spojených s bydlením i mimo sféru vlastního bytového fondu a při zajišťování výroby, materiálů, zařízení a výrobků souvisejících s výstavbou a správou bytového fondu. U spotřebních družstev se předpokládá kromě dosavadní potravinářské výroby případně i jiná výroba spojená s jejich činností (tedy popřípadě i výroba některých druhů s potřebního zboží prodávaného v síti obchodu); umožňuje se též velkoobchodní činnost (v takovém pojetí a rozsahu, v jakém ji spotřební družstva potřebují).

U výrobních družstev je zdůrazněna možnost zřizovat vlastní síť prodejen a vzorkových síní a úkol využívat i místní zdroje surovin a materiálů; obecně je vyjádřeno poslání především výrobních družstev invalidů (kde v současné době je zapojeno asi 30 tisíc členů) v péči o zapojování osob se změněnou pracovní schopností do pracovního procesu.

Jednotlivé druhy družstev mohou poskytovat i další služby občanům a organizacím, aniž by byla resortně omezována.

V souladu s cílem rozšiřovat ekonomickou aktivitu formou družstevního podnikání umožňuje zákon aby vedle dosavadních bytových, spotřebních a výrobních družstev vznikala i jiná družstva, zabezpečující různé druhy služeb občanům i organizacím. Příkladmo jsou vypočítávány druhy takových služeb (§ 49).

Část VIII. (§ 50 - § 57)

Zákon upravuje vznik, postavení a působnost svazů družstev ČSR a SSR, v nichž se družstva sdružují a dále soustavu orgánů svazů.

Svaz družstev je právnickou osobou. K jeho vzniku je třeba usnesení sjezdu o založení, přijetí stanov a zvolení orgánů svazu. Zaniknout může svaz opět jen usnesením sjezdu.

Postavení a působnost svazu družstev je v návrhu zákona důsledně koncipována v souladu se zásadami přestavby hospodářského mechanismu, především s podstatným zvýšením samostatnosti a odpovědnosti základního článku (družstva), s novým pojetím úlohy ústředních orgánů a s důsledným uplatněním dvoustupňové soustavy řízení. Vůči družstvům nebudou mít tedy svazy řídící působnost jako ústřední orgány federace a republik, ani postavení orgánu hospodářského řízení. Vůči družstevním podnikům, které založily, budou mít funkce zakladatele. To se projevuje zejména v ustanoveních návrhu o působnosti svazu družstev (§ 52, § 53, § 57; viz též souvislost s ustanoveními vyjadřujícími působnost svazu při vzniku a zániku družstva - § 1 odst. 1, § 19 odst. 5).

Návrh zákona zdůrazňuje úkol svazu vytvářet předpoklady pro všestranný rozvoj družstev, zejména pomáhat členským družstvům po odborné stránce zabezpečovat jejich úkoly a zdokonalovat metody jejich činnosti, organizovat výměnu zkušeností, napomáhat uplatnění vědeckotechnického rozvoje, zpracovávat návrhy koncepcí rozvoje jednotlivých činností a vytvářet předpoklady pro jejich realizaci. Svaz se bude podílet na tvorbě koncepcí a prognóz z hlediska vy užití možností družstev a projednávat společné záležitosti členských družstev.

Podle povahy věci zabezpečuje svaz přípravu mládeže na středních odborných učilištích a úkoly související s nemocenským pojištěním a rekreační péči.

Svazy družstev se tedy oprostí od administrativně řídících metod své práce, nebudou rozepisovat ukazatele plánu, ani schvalovat výsledky hospodářské činnosti družstev a rozdělení zisku. Jejich úkolem bude posunout svou činnost k vysoce odborné koncepční práci v souladu s prognózami a koncepcemi hospodářského a sociálního rozvoje společnosti.

V rámci této působnosti budou svazy družstev vy tvářet podle specifických potřeb družstev společné účelové fordy v rozsahu a způsobem stanoveným sjezdem.

Příspěvky družstev do těchto fondů v rozsahu schváleném sjezdem se nepovažují za odejmutí zisku podle § 7 odst. 4.

Svaz družstev provádí dále revize hospodaření členských družstev v souladu s obecně závaznými právními předpisy a v případech stanovených zákonem (§ 57) je oprávněn zůstavit výkon usnesení kteréhokoliv orgánu členského družstva, případně zrušit usnesení orgánu členského družstva, jehož výkon byl zastaven a družstvo nezjednalo nápravu samo ve stanovené lhůtě (tuto lhůtu stanoví svaz současné se zastavením výkonu usnesení). Případné spory vzniklé mezi družstvem a svazem ze zastavení výkonu nebo zrušení usnesení orgánu družstva budou řešeny podle úpravy obsažené ve stanovách nebo jednacích řádech.

Svaz družstev plní též další úkoly, které jsou nebo budou stanoveny v jiných zákonech. Usnesením svých orgánů nemůže svaz družstev rozšiřovat svou působnost vymezenou tímto nebo dalšími zákony a nesmí tedy zasahovat do činnosti družstev nad rámec své zákonné působnosti.

Nejvyšším orgánem svazu družstev je s jezd členských družstev, který je svoláván nejméně jednou za pět let, případně též požádá-li o to nejméně jedna třetina členských družstev (§ 54). Ústřední výbor svazu volený sjezdem plní úkoly uložené sjezdem a další hlavní úkoly v oboru působnosti svazu volí předsedu, místopředsedy svazu a další členy představenstva.

Představenstvo svazu je jeho výkonným a statutárním orgánem.

Kontrolním orgánem je kontrolní komise volená sjezdem; plní úkoly výslovně v zákoně stanovené (§ 56).

Stanovy svazu upraví práva a povinnosti členů svazu působnost orgánů svazu a způsob jeho hospodaření; mohou upravit i další otázky činnosti a vnitřní organizace svazu, pokud je neupravuje tento zákon.

Nadále nebude možno vytvářet územní volené orgány svazu družstev.

Část IX. (§ 58 - 62)

Postavení a působnost Ústřední rady družstev je koncipována v souladu s dosavadním stavem, jako vrcholné organizace československého družstevnictví, jejímiž členy jsou svazy družstev ČSR a SSR. Pečuje o všestranný rozvoj československého družstevnictví a projednává, jeho společné záležitosti, zabezpečuje koordinaci činnosti svazů družstev, organizuje zvyšování kvalifikace funkcionářů a pracovníků československého družstevnictví, jakož i funkcionářů a pracovníků zahraničních družstevních organizací. Je představitelem československého družstevnictví v ČSSR i v zahraničních vztazích.

Podle specifických potřeb československého družstevnictví vytváří společné účelové fondy v rozsahu a způsobem stanoveným sjezdem.

Orgány ÚRD jsou - podobně jako u svazů družstev - sjezd (nejvyšší orgán), výbor (zabezpečující plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů čs. družstevnictví), představenstvo (výkonný a statutární orgán) volené výborem. Výbor volí předsedu a místopředsedu Ústřední rady družstev a další členy představenstva. Kontrolní komise má obdobné postavení a působnost jako kontrolní komise svazu družstev.

Bližší úpravu poměrů Ústřední rady družstev upravují stanovy, které mají obdobný obsah jako stanovy svazu družstev.

Část X. (§ 63 - § 68)

Družstevní podnik je samostatnou socialistickou organizací, je tedy právnickou osobou. Neodpovídá za závazky zakladatelů a ti neodpovídají za závazky družstevního podniku.

Družstevní podnik hospodaří s majetkem, který mu byl zakladatelem (zakladateli) svěřen při jeho vzniku a s majetkem nabytým v průběhu jeho činnosti. Vlastníkem tohoto majetku je zakladatel (zakladatelé).

Družstevní podnik může založit jedna družstevní organizace (družstvo, svaz družstev, Ústřední rada družstev) nebo několik těchto družstevních organizací společné. Je-li družstevní podnik zakládán jedinou družstevní organizací, platí pro jeho vznik přiměřeně § 18 a § 19 zákona o státním podniku.

Pokud je zakládán družstevní podnik několika družstevními organizacemi, děje se tak na základě smlouvy, jejíž náležitosti stanoví tento zákon (§ 64 odst. 4).

S cílem rozšířit podnikatelskou činnost družstev se tedy nově umožňuje, aby družstvo založilo svůj družstevní podnik, případně, aby spolu s dalšími družstvy či jinými družstevními organizacemi založilo družstevní podnik.

V čele družstevního podniku je ředitel, který je jeho statutárním orgánem. O řídících orgánech družstevního podniku a socialistické samosprávě platí přiměřené příslušná ustanovení zákona o státním podniku.

V jakém rozsahu a jakým způsobem budou tato ustanovení uplatněna, bude záviset na konkrétních okolnostech, popř. na rozhodnutí zakladatele. U družstevního podniku zakládaného více družstevními organizacemi bude smlouva o založení podniku zpravidla obsahovat též bližší ustanovení o řídících orgánech a o samosprávě.

Družstevní podnik maže být též členěn na vnitřní organizační jednotky, u nichž může organizační řád nebo jiný organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku (§ 66 odst. 2).

Pro zánik družstevního podniku platí ustanovení § 21 - § 24 zákona o státním podniku obdobná, ať jde o družstevní podnik založený jedním nebo více zakladateli.

Návrh zákona počítá též se sdružováním družstev a družstevních podniků, případně za účasti i jiných organizací, aniž by vznikal nový subjekt (zájmové sdružení). Pro úpravu jeho poměrů platí obdobně příslušná ustanovení zákona o státním podniku (§ 68).

Část XI. (§ 69 - § 70)

Ze společných, přechodných a závěrečných ustanovení též vyplývá, že dosavadní stanovy družstev, svazů družstev a Ústřední rady družstev pozbývají platnosti přijetím nových stanov, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

Zákon současné zmocňuje výbor Ústřední rady družstev a ústřední výbory svazu družstev, aby vydaly stanovy ÚRD a svazů v souladu s ustanoveními tohoto zákona. Toto zmocnění je nezbytné, neboť jinak je schvalování stanov či jejich změn v působnosti sjezdů členských družstev a sjezdu Ústřední rady družstev.

Dosavadní statuty družstevních podniků uvést do souladu s ustanoveními tohoto zákona nejpozději do 31. 12. 1988.

Zákon řeší otázku další platnosti směrnic vydaných svazy družstev a ÚRD podle § 87 odst. 1 hospodářského zákoníku a to tak, že jejich platnost zaniká přijetím nových stanov svazů družstev a ÚRD, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

Zákon dále ruší ustanovení § 508 odst. 2 občanského zákoníku a nahražuje ho ustanovením, podle něhož Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev mohou se schválením vlády příslušné republiky vy dat vzorové stanovy stavebních bytových družstev.