Federální shromáždění ČSSR, 1986 – 1990 Společné schůze SL a SN

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, jako společná zpravodajka výborů Sněmovny národů ústavně právního, pro zemědělství a výživu, pro plán a rozpočet a pro sociální politiku doporučuji Sněmovně národů schválit příslušný vládní návrh zákona o zemědělském družstevnictví (tisk 65) ve znění úprav uvedených a doplněných ve společné zprávě výborů (tisk 79).

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslankyni Kancírovej. Slovo má spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu poslanec Florián Kubinsky.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec F. Kubinsky: Vážený súdruh generálny tajomník Ústredného výboru Komunistickej strany Československa, vážený súdruh predseda Federá vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, dovoľ te mi, aby som sa pripojil k spravodajskej správe súdružky poslankyne Kancírovej a podporil myšlienky, ktoré zazneli v jej spravodajskej správe.

Tiež som sa zúčastnil práce spoločnej komisie poslancov - spravodajcov výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov a prizvaných expertov, ktorá začala svoju činnosť už v januári t. r. Vtedy po prvýkrát som mal možnosť zúčastniť sa tej fáze legislatívneho procesu, o praktickom priebehu ktorého sme predtým mali len neurčité znalosti, t. j. ešte pred oficiálnym predložením vládneho návrhu zákona Federálnemu zhromaždeniu. Mohol som sa nielen tejto fázy zúčastniť, ale aj ako poslanec, proces tvorby návrhu zákona aktívne ovplyvňovať pripomienkami a námetmi zo svojho volebného obvodu.

Domnievam sa, že zmeny oproti zákonu č. 122/1975 Zb. obsiahnuté vo vládnom návrhu nového zákona sú bezosporu potrebné pre ďalší rozvoj poľnohospodárskeho družstevníctva. Za najpodstatnejšie považujem uvoľnenie priestoru pre samostatnú činnosť družstiev v hospodárskej a spoločenskej oblasti a obmedzenie zasahovania štátnych orgánov do poľnohospodárskych záležitostí len nevyhnutnou mierou. Demokratizácia vzťahov medzi družstvom a orgánom hospodárskeho riadenia zákonite umožňuje aj ďalšiu demokratizáciu vo vzťahu medzi družstvom a jeho členom.

Okrem zmien v hospodárskom mechanizme riadenia družstiev a celý rad ďalších ustanovení vládneho návrhu zákona je logicky odvodený zo straníckych a politických dokumentov, najmä zo záverov 7. a 9. zasadania ÚV KSČ a smerníc k prestavbe. Napríklad aj otázky životného prostredia zdôrazňované v týchto dokumentoch sa riešia, v právnej forme oproti platnému zákonu, zaradením úplne nového ustanovenia o ochrane životného prostredia racionálnym využívaním prírodných zdrojov.

Chcel by som zdôrazniť, že zvýšenie samostatnosti družstiev nesie ako sprievo dnú súčasť aj zvýšenie zodpovednosti orgánov družstva voči členom, členov voči družstvu a predovšetkým družstva ako celku voči spoločnosti. Obnoví sa tak spojenie medzi právami a povinnosťami - kto má viac práv, musí mať aj viac povinností. Musíme si byť vedomí zvýšenej zodpovednosti v jednotných roľníckych družstvách a podľa toho aj konať.

Oceňujeme majmä to, že nový zákon o poľnohospodárskom družstevníctve prinesie značné zjednodušenie právnej úpravy. Zruší sa dovedna 21 nariadení, vyhlášok, smerníc a výnosov. Úprava poľnohospodárskeho družstevníctva bude neporovnateľne prehľadnejšia a zrozumiteľnejšia pre prax, pretože sa uskutoční len týmto zákonom a niekoľkými všeobecne záväznými právnymi predpismi na základe splnomocnenia obsiahnutého v § 82 návrhu zákona. V prospech družstiev sa mení aj doterajší princíp, že vzorové stanovy, ktoré obsahovali celý rad donucujúcich a záväzných ustanovení, nebudú už právnym predpisom, ale iba nezáväznou metodickou pomôckou.

Zákon o poľnohospodárskom družstevníctve je prípravou nového hospodárskeho mechanizmu s novými ekonomickými nástrojmi, ktoré vychádzajú z jednotných princípov pre celé národné hospodárstvo. Pre nás, družstevných roľníkov, to nie je nič nového, pretože od vzniku našich družstiev pracujeme vlastne na princípoch chozrasčotu, samofinancovania, a preto, pokiaľ zostane zachovaný vzťah k štátnemu rozpočtu, dôjde iba k spravodlivejšiemu ohodnoteniu aktivity a schopnosti jednotlivých podnikov.

Vážené súdružky a súdruhovia máme krásnu socialistickú poľnohospodársku veľkovýrobu v našej ČSSR. Smelo súťažíme i s kapitalistickou veľkovýrobou. Patrí veľká česť zakladajúcim členom družstiev a všetkým organizátorom a funkcionárom. Boli roky, keď aj 3 mesiace sa čakalo, kým sa našli nejaké prostriedky na výplaty. A boli to výplaty veľmi nízke - 300-500 korún mesačne. Som presvedčený, že nový zákon je ďalšou podporou pre zveľadeníe družstiev a družstevných roľníkov, pre zvýšenie životnej úrovne všetkých občanov.

Na záver spravodajskej správy, ako spoločný spravodajca výborov Snemovne ľudu, odporúčam s predloženým vládnym návrhom zákona o poľnohospodárskom družstevníctve (tlač č. 65) vysloviť súhlas, a to so zmenami, obsiahnutými v spoločnej správe výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov (tlač 79), i s doplnkami, ktoré uviedla súdružka poslankyňa Kancírová.

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Kubinskému. Písomne sa do rozpravy zatiaľ prihlásili poslanci Zdeněk Rada a Stanislav Janda.

Prosím poslanca Zdeňka Radu, aby sa ujal slova, pripraví sa poslanec Stanislav Janda.

Poslanec SL Z. Rada: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, od vydání prvního zákona o jednotných zemědělských družstvech, jak uvedl soudruh ministr Toman, uplynulo téměř 40 let. Od té doby byl pouze jednou měněn, a to vydáním nového zákona č. 122/1975 Sb. To svědčí nejen o stabilitě vývoje odvětví, které tyto dva zákony usměrňovaly, ale zejména o neměnnosti a trvalé platnosti principů, na kterých byly dosavadní zemědělské družstevní zákony stavěny.

Myšlenka přebudovat individuální zemědělskou malovýrobu na socialistickou zemědělskou velkovýrobu cestou združstevnění byla založena na politice třídního dělnicko-rolnického svazku, který je úhelným kamenem leninské politiky přípravy sociální revoluce a budování socialistického společenského řádu po jejím vítězství. Tento princip, ale také výsledky, kterých družstevní socialistické zemědělství dosáhlo a kterými trvale přispívá k uspokojování stále náročnějších potřeb společnosti, plně opodstatňuje znění první věty preambule návrhu zákona, podle níž je družstevní zemědělství nedílnou a rovnoprávnou součástí socialistické hospodářské soustavy Československé socialistické republiky.

Předkládaný návrh nového zákona v pořadí třetí se o zmíněné základní politické principy dále opírá, rozvíjí je a interpretuje v podobě, která odpovídá dané etapě vývoje společnosti a strategie urychlení sociálního a ekonomického rozvoje vyhlášené XVII. sjezdem Komunistické strany Československa.

Předložený návrh zákona v kontinuitě na předchozí zákonné úpravy i vžitou praxi zachovává a dále rozvíjí principy, kterými se socialistické družstevní zemědělství řídilo od svého vzniku. Jedním z nich je bezprostřední závislost mezi výsledkem hospodaření, majetkem družstva, příjmy družstevního kolektivu a jeho jednotlivých členů. Jde o progresivní faktor vyváženosti ekonomiky jednotných zemědělských družstev, který svým způsobem předznamenává vývoj, kterým se bude muset ubírat celé národní hospodářství, celá podniková sféra.

Rovněž princip vnitrodružstevní demokracie, na kterém je družstevní hnutí založeno, a který vhodně propojuje hospodářskou činnost družstva, plnění celospolečenských úkolů s jeho sociální funkcí, je progresivním prvkem rozvíjení socialistické demokracie. Má své zpodobnění v orgánech samosprávy, která jako zcela nový faktor proniká do všech oblastí ekonomického, společenského i kulturního života.

Objektivní hodnocení dosavadního vývoje v této oblasti ukazuje, že v předchozí etapě vnitrodružstevní demokracie postupně ztrácela na funkčnosti, neboť byla metodami administrativně direktivního řízení utlumována. Předložený návrh zákona znamená proto praktickou renesanci tohoto principu, vytváří podmínky pro jeho plné rozvinutí a tím pro obnovu a plné rozvinutí vlastností našich zemědělců historicky vrozených, tj. pracovitosti, přemýšlivosti i hluboký pocit zodpovědnosti za výživu lidu.

Ustanovení navrhovaného zákona nově vymezují vztah mezi družstvem a členem, jsou v nich obsažena nová právní oprávnění pracovních kolektivů, organizačních jednotek, posiluje se v nich úloha vrcholného orgánu družstva - členské schůze. V návrhu zákona se upravují práva jednotných zemědělských družstev ve shodě s připravovaným novým zákoníkem práce a odpadají tak některá omezení v dosud platném zákoně. Týká se to konkrétně dovolené na zotavenou a některých dalších sociálních oblastí.

Výsledkem demokraticky vedené celostátní diskuse k návrhu zákona je například to, že se nově upravilo celkové pojetí sociální funkce družstva. Novým ustanovením je, že člen družstva se nemůže stát přebytečným v rámci družstva, ale pouze v rámci určité organizační jednotky. To vytváří na jedné straně pevnou sociální jistotu družstevníků a současně také zvyšuje jejich mobilitu v zájmu racionálního využívání pracovních schopností. Zcela nově a jednoznačně vymezuje návrh zákona vztahy mezi státem a jednotnými zemědělskými družstvy. Jsou postaveny na principu demokratického centralismu při respektování zásad zemědělského družstevnictví. Zachovává a podtrhuje řídící funkci státu, avšak s tím, že výkon těchto funkcí bude realizován především ekonomickými nástroji a postupy, které budou mít charakter obecně závazných právních předpisů. Zasahovat jinými prostředky a způsoby do činnosti jednotných zemědělských družstev a do jejich územní působnosti zákon zamezuje. To vytváří ¨kvalitativně nové právní a ekonomické jistoty družstev.

Zákon také vytváří zcela nové klima pro stanovení předmětu hospodářské činnosti družstev. Při zdůraznění prioritního poslání jednotných zemědělských družstev, kterým natrvalo musí zůstat zabezpečování zemědělské výroby, racionální a efektivní hospodaření na půdě, budou moci napříště bez složitého administrativního, povolovacího či schvalovacího řízení rozvíjet i další hospodářské činnosti. Potravinářské suroviny nejen tedy vyrábět, ale také přímo zhodnocovat, uplatňovat kombinátní formy rozvoje, orientovat se na další společensky potřebné výrobní činnosti i na komerční aktivitu včetně zahraničního obchodu. To umožní plněji využívat již vytvořený velký potenciál družstevního zemědělství, zbavit zemědělství tradičního pojetí o závislosti na přízni či nepřízni vnějších podmínek. Současně to umožní vytvořit další zdroje růstu produktivity práce i rychlejší tvorbu zdrojů potřebných pro zavádění vědecko-technických poznatků do praxe jednotných zemědělských družstev. Uplatňování vědecko-technického pokroku a pokrokových způsobů organizace a řízení je v zákoně nově stanoveno jako jeden ze základních úkolů družstev. V jeho důsledné realizaci je jediné východisko k naplnění základního poslání jednotných zemědělských družstev a celého zemědělství, kterým je efektivní zabezpečování racionální výživy lidu.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, československé socialistické zemědělství v posledních pětiletkách úspěšně plnilo úkoly v rámci vyhlášeného programu soběstačnosti v potravinách. Přes dílčí výkyvy se mu daří plnit i úkoly v zabezpečování výživy lidu uložené XVII. sjezdem Komunistické strany Československa. Dosažené výsledky mají příznivý hospodářský i politický odraz v poměrně dobře zásobeném trhu potravin a v jeho stabilitě. Jednotná zemědělská družstva mají na těchto výsledcích významný podíl.

Diskuse k návrhu zákona o zemědělském družstevnictví byla podnětná a potvrdila, že záměry, které návrh nového družstevního zákona sleduje, mají mezi družstevníky široký ohlas, a že široké masy družstevníků podporují politiku Komunistické strany Československa, jejíž politická strategie je do návrhu zákona promítnuta. Nyní půjde o to, přeměnit slovní podporu v aktivní tvůrčí činy, využít plně prostor, který nový zákon vytváří pro takový rozmach pracovní i společenské aktivity, kterým bude v celém zemědělství zabezpečeno splnění plánu letošního roku i celé pětiletky, i k vytvoření příznivých předpokladů přechodu na podmínky přestavby hospodářského mechanismu, která v zemědělství a v potravinářství vstoupí v platnost od příštího roku.

V resortních i dalších výkonných orgánech centra půjde o to, aby příprava pravidel pro komplexní přestavbu se přesně řídila ustanoveními i duchem nového zákona o zemědělském družstevnictví a o státním podniku tak, aby ekonomické nástroje a prostředky státního řízení zákonně vytvořený prostor nezužovaly, a naopak plně jej využívaly a dále tak vytvářely příznivé předpoklady pro plné využití předností socialistické zemědělské velkovýroby. Zdůrazňuji to proto v závěru svého vystoupení, že v souvislosti s rozhodnutím uplatnit zásady přestavby hospodářského mechanismu v zemědělsko-potravinářském komplexu již od prvního ledna příštího roku bude federální vláda schvalovat tři zásadní dokumenty: přestavbu nákupních cen a ekonomických nástrojů, nařízení o finančním hospodaření státních podniků v zemědělsko-potravinářském komplexu, jednotných zemědělských družstev i společných zemědělských podniků a pravidla hospodářského mechanismu v zemědělsko-potravinářském komplexu. Navrhované dokumenty posuzováno z obecného hlediska - jsou v souladu se zásadami komplexní přestavby hospodářského mechanismu, schválenými 7. a 9. zasedáním ústředního výboru Komunistické strany Československa. Jsou založeny na využití převážně ekonomických nástrojů státního řízení hospodářských organizací zemědělsko-potravinářského komplexu a předpokládají přechod na dvoustupňovou strukturu řízení. Ve vztahu k zemědělské prvovýrobě v navrhované soustavě ekonomických nástrojů však existují závažné problémy, například v metodě navrhování nových nákupních cen a příplatků k nim, dále v tom, že nejpodstatnější změnou v souboru nástrojů odvodů je uplatňování kriteriálního odvodu z mezd, a lze očekávat, že dostatek vlastních zdrojů nevytvoří ani řada zemědělských podniků, které hospodaří v intenzívních podmínkách d relativně dobrými výsledky, avšak mají pracovně náročnou strukturu výroby.

Návrh pravidel také předpokládá, že nákupní ceny a stálé příplatky k nákupním cenám neuhradí společensky nutné náklady u některých problémových zemědělských výrobků a také u některých výrobků potravinářského průmyslu.

Mohl bych uvádět další problémy, ale pro nedostatek času jen doplním, že návrh pravidel hospodářského mechanismu řeší tuto nevyváženost základních hodnotových nástrojů úhrady a odvodů komplikovanou soustavou doplňkových, cenových a mimocenových nástrojů, které jsou v podstatě pokračováním dosavadní soustavy řízení zemědělsko-potravinářského komplexu

Celkově se v návrhu pravidel uvažuje s více než 20 cenovými a mimocenovými doplňkovými nástroji. Mimo uvedené má být ještě vytvořen fond stabilizace pracovních sil a další podrobnější členění cenového fondu a fondu soustavy, z nichž však některé (zhruba 5-6) plní v podstatě shodnou funkci - dokrytí společenských nákladů nebo zvýšení rentabilnosti některých výrobků, u nichž nákupní ceny neplní stimulující úlohu.

Na krytí doplňkových nástrojů musí být z centra soustředěno několik miliard korun. Stanovení pravidel jejich použití, kontrola jejich dodržování, registrace a vyhodnocování žádostí o poskytnutí, jejich rozepisování a povolování nabude opět charakteru administrativně správního řízení a silně omezí prostor pro koncepční řízení, které by v podmínkách přestavby mělo být hlavním posláním ministerstva.

Několikamiliardové částky v soustavě mimocenových nástrojů úhrady soustředěné v centralizovaných fondech převážně individuálně rozdělované mohou u značné části zemědělských podniků překrýt základní princip přestavby - to je chozrasčotní hospodaření a samofinancování. Povedou opět k přemíře osobních návštěv, intervencí a dalších různých forem ovlivňování, které mohou vést k vysokému stupni subjektivity při jejich rozdělování.

Doporučujeme jako cíl sledovat, aby maximum úhrady v zemědělství bylo řešeno nákupními cenami a stálými příplatky k nákupním cenám. Minimalizovat tím počet zemědělských podniků, které nebudou schopny vytvářet dostatek vlastních zdrojů. Současně tím výrazně snížit účelově směrované doplňkové cenové i mimocenové nástroje.

Takové názory jsem získal ve svém volebním obvodu k některým připravovaným dokumentům k přestavbě zemědělsko-potravinářského komplexu. Komplexní stanovisko mohu dát k využití soudruhu ministru Tomanovi písemně.

Děkuji za pozornost. Čest práci!

Předsedající předseda SN J. Janík: Ďakujem poslancovi Radovi. Slovo má poslanec Janda.

Poslanec SL S. Janda: Vážený soudruhu generální tajemníku, vážený soudruhu předsedo, vážené Federální shromáždění, soudružky a soudruzi, v současném období v celém našem národním hospodářství vytváříme předpoklady i první kroky k přechodu na nový hospodářský mechanismus, vyjadřovaný především vysokou samostatností podniků, schopností samofinancování svého hospodaření včetně dalšího rozvoje. Všichni, kdo léta pracujeme v zemědělství, víme, že prvky samofinancování v našich jednotných zemědělských družstvech nebyly nikdy cizí, protože již v počátcích družstev již v prvních létech se z hospodářských výsledků rozdělovalo tolik, kolik bylo a často důsledkem byly i mínusové pracovní jednotky, nebo několikakorunové doplatky na závěr roku - jak zde o tom hovořil i soudruh poslanec Kubinsky. I vysoká podpora státu a socialistické společnosti, kterou zemědělství dostávalo, byla v systému samofinancování zakotvena.

Možno tedy dnes reálně uvažovat, že jednotná zemědělská družstva v Československé socialistické republice mají k přestavbě nejblíže, systém znají a při využívání všech svých rezerv, zejména v materiálně technické základně, v úspoře energií všeho druhu, využití veškerého půdního fondu a faktoru lidského činitele se mohou vyrovnat se základními úkoly, které určil pro naše odvětví XVII. sjezd Komunistické strany Československa.

Soudružky a soudruzi, dnes schvalujeme po celostátní diskusi a po intenzívním projednávání ve výborech sněmoven Federálního shromáždění novou právní normu, vycházející ze zásad socialistické ekonomiky, důsledného uplatňování vedoucí úlohy Komunistické strany Československa, řídící funkce socialistického státu a zásady rozdělování podle výsledků práce. V novém zákoně je zakotveno vše pozitivní, osvědčené z předcházejících právních norem, ale také řada nových netradičních prvků, jsou vytvářeny možnosti pro podnikatelskou iniciativu družstev a společných podniků. Je zde rovněž zvýrazněna zodpovědnost za uspokojování společenských potřeb při výživě lidu, umožněna širší kombinace zemědělské a nezemědělské výroby. Rovněž zakotvená užší spolupráce zemědělské prvovýroby se zpracovateli v potravinářském průmyslu dostává nové možnosti ve vyšším využití kooperace a integrace, včetně zahraničních vztahů, jak je uvedeno v § 3, 14 a 67.

A právě nad formami a možnostmi spolupráce výrobců se zpracovateli bych se rád, vážené soudružky a soudruzi, trochu zamyslel, zejména pod vlivem projednávaného zákona. Zajištění kvalitní suroviny v potřebném množství, čase a její skladování a do jisté míry i zpracování na polotovary bylo i v minulém období cílem různých integračních dohod a smluv. Zkušenosti nás přesvědčily, že zpracovatel nemůže jen čekat, co výrobce nabídne, ale musí jej ovlivňovat, zajišťovat si surovinu i jinak, jednáním, určitým zvýhodňováním ať ve finančním vyjádření nebo např. pomocí zajišťování ochranných chemických přípravků, strojů a zařízení, ale i poradenské služby apod. Již delší čas toto praktikuje lnářský průmysl, a je to spolupráce oboustranně výhodná.

Dovolte mi uvést několik poznatků z mého volebního obvodu okresu Plzeň-jih i ze Západočeského kraje. Spolupráce mezi podniky je v našich podmínkách jednostrannější než v intenzívních a teplotně příznivějších krajích, ale i zde má kooperace a integrace své místo. Tak např. podniky Zelenina a Zemědělské zásobování a nákup se v minulosti podílely na výstavbě skladů ovoce a brambor. Výsledkem jsou výrazně zlepšené možnosti skladování a tržní úpravy pro spotřebitele až do jarních měsíců.