Česká národní rada 1986 – 1990

U kožedělného průmyslu s ohledem na určující světový trend, který vede k omezování obchodu se surovými kůžemi a k jejich vyššímu stupni zpracování v produkčních zemích, by bylo vhodné počítat s rozvojem výroby pouze z domácích zdrojů. Zároveň s ohledem na investiční náročnost čističek odpadních vod bude nutno soustředit koželužskou výrobu do větších závodů. Také kožešnický průmysl má většinu kapacit soustředěnu do prvovýroby. V Závodech Antonína Zápotockého v Jaroměři se poslanci přesvědčili, že vyšší hmotnost a nerovnoměrnost v opracování kožešin má za následek omezenou možnost realizace některých jejich atraktivních úprav.

S potěšením jsme na našich průzkumech v oblasti výroby užitkového skla konstatovali, že naši výrobci v technologické i umělecké úrovni stále patří k absolutní světové špičce. V podnicích, jako jsou Crystalex. Nový Bor, Sklotas Teplice a Osvětlovací sklo Valašské Meziříčí, udržují trvalý kontakt s předními světovými výrobci. Zvláště v oblasti technologie tavení máme prioritní postavení ve světě. Zahraniční výrobci projevují trvalý zájem o nové poznatky i nákup licencí na tavící agregáty. Totéž lze říci i o výrobě skleněné bižuterie. Přes pozitivní výsledky je třeba tomuto oboru věnovat zvýšenou pozornost, neboť v řadě států se tato výroba zavádí a mohlo by dojít ke ztrátě našeho prvenství. Problémy jsou ve výrobě kovové bižutérie a kovových dílků ke skleněné bižutérii, kde naše výrobky nedosahují zahraniční úrovně.

Vysoké opotřebení základních prostředků a opožďování jejich technické úrovně za světovým standardem je dáno i nízkou účinností vědeckotechnického rozvoje. Ten je omezován řadou bariér. Při diskusi s pracujícími, vedoucími hospodářskými a politickými pracovníky i dalšími členy složek NF bylo poukazováno na nedostatek investičních prostředků, dlouhodobou orientaci našeho strojírenství na jinou strukturu než jsou stroje a zařízení pro lehký průmysl, ale také na mnohoznačný výklad předpisů pro financování technického rozvoje a zejména omezenou a roztříštěnou výzkumně vývojovou základnu. Přestože plánované přínosy realizačních výstupů technického rozvoje jsou většinou plněny, nezrychluje to nijak odstraňování technickoekonomického zaostávání našich technologií a výrobků. To jenom vysvětluje, že průměrný inovační řád je příliš nízký, než aby změnil postavení našich výrobků na světovém trhu.

V loňském roce jsme ve výboru pro průmysl a stavebnictví projednávali, jak jsou plněny projektované parametry na investicích v resortu a jaké jsou záměry v investiční politice do konce této pětiletky. Podle expertizního hodnocení připravovaných centralizovaných a závazných staveb státního plánu je ve srovnání s úrovní ve vyspělých státech podíl pouhých 17 % špičkových technologií velmi nízký. Zbývající stavby budou přinášet jen nadprůměrnou produkci. Přitom je třeba si uvědomit, že po ukončení jejich výstavby budou názory na technologickou úroveň asi jiné než dnes.

V 8. pětiletce se těžiště v investiční výstavbě dosud nepřeneslo na modernizace a rekonstrukce. Také rozhodování o omezování zastaralých výrob naráží na vyřešení složitých sociálních a hospodářsko-politických otázek. Důsledkem tohoto stavu je skutečnost, že výrobně technická základna resortu se nadále rozvíjí převážně extenzívně.

Výrazným problémem téměř všech navštívených podniků - jak ukázala zjištění průzkumů - je nedostatek pracovníků, zejména v dělnických profesích. Tento nedostatek je již delší dobu řešen pomocí zahraničních pracovníků, středoškoláky i vysokoškoláky v rámci letní aktivity a v omezené míře též výpomocemi vlastních technicko-hospodářských pracovníků. Na vysoké fluktuaci pracovníků se podílí celá řada faktorů, k nimž patří neuspokojivé sociální podmínky na pracovišti, nedostatek bytů, konkurence jiných výdělkově výhodnějších míst a nepříznivý charakter výroby. Jde převážně o těžkou ruční práci, vysokou směnnost, monotónnost a namáhavost práce. Pro resort je charakteristická nadprůměrná zaměstnanost žen, které tvoří 56 % všech pracovníků proti průměru ČSR 46 %. Zejména právě ženy trpí prašností a vysokou hlučností četných pracovišť. Značné problémy jsou rovněž se získáváním dělníků v odpovídající kvalifikační skladbě. Tak např. v chemickém průmyslu je z celkového počtu dělníků jen 50 % vyučených v oboru, v dřevozpracujícím průmyslu jo to 41 %, v průmyslu papíru a celulózy 79 %. Velmi nepříznivý je stav v lehkém průmyslu, kde úbytek kvalifikované pracovní síly není kompenzován odpovídajícím způsobem. Situace byla v době našeho průzkumu obzvlášť tíživá ve Svitu Gottwaldov, Sázavanu ve Zruči, dále v podnicích polygrafického průmyslu, v národním podniku Interier a dalších.

Na základě poznatků poslaneckého průzkumu lze konstatovat, že i když se v posledních letech situace v péči o pracující postupně zlepšuje, nemá tento trend dosud potřebnou dynamiku. Většinou jsme se setkávali s konkrétně zpracovanými sociálními programy, kterým však mnohde v plánech chybělo odpovídající finanční a hmotné zabezpečení. V některých organizacích jsme však zjistili špatnou situaci. Je tomu tak např. v n.p. Sázavan ve Zruči nad Sázavou, kde chybí odpovídající základní sociální vybavení pracovišť, stejně jako v dřevařské prvovýrobě i jinde. I u nově vybudovaného podniku, jako je např. Osvětlovací sklo ve Valašském Meziříčí, jsme rovněž shledali nevyhovující pracovní prostředí. Z dalších zjištěných nedostatků sociálního vybavení šlo o neplnění hygienických norem a o rizikovou práci, která roste v zastaralých provozech s rostoucím objemem výroby. To poslanci viděli zejména na pracovišti foukačů a kuličů skla ve Sklotasu Teplice, nebo v mykárnách příze n.p. Texlenu i Tepny Náchod.

Mnoho pozornosti při našem průzkumu jsme věnovali problematice ochrany a tvorby životního prostředí. Vždyť produkce tuhých i plynných znečišťujících látek způsobila, že resort je jedním Z největších znečišťovatelů ovzduší a zaujímá přední místo i v znečišťování vod. V některých navštívených podnicích jsou problémy s odstraňováním průmyslových odpadů, které stále ještě neumíme druhotně využívat. Průzkum prokázal, že problematice ochrany všech složek přírodního prostředí musí nejen resort, ale i vláda ČSR věnovat soustavnou pozornost.

Při svém průzkumu poslanci museli konstatovat, že z řady již uvedených příčin se dosud ministerstvu průmyslu ne daří odstranit problém nedostatkovosti zboží na vnitřním trhu. Tato skutečnost vytváří nejen růst napětí mezi výrobou, obchodem a zákazníkem, ale především má nesmírně závažné dopady na celkovou spokojenost a myšlení obyvatelstva. Musíme však vidět, že vedle zabezpečování výrobní spotřeby domácích tržních fondů je resort významným výrobcem zboží na vývoz.

Z diskuse i z příslušné dokumentace na podnicích vyplynulo, že rostoucí vývozní úkoly jsou naplňovány převážně objemově, často sortimentem s nízkou efektivností a vět šinou těmi výrobky, které jsou na domácím trhu nedostatkové. Vývozní produkce jednotlivých odvětví a oborů resortu je ve srovnání s vývojem v průmyslově vyspělých zemích charakterizována většinou nízkým stupněm zpracování, vysokou materiálovou, energetickou a pracovní náročností. To se v zahraniční směně projevuje dosahováním nižších cen ve srovnání se světovými cenami.

Výsledky našeho průzkumu prokazují, že naprostá většina podniků je nespokojena s dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Podle jejich názorů má plnění závazků vyplývajících z těchto vztahů stále zhoršující se tendenci. Čas to bylo poukazováno i v této souvislosti na neprovázanost a nekomplexnost plánů, což se promítá právě v těchto vazbách. Ke zlepšení nepřispělo ani vydání vyhlášky č. 48/80 Sb. o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu.

Zásadní rozpory mezi zdroji a potřebami se projevují podle názorů vedoucích pracovníků navštívených organizací v řadě jevů. V rozhovorech s nimi bylo často uváděno, že nepříznivý dopad na plnění plánu má především vybilancování kapacit bez jakýchkoliv rezerv. Dále se zde projevují neoperativnost a zdlouhavost v uvolňování devizového krytí a neschopnost řešit zásadní rozpory především ve vztahu k podnikům strojírenských resortů. Velmi často byla zdůrazňována nedostatečná koordinace ze strany průřezových ústředních orgánů. Především se jedná o případy ve vztahu k vývozu, kdy dochází k preferenci exportu za každou cenu.

Skupiny poslanců provádějících průzkum se setkaly i s výsledky uplatňování komplexního experimentu. I když dosud uplynula krátká doba pro odpovědné posouzení všech přínosů a dopadů tohoto experimentu v rámci resortu, ukazuje se, že v experimentujících organizacích se začínají projevovat vlivy, které vedou nebo mohou vést k potřebným změnám v účinnosti řízení. Zvyšuje se aktivita a iniciativa jednotlivců, roste odpovědnost kolektivů za uspokojování požadavků jejich odběratelů. Prostřednictvím nových prvků zejména v oblasti samofinancování, vytvářejí se možnosti řešení některých letitých problémů, jako jsou vysoké zásoby především hotových, neprodaných výrobků, projevuje se snaha o snižování režijních nákladů a počtu pracovníků. Více než v ostatních organizacích dochází v experimentujících podnicích a VHJ post pně k diferenciaci odměňování podle skutečných zásluh.

V uplatňování komplexního experimentu jsou však v organizacích ještě rezervy, zejména ve vnitropodnikovém řízení a chozrasčotu. Průběh experimentu však často narušují neuspokojivé dodavatelsko-odběratelské vztahy, od experimentujících organizací je vyžadováno dvojí výkaznictví - nově i postaru. Jednou z bariér účinnějšího uplatnění experimentu je především nezměněné okolní ekonomické prostředí, v jehož dosahu experimentující organizace hospodaří.

Významným přínosem pro každého z nás se stalo bezprostřední setkání s lidmi přímo na jejich pracovištích. Měli jsme možnost setkat se s mnoha pracovitými a své profesi oddanými lidmi Ve všech navštěvovaných továrnách. Týká se to zejména žen, které velmi často pracují za neobyčejně ztížených podmínek. Byli to však i dělníci, technici a pracovníci řídící sféry, kteří bez ohledu na čas, bez ohledu na námahu a překážky se snažili a snaží plnit zadané úkoly plánu.

Jak jsme se v průzkumech přesvědčili, pracovitost, technický um, houževnatost, důvěra i schopnost řídit svá pracoviště jsou velikou devizou našich lidí, kterou máme k dispozici a nesmíme ji prohospodařit. Proto musím z tohoto místa ocenit pracovní úsilí všech pracovníků resortu průmyslu ČSR, kteří svou obětavostí realizují plánované úkoly. Lidský činitel je tím základním. Tato skutečnost nabývá na své důležitosti zejména v podmínkách přestavby, neboť člověk je nejen bezprostředním výrobcem hodnot, ale především tvůrcem a realizátorem společensky efektivních způsobů pracovní činnosti a inovační aktivity.

Doporučujeme proto resortu, aby především věnoval pozornost péči kvalitní odborné přípravě mladé dělnické generace na středních odborných učilištích. Bude nutno se důkladně rozmyslet, zda v některých oborech bychom neměli omezit učení na pouhý zácvik a jinde naopak výuku prodloužit a zkvalitnit. I když nechci jít do detailů, musím upozornit, že ve světě je soustavná péče o prohlubování kvalifikace, příp. rekvalifikace naprosto běžná. O tom, že by bylo třeba udělat některé úpravy ve prospěch zkvalitnění přípravy mládeže pro povolání v resortu průmyslu, svědčí bohatost diskuse k tomuto problému, která proběhla ve výboru ČNR pro kulturu a výchovu a ve výboru pro školství a vědu. Obdobně jako u dělnických profesí bude třeba přistupovat i při přípravě středních technických kádrů i při zaškolování vysokoškolských odborníků.

Dosavadní výsledky ministerstva průmyslu za období 1985 až 1987 vedly k tomu, že Česká národní rada využila své kontrolní funkce a rozhodla se projednat problematiku resortu v celé šíři. Jak průzkumy, tak i jednání ve výborech ČNR prokázaly, že současné problémy ministerstva průmyslu jsou přes veškerou složitost řešitelné. Všechny výbory ČNR, které se projednávání problematiky průmyslu aktivně účastnily, konstatovaly, že je možno dosavadní nepříznivý trend v úzké součinnosti s průřezovými orgány zastavit a změnit.

Obsah zprávy vlády, kterou rádi bereme na vědomí, má konstruktivní tón. K tomu, aby popsaná nápravná opatření přinesla potřebný zvrat, je třeba krok za krokem a plánovitě tyto optimistické síle odpovědně uskutečňovat.

Sociálně ekonomická strategie ministerstva průmyslu vytyčuje náročné cíle. Jejich naplnění bude obtížnou zkouškou politických i hospodářských pracovníků. Naše poznatky ukazují, že současný vývoj MP ČSR si vyžaduje zpracování kritické analýzy dlouhodobého vývoje, aby se zjistily objektivní příčiny stavu v jednotlivých oborech, proč je nízká úroveň intenzifikace, efektivnosti reprodukčního procesu, VTR, investiční politiky, kvality výroby, sociální politiky a celkové úrovně řízení, včetně plnění ekonomického plánu.

Na jejím základě musí MP ČSR pod vedením vlády ČSR zpracovat koncepci svého rozvoje, která zabezpečí naplňování společenských potřeb, bude odpovídat světovému vývoji a vytvoří podmínky pro plnění plánu roku 1988, 1989, a 1990 a 9. pětiletky.

Je však nutné, aby ministerstvo průmyslu věnovalo mimořádnou pozornost důslednému zabezpečování úkolů vyplývajících ze Směrnic k zabezpečení komplexní přestavby hospodářského mechanismu, zkvalitňování úrovně plánovací a řídící činnosti a zaměřilo pozornost na vazby mezi hmotným a hodnotovým plánem tak, aby systém plánování vedl k racionálnímu využití stávajících základních fondů, ke snižování nákladovosti a k zefektivnění výroby a investiční politiky. Současně musí hledat cesty k nápravě některých rozhodujících nedostatků ve výrobě. Jedná se jmenovitě o upevnění kázně a odpovědnosti, využívání fondu pracovní doby a dodržování všech technologických postupů a odpovědné plnění sociálních programů.

Problémy konsolidace resortu i úkoly přestavby bude nutné řešit se stejnou energií i odpovědností. Tyto úkoly nejsou další překážkou či úkolem navíc - je třeba je chápat jako prostředí, v němž se i konsolidace bude lépe dařit.

Chci však znovu připomenout, že za každým činem při uskutečňování konkrétních opatření musíme vidět člověka, jeho tvůrčí schopnosti, nadšení, inteligenci, profesní zručnost a pracovitost. Proto tak zdůrazňujeme péči o něj, neboť úspěšná aktivizace lidského faktoru a je ho usměrnění je hlavním pilířem úspěchu. I nadále bude platit, že "kádry rozhodují vše".

Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Koláčnému za přednesení zpravodajské zprávy.

Soudružky a soudruzi poslanci, k projednávané zprávě vlády České socialistické republiky přijme Česká národní rada usnesení.

Doporučuji, aby pro přípravu usnesení byla zvolena návrhová komise v tomto složení:

předseda - Jan Koláčný, společný zpravodaj

členové - Gertruda Hambalčíková, Václav Jireček, Jaroslav Kolařík, Pavel Krubl, Václav Burián, Milan Šebor, Jan Škoda a František Šrámek.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? Není tomu tak.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem na složení návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Návrhovou komisi jsme zvolili a prosím, aby zahájila svou práci podle pokynů soudruha Koláčného.

Nyní následuje rozprava, do níž se doposud přihlásili následující poslankyně a poslanci:

Milan Šebor, Hana Lagová, František Kincl, Alois Olšan, Hana Fuchsová, Jaroslav Karbaš, František Chabičovský, Jaroslav Šafařík, Marie Šmotková, Pavel Krubl, Milan Čaja a Otakar Novotný.

Doporučuji nyní, abychom přerušili naše jednání na třicet minut. po přestávce se připraví jako první poslankyně Hana Lagová.

Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v přerušeném jednání diskusí. Jako první vystoupí poslankyně Hana Lagová, připraví se poslanec Milan Šebor.

Poslankyně Hana Lagová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, dnešní schůze České národní rady se zabývá odvětvími průmyslu ČSR, která mají podstatnou úlohu v rozvoji národního hospodářství. Svědčí o tom celá řada faktorů uvedených ve zprávě - od podílu jednotlivých odvětví na tvorbě národního důchodu až po aktivní přínos do platební bilance státu. projednáváme vážnou situaci v odvětvích, která více naší společnosti dávala, než dostávala ke svému nezbytnému rOZvoji. Výrobně technická základna natolik zastarala, že stupeň opotřebení v posledních letech neustále roste a dále se vyrábí na zcela odepsaných strojích.

Závažnost situace v jednotlivých odvětvích, ale především v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu, vyvrcholila na počátku 8. pětiletky.

V podnicích textilního, oděvního a kožedělného průmyslu pracuje téměř 70 % žen, je zde mimořádně vysoká intenzita a monotónnost práce, přitom vysoká směnnost. Zcela bez přehánění lze říci, že z hlediska nepříznivých pracovních podmínek situace v tomto odvětví nemá prakticky srovnání.

Potvrdila se oprávněnost kritických připomínek pracujících, tlumočených odborovými svazy, že donekonečna nelze jenom z odvětví chtít více a kvalitní výroby, ale současně, že je nezbytné řešit základní podmínky pro plynulou práci a důsledně zajišťovat další nutnou modernizaci výrobní základny.

Odboroví funkcionáři a odpovědní hospodářští pracovníci byli a jsou pod palbou oprávněných připomínek i otázek pracujících. Setkávali jsme se s takovými otázkami: podle jakých pravidel se rozepisují úkoly téměř o 100 % vyšší v horšících se podmínkách, proč máme vyrábět to, co bychom si sami nechtěli koupit. Vyčítali, že o problémech se jen mluví, výsledkem jsou většinou jen sliby.