Předseda České národní rady
Josef Kempný, místopředsedové
České národní rady Milan Vondruška,
Marie Jarošová, Zdeněk Krč,
Oldřich Burský a Josef Kaňa.
Členové vlády České socialistické
republiky, předseda vlády Ladislav Adamec,
místopředsedové vlády Bohumil Urban,
Jaroslav Tlapák a Zdeněk Horčík,
ministr financí Jiří Nikodým,
ministryně práce a sociálních věcí
Nasťa Baumruková, ministr školství
Karel Juliš, ministr kultury Milan Klusák,
ministr zdravotnictví Jaroslav Prokopec, ministr
spravedlnosti Antonín Kašpar, ministr vnitra
Josef Jung, ministr průmyslu Petr Hojer,
ministr stavebnictví Jaroslav Vávra, ministr
zemědělství a výživy Ondřej
Vaněk, ministr lesního a vodního hospodářství
František Kalina, ministr obchodu Josef Ráb,
ministr - předseda Výboru lidové kontroly
Jan Motl a ministr Karel Löbl.
183 poslanců České národní
rady podle prezenční listiny
Předseda ČNR Josef Kempný: Soudružky
poslankyně a soudruzi poslanci, vážení
hosté, zahajuji 9. schůzi České národní
rady a všechny vás srdečně vítám.
Především vítám mezi námi
členy vlády ČSR v čele s jejím
předsedou, členem předsednictva ÚV
KSČ soudruhem Ladislavem Adamcem. /Potlesk./
Vítám mezi námi člena předsednictva
Slovenské národní rady a předsedu
jejího výboru pro průmysl a stavebnictví
poslance Zoltána Bocze.
Vítám mezi námi představitele podniků,
kde se konaly besedy a průzkumy poslanců k přípravě
dnešní schůze České národní
rady. Využívám zároveň této
příležitosti, abych jim upřímně
poděkoval za veškerou pomoc, kterou poslancům
v podnicích poskytli.
Vítám mezi námi všechny představitele
ústředních orgánů a ostatní
hosty.
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, přistoupíme
ke schválení pořadu schůze tak, jak
byl uveden na pozvánce. Je to:
I/ Zpráva vlády České socialistické
republiky k základním otázkám dalšího
rozvoje průmyslu řízeného ministerstvem
průmyslu ČSR
II/ Vládní návrh ústavního
zákona České národní rady o
souhlasu ke změně hranic České socialistické
republiky na hraničních vodních tocích
s Polskou lidovou republikou
III/ Návrh ústavně právního
výboru České národní rady na
zproštění některých soudců
z povolání soudcovské funkce
IV/ Návrh předsednictva ústředního
výboru Národní fronty České
socialistické republiky na volbu některých
soudců z povolání k soudům České
socialistické republiky
V/ Zpráva předsedy České národní
rady o činnosti předsednictva České
národní rady za dobu od 22. prosince 1987 do 11.
dubna 1988.
Soudružky a soudruzi poslanci, máte k tomuto návrhu
pořadu nějaké připomínky nebo
doplňky? Není tomu tak.
Zjišťuji, že je nyní přítomno
podle prezenční listiny
183 poslanců a že Česká národní
rada je schopna se usnášet.
Kdo tedy souhlasí s navrženým pořadem
dnešní schůze, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Je někdo proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Děkuji. Tím je pořad dnešní schůze
schválen.
Než přistoupíme k jeho projednávání,
chci připomenout, že ve čtvrtek 21. dubna se
bude konat 10. schůze České národní
rady, a to v budově Federálního shromáždění.
Na jejím pořadu bude také vládní
návrh zákona České národ
ní rady o změnách v organizaci a působnosti
ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České socialistické
republiky.
Tento návrh jsem přikázal k projednání
všem výborům České národní
rady. Sněmovní tisk vám byl před schůzí
rozdán spolu s obdobným federálním
vládním návrhem, přikázaným
k projednání ústavně právnímu
výboru.
Soudružky a soudruzi poslanci, můžeme začít
projednávat první bod pořadu, kterým
je
Z pověření vlády. České
socialistické republiky zprávu odůvodní
ministr průmyslu České socialistické
republiky soudruh Petr Hojer.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr průmyslu ČSR soudruh Petr Hojer:
Vážený soudruhu předsedo České
národní rady, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, zpráva o dalším rozvoji
odvětví ministerstva průmyslu ČSR,
kterou předkládáme, vychází
ze závěrů XVII. sjezdu KSČ a programového
prohlášení vlády České
socialistické republiky předneseného v plénu
České národní rady 3. července
1986, v nichž byly formulovány pro výrobní
základnu odvětví hlavní úkoly
8. pětiletky a výhledu do roku 2000.
Vláda České socialistické republiky
oceňuje rozhodnutí předsednictva České
národní rady projednat problematiku resortu průmyslu
a upřesnit směry dalšího rozvoje jednotlivých
odvětví. Především s cílem
komplexněji uspokojovat potřeby národního
hospodářství, zejména vnitřního
trhu, výrazně posílit exportní schopnost
těchto odvětví a maximálně
zhodnocovat materiálové, energetické a pracovní
vstupy, zejména tuzemské suroviny.
Sedmé a zejména 9. zasedání ústředního
výboru Komunistické strany Československa
zdůraznilo zásadní úkoly z urychleného
přechodu naší ekonomiky na intenzívní
typ rozvoje. To vyžaduje soustředit prvořadou
pozornost na posilování rovnovážnosti
ve všech oblastech ekonomiky. Usilujeme o takové tempo
růstu národního důchodu, které
bude založené na zvyšování efektivnosti
celého reprodukčního procesu, povede k postupnému
odstraňování poruch v dodavatelsko-odběratelských
vztazích a strukturálních disproporcí
na vnitřním trhu při současném
zvyšování efektivnosti zahraničního
obchodu.
Proto se vláda hlouběji, kritičtěji
a odpovědněji zamýšlí nad přístupem
k naplňování závěrů
XV. sjezdu KSČ posuzuje, čeho bylo dosaženo
a co se musí změnit, abychom mohli postupovat rychleji
a úspěšně naplňovat cíle
programového prohlášení.
Odvětví průmyslu České socialistické
republiky mají nezastupitelnou úlohu při
rozvoji národního hospodářství,
jak dokládají tyto vybrané údaje:
Na celkové tvorbě národního důchodu
vytvořeného organizacemi přímo řízenými
vládou České socialistické republiky
se odvětví ministerstva průmyslu podílejí
více než 30 %. Národní důchod
vytvářený resortem rostl v období
7. pětiletky průměrně o 4, 3% ročně
a výrazně převyšoval meziroční
přírůstky v celém národním
hospodářství.
Výroba odvětví průmyslu je spjata
s potřebami vnitřní ho trhu. Dodávkami
do tržních fondů pokrývají 30
% celkového maloobchodního obratu v průmyslovém
zboží v Československé socialistické
republice.
Z celkového objemu produkce téměř
160 miliard Kčs v roce 1987 bylo 16 % určeno pro
vnitřní obchod.
Aktivním saldem v zahraničním obchodě
s nesocialistickými zeměmi významně.
přispívá k příznivému
vývoji platební bilance státu. Podíl
resortu průmyslu na celkovém vývozu ČSSR
do socialistických zemí představuje ve frankocenách
téměř 13 % a do nesocialistických
zemí více jak jednu třetinu. V porovnání
s ostatními resorty má vyvážené
zboží krátkou návratnost devizového
inkasa a realizuje se na zahraničních trzích
bez dlouhodobých úvěrů.
Výroba odvětví průmyslu se podílí
na tvorbě inovační základny pro navazující
odvětví národního hospodářství,
a to zejména pro zemědělsko-potravinářský
komplex, elektrotechniku, strojírenství, dopravu,
zdravotnictví a stavebnictví.
Například odvětví chemického
průmyslu České socialistické republiky
zajišťuje více jak 50 % potřeb chemizace
v celém národním hospodářství.
V odvětvích resortu pracuje téměř
540 tisíc pracovníků, z toho 56 % žen,
a výroba má k dispozici základní prostředky
v pořizovací hodnotě více než
190 mld Kčs.
Výsledky dosažené v 7. pětiletce ukázaly,
že na příznivý růst výkonnosti
resortu měly vliv zejména přínosy
z nových rafinérsko-petrochemických kapacit.
Úbytky počtu pracovníků, ke kterým
došlo, se dařilo v převážné
míře nahrazovat odkrýváním
vnitřních rezerv, zvyšováním
přesčasové práce, mimořádnými
pracovními režimy a zvyšováním
počtu zahraničních pracovníků.
Zhodnocení produkce na vnitřním a zahraničním
trhu mělo v průběhu 7. pětiletky sestupný
trend. Byl to především důsledek celkového
poklesu cen na světových trzích u některých
komodit, jako např. dřevařské výrobky,
buničina a další. Podílela se na tom
i stagnující kvalita a nepřizpůsobení
se požadavkům trhu, zejména u výrobků
nábytkářského, keramického,
textilního, oděvního a kožedělného
průmyslu.
V letech 1984 a 1985 byly vyčerpány přínosy
na nových kapacitách, došlo k výraznému
nárůstu cen surovin z dovozu a nepodařilo
se plně eliminovat úbytek pracovních sil
v lehkém průmyslu. Toto způsobilo zlom v
příznivém vývoji příspěvku
resortu k tvorbě národního důchodu.
Pokles efektivnosti byl od tohoto období výrazným
způsobem ovlivňován také některými
investicemi, které se nepodařilo uvést do
provozu v plánovaných termínech a u dalších
nebylo dosaženo projektovaných parametrů.
Sníženou mírou investování v
sedmdesátých letech a v období 7. Pětiletky
se prohloubila zastaralost výrobně technické
základny. Stupeň opotřebení strojů
a zařízení dosáhl v roce 1937 více
jak 62 %, přitom více jak jedna pětina strojů
byla zcela odepsána. Koncentrace investic na rozvoj palivoenergetické
základny zpomaluje postup modernizace a rekonstrukce výrobní
základny.
V obou prvních letech 8. pětiletky bylo plnění
výrobních úkolů dále provázeno
relativně vysokými úbytky pracovních
sil zejména v některých lokalitách
textilního, oděvního a kožedělného
průmyslu. Také dosavadní přínosy
z investiční výstavby jsou nižší
než z kapacit vybudovaných v sedmé pětiletce.
Ve značné míře působila i zastaralost
výrobně technické základny, nedostatek
a kvalita některých surovin a materiálů.
Na exportní možnosti odvětví nepříznivě
působilo zvýšení pohotové nabídky
spotřebního zboží z netradičních
zemí. V roce 1986 se k uvedeným vlivům přiřadil
i výrazný pokles cen ropy a ropných produktů
na světových trzích.
Vlivem zejména těchto podmínek resort v roce
1986 nesplnil plánované úkoly" v oblasti
výroby a návazně i v dodávkách
pro vnitřní obchod a ve vývozu do nesocialistických
zemí. Nejsložitější byla situace
v zabezpečování ukazatelů efektivnosti
hospodaření, kde se koncentrovalo působení
všech uvedených faktorů. To mělo za
následek výrazné nesplnění
záměrů plánu upravených vlastních
výkonů a zisku.
Vláda posoudila nepříznivý vývoj
plnění plánu resortu a na základě
hodnocení rozhodla o objektivizaci hospodářských
výsledků resortu za rok 1986.
Zabezpečování úkolů státního
prováděcího plánu resortu v roce 1987
probíhalo v náročných podmínkách.
Výrobní proces byl v řadě organizací
narušován obtížemi v materiálovém
a surovinovém zabezpečení. Rozhodujícím
problémem byla nedostatečná úroveň
limitu ostatního neinvestičního dovozu a
zdlouhavé uvolňování deviz v průběhu
roku.
Na celkovém meziročním úbytku pracovníků
resortu o 4600 osob se odvětví textilního,
oděvního a kožedělného průmyslu
podílela ze tří čtvrtin. na tento
vývoj působil především charakter
a podmínky práce, tzn. vysoká intenzita a
monotónnost práce při pásové
a proudové výrobě, vícestrojová
obsluha, pracovní prostředí, zastaralý
strojní park apod. Přitom srovnání
výdělkové úrovně pracovníků
uvedených odvětví s organizacemi ostatních
zpracovatelských odvětví národního
hospodářství vyznívá pro textilní,
oděvní a kožedělný průmysl
jednoznačně nepříznivě.
Realizací mimořádných opatření
zajistily organizace resortu v roce 1987 splnění
plánovaných výrobních úkolů,
dodávek na vnitřní trh a pro vývoz
do socialistických i nesocialistických zemí.
Nepodařilo se však opět splnit kvalitativní
ukazatele - zisk a upravené vlastní výkony.
Vláda projednala nepříznivou situaci ve vývoji
zaměstnanosti v lehkém průmyslu a přijala
svým usnesením z července minulého
roku opatření ke stabilizaci pracovních sil
ve vybraných oblastech. V letošním roce bude
na tyto účely vynaložena částka
ve výši 270 mil. Kčs. Dosavadní vývoj
např. v oborovém podniku Svit potvrzuje, že
odchod pracovníků se již poněkud snížil.
To ale neznamená, že jsme problém stabilizace
pracovních sil vyřešili. Nad pracovními
podmínkami zaměstnaných žen, zejména
matek s dětmi, se budeme muset zamyslet hlouběji.
Čeká nás úkol posoudit ve vládě
možnosti vytvářet lepší podmínky
pro práci žen v zájmu upevnění
rodiny a zkvalitnění výchovy mladé
generace.
Vláda oceňuje přístup předsednictva
a výboru pro průmysl a stavebnictví České
národní rady k řešení závažných.
problémů zabezpečování úkolů
plánu resortu průmyslu v letech 1986 až 1988
a podporu poslanců, která se projevovala při
náročných jednáních. V tom
vláda spatřuje nový přístup
poslanců České národní rady
ke klíčovým problémům národního
hospodářství.
I při složitosti situace bylo iniciativou a obětavostí
pracujících resortu dosaženo v letech 1986
- 1987, ve srovnání s rokem 1985, zlepšení
rentability výroby a zvýšení přínosu
pro tvorbu národního důchodu. Formou devizově
návratných úvěrů se podařilo
částečně řešit nedostatek
devizových prostředků na nákup progresívní
techniky z nesocialistických zemí. Bylo sice dosaženo
zvýšených přínosů z realizace
výsledků úkolů rozvoje vědy
a techniky, avšak tyto přínosy nebyly dostatečné
pro zajištění stanovené úrovně
kvalitativních ukazatelů. Nedařilo se mobilizovat
celou řídící osu k výraznějšímu
prosazení vědeckotechnického rozvoje v celém
výrobním procesu.
Přestože v resortu v letech 1986 a 1987 byly zpracovány
programy a přijata opatření, včetně
sociálních, nepodařilo se v plné míře
dosáhnout úkolů stanovených plánem.
Realizace přijatých programů a opatření
neovlivnila zásadním způsobem růst
výkonnosti resortu. Zastaralost výrobně technické
základny spolu se strukturou výroby jsou jednou
z rozhodujících příčin trvalého
poklesu zhodnocování produkce na tuzemském
a zahraničním trhu a způsobují zaostávání
v produktivitě práce v porovnání se
světem.
Je nutno otevřeně konstatovat, že ve výsledcích
resortu se projevují i četné nedostatky v
řídící a organizátorské
práci vedoucích pracovníků v celé
struktuře řízení, včetně
samotného ministerstva. Malá iniciativa vedoucích
pracovníků nemohla zabezpečit žádoucí
výrobkové inovace a i intenzívnější
využívání zdrojů vědeckotechnického
rozvoje ke zvyšování úrovně a
efektivnosti výroby.
Tato nedůslednost se dále promítala do nízké
úrovně dodavatelsko-odběratelských
vztahů uvnitř resortu, což v mnohých
případech narušovalo plynulost výroby.
Vedení ministerstva musí věnovat vyšší
pozornost řídícím pracovníkům
a motivovat je k prohlubování kooperačních
vztahů a zejména ke změnám postojů
k vědeckotechnickému rozvoji, aby jej využívali
jako hlavní nástroj zvyšování
efektivnosti výroby. Důslednost, iniciativa, rozhodnost
a podnikavost řídících kádrů
je základem úspěšného zvládnutí
přestavby hospodářského mechanismu.
Vláda proto objektivně posoudila úkoly plánu
resortu na letošní rok a stanovila progresívní
reálné úkoly zejména v oblasti kvalitativních
ukazatelů plánu. Mimo to rozhodla o předsunu
modernizačních akcí původně
plánovaných na léta 1989 a 1990 pro vybrané
obory textilního, oděvního a kožedělného
průmyslu. Vláda je přesvědčena,
že tím byl vytvářen základ konsolidace
plnění úkolů hospodářského
plánu v roce 1988 a vytvořen základ k obnovení
dynamiky v souladu se závěry XVII. sjezdu Komunistické
strany Československa pro zbývající
léta 8. pětiletky.