Platí to hlavně o strojírenských oborech, které prakticky vyzbrojují všechna ostatní místa odpovídající technikou, ale v nichž se úroveň techniky pohybuje pod ekonomicky žádoucí úrovní. Např. průměrné stáří rozsáhlé techniky instalované v Královopolské strojírně je sice jen 14 let, avšak rozhodující pro výrobu je 60 % strojů a zařízení, jehož stáří přesahuje 20 let, podstatná část je zcela odepsána a váže řadu dalších kapacit, které by byly lépe využitelné na jiných úsecích a zvláště při modernizaci tamní výroby.

K té lze však dospívat jen způsobem komplexně pojímaným a realizovatelným v rozsahu odpovídajícím potřebám klíčových míst výroby. Dosavadní přílišné rozmělňování plánovacích limitů na jednotlivé závody a jejich pracoviště příliš neumožňuje docilovat žádoucí efekt.

Závažným úkolem našich technickohospodářských pracovníků je, aby nové stroje a zařízení umožňovaly výrazně zvyšovat produktivitu práce. Snaha o to směřuje často v praxi k uplatňování strojů plně či poloautomatického charakteru, zvláště pak strojů numericky řízených. Hovoří pro ně nejen zvyšování produktivity práce, ale i kvality výrobků, možnosti urychlení změn výroby, i větší humanizace výrobního prostředí. Proti tomu však stojí jejich komplikované ovládací systémy, náročné na údržbu, ale zatím i nedostatky, které ovlivňují provozní spolehlivost těchto strojů a které se vyskytují v servisu a řezných nástrojích a neumožňují tato nákladná zařízení efektivněji využívat. Tato technika by neměla být plánována zvláště tam, kde požadavkům nové technologie nemohou být současně přizpůsobeny ostatní provozně organizační formy výroby, tj. vytvářeny integrované výrobní úseky, v nichž by byla též automatizovaná např. mezioperační doprava, manipulace materiálu a jiné vstupní či výstupní úkoly. Neměla by pochopitelně být nasazována také tam, kde by např. nahrazení soustruhu RC 80 za numericky řízený R 63 bylo investičně náročné, ale dosažené přitom úspory málo úměrné.

Rozhodně zbývá pro uplatňování ostatních strojů, automatizovaných mechanickými prostředky ještě značný prostor a zájem o stroje konvenční a jednodušší se nesnižuje. Velké možnosti užití jim např. zůstávají vyhrazeny zvláště v údržbářských a opravárenských provozech, ve školních dílnách, i v některých úsecích vlastní strojírenské výroby, kde je stále pociťována mezera v některých typech jednoúčelových strojů. Svůj význam má též nasazování strojů stavebnicového charakteru, jejichž systém řízení je jednodušší a proto i spolehlivější. Nedostatkem však zatím je, že materiálová základna pro výrobu těchto systémů, hlavně pokud jde o potřebné prvky automatiky a řízení, ještě není na potřebné úrovni.

Soudružky a soudruzi, zmínil jsem se o tom, že růst efektivnosti nelze chápat jen jako otázku vyšší úrovně výrobní techniky, ale též jako nižší spotřebu materiálu a polotovarů. Jde např. o snižování podílu třískového obrábění, zpřesňování výchozích polotovarů, zkvalitňování odlitků, používání technologie přesného lití a kování, či zvyšování podílu progresívních forem svařování. Jsou to cesty racionální i z hlediska potřeb jednoduššího strojního vybavení. Setkáváme se však s tím, že narážejí ještě mnohde na nedostatek pochopení, kapacit či technických možností. To způsobuje, že podíl těchto progresívních směrů technologie zůstává u nás nižší než ve vyspělých státech a je proto žádoucí, aby se výrazněji promítal v plánech rekonstrukcí a modernizací výrobní základny.

Bylo by rovněž žádoucí, aby potřeby rekonstrukce a modernizace se výrazněji odrážely též v některých pomocných, resp. předvýrobních úsecích výroby, zvláště pak skladového hospodářství, přípravy a manipulace materiálu a obalové techniky. Soudíme, že stav některých těchto míst, pokud u nich nedocházelo k uplatňování výraznějšího technického pokroku, se stal v řadě míst pro efektivní rozvoj výroby činitelem limitujícím.

Za zvlášť významnou považujeme ve výboru otázku stimulace výroby nové techniky. Zásadní význam v ní přisuzujeme působení cenového zvýhodňování a znevýhodňování a jeho vazbám na plánovací metodiku a na soustavu hmotné zainteresovanosti. Rozsah dosavadní cenové stimulace technického rozvoje, jako výrazu snahy objektivně ocenit celospolečenský význam výrobní inovace, se ukázal nízkým a nepůsobil zejména na dosažení vyššího řádu těchto inovací. Můžeme proto jen ocenit, že k uvolnění cesty výraznějšímu technickému rozvoji a k uplatňování vyšší efektivnosti inovačních procesů byla k 1. září t. r. uvedena v život nová opatření vlády, která prohloubila systém cenového zvýhodňování a znevýhodňování ve vztahu k technické úrovni a jakosti výrobků.

Soudíme přitom, že samo pojetí technické úrovně by si zasluhovalo zvýšené pozornosti, neboť bývá různě motivováno. Zřejmě by klasifikace technické úrovně měla být předmětem častějšího a soustavného zhodnocování, jak vzhledem k narůstání požadavků praxe, tak s ohledem na to, co se odvíjí na zahraničních trzích. Spolu s tím by se měly rozvíjet též formy konzultační a metodické pomoci příslušných míst a prohlubovat zvláště práce resortního zkušebnictví a technická normalizace.

V neposlední řadě bych chtěl ještě poukázat na to, co řekl v úvodním slově s. ministr Šupka, že každá modernizace technického vybavení si vyžádá důsledně uplatňovat faktory, příznivě působící na nezbytné snižování energetické náročnosti výroby. Ve výboru pro plán a rozpočet jsme poukázali na tento významný požadavek s tím, že by jedním z kritérií modernizace vždy měla být též otázka náročnosti na energetickou spotřebu a že by s tímto požadavkem měly být propojovány též programy racionalizace spotřeby paliv a energie.

Při uskutečňování všech těchto záměrů očekáváme daleko výraznější plnění úlohy středních článků řízení, a to zejména v pojetí jejich dlouhodobějších, komplexnějších a přitom reálně pojímaných programů investiční politiky.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslanci Doležalovi. Slovo má poslankyňa Kuželová.

Poslankyně V. Kuželová: Soudružky a soudruzi, Komunistická strana Československa ve svých sjezdových dokumentech zdůrazňuje, že hlavní strategickou linií rozvoje našeho národního hospodářství je zvyšování jeho efektivnosti na základě důsledného a všestranného uplatňování vědeckotechnického pokroku. Ano, v našich současných podmínkách je věda a technika potenciálním zdrojem domácího růstu národního hospodářství, rozhodující měrou se podílí na přetváření jeho struktury a doslova převratným způsobem je schopna ovlivnit celý rozvoj výrobních sil. Jde o to, aby stále výrazněji a rychleji se zvyšoval podíl nejmodernějších technologií a rostl počet strojních systémů s vysokým stupněm automatizace. Zvláštní pozornost musíme této problematice věnovat i v potravinářském průmyslu, kdy při jeho dalším rozvoji a modernizaci musíme docílit maximálního stupně automatizace výrobního procesu, zvýšení kvality a optimální nutriční hodnoty výrobků v souladu s požadavky racionální výživy, jejich dlouhodobějšího uchování, rozšíření sortimentu, úspory pracovních sil, odstraňování nejnamáhavější fyzické práce a další zvýšení hygieny výrobního procesu.

V minulých letech prováděli poslanci výborů zemědělských obou sněmoven spolu s poslanci České národní rady a Slovenské národní rady průzkumy ve stěžejních oborech potravinářského průmyslu. Měli jsme možnost posoudit výrobu, pracovní prostředí, jakost výrobků i sortiment jak v moderních závodech, tak i v závodech zastaralých. Posoudili jsme technický rozvoj v těch oborech, které v dřívější době neměly charakter průmyslové velkovýroby, jako pekárenství, masný průmysl, mlékárenství a konzervárenství. Možno konstatovat, že od doby znárodnění se mnoho změnilo, to ostatně dokazuje i růst potravinářské výroby o více než pětinásobek, při sníženém počtu výrobních jednotek na necelou desetinu a při zavedení nových výrobních oborů, které dříve neexistovaly, jako výroba dětské výživy a mrazírenství.

Potravinářskému průmyslu byl vytyčen úkol v 6. pětiletce zvýšit výrobu do roku 1980 o 20-21 %. Z celkového nárůstu výroby má být zajištěno 25 % novými výrobky v rámci inovace sortimentu. Úkol je o to náročnější, že růst výroby a změna skladby potravin podle zásad racionální výživy má být realizován s relativně nižším počtem pracovníků. Takové náročné úkoly může potravinářský průmysl zajistit jen při výrazném prosazení vědeckotechnického rozvoje v průmyslové praxi. Nejprogresívnější formou realizace je modernizace stávajících závodů a výstavba závodů velkokapacitních s vysokou technickou úrovní. Je to první krok ke splnění úkolů, které uložil potravinářskému průmyslu XV. sjezd KSČ.

V měsíci červnu letošního roku jsme provedli skupinový poslanecký průzkum v cukrovarnickém průmyslu, Českých čokoládovnách a ve Výzkumném ústavu cukrovarnickém. Pro modernizaci a realizaci vědeckotechnického pokroku v cukrovarnickém průmyslu nejsou vytvořeny potřebné předpoklady. Výstavba nových moderních cukrovarů byla v České socialistické republice zastavena a naše strojírenství nezajišťuje nejen dodávky potřebné techniky na modernizaci cukrovarů, ale ani náhradní díly k udržení jejich provozuschopnosti. Tak na letošní kampaň dodaly Závody vítězného února Hradec Králové pouze 20 % objednaných náhradních dílů. VHJ SIGMA nedodala na objednávky za 7 mil. Kčs vůbec nic, ale doporučila, aby si cukrovarnický průmysl zajistil výrobu čerpadel sám. Výzkumná a vývojová základna cukrovarnického průmyslu je nedostatečná, nejnižší z celého potravinářského průmyslu a má z celkového počtu činných osob odvětví pouze 0,4 %.

Před dnešním plenárním zasedáním jsem navštívila některé potravinářské závody v našem okrese Příbram a ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti, které jsem získala. Jako první jsem navštívila LAKTOS Sedlčany, známý svým výrobkem - sýrem Hermelín - který za pomoci Výzkumného ústavu mlékárenského vyrobil sýr typu francouzského plísňového sýru Camembert. Je potěšitelné, že při zavedení výroby tohoto sýru se osvědčila dobrá spolupráce Výzkumného ústavu svářečského z Bratislavy a ukázala se dobrá práce našich dělníků na Kladně a v Chomutově, kteří vyrobili a doplnili nakoupenou linku z kapitalistických států stojany z nerez oceli na zrání sýra, o kterých mnoho odborníků tvrdilo, že vydrží tak tři roky. Jsou v provozu již 8 let, stále pěkné a ještě nějakou řadu let vydrží.

Zkušenosti mlékárny v Sedlčanech s uplatněním velkovýroby sýrů Hermelín potvrzují, že při nepatrném dovozu rozhodujícího stroje z kapitalistických států jsme schopni vhodně dokompletovat celou linku z tuzemských zdrojů. Z počáteční výroby 350 tun v roce 1969 vyrábějí dnes 1600 tun s takřka stejným počtem pracovníků a poptávka stále není uspokojována. Potvrzuje se zde názor, že jedině v moderní technice, ve specializaci výroby, dobře zvládané kooperaci, doprovázené obětavostí a spolehlivostí práce potravinářů s přísným dodržováním technologie lze zvládnout náročné úkoly.

Setkala jsem se však i zde s problémem, který trápí nejen sedlčanskou, ale všechny ostatní mlékárny, a to je nezajištěnost techniky. Například stroje na balení mléka do sáčků přestávají Blanické strojírny vyrábět (jedná se o plnicí automaty na mléko BTH 12 a balicí automaty na plnění kysaných výrobků, tvarohů a tvarohových specialit typu BTK) a není žádná náhrada, ani žádné jiné řešení. A přitom by jich mlékárny potřebovaly mnoho. Balicích strojů do kelímků je velmi málo - STROJOBAL s výrobou nestačí, nehledě k tomu, že tato technika je méně produktivní. Obaly jsou náročné na skladování a dopravu. Podobná situace je u strojů na balení sýrů, kde dosud zajišťoval výrobu Výzkumný ústav mechanizace a automatizace Nové Město nad Váhom, který měl připraveny nové typy automatů (nejen pro potravinářský průmysl) a kde výroba skončila. Balicí technika dovážená z kapitalistických států dožívá a bude třeba, aby byla nahrazena novou. Mám za to, že dovoz by měl být pro nás jediným řešením a v tom směru doporučuji příslušnému ministerstvu touto problematikou se zabývat.

Součástí racionální výživy je plynulost dodávek zeleniny. Protože náš okres Příbram není soběstačným v produkci zeleniny, většinu jí dovážíme. Její kvalita je špatná, jednak tím, že není čerstvá a jednak tím, že není upravená. Přesto si myslím, že pro mnohé technicky vyspělé pracovníky by neměl být problém vymyslet pračku na zeleninu, aby přicházela do obchodů čistá a upravená.

Protože jsme okres bramborářský, zajímala jsem se o zpracování a uskladnění brambor. Vzhledem k tomu, že každým rokem dochází ke snižování odběru brambor na zimní uskladnění, přistoupilo se k integraci se zemědělskými závody ve výstavbě bramboráren. V nich by mělo být uskladněno takové množství brambor, aby spotřebitel měl záruku dodávek kvalitních brambor po celý rok. Budují se bramborárny doplněné o loupárny brambor. Bude to velká pomoc jak pro společné stravování, nemocnice, tak i domácnosti. Víme však, že takto upravené brambory se musí ihned spotřebovat - nedají se dlouho skladovat. Bude třeba, aby náš výzkum dal návod na delší uchování takto zpracovaných brambor a zavedl výrobu konzervy brambor, která na kapitalistických trzích se již prodává a která by nám, ženám, velmi usnadnila práci.

Výzkumná a vývojová základna potravinářského průmyslu je přičleněna k jednotlivým výrobním oborům. Tím mají jednotlivé výrobně hospodářské jednotky možnost účinně řídit výzkumnou činnost, orientovat ji na stěžejní problémy a zároveň mohou účinným způsobem urychlovat celý cyklus výzkum-vývoj-výroba-užití. Současně s tím však by měly řídící orgány dbát na to, aby kapacita výzkumných pracovišť nebyla nadměrně zatěžována řešením operativních výrobních úkolů na úkor výzkumné a vývojové činnosti, protože se o ní nedá říci, že by byla předimenzována. Naopak o jejím nedostatečném obsazení svědčí to, že počet pracovníků činí pouze 0,92 % z celkového počtu pracovníků potravinářského průmyslu včetně pekárenské výroby, řízené krajskými národními výbory.

Inovační aktivita se v 6. pětiletce soustředila na rozvoj výroby vybraných skupin potravinářských výrobků. Především jde o výrobky kojenecké a dětské výživy z ovoce, zeleniny a masa, včetně nápojů, nízkokalorické výrobky ze zeleniny a mléka, výrobky se sníženým obsahem cukru a tuku, nealkoholické nápoje a potraviny pro diabetiky a další spotřebitele, kteří vyžadují specifické druhy potravin.

Závažným úkolem potravinářského průmyslu je účinně přispět k většímu rozvoji společného stravování, jehož úroveň dosud neodpovídá potřebám moderní socialistické společnosti. Na tomto úseku bude nezbytné zavést průmyslovou výrobu polotovarů a hotových jídel, které budou vyhovovat všem zdravotním a hygienickým požadavkům. K rozvoji inovace potravinářských výrobků byla přijata ve všech oborech potravinářského průmyslu realizační opatření. V masném průmyslu jsou realizační opatření zaměřena na rozšíření malospotřebitelského balení výsekového masa a masných výrobků a jejich vakuového balení. V mlékárenském průmyslu se zavádějí do výroby nové biologicky hodnotné výrobky, jako jsou speciality dietního charakteru z tvarohu, máslo s nižším obsahem tuku, různé kysané mléčné výrobky, nové instantní sýry s nižším obsahem tuku a výrobky mléčné výživy pro děti. Ve vývoji jsou dále výrobky obohacené mléčnou bílkovinou, delaktosované mléko a další. V mlýnsko-pekárenském průmyslu jsou realizační opatření zaměřena na obohacování mouky deficitními vitamíny a biologicky hodnotnými prvky. Vedle toho se bude snižovat obsah tuku v pečivu při současném prodloužení jeho uchování v čerstvém stavu a zvýší se objem baleného chleba. V drůbežářském průmyslu se zvýší podíl porcované drůbeže a drůbežích polotovarů, budou zavedeny nové druhy drůbežích konzerv se zvýšeným vaječným podílem a některé druhy speciálně upraveného a baleného drůbežího masa.

Významné místo v realizačních opatřeních má i rozšíření sortimentu dehydrovaných polévek a instantních výrobků, sirupů pro nealkoholické nápoje, výrobků pro diabetiky, nízkokalorických výrobků a zavedení potravin ve varných sáčcích.

Zbývá tedy než si přát, aby věda a výzkum daly hlavy dohromady, aby všechny výrobky potravinářského průmyslu přicházely na trh s maximem biologických hodnot, vzhledově a chuťově pěkné a dobré a v takové formě, aby jejich příprava zabrala v domácnostech co nejméně času, umožnila kulturní stolování a nebylo k tomu třeba mnoho nádobí. Věřím, že se toho my, ženy, dočkáme v co nejbližší době, vždyť se za uplynulá léta dosáhlo mnoha dobrých výsledků. Poukázalo na ně i 7. plenární zasedání ÚV KSČ zabývající se obchodem a službami. Byla v nich oceněna i dobrá práce všech potravinářů. Současně však bylo poukázáno na nedostatky a rezervy, které je třeba řešit. Výsledky poslaneckých průzkumů jejich závažnost potvrdily, a proto výbory zemědělské zaměří svoji kontrolní činnost na plnění závěrů XV. sjezdu strany a 11. zasedání ÚV KSČ - to je uspokojování potřeb obyvatelstva a další zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslankyni Kuželovej.

Súdružky a súdruhovia, o slovo sa prihlásil náš vzácny hosť, letec-kosmonaut, major Remek. Predsedníctvo snemovne odporúča, aby ste vyslovili súhlas s jeho vystúpením na schôdzke našej snemovni. (Potlesk.)

Ďakujem, ale i tak nechám o tomto návrhu hlasovať.

Kto súhlasí, prosím, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto. Návrh sme jednomyseľne schválili.

Súdružky a súdruhovia, teraz prerušujem naše rokovanie na 15 min. Po prestávke vystúpi ako prvý letec-kosmonaut major Remek. Prosím o vašu dochvíľnosť.

(Jednání přerušeno v 15.28 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 15.45 hod.)

(Řízení schůze převzal předseda Sněmovny lidu V. David.)