Není to jen náš problém. Uvedu to na příkladu: Komise ERS ve své zprávě o budoucnosti elektroniky v zemích EHS uvádí, že v důsledku podcenění elektroniky v minulých letech bude až do poloviny devadesátých tet západní Evropa závislá na mikroprocesorech a mikroelektronické technologii amerického a japonského původu. I když se uvedený příklad netýká socialistických zemí, ukazuje, že při rychlém rozvoji elektroniky každé zaváhání bezprostředně negativně ovlivňuje efektivnost ekonomiky i exportní možnosti. Potvrzuje to znovu, o čem jsme hovořili při našich průzkumech na závodech, že rozvoj elektroniky můžeme úspěšně řešit především v úzké spolupráci se Sovětským svazem. Sovětský svaz svými úspěchy ve vysílání družic do vesmíru dokázal, že zvládl špičkovou tzv. investiční elektroniku, která je nejnáročnější. Úspěšně však rozvíjí i spotřební elektroniku, jak to potvrzuje i výstava v Praze U Hybernů. Jsou zde vedle mikroprocesů vystaveny i špičkové magnetofony, radiopřijímače, televizory, videomagnetofony, elektronické fotografické přístroje a řada dalších výrobků.

Pokud se týká ostatních zemí RVHP, jsme přesvědčeni, že Československo mělo v minulých letech určitý předstih, jak již také poukázal s. Hůla ve své zpravodajské zprávě, zejména úspěšným a včasným zvládnutím polovodičové techniky výrobou kvalitních polovodičových a integrovaných obvodů, vysílací techniky a televize. V současné době zvládlo úspěšně bipolární technologie, zejména lineární obvody. Ostatní země nás však velmi rychle dohánějí. Zatímco v uplynulých 5 letech rostla u nás elektronika zhruba o 12 až 14 % ročně, v Maďarské lidové republice o 17,5 %, v Bulharské lidové republice o 21 % a v Rumunské socialistické republice o 23 %. Nejde však o nárůsty jakýchkoliv objemů, ale o nárůsty reprezentované novým sortimentem špičkové techniky, zvládnuté zejména na základě licencí předních světových producentů.

Vážené soudružky a vážení soudruzi, poznatky získané v naší práci potvrzují, že bude třeba kritičtější pohled na dosažené výsledky v rozvoji naší elektroniky, aby i nadále nedocházelo ke zpožďování při jejím uplatňování v národním hospodářství. U výrobních závodů, které potřebují elektroniku ke kompletaci svých výrobků, jako jsou obráběcí stroje, textilní stroje, automatizační prostředky, telekomunikační prostředky, zdravotnická a přístrojová technika, setkali jsme se s nespokojeností a kritikou pomalého rozvoje dodávek progresívních výrobků elektroniky. Vcelku oprávněně namítají, že další technický rozvoj nejen uvedených, ale i mnoha dalších oborů nelze zajistit bez těchto výrobků.

Zřejmě tedy bude třeba - obrazně řečeno - cílevědomě investovat do elektroniky, abychom zajistili technickou úroveň a exportní schopnost ostatních odvětví a oborů.

V přípravě na dnešní jednání jsme se seznámili s řadou opatření, které vláda a její orgány v této oblasti připravují. Bude třeba přitom dbát, abychom jako v minulosti nepřecenili své možnosti a řešili vlastními silami rozsah, na který můžeme úspěšně stačit. Bylo by žádoucí odstranit zejména u elektroniky některé nedostatky, které se v našem národním hospodářství vyskytují. Jde zejména o to, zkrátit podstatně cyklus od zahájení výzkumu a vývoje po hromadnou výrobu. Tento cyklus by snad neměl překročit v průměru 3 roky. Půjde také o pohotové zvládnutí procesu uplatňování a zavádění nakoupených licencí. Efektivnost výroby bude zřejmě vyžadovat vyvážené zajišťování tzv. těžké elektroniky a elektroniky pro výrobky spotřebního charakteru. To vyžaduje také zvýšit nároky na řízení tohoto úseku.

Chtěl bych ujistit federální vládu, že budeme její opatření v rozvoji elektroniky podporovat tak, aby úroveň československé elektroniky odpovídala nárokům, které na ni oprávněně klademe.

Dovolte ještě několik poznámek k využívání výpočetní techniky.

Koncem roku 1977 jsme měli v provozu 1082 číslicových počítačů, 221 děrnoštítkových a několik set analogových a minipočítačů. Hodnota těchto prostředků činí 13,5 mld Kčs. V současné době vynakládáme ročně do výpočetní techniky kolem 2,8 mld Kčs. V roce 1965 jsme měli 3 počítače na milión obyvatel a v roce 1977 už 71 počítačů na milión obyvatel. Skladba počítačů dle zemí výrobce činila koncem roku 1977:

39 % tuzemských strojů,

37 % strojů ze socialistických zemí a

24 % strojů z kapitalistických států.

Jak to vypadalo ve využití? 22 % kapacity všech počítačů bylo využito za rok 1977 pro vědeckotechnické výpočty, 5 % pro přímé řízení výrobních procesů, 73 % pro zpracování hromadných dat z celkového objemu výkonů. Podíl počítačů JSEP činí 27 % a tento se bude dále zvyšovat.

Za dobu celého vývoje jsme nesporně dosáhli mnoho úspěchů v nasazování počítačů, vyškolili mnoho pracovníků, získali mnoho cenných zkušeností takřka ze všech oblastí našeho národního hospodářství, dovedeme si poradit i s velmi obtížnými úkoly; zpracování plánů, kalkulací, materiálně technického zásobování, odbytu, dopravy, účetnictví, statistiky a dalších agend si již v převážné části podniků nedovedeme bez počítače ani představit, stejně jako řízení některých složitých linek, jako válcovny apod.

A přece - v našem výboru se domníváme na základě poslaneckých průzkumů a na základě vlastních zkušeností ze svých pracovišť, že je právě vhodná příležitost poukázat na některé nedostatky, jejichž neodkladné řešení umožní zvýšit efektivnost nasazení počítačů v národním hospodářství.

Uvedu některé z nich. Především nám začíná citelně chybět dle jednoznačného názoru uživatelů počítačů spolehlivá funkce organizace, která by byla s to:

- poradit a upozornit nové uživatele na nezbytné podmínky přípravného období a na osvědčené zásady v nasazování vyšší výpočetní techniky;

- nabídnout okruh standardních programů vybroušených zkušenostmi rutinérů;

- vyškolit a zapracovat příslušné odborníky;

- zavést počítač do plného chodu s vyzkoušením základních programů;

- prostě a jednoduše řečeno předcházet opakování tzv. začátečních dětských nemocí, které nás toho času stojí mnoho peněz a času.

Zatím nemáme kvalitní jednotné programy pro širší uplatnění rutinního zpracování jednotlivých agend pro celé odvětví, resp. výrobně hospodářské jednotky. Zde máme přece nesrovnatelně lepší organizační podmínky než v kapitalistických státech. Doposud zatím doslova mrháme i s těmi nedostatečnými programovacími kapacitami; každý podnik si programuje své agendy na vlastní míru se všemi chybami začátečníků. Mnoho vedoucích pracovníků přistupuje k zavádění nových počítačů s tradičními návyky a metodami programování, se kterými zpracovávali hromadná data na tabulátorech a počítačích II. generace. Tím už automaticky zakládají značnou iracionalitu ve využívání nových počítačů, projevující se v praxi velmi drahým tiskem výstupních sestav se značnou potřebou papíru, mnohde pozdě zpracovaných a tím i pro operativní řízení nepotřebných.

Žádost organizací o počítač je doposud spíše vyvolána dostatkem finančních prostředků a mnohde pocitem modernosti jednotlivých podniků než skutečnou promyšlenou prioritní potřebou národního hospodářství.

Položíme-li si dále otázku, čím konkrétně přispívá výpočetní technika k potřebám řízení a úspory času mistrů, vedoucích dílen, provozů, ředitelů závodů, zůstaneme asi hodně dlužni uspokojivé odpovědi. Zde máme další značné rezervy bez jakéhokoliv investování. Potvrzuje to i příklad ze stavebnictví, kde v roce 1977 byla z více než 2 mil. hodin strojového času počítačů využita pro matematické a optimalizační metody jen 2 %.

A konečně velkým problémem zůstává jak zabezpečování technicky dokonalých strojů na pořízení dat, tak i nábor nových pracovníků, a to jednak pro neatraktivnost této práce a jednak pro relativně nízké katalogové zařazení.

V neposlední řadě se množí stížnosti na obtížné shánění klimatizačního zařízení, na nedostatek měřící techniky a součástek pro počítače. Mám za to, že nedávné rozhodnutí předsednictva vlády ČSSR vytvořit k 1. 1. 1979 novou VHJ - Závody automatizace a výpočetní techniky v rámci federálního ministerstva všeobecného strojírenství - přinese i v tomto směru žádoucí podstatné zlepšení.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, ponecháváním dosavadního vývoje výpočetní techniky bez řešení zmíněných nedostatků bychom de facto podporovali falešný závěr, který se začíná odůvodněně rodit u mnoha pracovníků v praxi, že nasazování vyšší výpočetní techniky v oblasti zpracování hromadných dat přináší spíše zvýšené starosti, zdražení, zvyšování počtu pracovníků, než zracionálnění a zkvalitnění zpracovávání informací.

Mám v této souvislosti otázku na soudruha ministra Šupku:

"Jak je pro další období v jednotlivých oblastech národního hospodářství zabezpečováno využívání výpočetní techniky a dosažené kvalifikace kádrů?"

Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Chladovi. Slovo má poslanec Kožík, připraví se poslankyně Seidlová.

Poslanec A. Kožík: Vážené súdružky, súdruhovia, strategickou úlohou, ktorú vytýčil XV. zjazd KSČ je zabezpečovanie vysokej efektívnosti a kvality všetkej práce.

V súčasných podmienkach rozvoja vedeckotechnickej revolúcie je stále výraznejší vplyv kvality výrobkov na mieru efektívnosti a intenzitu účasti v medzinárodnej deľbe práce. Do kvality výrobku patrí ako technická úroveň, tak aj jeho zhotovenie a úžitkovosť pre užívateľa.

Aj keď sa darí plniť úlohy v raste objemu výroby, nemôžeme byť spokojní s tým, do akej miery naša výroba uspokojuje potreby spoločnosti v štruktúre, sortimente, kvalite a čase. Napríklad v ZPA Trutnov vyvinuli systém regulácie prevádzky elektrických akumulačných spotrebičov s hromadným diaľkovým ovládaním, a nové prijímacie nástroje pre toto ovládanie, ktoré sú na vysokej technickej a kvalitatívnej úrovni. Nový prijímač má nižšiu prácnosť, menšiu spotrebu materiálu, väčšiu spoľahlivosť a presnosť. Len škoda, že táto výroba nestačí kryť požiadavky trhu, pretože zvýšená výroba niektorých súčiastok z plastických hmôt je nedoriešená. Odďaľuje sa rýchlejšie využitie, aj keď z hľadiska odberu elektrickej energie by to bol veľký prínos v energetike pre naše národné hospodárstvo.

Napríklad len tým, že bude odstránená nepresnosť individuálnych spínačov a akumulačných spotrebičov, ako sú akumulačné kachle na vyhrievanie bytov a ohrievače teplej vody, zníži sa špičkové zaťaženie aspoň o 230 MW. Zhotovením zásobníkov teplej vody v poľnohospodárstve, pomocou nových spínačov do oblasti mimo špičkového zaťaženia, usporí sa na špičkovom zaťažení o ďalších 130 MW. Pri uvedenej úspore zostanú uspokojené potreby a naopak, umožní pripojiť množstvo ďalších akumulačných spotrebičov. Zavedenie hromadného diaľkového ovládania ako cieľového riešenie tohto výskumu a vývoja, umožní ďaleko citlivejšie a ekonomickejšie dispečersky ovládať a riadiť elektrické výkony u veľkoodberateľov a ovládať akumulačné spotrebiče v závislosti na zaťažení sústavy a výrazne zrovnomerniť odber elektrickej energie.

Odporúčam preto zaradiť diaľkové hromadné ovládanie ako dôležitý prvok riadenia odberu elektrického výkonu do štátneho programu racionalizácie spotreby energie a s dôslednosťou komplexne zabezpečiť jeho realizáciu.

Existuje ešte veľa ďalších príkladov, z ktorých je zrejmé, že nestačí nové výrobky len vyvinúť, ale tiež včas uplatniť.

V tejto súvislosti mám otázku na súdruha ministra Půčka: "Aký je program uplatnenia polovodičovej regulácie v doterajších dopravných prostriedkoch, lokomotívach, predmestských elektrických jednotkách, električkách a trolejbusoch, vzhľadom na možnosti výrazných úspor elektrickej energie?"

Kvalita výrobkov rozhoduje tiež o efektívnosti a spoľahlivosti prevádzky veľkých investičných celkov.

Napríklad v Tepelnej elektrárni Chvaletice, ktorá je vo veľkom rozsahu automatizovaná, bolo nutné po niekoľkomesačnej prevádzke odstaviť prvý 200 MW blok k vôli nutnej oprave turbosústroja a kotla. To predstavuje veľký výpad v dodávke elektrickej energie z titulu kvality.

Pri súčasnej deľbe práce nerozhoduje o kvalite výrobku len finálny výrobca. Sú to stále vo väčšom rozsahu dodávatelia kompletačných výrobkov a komponentov.

Uvediem to na príklade osobných áut, kde musíme dbať o konkurenčnú schopnosť, ako na zahraničnom, tak aj na vnútornom trhu.

Jedným z dôležitých parametrov je váha vozidla. U súčasného osobného auta Škoda by sme mohli ihneď znížiť váhu o 60 kg, keby

- sklársky priemysel dodával 2 mm silné sklá pri dodržaní súčasnej pevnosti;

- chemický priemysel benzínové nádrže z umelých hmôt, a plastické, priehľadné hmoty pre akumulátory;

- papierenský a drevospracujúci priemysel drevovláknité tvarované profily na vnútorné výplne dverí a prístrojovej dosky;

- hutnícky priemysel lisky kôl z hliníkových zliatin.

Je to len niekoľko komponentov, ktoré už sú u mnohých automobiliek v zahraničí bežne používané, a pre náš priemysel technologicky známe, alebo zvládnuteľné. Pri výrobe len 150 tis. automobilov to však predstavuje ročne úsporu 9 mil. kg materiálu a významné zlepšenie parametrov vozidla. Sklársky, chemický, papierenský ani hutnícky priemysel nie sú však nijako zvlášť zainteresované, aby výrobne zvládli a ponúkli automobilovému priemyslu progresívne komponenty.

Podobných prípadov je veľa aj v ďalších oboroch a odvetviach.

Podľa výsledkov našich poslaneckých prieskumov a podľa vlastných skúseností z praxe je to jeden z nedoriešených problémov v našom národnom hospodárstve. Bude nutné, aby ako vláda, tak aj všetky rezorty, VHJ a podniky, dôsledne doriešili komplexné a nadväzné zabezpečovanie inovácie a novej techniky u kompletačných a finálnych výrobkov a to ako v oblasti riadenia a plánovania, tak aj v oblasti finančnej.

K najprogresívnejším výrobkom, ktoré sa veľmi rýchlo stávajú nevyhnutnými pre dosiahnutie automatizácie a vysokej technickej úrovne patrí elektronika. Hovorili sme tu už o funkcii elektroniky pri modernizácii základných výrobných prostriedkov. Elektronika sa však musí v najrôznejšej podobe stať nevyhnutnou súčasťou mnohých výrobkov spotrebného charakteru, výrobkov na export, nech už ide o obrábacie stroje, o textilné stroje, zariadenia hutí, zariadenia potravinárskeho priemyslu, pračiek, televízorov a automobilov.

Tiež chcem podčiarknuť, že jediná cesta je ujasniť si, aký podiel výskumu vývoja a výroby sme schopní zvládnuť sami a čo musíme zabezpečovať cestou medzinárodnej deľby práce, vhodnou licenčnou politikou a ďalšími formami účasti na medzinárodnej spolupráci.

Licenčná politika má vôbec veľký význam pre rýchlejšie uvádzanie výsledkov vedy do praxe. Zatiaľ je málo využívaných nákupov licencií v krajinách RVHP. Vyššia účinnosť spolupráce v licenčnej politike vyžaduje, aby bola zahrnutá už do prípravy dlhodobých cieľových programov.

Nejde vždy len o nákupy licencií. Je treba viac využívať nové poznatky zo socialistických krajín. Vítame preto aj menšie akcie, ako bola napríklad v Neratoviciach začiatkom októbra "Výstava využiteľných novátorských návrhov z chemického priemyslu NDR". Z 15 chemických závodov NDR tu bolo vystavených 40 exponátov, ktoré sa osvedčili v praxi. Zoznámili sa s nimi stovky robotníkov, technikov a inžinierov, pre ktorých sú zdrojom nových použiteľných nápadov na využitie v našich podmienkach.