My všichni musíme našim spolupracovníkům ukazovat, že plné využití pracovní doby je v zájmu nás všech, protože nám přinese nové zdroje, které potřebujeme k dalšímu zvyšování životní úrovně a uspokojování potřeb v souladu se závěry XV. sjezdu naší strany, v souladu se zájmy celé naší společnosti. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Failovi. Slovo má poslankyňa Mikundová, pripraví sa poslanec Protiva.

Poslankyně O. Mikundová: Vážený soudruhu předsedo, vážení hosté, soudružky a soudruzi poslanci, každodenní výsledky práce našeho spotřebního strojírenství bezprostředně spoluvytvářejí celkovou úroveň života lidí v této společnosti, úroveň života v rodinách i životní úroveň jedince. A nejen to. Jsou například i jedním z ukazatelů exportní schopnosti republiky. Podílejí se na zabezpečování platebních prostředků potřebných ke krytí dovozu ze zahraničí.

V minulém období vložila a v současné době společnost vkládá do spotřebního strojírenství velké finanční prostředky. V rámci dlouhodobého programu rekonstrukce a modernizace jeho výrobní základny na bázi komplexní mechanizace, automatizace a integrovaného řízení se udělal a dělá kus poctivé práce. Proto je naší politickou a občanskou povinností všímat si toho, jak a do jaké míry spotřební strojírenství využívá těchto vkladů a jakou formou je vrací, zda plní požadovaný rozsah exportních úkolů, zda uspokojuje potřeby obyvatelstva nejen v množství, ale i v kvalitě a funkčnosti, do jaké míry jsou jeho výrobky srovnatelné s výrobky druhých průmyslově vyspělých zemí. Spotřební strojírenství jak ve svém celku, tak i podle jednotlivých oborů dosahuje pozoruhodných výsledků, přestože rok od roku plní vyšší úkoly. To ale na druhé straně neznamená, že své poslání plní vyrovnaně.

Soudružky a soudruzi poslanci, obdobně jako v předchozím období, tak i v I. pololetí letošního roku jsme svědky toho, že osobní a společenská spotřeba, jakož i reálné příjmy obyvatelstva rostou. V současných evropských a světových poměrech je trend ekonomického růstu a prohlubování sociálních jistot našeho lidu radostným jevem.

Naší pozornosti však nemůže ujít, že maloobchodní obrat se zčásti odchyluje od jeho plánované struktury.

Projevují se náznaky určitého nesouladu, který sám o sobě nemusí vyvolat mnoho problémů, pokud se bude včas a účinně řešit. Předložená a projednávaná zpráva na několika místech tento nesoulad konkretizuje. Říká se v ní, že např. proti srovnatelnému období poklesl prodej televizorů, šicích strojů, osobních aut apod. Hovoří se o růstu zásob, neprodejnosti zboží jak na vnitřním, tak na zahraničním trhu. Vezme-li se v úvahu zvýšené tempo prodeje potravinářského zboží a další růst úspor obyvatelstva, pak stupeň výsledků, dosažených spotřebním strojírenstvím v prvním pololetí nehovoří ve prospěch spotřebního zboží, určeného k dlouhodobé spotřebě.

To vše se děje v době, kdy sledujeme cíle, směřující ke zvyšování dodávek do tržních fondů. Rozhovory s pracovníky výroby i obchodu ukazují, že důvodů pomalejšího tempa dodávek do tržních fondů je několik. Patří sem např. některé nedostatky v inovaci zboží dlouhodobé potřeby, často jeho neodpovídající kvalita, vysoké procento zásob v obchodě i u výrobce, nepřiměřené procento reklamací, klesající zájem spotřebitelů o stávající typy některého zboží, sloužícího dlouhodobé potřebě.

Soudružky a soudruzi, pracuji v podniku začleněném do VHJ, která také upravuje rozsah produkce některých svých výrobků. Jsem členkou brigády socialistické práce a ve svém volebním obvodu znám mnoho lidí, kteří pracují v kolektivech BSP. Mohu vás ujistit, že nikdo nepřijímá s radostí tuto skutečnost, protože jsme s velkou pozorností sledovali zasedání pléna ÚV KSČ, které projednávalo otázky dalšího rozvoje strojírenství a obchodu. Hovořili jsme o smyslu vystoupení představitelů strany a vlády, zejména pak o vystoupení předsedy vlády s. Štrougala. Závěry a usnesení obou plén jsme přijali za své.

V naší i ve druhých brigádách socialistické práce členové často oprávněně připomínají, že získání titulu je podmíněno plněním a překračováním úkolů a kvalitou práce. My o to každodenně usilujeme. Daří se nám to, ale ve svém celku naše dobrá práce zapadá do průměrnosti nebo podprůměrnosti, z níž vyplývají některé uvedené nedostatky. Proto sílí názor - a já se domnívám, že je správný - o potřebě dosáhnout lepších výsledků, aniž by se vyžadovalo podstatnější rozšiřování výrobních činitelů.

V brigádách se dospívá k závěru, že technická úroveň spotřebního zboží dlouhodobého užití záleží daleko více na kvalitě konstrukce, výrobní přípravě, výrobním procesu a technické kontrole, než na obměně výrobního zařízení.

Ve své každodenní poslanecké činnosti, v každodenním pracovním procesu vidím - a několik poslaneckých průzkumů to potvrzuje - že další vývoj zcela jednoznačně vyžaduje zvýšit úroveň a efekt práce vědeckovýzkumné a vývojové základny spotřebního strojírenství. Tam, kde tato výzkumná kapacita chybí, bychom se neměli bát daleko odvážněji ji nahrazovat kooperačními vztahy, nákupem licencí apod., přestože nákup licencí vždy představuje určité zpoždění za světovou úrovní.

V dílnách jsme s to splnit mnohé náročné a době odpovídající úkoly. Dílna v podstatě může jen realizovat výrobu spotřebních předmětů s originálními a progresivními prvky. Originalita a progresivita je v prvé řadě závislá na práci výzkumu a vývoje. Dělník ve zlepšovatelském a novátorském hnutí může jen přispět a nikoli v zásadě řešit.

Potřeba dalšího zlepšení práce však není jen ve výrobních organizacích. Určité rezervy jsou i v práci obchodu. Zástupci výrobních organizací nejednou připomněli, že obchod vždy nekontrahuje to, co je mu nabízeno. V mém vystoupení mi nejde o to, uvádět příklady, kde, kdy a za jakých situací k této okolnosti došlo. Jde mi o něco jiného. Chci při této příležitosti znovu připomenout společnou odpovědnost výroby a obchodu za objem, strukturu a funkčnost prodávaného zboží, za rovnoměrný vývoj výdajů obyvatelstva.

Soudružky a soudruzi poslanci, projednávaná zpráva a výklad ministra Půčka a ministra Bahyla ukazují na růst objemu zásob zboží dlouhodobé potřeby. Domnívám se, že státní a družstevní obchod při plném využití iniciativy, zkušeností a znalostí svých pracovníků je s to řešit některé z nově vzniklých problémů a že tato řešení povedou ke zvýšení poptávky po stávajícím zboží dlouhodobé potřeby. Myslím, že jedním z prostředků, jak toho dosáhnout, je i větší hrdost prodejních pracovníků na kvalitní zboží naší produkce. Náš spotřebitel přece není v situaci, že by si v obchodě kupoval jen zastaralé, vadně fungující a nespolehlivé zboží dlouhodobé spotřeby. To proto, že značná část výrobků je plně srovnatelná s výrobky zahraničních podniků.

Československé spotřební strojírenství má bohatou tradici a dobrou mezinárodní pověst. Lidé, kteří v něm pracovali a pracují, vždy měli a stále mají radost z výsledků svého poctivého snažení. Proto strojírenské výrobky dlouhodobého užití v nejediném případě přispěly k vysokému standardu života lidí této společnosti, k vysokému standardu úrovně života našich rodin a jedince. Společnost však nemůže stát na jednom místě. Lidé v brigádách socialistické práce a další pracující spotřebního strojírenství si přejí pokračovat v této tradici a dále ji rozvíjet. Přejí si vyrábět a kupovat zboží vysoké kvality, přejí si být výsledky své práce užiteční a prospěšní sami sobě i lidu druhých států. Přejí si i pomoci spotřebního strojírenství vyvážet úspěchy naší společnosti a přednosti socialistického společenského systému. V žádném případě si nepřejí vyrábět pro sklady apod.

Společnost proto zcela oprávněně klade stále vyšší požadavky na spotřební strojírenství, neboť to vyplývá z potřeb a cílů jejího rozvoje. Věřím, že každý, kdo pracuje v tomto důležitém odvětví, plně vynaloží své schopnosti i dovednosti k tomu, aby resorty a odvětví spotřebního strojírenství produkovaly výrobky a obchod nabízel zboží, které plně uspokojí naše potřeby.

Jen novými činy a dobrou prací lze rozvíjet získanou pověst. Z minulé slávy nelze trvale žít. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslankyni Mikundovej. Slovo má poslanec Protiva, pripraví sa poslanec Grégr.

Poslanec F. Protiva: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, po celé poválečné období od osvobození naší vlasti Sovětskou armádou byl v našem národním hospodářství plánován a také uskutečňován rychlý rozvoj hutnictví a strojírenství. Byly podstatně rozšířeny výrobní kapacity a do výroby zavedena řada náročných hutních a strojírenských výrobků. Do těchto odvětví bylo třeba nejvíce promítat výsledky technické revoluce. Uplatňování požadavků na technický rozvoj, rostoucí nároky na mechanizaci a automatizaci, jakož i výrazný rozvoj specializace výroby, zejména v posledních deseti letech přinesly však i některé problémy. Zejména v posledních letech se projevily vážné disproporce mezi kapacitami na výrobu kompletačních výrobků a mezi jejich potřebou. Tyto nedostatky se promítají v odběratelsko-dodavatelských vztazích mezi organizacemi.

Uvedené nedostatky vážně narušují plynulý chod výroby v podnicích. Proto jsme jim ve výboru pro průmysl, dopravu a obchod věnovali značnou pozornost, zejména pak jejich příčinám a možnosti jejich odstranění. Jde v řadě případů o automatizaci strojů a výrobních procesů jako je hydraulika, měřící a regulační technika včetně výrobků elektrotechnického průmyslu, převodovky, rozváděče a další. V poslední době jsou to i dodávky některých druhů tak zvaného režijního materiálu určeného jak pro výrobu, tak pro údržbu zařízení, jako je ruční elektrické nářadí, brusný materiál, výrobky kožedělného a gumárenského průmyslu a další.

Stále častěji se pak narychlo dovážejí z kapitalistických států i takové věci, jako jsou imbus šrouby, podložky, tavidla, elektrody apod.

Příčiny vidíme nejen v tom, že nebyly komplexně rozvíjeny kapacity a byl ve větším rozsahu investičně podporován rozvoj u finálních výrobků. Podíl na tom má i postoj hospodářských pracovníků na závodech i funkcionářů územních orgánů. V převážné míře považují finální výrobu za důležitější než kooperační dodávky, kterých se mnohdy snaží zbavit. Je opravdu politickou záležitostí tyto názory a tendence překonat a prokazovat význam a společenskou důležitost zabezpečení kompletačních výrobků. Prokazovat, že je objektivní nezbytností, aby státe větší počet závodů byl specializován na kooperační a kompletační výrobky. Je to důsledek prohlubující se dělby práce, kdy kvalita a technická úroveň strojů a zařízení je stále více závislá na kvalitě a technické úrovni kompletačních výrobků.

Ověřili jsme si také, že vedle uvedených příčin působí negativně některé - zejména objemové - ekonomické ukazatele, jejichž působnost bude třeba u těchto výrob omezit a doplnit tak, aby působily v souladu s potřebami národního hospodářství.

Já pracuji už řadu let na úseku zásobování a musím potvrdit, že nevyváženost dodavatelskoodběratelských vztahů, zejména u kompletačních dodávek, vyvolává různé nešvary v jednání a ve vztazích příslušných výrobců. Občas vzniká dojem, že někteří řídící pracovníci se cítí důležití, když o jejich výrobky je všestranně mimořádný zájem, i když je vyvolán nepokrýváním potřeb. Zdá se, že tento stav jim někdy i vyhovuje. Mnohdy se zástupci stejných podniků chovají jinak jako dodavatelé a jinak jako odběratelé. Jako dodavatelé si kladou řadu podmínek, požadují dlouhodobě předem předkládat požadavky, vydávají tzv. předběžné přísliby dodávek, ohání se různými pořadníky důležitosti apod. Jako odběratelé pak stejně kategoricky kritizují zdlouhavý postup a různé požadavky dodavatelů.

Hovořil jsem právě o těchto otázkách podrobněji z toho důvodu, že je v nich hodně subjektivních příčin, že zde vynakládáme hodně zbytečné práce a vyvoláváme řadu složitých jednání. Ze své praxe jsem dospěl k názoru, že řada nedostatků se dá odstranit, jestliže účastníci berou na zřetel především celospolečenské zájmy. Nechtěl bych ovšem vyvolat dojem, že takto můžeme vyřešit současné nedostatky v dodavatelskoodběratelských vztazích.

Musíme především vytvořit všechny podmínky pro maximální využití úzkoprofilových kapacit k zajištění nezbytného množství kompletačních výrobků v současné době. Vedle toho ovšem dlouhodobě, jak už bylo uloženo v závěrech 3. pléna ÚV KSČ, se postupně budou zajišťovat chybějící kapacity. Naše poznatky nesvědčí o tom, že by na závodech byly u úzkoprofilových kapacit intenzivně vytvářeny nezbytné podmínky pro jejich maximální využití. Také zde platí, že se musíme zbavit formálnosti a subjektivních přístupů. V těchto případech stojí za to nejen preferovat finančně druhou a třetí směnu, případně práci o sobotách a nedělích, ale ve spolupráci s národními výbory napomáhat řešení i osobních problémů u těchto pracovníků. Stojí za to, usilovně hledat různé formy řešení. Je to pro národní hospodářství výhodné, výhodnější než dovoz, ke kterému mnohdy zbytečně přistupujeme. Abych byl konkrétní, uvedu příklad, který se stal:

Hutní projekt Praha vypracoval dokumentaci na provedení rekonstrukce jeřábových drah. Pro tuto rekonstrukci mimo jiné bylo nutno zajistit asi 70 m³ ostře hraněných pražců z tvrdého řeziva přesných rozměrů a délek. Přes všechna jednání s Dřevařskými závody, jak v ČSR tak i SSR a se Státními lesy, došla zamítavá odpověď. Byl vznesen dotaz na PZO Drevounia Bratislava o možnosti dovozu. Bylo oznámeno, že dovoz možno realizovat z oblasti volné měny za 2,1 mil. Kčs fco. Konečný výsledek? Po dalších jednáních se v přidružené výrobě jednoho JZD našli odborníci, kteří vybrali správné dřevo v našich lesích a pražce s požadovanými vlastnostmi vyrobili. Celková hodnota představovala 135 tis. Kčs. Příklad jsem uvedl proto, že zdroje a možnosti máme v dosahování úspor, avšak chybí ještě potřebný přístup k realizaci oprávněných potřeb v některých podnicích.

Zatím jsem hovořil jen o rezervách, které máme k řešení nedostatku kompletačních dodávek.

Druhým, neméně významným zdrojem růstu efektivnosti strojírenské výroby je technická úroveň a kvalita kompletačních výrobků. Stále častěji se setkáváme s tím, že výrobci kompletačních oborů nedrží krok s technickým rozvojem strojů a zařízení, pro jejichž kompletaci jsou určeny. Názory na řešení tohoto problému jsou na podnicích různé. Svědčí však zejména o nedůslednosti při usměrňování technického rozvoje a nedostatcích řízení. V těchto oblastech bychom také měli hledat řešení.

Na závěr bych chtěl podtrhnout, že u dodavatelskoodběratelských vztahů nejde jen o vztahy mezi strojírenskými a hutními podniky, ale v současné době také o vyřešení palčivých problémů v dodávkách výrobků z ostatních odvětví pro kompletaci ve strojírenství. Jde o výrobky zejména chemického, gumárenského, papírenského a textilního průmyslu. Dodávky z těchto odvětví se podílejí zhruba 10 % na spotřebě strojírenství, ale jejich neuspokojování, zejména v posledních několika letech, značně narušuje plynulost strojírenské výroby. Neznám, jaká opatření je nutno u těchto odvětví provést k nápravě. Jsem však přesvědčen, že využitím rozvoje pracovní aktivity a iniciativy pracujících v uvedených odvětvích se najde odpovídající řešení.

V závěru považuji za účelné říci některé poznatky z účinnosti prováděcích předpisů:

Hospodářský zákoník jako rámcová směrnice je aktuální, ale je nutné upravit jednotlivé prováděcí předpisy.

Vyhláška č. 33/1975 Sb., o projednávání dodavatelskoodběratelských vztahů, slouží jako návod, jak postupovat, ale není příliš účinná a měla by přihlédnout k tomu, že není absolutní sladěnost plánů výroby mezi sebou navzájem co do sortimentu. Jistě z hlediska plánovací metodiky jako celku je ji možno použít, ale pro praktický život zásobovače není příliš účinná, neboť tento pracovník již jedná o konkrétním výrobku, nikoliv o položce nomenklatury.

Pro hutní výrobu je nutné vydat nové základní podmínky dodávek hutních výrobků pro tuzemsko i export. Dosud platné torzo těchto podmínek č. 145/1964 Sb., je již naprosto nepružné. Návrh je více než 2 roky v jednání.

Vážené soudružky a soudruzi, naše poznatky z přípravy na dnešní jednání prokázaly, že i v oblasti odběratelsko-dodavatelských vztahů jsou rezervy a tedy i předpoklady k odstranění stávajících disproporcí tak, aby umožňovaly plnění úkolů šestého pětiletého plánu.