Aj navzájom výhodné obchodné a hospodárske styky medzi ČSSR a Talianskom charakterizuje neustály vzostup. Taliansko dnes patrí k našim najvýznamnejším obchodným partnerom. Tento fakt dokumentuje skutočnosť, že v rozsahu našej obchodnej výmeny s vyspelými kapitalistickými krajinami Taliansko zaujíma jedno z predných miest, teda šieste miesto. Obrat v minulom roku dosiahol napr. 278,5 mil. US dolárov.

Medzi akcie, ktoré dokumentujú dynamický rozvoj stykov medzi oboma krajinami, patrí aj vlaňajšia návšteva československého ministra zahraničného obchodu v Taliansku, rokovnie ministra zahraničných vecí v Ríme v septembri 1975, návšteva ministra všeobecného strojárstva zhruba v tom istom čase a na druhej strane návšteva študijnej parlamentnej delegácie Talianska v našej krajine v apríli m. r.

Kvalitatívne vyššiu etapu v rozvoji vzájomných vzťahov charakterizuje i návšteva štátneho podtajomníka talianskeho ministerstva zahraničných vecí Cattaneiho v ČSSR vlani na jeseň 1975, počas ktorej sme podpísali aj práve predkladaný konzulárny dohovor.

Tento pozitívny rozvoj vzájomných vzťahov sa pochopiteľne premietol i do oblasti zmluvnoprávnej. Ak sa od konca druhej svetovej vojny do roku 1970 medzi ČSSR a Talianskom dojednalo päť zmluvných dokumentov, za posledných necelých šesť rokov sa podpísalo osem dokumentov. Sú medzi nimi také významné zmluvy, ako dohoda o hospodárskej kooperácii v oblasti priemyslu, dohoda veterinárna, dohoda o zamedzení dvojitého zdanenia, dohoda o leteckých službách alebo kultúrna dohoda.

Uzavretie nového konzulárneho dohovoru medzi ČSSR a Talianskom je teda v plnom súlade s týmto celkovým trendom. Jeho význam spočíva v tom, že svojím rozsahom vlastne pokrýva prakticky všetky oblasti spolupráce medzi oboma krajinami. Nový dohovor sa tak stane jedným z dôležitých predpokladov ďalšieho rozvoja vzájomných stykov medzi ČSSR a Talianskom. Stane sa aj príspevkom k realizácii politiky mierového spolunažívania medzi štátmi rozličných spoločenských systémov a aj príspevkom k realizácii Záverečného aktu konferencie v Helsinkách.

Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Vzhľadom na uvedené skutočnosti, ako i s ohľadom na to, že predpokladaná zmluva je moderným dokumentom odrážajúcim všetky pokrokové prvky súčasného medzinárodného práva konzulárneho, odporúčam, aby ste vyslovili svoj súhlas s Konzulárnym dohovorom medzi ČSSR a Talianskou republikou.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji ministru Chňoupkovi. Návrh byl předsedy sněmoven přikázán podle § 65 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění k projednání výborům zahraničním a ústavně právním obou sněmoven. Tyto výbory určily po projednání návrhu společnými zpravodaji členy zahraničních výborů poslankyni Danu Kancírovou a poslankyni Libuši Foretovou.

Prosím proto zpravodajku Sněmovny lidu poslankyni Kancírovou, aby přednesla zpravodajskou zprávu.

Zpravodajka poslankyně SL ing. D. Kancírová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci a vážení hosté, dnešní společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění je předkládán k posouzení vládní návrh Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, který na svých schůzích projednaly výbory ústavně právní a zahraniční.

Mezi Československou socialistickou republikou a Itálií platí až dosud konzulární úmluva z roku 1924, která však již byla vývojem překonána. Její ustanovení neodpovídají ani mnohostranné Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích z roku 1963, která zakotvuje základní zásady moderního mezinárodního práva v konzulární oblasti. Bylo proto ve vzájemné dohodě přistoupeno k novelizaci této úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, k němuž došlo 10. října 1975 v Praze.

Naše zahraniční politika využívá a podporuje současnou základní tendenci vývoje v mezinárodních vztazích - uvolňování mezinárodního napětí - a posiluje ve vztazích s vyspělými kapitalistickými zeměmi rozvoj vzájemně výhodné spolupráce na základě rovnoprávných vztahů a na zásadách mírového soužití.

Jak bylo v této sněmovně řečeno při projednávání expozé ministra zahraničních věcí k základním otázkám zahraniční politiky Československé socialistické republiky v listopadu minulého roku, přikládáme našim vztahům s Itálií zvláštní význam. Značný rozmach v těchto vztazích dosáhly zejména hospodářské styky, které lze zařadit mezi nejvýznamnější vzhledem k tomu, že zaujímají třetí místo v obchodě naší země s vyspělými kapitalistickými státy. Přitom má rozvoj hospodářských vztahů neustále zvyšující se tendenci. Tradiční jsou široké styky v kulturní oblasti, které se opírají o kulturní dohodu podepsanou v roce 1971. Rozvíjí se spolupráce i v oblasti vědeckých a školských styků a v oblasti dopravy. Obě naše země chtějí prohloubit další všestrannou spolupráci a vytvořit předpoklady k tomu, aby byl v krátké době dosažen výrazný posun ve vztazích politických, jak potvrdilo jednání předsedů vlád v Helsinkách, rozhovory ministrů zahraničních věcí v Římě a náměstka ministra zahraničních věcí Itálie v Praze v minulém roce.

Nově sjednaná konzulární úmluva se řídí zásadami vycházejícími z mnohostranné Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, která kodifikovala - a v některých směrech i pokrokovým způsobem rozvinula - normy mezinárodního práva v oblasti konzulárních styků. Tato úmluva však obsahuje - jak ani u obecné právotvorné smlouvy není jinak možné - ustanovení většinou rámcová, která se nemohou bezezbytku aplikovat mezi státy, jejichž dvoustranné konzulární styky nabyly větší intenzity.

Proto státy nadále uzavírají dvoustranné konzulární úmluvy přizpůsobené konkrétním vzájemným potřebám. Tyto smlouvy uzavírá i naše republika. Tak vedle osmi nových konzulárních úmluv se socialistickými státy je úmluva s Itálií již sedmou konzulární úmluvou sjednanou v posledních letech s nesocialistickým státem. Všechny tyto smlouvy vycházejí z moderního pojetí činnosti a postavení konzulárních úřadů v druhých státech. Tomuto pojetí odpovídá i našemu dnešnímu zasedání předkládaná Konzulární úmluva s Itálií.

Upravuje postavení a činnost konzulárních úřadů a jejich členů a plně odpovídá současným potřebám rozvoje vzájemných vztahů. Upravuje výsady a imunity konzulárních úřadů a jejich členů, jejich zřizování a velmi podrobně se zabývá problematikou výkonu vlastní konzulární činnosti. Zakotvuje nejen ochranu práv a zájmů vysílajícího státu a jeho občanů, včetně právnických osob a další funkce pro konzulární úřady obvyklé, ale obě smluvní strany se rovněž zavazují podporovat rozvoj obchodních, hospodářských, kulturních a vědeckých styků a rozvíjení přátelských styků mezi sebou, čímž chtějí přispět k vytvoření příznivějšího ovzduší mezi oběma státy a k vytvoření odrazového můstku pro rozšíření spolupráce ve všech oblastech. Podrobně jsou upraveny funkce konzulárních úředníků při zastupování občanů vysílajícího státu, vykonávání notářských, matričních a dalších úkonů.

Oproti výsadám a imunitám uvedeným v rámcové Vídeňské úmluvě dochází k jejich rozšíření, což odpovídá snaze naší země zabezpečit co možná největší ochranu svých zájmů a zájmů svých příslušníků v zahraničí. Příkladem může být ustanovení o nedotknutelnosti konzulárních místností a rezidence vedoucího úřadu, které překračuje rámec Vídeňské úmluvy.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vzhledem k obsahu předkládané úmluvy můžeme tuto skutečně označit za moderní smluvní dokument, tak jak uvedl s. Chňoupek, obsahující pokrokové prvky současného mezinárodního konzulárního práva. Tento dokument beze sporu poskytne příznivější podmínky pro práci československých konzulárních úřadů a jejich pracovníků, napomůže k dalšímu rozvoji a aktivizaci vztahů mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou.

Proto doporučuji, aby Sněmovna lidu vyslovila s předloženým návrhem úmluvy souhlas.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji. Na pořadu je zpravodajská zpráva za výbory Sněmovny národů, kterou přednese poslankyně Libuše Foretová.

Zpravodajka poslankyně SN L. Foretová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, podepsaná v Praze dne 10. října 1975, byl řádně projednán rovněž ve výborech ústavně právních a zahraničních Sněmovny národů.

Po projednání a posouzení doporučily výbory předkládaný vládní návrh schválit. Své doporučení ke schválení tohoto návrhu předložila rovněž Česká národní rada a Slovenská národní rada.

Domnívám se, že nová Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou bude dalším příspěvkem k rozvoji vzájemně výhodných, rovnoprávných a mírových vztahů mezi našimi zeměmi, dalším krokem v procesu rozvoje vzájemně výhodných styků Československa s kapitalistickými státy a je průkazným příspěvkem k závěrům helsinské Konference o odzbrojení a spolupráce v Evropě, příspěvkem k podpoře zachování míru a rozvoje mezinárodního porozumění a spolupráce.

Proto se připojuji ke společné zpravodajce Sněmovny lidu poslankyni Kancírové a jako společná zpravodajka výborů navrhuji Sněmovně národů vyslovit s předloženým vládním návrhem souhlas. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji. Do rozpravy nedošla žádná písemná přihláška. Žádá někdo z poslanců o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak. Přeje si závěrečné slovo ministr s. Chňoupek? (Ne.) Nepřeje. Děkuji.

Můžeme tedy hlasovat.

V zasedacím sále je přítomno 153 poslanců Sněmovny lidu, 60 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 54 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice. Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

Nejdříve hlasují poslanci Sněmovny národů.

Kdo z nich souhlasí s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, podle doporučení společné zpravodajky, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Sněmovna národů konzulární úmluvu schválila.

Nyní hlasují poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z nich souhlasí s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, podle doporučení společné zpravodajky, prosím, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Také Sněmovna lidu konzulární úmluvu schválila.

Konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Konzulární úmluvou mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou, podepsanou v Praze dne 10. října 1975.

Posledním bodem dnešního pořadu je

Za vládu Československé socialistické republiky odůvodní návrh ministr zahraničního obchodu Andrej Barčák.

Ministr zahraničního obchodu ČSSR ing. A. Barčák: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! V decembri minulého roku schválilo Federálne zhromaždenie štyri haagské dohovory, ktoré upravujú podmienky a postup pri vykonávaní dôkazov v cudzine, pri uznávaní rozvodových rozhodnutí a rozhodnutí o výživnom, vydaných cudzími súdmi, ako i kolíznu problematiku dopravných nehôd. Ako dodatok k týmto dohovorom predkladáme teraz, po podpise, posledný z týchto dohovorov - Dohovor o medzinárodnej správe dedičstva - a navrhujeme, aby s členstvom ČSSR v tomto Dohovore bol vyslovený súhlas podľa článku 36 ods. 3 ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o československej federácii.

Československá socialistická republika je členom Haagskej konferencie o medzinárodnom práve súkromnom, ktorá je medzinárodnou organizáciou s úlohou usilovať sa o zjednotenie predpisov

- kolízneho práva, ktoré ustanovuje právny poriadok rozhodný pre občianskoprávne, obchodné a rodinné vzťahy, v ktorých je obsiahnutý cudzí prvok, a ďalej