Tak to bylo také pochopeno v našem okresním stranickém orgánu, takovým duchem se neslo plenární zasedání, které se zabývalo dalším rozvojem zemědělství z aspektů, o nichž jsem hovořil. V takovém duchu bylo také přijato usnesení, které ukládá hospodářským řídícím článkům zemědělské družstevní velkovýroby v okrese zabezpečit, aby byla věnována nejen zcela konkrétní a maximální pozornost rozpracování závěrů listopadového pléna v oblasti zemědělství na specifické podmínky v příslušných zemědělských závodech, ale zejména je kladen důraz na to, aby kvalitně rozpracované listopadové plénum bylo adresné, kontrolovatelné, aby se nejen funkcionáři, ale i družstevníci cítiti zodpovědní za postupné řízení všech objektivně posuzovaných příčin a nedostatků.

Soudružky a soudruzi, rovněž naše výbory v letošním roce soustředí pozornost na plnění úkolů plánu v odvětví zemědělství a potravinářského průmyslu, v němž je založena nejen koncepce postupného zvyšování soběstačnosti ve výrobě základních potravin v souladu s předpokládaným růstem životní úrovně obyvatelstva, ale také vytváření předpokladů pro rozšiřování vývozu těch výrobků, které dokážeme vyrobit už nejen v dostatečném množství, ale také co nejefektivněji.

Poslední rok páté pětiletky bude i v odvětví zemědělství a výživy ve znamení úsilí, aby byty co nejúspěšněji splněny úkoly, které mu stanovily směrnice XIV. sjezdu strany, ale aby také byla připravena co nejlépe výchozí základna k nástupu do příští, šesté pětiletky. Mohu vás jménem našich výborů ubezpečit, že i poslanci - členové našich výborů - ve své práci s využitím skupinových průzkumů a svými individuálními průzkumy ve volebních obvodech budou všestranně a důsledně zabezpečovat realizaci závěrů listopadového pléna ÚV KSČ v činnosti výborů. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Bubeníkovi. Dávám slovo poslankyni Gajdošové, připraví se poslanec Huml.

Poslankyně SL M. Gajdošová: Vážené predsedníctvo, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! Dovoľte, aby som ako členka Kultúrneho výboru Snemovne ľudu zaujala stanovisko k správe federálnej vlády v súvise s otázkami školskej politiky po XIV. zjazde KSČ.

Základné poznatky o realizácii uznesení ÚV KSČ na úseku školstva boli sústredené pri prieskume poslancov Kultúrneho výboru Snemovne ľudu a Snemovne národov v roku 1974. Niektoré číselné a štatistické údaje poskytli národné ministerstvá školstva, prípadne odborové orgány z tej to oblasti. Pre krátkosť času sa budem zaoberať len tým okruhom naliehavých otázok našej školskej politiky, ktorý z hľadiska ďalších perspektív má pre školský systém a výchovu mladej generácie určujúci význam.

Pri tejto príležitosti treba povedať, že federálnej vláde sa podarilo zabezpečiť realizáciu uznesení ÚV KSČ zo 4. júla 1973 o socialistickej výchove mladého pokolenia a jeho príprave pre život a prácu v rozvinutej socialistickej spoločnosti nanajvýš zodpovedne, pritom s potrebným politickým i mocenským dôrazom. K takému konštatovaniu oprávňujú poznatky získané z praktického uskutočňovania zámerov vlády v školskej politike na úrovni KNV, ONV a MNV. Kľúčom k úspechu pri realizácii uznesení ÚV KSČ z júla 1973 v oblasti školstva sú predovšetkým národné výbory všetkých stupňov. Národné výbory a ich pôsobnosť je oblasťou, ktorá zasahuje najširšiu základňu súčasnej spoločnosti. Kvalita riadiacej činnosti národných výborov sa priamo dotýka práce učiteľov na školách všetkých stupňov (okrem vysokých škôl) a bezprostredne ovplyvňuje myslenie a konanie širokej občianskej verejnosti. Význam, ako aj vplyv priemyselného, efektívneho, politicky i odborne dobre vedeného úseku škôl z celoštátneho hľadiska nám vyplynie z prostej úvahy o počtoch žiakov na školách, vrátane ich rodičov. Z toho možno usúdiť, že školy a výchovné zariadenia spravované národnými výbormi svojou riadiacou činnosťou bezprostredne pôsobia prinajmenej na 6,5 milióna obyvateľov.

Národné výbory preukázali veľmi zodpovedný prístup ku konkretizácii záverov júlového pléna ÚV KSČ a na úseku svojej pôsobnosti v krajoch, okresoch i v mestách uviedli do života všetky potrebné opatrenia v oblasti politickovýchovnej práce i v organizačnom zabezpečení jednotlivých úloh. Kultúrne výbory obidvoch snemovní konštatovali, že medzi uznesením ÚV KSČ a opatreniami federálnej vlády bola potrebná časová plynulosť. S obsahom uznesení boli včas oboznámené národné výbory všetkých stupňov, ale aj široká pedagogická, učiteľská obec. Pedagogická verejnosť v tomto prípade mala možnosť osvojiť si uznesenia i zámery strany k školskej politike. Z toho dôvodu už v školskom roku 1974/75 výchovno-vyučovací proces na našich školách sa kvalitatívne dostal na vyššiu úroveň ako v rokoch predchádzajúcich. Zovšeobecnené poznatky svedčia o tom, že KNV, ONV a MNV včas rozpracovali uznesenia júlového pléna na podmienky škôl a výchovných zariadení.

Zámerom ÚV KSČ i federálnej vlády zodpovedá aj spolupráca školských orgánov na ideovo-politickom vzdelávaní učiteľov. Tým bolo vytvorené priaznivé politické ovzdušie na riešenie nielen čiastkových, ale aj zložitejších komplexných problémov nášho školstva. K potešiteľným javom v činnosti rád KNV a ONV patri skutočnosť, že plnenie záverov júlového pléna považujú tieto orgány za úlohu trvalú, dlhodobú, čo sa odráža aj v ich plánoch práce.

Zodpovednosť za riadenie výchovy a vzdelávania nesú obidve národné ministerstvá školstva. Z toho treba potom odvodiť požiadavku na tesnú súčinnosť a koordinovanosť postupu s jediným cieľom: zabezpečiť jednotu v plnení uznesení ÚV KSČ, uznesení a smerníc federálnej vlády a tomu zodpovedajúcu kvalitu riadenia v obidvoch národných republikách.

Podľa doteraz získaných poznatkov riadiaca funkcia národných ministerstiev školstva by mala predovšetkým spočívať v určovaní záväzných krátkodobých i perspektívnych cieľov a noriem najmä v oblasti ideovej, pedagogickej, kádrovej, ekonomickej, pri kontrole ich realizácie a vo vytváraní podmienok proporcionálneho rozvoja výchovy a vzdelávania v jednotlivých národných republikách československej federácie.

Praktická realizácia uznesení ÚV KSČ z júla 1973 na úrovni republikových vlád a národných ministerstiev školstva miestami však naráža na ťažkosti, čo v konečnom výsledku stiera vcelku priaznivý trend rozvoja celoštátnej školskej politiky. Práve na tieto "slabé" miesta chcem zamerať pozornosť obidvoch snemovní a venovať im niekoľko vecných poznámok.

Uznesenie XIV. zjazdu KSČ uložilo orgánom štátnej správy zaradiť z populačného prírastku 65 % do predškolskej výchovy. Táto smernica zjazdu sa v ČSR plní na 62 %, v SSR na 58,6 %. Terajšia, už vyše dva roky trvajúca priaznivá populačná vlna naliehavosť urýchlenej výstavby predškolských zariadení ten zvyšuje. Medzera medzi potrebou jaslí, materských škôl a súčasným nedostatkovým stavom sa bude len prehlbovať. Z toho dôvodu treba všetkými dostupnými prostriedkami čim skôr prekonať ničím nepodložený, zato však tvrdošijne pretrvávajúci názor, že riešenie tejto otázky je výhradne vecou štátnych orgánov (v tomto prípade národných výborov všetkých stupňov). Z toho dôvodu pred celou našou spoločnosťou stojí neodkladná požiadavka, aby sa na výstavbe pred. školských zariadení oveľa výraznejšie ako doteraz podieľali nielen národné výbory, ale predovšetkým odbory, veľké, stredné i menšie závody a JRD. Pred národnými výbormi stojí požiadavka, aby prostriedky v rámci akcie "Z" využívali racionálnejšie, predovšetkým vo vlastnom záujme v prospech najmenších.

Výsledky prieskumu vykonaného kultúrnymi výbormi potvrdili, že prístup zodpovedných funkcionárov - riaditeľov na závodoch k tejto otázke je rôzny, vcelku však prevládajú tendencie, že ide o náklady, ktoré by mali znášať štátne orgány. Pri zisťovaní, ako sa k veci stavajú veľké a stredné podniky, bolo preukázané, že oveľa pozitívnejší postoj k tejto spoločensky závažnej požiadavke majú stredné podniky. Postoj veľkých závodov k tejto veci je často až na hranici nezáujmu a nezodpovednosti k požiadavkám vlastného osadenstva, nehovoriac už o naliehavom spoločenskom záujme. Pokiaľ ide o JRD, sú v tejto oblasti skôr trpným ako aktívnym činiteľom. Stav zaškolenia v predškolských zariadeniach v jednotlivých krajoch republiky je rôzny. Dobré výsledky vykazuje Praha, Stredočeský a Severomoravský kraj. Najnižšie percento zaškolených detí predškolského veku má Juhočeský kraj. Zo slovenských krajov najbližšie k úlohe stanovenej zjazdom strany je Bratislava, Východoslovenský a Západoslovenský kraj. Doterajšie skúsenosti ukázali, že dobrá príprava detí v predškolských zariadeniach pomáha nielen deťom samotným, ale sa priaznivo odráža aj v spokojnosti matiek, čo vzhľadom na zástoj žien v československej ekonomike má veľký význam.

V závere chcem upozorniť na skutočnosť, že mládež navštevujúca školy, od predškolských zariadení až po vysoké školy, tvorí takmer polovicu obyvateľstva našej republiky. Z toho dôvodu prostriedky našej socialistickej spoločnosti vložené v akejkoľvek podobe do jej profesionálnej prípravy sú naozaj zlatým fondom, ktorý sa mnohonásobne tejto spoločnosti vráti. Na školách, v učňovských učilištiach sa nám formuje budúce jadro robotníckej triedy, početný zbor odborníkov najrôznejšieho zamerania, ktorí budú určovať kurz ďalšieho vývoja a ovplyvňovať naše budúce perspektívy v najbližších štyroch-piatich desaťročiach, a práve preto nemôžeme byt v tej to základnej otázke úzkoprsí, skôr je tu na mieste, veľkorysosť.

Preto i XIV. zjazd strany a júlové plénum ÚV strany venovali problematike mládeže veľkú pozornosť. Strana si váži prirodzený elán a zmysel mládeže pre všetko pokrokové a spája s ňou komunistickú budúcnosť našej vlasti.

Keďže novembrové plénum zdôraznilo vysokú náročnosť vo všetkých oblastiach života našej spoločnosti, platí táto požiadavka v plnej miere i na úseku školskej politiky.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Gajdošové. Před přestávkou vystoupí ještě poslanec Huml.

Poslanec SN A. Huml: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, projednává-li dnes Federální shromáždění programové prohlášení vlády, dovolte mi zmínit se o některých úspěších a problémech zásobování vnitřního trhu, o němž bude mimo jiné také zvlášť jednat samostatná schůze Sněmovny národů v říjnu t. r. Vždyť s růstem životní úrovně, která je jedním z hlavních cílů politiky Komunistické strany Československa, rostou i nároky našeho lidu na vnitřní trh. Proto na úseku výrobních resortů a obchodu je prvořadým politickým a ekonomickým úkolem - zabezpečovat stabilitu a zvyšovat úroveň našeho trhu. V tomto směru je třeba ocenit aktivní přistup a úsilí našich stranických a státních orgánů.

V programovém prohlášení vlády i ve zprávách vlády k nim, které byly v tomto volebním období ve Federálním shromáždění projednávány, byla vždy otázkám vnitřního trhu věnována pozornost. Bylo zde řečeno, že "zásoby a dodávky spotřebního zboží umožňují, abychom dále zlepšovali zásobování obyvatelstva" nebo aby "výroba a obchod se daleko pružněji přizpůsobovaly měnícím se potřebám a aby měly na paměti, že růst životní úrovně přináší jejich novou strukturu a vyšší nároky na technickou úroveň, kvalitu a především na estetické vlastnosti zboží".

Každý náš občan může potvrdit, že z těchto politických směrnic se mnoho uskutečnilo, zejména jak v prodeji průmyslového, ta k i potravinářského zboží. Výrazně vzrostl prodej průmyslového zboží, především předmětů dlouhodobého užívání, stavebních materiálů, předmětů pro modernizaci bytů a domácností, prostředků pro osobní dopravu, sport a podobně. Při pestré a náročné vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby však občané stále více žádají o další rozšiřování sortimentu a jeho dodávání do obchodů v dostatečném množství a kvalitě.

Máme určité problémy. Listopadové zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa ukázalo, že základní problém nedostatkových druhů zboží vzniká především ve výrobě. Zajímal jsem se o nedostatkové zboží a zjistil jsem, že je poptávka nejméně po 200 druzích zboží - od nití až po automatické pračky - které není běžně k dostání, nebo je na trhu nepravidelně. Zde bychom si měli uvědomit, že na jedné straně jsme nejen výrobci, ale i spotřebiteli a když vyžadujeme v obchodech kvalitní zboží, musíme je v dostatečném množství vyrobit, a tolik, aby bylo pro domácí trh a vývoz, a to i včetně dostatečného počtu náhradních dílů. Jedině tak nebude docházet, jak se často stává, ke shánění některého zboží po obchodech, jak jsme toho svědky a jak si toho také všimla brněnská televize ve svém vysílání k vnitřnímu trhu pod přiléhavým názvem "To nechce klid".

Ve výrobě, v distribuci i v obchodních organizacích jsou však rezervy a jejich využitím by se podstatně zmírnily potíže a výrazně by se zlepšila úroveň zásobování prodejen průmyslovým zbožím.

Se stoupající úrovní zásobování obyvatelstva je nutno udržet a neustále zlepšovat úroveň obsluhy; s tou nemůžeme být zatím všude zcela spokojeni. Na Chomutovsku máme však v tomto směru i dobré zkušenosti. Národní výbory všech stupňů v našem okrese vytvořily dobré podmínky pro prodej jak ve městech, tak i na vesnicích. Každý z našich občanů se může přesvědčit, že vznikly nové prodejní plochy v centru města a v celé řadě obcí.

Rozsah prodejní doby v našem okrese, až na malé výjimky, odpovídá potřebám obyvatel. Na Chomutovsku jsou obchody potravinářským zbožím otevřeny do 19 hodin a průmyslovým do 18 hodin, takže z tohoto hlediska nejsou problémy s nákupy.

Přece se však vyskytují kritické hlasy pracujících žen, že ke konci prodejní doby chybí některé potravinářské zboží. V tomto směru však zjednávají národní výbory, obchodní organizace s dodavateli ve vzájemné spolupráci nápravu.

Některé dílčí nedostatky v zásobování jsou také pociťovány na vesnicích, kde lidé jsou závislí na jediné prodejně. Je zejména na obchodních a dodavatelských organizacích, aby zvýšily odpovědnost v zásobování zvláště v pohraničních obcích a osadách, které jsou zásobovány pojízdnými prodejnami. Tyto prodejny nedodržují často zájezdový plán, který zahrnuje den, hodinu a stanoviště, anebo nedodržují stanovené sortimentní minimum. Někdy se vyskytuje i lhostejnost při vyprodání základních druhů potravin před u končením zájezdové trasy. Tyto nedostatky, které celkem zbytečně ztrpčují lidem život, sice národní výbory projednávají s vedením družstva Jednoty, ale výsledky se zatím výrazně nedostavují.

Do prodejen jsou někdy dodávány nekvalitní výrobky, které jsou mnohdy bez zábran prodávány spotřebitelům. K těmto nedostatkům přistupují mnohé obchodní organizace smířlivě, přestože se jedná převážně o zboží denní potřeby, zejména běžné potraviny. V tomto směru je nutné soustavně výchovně působit na pracovníky v obchodech od přejímky až po prodej zboží.

Je správné, že stranické a státní orgány vyvíjejí tlak na výrobní a dodavatelské organizace, na neustálé zvyšování kvality výrobků a že se prosazuje i potřebná inovace jak průmyslových, tak i potravinářských výrobků.

Lidé si stěžují, že je v některých obchodech šidí na ceně, na váze, míře i kvalitě. Tyto negativní jevy vrhají špatné světlo na řadu ochotných a poctivých prodavačů. Dohlížitelské a kontrolní orgány a obchodní inspekce by měly ještě výrazněji plnit svou úlohu a dodejme, že občané sami by jim měti v jejich náročné práci pomáhat.

Mezi lidmi se často rozjímá o maloobchodních cenách. Jsme svědky toho, že někdy mizí z trhu levné a přitom kvalitní zboží a objevují se tzv. módní výrobky, jejichž úroveň nemá, s ohledem na dosti značně zvýšenou cenu, řádově odlišnou kvalitu. Jako přiklad se dá uvést obuv. Tyto věci mají negativní vliv v dopadu do povědomí lidi.

Jiný přiklad. Chtěl bych uvést velice pozitivní věc. U nás bereme jako samozřejmost, že se nezvyšují ceny základních druhů zboží, zejména potravin, nebereme v úvahu pevné ceny nájemného a mnoho dalších vymoženosti.

Málo si občané uvědomují, že - aby byla zachována stávající hladina maloobchodních cen, náš socialistický stát poskytuje k tomu účelu dotace ze státního rozpočtu. Je to u brambor, masa, mléka, dětského zboží a celé řady dalších výrobků. Uvědomme si, že ceny ve vyspělých kapitalistických zemích "letí nahoru", probíhá tam proces nezaměstnanosti a krize kapitalistického hospodářství vůbec. Naproti tomu u nás cenové problémy řeší naše stranické orgány a vláda bez dopadu na obyvatelstvo. To jsou, soudružky a soudruzi, pro náš lid veliké věci.

Úroveň obchodu závisí do značné míry na pracovních silách. Práce v obchodě je velmi náročná, časově i fyzicky. Pracuje zde asi 470 tis. žen, tj. 3/4 z celkového počtu v tomto odvětví. Jejich obětavou práci a také práci podstatné části pracovníků obchodu je třeba upřímně ocenit.