Poslanec SN J. Pravda: Vážené předsednictvo
Federálního shromáždění,
milé soudružky, vážení soudruzi
poslanci a hosté, federální vláda
předložila ke schválení návrhu
závěrečného účtu federace
za rok 1973. Soudruh ministr financí ve svém úvodním
projevu, zpravodajové výborů obou sněmoven
a někteří poslanci v rozpravě oprávněně
vyzvedli mnohé pozitivní rysy vývoje našeho
hospodářství v roce 1973. Ztotožňuji
se s jejich hodnocením a budu hlasovat pro schválení
návrhu.
Přesto mě zaujaly poznámky, že výsledky
mohly být lepší, kdyby nebylo některých
tzv. negativních jevů, které hospodářské
výsledky ovlivnily nepříznivě. Nebudu
o nich široce hovořit, protože z jednání
ve výboru vím, že jsou všeobecně
známé. V současné době se v
resortech pracuje na jejich odstranění.
Jako člena ústavně právního
výboru mne však zajímaly nedostatky, které
pramení z nedodržování socialistické
zákonnosti na závodech, z nízké úrovně
ostrahy národního majetku, nedostatky ve smluvních
vztazích mezi podniky a v neposlední řadě
i ztráty, které vznikají našemu hospodářství
z nedbalosti nebo nedodržování předpisů
hospodářského práva. To ukazuje na
nedobrou úroveň hospodářskoprávních
služeb na závodech. Některé skutečnosti
jsme měli možnost si ověřit na průzkumech
u některých podniků.
Soudružky a soudruzi poslanci, právo v hospodářské
oblasti je jedním z nástrojů řízení.
Mnohé nedostatky a ztráty mohou být odstraněny,
bude-li hospodářské právo ve výrobních
i jiných jednotkách dodržováno. Průzkumem
zjištěné nedostatky, zejména v oblasti
prevence, tj. zvyšování právního
vědomí občanů a v našem případě
hospodářských a řídících
pracovníků, nejsou však vždy zaviněny
podniky. Je tu určité podcenění významu
a poslání právní služby v hospodářských
organizacích, které ještě dnes přežívá.
Dalším důvodem nízké úrovně
je kádrové obsazení právních
útvarů. Tak např. celá pětina
podniků nemá vůbec právníka.
Další stovky podniků mají právníka
jednoho, který stačí sotva hájit základní
zájmy svého podniku a nezbývá mu čas
na celospolečensky důležitou činnost
prevence, často též proto, že funkce právníků,
zejména v menších podnicích, jsou ještě
kumulovány, a přitom, podle zjištěných
průzkumů zhruba 60 % právníků
dělá ještě "písařinu",
protože nemají přidělené administrativní
síly. Je pochopitelné, že činnost těchto
podniků se výrazně liší od podniků,
kde hospodářské vedení věnuje
právní službě náležitou
pozornost. Zde je rovněž situace v oblasti odběratelskododavatelských
vztahů z hlediska dodržování právních
předpisů podstatně lepší. Zbytečné
konflikty ve smluvních operacích, přemíra
arbitrážních sporů a jiné nedostatky,
a tím i značné národohospodářské
škody a ztráty jsou častým zjevem v
podnicích s nedostatečným uspořádáním
hospodářskoprávní služby.
Nedostatek kvalifikovaných právníků
v podnicích prohlubuje tyto potíže. Z dosavadních
zkušeností je známo, že absolventi právnických
fakult hledají uplatnění v oblastech s lepšími
platovými podmínkami a po absolvování
fakulty pracují převážně mimo
oblast výrobně hospodářských
jednotek, což nepřispívá k možnosti
v krátké době zvýšit úroveň
hospodářskoprávních služeb na
závodech.
Při průzkumech nás zajímaly i osudy
a cesty našich zákonů. Nebylo by nám
totiž nic platné, kdybychom vydali sebelepší
zákony, kdyby se tyto nedostaly k praktickému uplatnění.
Zajímal nás proto styl práce právních
oddělení v podnicích s přihlédnutím
k prevenci. Výsledky průzkumu byly takové,
že právníci, zejména v menších
podnicích, na prevenci nemají čas. A přece
ÚV KSČ, naše federální i vládní
orgány právě této činnosti
věnují mimořádnou pozornost a nedostatky,
vznikající v hospodářské oblasti,
o nichž zde už bylo hovořeno, nutnost právě
této činnosti potvrzují.
Zjistili jsme, že právní oddělení
nový zákon eviduje, předá některým
vedoucím hospodářským pracovníkům,
a tím věc končí. V některých
případech, zejména u zákoníku
práce, se objevují v plánech závodní
školy práce instruktáže k nim. Právní
služba není přítomna při předávání
zodpovědných funkcí v podnicích, takže
zejména při častých změnách
znalost zákonných předpisů, zákonné
odpovědnosti, se ztrácí se všemi negativními
důsledky pro jednotlivce, ale i hospodaření
podniků. A protože zákonná opatření
se v oblasti hospodářské činnosti
netýkají jen vedoucích pracovníků,
ale stovek skladníků, nákupčích,
normovačů, hlídačů a nakonec
každého pracovníka, jsou za takového
stavu na místě úvahy, které potvrzují
nedobrý stav úrovně hospodářskoprávních
služeb u podniků z tohoto hlediska.
Lepší situace je u velkých podniků,
kde jsou právní útvary početnější.
Jako příklad dobré práce právního
oddělení bych rád uvedl práci právního
oddělení v Nové huti Klementa Gottwalda v
Ostravě. Soudruzi zasahují svou činností
do výrobního procesu a kladně jej ovlivňují.
Týmy pracovníků zpracovávají
zákony populární formou v příručkách,
aplikují na možnosti přestupků jednotlivých
pracovišť vlastního závodu, takže
každý pracovník zná svoji trestní
zodpovědnost. Znalosti právních norem jsou
prověřovány nenásilnými pohovory
s pracovníky a jsou součástí jejich
hodnocení. V podniku se podařilo podstatně
zlepšit a omladit ostrahu, snížit ztráty
z rozkrádání, snížit počet
arbitrážních sporů, odstranit ztráty
vznikající z nedostatků při uzavírání
smluvních svazků a vztahů. Vypracovali plán
boje proti negativním jevům v podniku, mají
vzornou spolupráci se soudruhy z prokuratury, soudů
a Veřejné bezpečnosti.
Tuto preventivní činnost v tomto závodě
je nutno vyzvednout. Zvlášť bych chtěl
vyzvednout v tomto směru pomoc i vlastní činnost
pracovníků prokuratury, soudu a bezpečnosti
v kraji Ostrava a Brno, kde jsem byl na průzkumu, kteří
nejen mají trvalý styk s podniky, ale sami předložili
podklady v každém kraji, přes 3000 vlastních
besed, konzultací, návštěv apod. Domnívám
se, že tito soudruzi věnují prevenci při
dodržování socialistické zákonnosti
daleko více pozornosti, než hospodářské
orgány a nadřízená ředitelství
a ministerstva jednotlivých úseků, které
by měly míti první zájem na odstraňování
ztrát, zapříčiněných
nedobrou úrovní hospodářskoprávní
služby a prevence na tomto úseku.
Soudružky a soudruzi, neuspokojivý stav však
znásobuje obavy z dalšího vývoje. Průzkum
ukázal, že nejsou prakticky kádrové
rezervy. Přes 50 % právníků v podnicích
překročilo věk 50 let a jen 6 % právníků
je mladších 30 let a přitom se jeví
potřeba asi 1800 pracovních sil tohoto oboru během
několika let.
V této souvislosti je velmi důležitou otázka,
které není věnována v podnicích
náležitá pozornost, a to péče
o mladé právníky s nedostatkem zkušeností,
ale co pokládám za velmi důležité
i péče o růst stávajících
kádrů. Očekáváme další
rozvoj národního hospodářství,
nové vztahy, problémy. Stačí na to
dosavadní stav a úroveň našich právníků?
Při prověrkách se totiž ukázala
nutnost zvýšení metodického řízení
právní služby z ministerstev a jiných
ústředních orgánů, popřípadě
z orgánů středního článku
řízení.
Pomoc by měla spočívat zejména v konzultacích
poskytovaných právním útvarům
podniků a závodů, organizovat instruktáže,
semináře a porady, zaměřené
na výklad právních předpisů,
na informace o připravovaných předpisech,
na doporučování správných postupů
v různých právních otázkách
hospodářského práva. Zatím
jen některé sektory svolávají jen
příležitostně pracovní porady.
Soudružky a soudruzi poslanci, významný krok
ke zlepšení úrovně hospodářsko
právní služby byl učiněn federální
vládou v září minulého roku
a vládami obou republik v květnu t. r. přijetím
zásad a opatření o postavení a úkolech
právních útvarů v hospodářských
organizacích. Cílem těchto opatření
je vytvořit pro působnost právních
útvarů podniků přiměřené
podmínky a zkvalitnit jejich práci.
Jsem přesvědčen, že přijaté
zásady a opatření budou mít, zejména
pokud jde o výchovu mladé generace podnikových
právníků, příznivý vliv
na jejich uvědomění si jejich poslání
a stanou se podnětnou pobídkou ke zvyšování
jejich celkové kvalifikace a odbornosti a tím i
nástrojem pro zvyšování celkové
úrovně hospodářsko-právní
služby.
Svým vystoupením jsem chtěl jen zdůraznit
nutnost řešení problémů kolem
podnikových právních služeb, doufám,
že náměty získané průzkumem,
budou příslušnými orgány posouzeny
a vhodné zkušenosti uplatněny v praxi v dalších
závodech. Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem poslancovi Pravdovi za jeho vystúpenie.
Súdružky a súdruhovia, vystúpením
poslanca Pravdy sme vyčerpali všetky písomné
prihlášky poslancov do rozpravy k štátnemu
záverečnému účtu.
Praje si ešte niekto z poslancov prehovoriť v rozprave?
(Nikdo.)
Vyhlasujem rozpravu o štátnom záverečnom
účte federácie na rok 1973 za skončenú.
Praje si súdruh minister financií zaujať stanovisko
k predneseným príspevkom? (Ano.) Prosím s.
ministra Léra, aby sa ujal slova.
Ministr financí ČSSR ing. L. Lér,
CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, jménem
vlády ČSSR vám chci poděkovat za velkou
pozornost, kterou jste v rozpravě věnovali státnímu
závěrečnému účtu za
rok 1973 a řadě závažných ekonomických
problémů s ním spojených.
Chci vás současně ujistit, že vámi
přednesené zkušenosti a náměty
vláda využije ve své práci při
zajišťování úkolů letošního
roku, které jsou opět náročnější,
než tomu bylo loni, i při přípravě
plánu a rozpočtu závěrečného
roku naší páté pětiletky. Děkuji
vám.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi financií.
Praje si vystúpiť spravodajca poslanec Blažej?
(Ano.) Slovo má poslanec Blažej.
Zpravodaj poslanec SN Blažej: Vážené
súdružky a súdruhovia, v diskusii vystúpilo
16 poslankýň a poslancov. Námety, pripomienky
i stanoviská, ktoré formulovali za jednotlivé
výbory alebo osobne, boli v súlade s predloženými
materiálmi i s predloženým návrhom uznesenia
federálnej vlády k štátnemu záverečnému
účtu za rok 1973. Preto ako spoločný
spravodajca Snemovne národov odporúčam snemovni,
aby s návrhom vlády na uznesenie Federálneho
zhromaždenie k štátnemu záverečnému
účtu federácie za rok 1973, tlač.
č. 70, vyslovila súhlas.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi poslancovi Blažejovi.
Praje si slovo spravodajca poslanec Doležal? (Ano.) Slovo
má poslanec Doležal.
Zpravodaj poslanec SL J. Doležal: Vážené
soudružky a soudruzi, po skutečně obsáhlé
rozpravě ke státnímu závěrečnému
účtu a k návrhu vlády ČSSR
na usnesení Federálního shromáždění
k tomuto účtu mám za to, že její
obsah byl v souladu se zprávou s. ministra financí
jako pověřeného zástupce vlády
a s návrhem vlády, který máme dnes
schválit.
Považuji proto za správné doporučit
Sněmovně lidu jako společný zpravodaj
výborů, aby s návrhem vlády na usnesení
Federálního shromáždění
ke státnímu závěrečnému
účtu federace za rok 1973, jak je uveden v tisku
č. 70, vyslovila souhlas.
Předsedající předseda SN prof. dr.
D. Hanes: Ďakujem. Súdružky a súdruhovia
poslanci, môžeme pristúpiť k hlasovaniu
o predloženom návrhu.
Pri schvaľovaní štátneho záverečného
účtu federácie platí zákaz
majorizácie, to znamená, že v Snemovni národov
hlasujú oddelene poslanci zvolení v Českej
socialistickej republike a poslanci zvolení v Slovenskej
socialistickej republike.
Konštatujem, že v zasadacej sieni je teraz prítomných
163 poslancov Snemovne ľudu, 65 poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike a 63
poslancov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.
Snemovne sú spôsobilé sa uznášať.
Prosím najskôr o hlasovanie poslancov Snemovne národov,
ktorí boli zvolení v Slovenskej socialistickej republike.
Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom
uznesenia, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že s návrhom uznesenia vyslovili
súhlas všetci poslanci Snemovne národov zvolení
v Slovenskej socialistickej republike.
Teraz prosím o hlasovanie poslancov Snemovne národov
zvolených v Českej socialistickej republike.
Kto z týchto poslancov súhlasí s návrhom,
nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
S návrhom uznesenia vyslovili súhlas aj prítomní
poslanci Snemovne národov zvolení v Českej
socialistickej republike.
Konštatujem, že návrh bol schválený
potrebnou väčšinou hlasov Snemovne národov.
Snemovňa národov uznesenie schválila.
Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.
Kto z poslancov tejto snemovne súhlasí s návrhom
uznesenia, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.
Je niekto proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Konštatujem, že všetci prítomní poslanci
Snemovne ľudu hlasovali za návrh a že Snemovňa
ľudu uznesenie schválila.
Vzhľadom na súhlasné uznesenie Snemovne národov
a Snemovne ľudu konštatujem, že Federálne
zhromaždenie Československej socialistickej republiky
prijalo uznesenie, ktorým schvaľuje štátny
záverečný účet federácie
za rok 1973, a podľa § 26 ods. 4 zákona č.
134/1970 Zb. rozhodlo súčasne o použití
zvyšku štátneho záverečného
účtu federácie za rok 1973.
Môžeme pristúpiť k ďalšiemu bodu
programu našej spoločnej schôdze. Je ním
Návrh ústavného zákona odôvodní
podpredseda vlády ČSSR poslanec Karol Laco. Prosím,
aby sa ujal slova.
Místopředseda vlády ČSSR prof. JUDr.
K. Laco, DrSc.: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, vážení
hostia! Vláda Československej socialistickej republiky
predkladá snemovniam Federálneho zhromaždenia
návrh, aby vyslovili súhlas so Zmluvou medzi Československou
socialistickou republikou a Rakúskou republikou o spoločných
štátnych hraniciach. Týmto súhlasom
sa vytvoria ústavou predpísané predpoklady,
aby československá strana mohla zmluvu ratifikovať.
Vláda ČSSR pritom vychádza z presvedčenia,
že uzavretie predloženej zmluvy je súčasťou
politiky dobrých susedských vzťahov medzi Československou
socialistickou republikou a Rakúskou republikou, politiky,
s ktorou sa neraz stotožnilo i Federálne zhromaždenie
a jeho orgány.
Predložená Zmluva bola podpísaná vo
Viedni 21. decembra 1973. Upravuje otázky súvisiace
s priebehom spoločných československo-rakúskych
štátnych hraníc, uskutočňuje
účelnú výmenu štátneho
územia a okrem toho rieši i do budúcnosti režim
vymeriavania, vyznačovania, udržiavania a správy
štátnych hraníc. Novo zriaďuje spoločnú
československo-rakúsku hraničnú komisiu
na realizáciu tejto zmluvy pri vymeriavaní a vyznačovaní
línie štátnych hraníc.

