Kdo z těchto poslanců souhlasí s návrhem usnesení, kterým Federální shromáždění vyslovuje důvěru vládě Československé socialistické republiky, nechť zvedne ruku! /Děje se./ Prosím o sčítání hlasů. /Sčítají se hlasy./

Podle zjištění ověřovatelů z přítomných 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice hlasovalo pro důvěru vládě 58 poslanců. Děkuji. /Potlesk./

Nyní se táži poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice, kdo souhlasí s návrhem na vyslovení důvěry vládě Československé socialistické republiky, nechť zvedne ruku! /Děje se./ Prosím o sčítání hlasů a zjištění výsledků. /Sčítají se hlasy./

Sděluji, že podle výsledku hlasování v části Sněmovny národů ze 48 poslanců zvolených ve Slovenské socialistické republice hlasovalo pro důvěru vládě 48 poslanců. /Potlesk./

Konstatuji, že návrh usnesení k programovému prohlášení vlády na vyslovení důvěry vládě schválily obě sněmovny nadpoloviční většinou způsobem, jaký vyžaduje ústavní zákon o čs. federaci.

Vláda Československé socialistické republiky má plnou důvěru Sněmovny lidu a Sněmovny národů. /Potlesk./

Federální shromáždění žádá, aby vláda přihlížela k námětům a připomínkám, které byly k otázkám její působnosti uplatněny v rozpravě a aby na dotazy, pokud na ně předseda vlády v závěrečném slově nemohl odpovědět, dostali poslanci písemnou odpověď ve smyslu čl. 49 ústavního zákona o čs. federaci.

Tím je vyčerpán čtvrtý bod denního pořadu.

Vážené Federální shromáždění, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v jednání. Přikročíme k pátému bodu programu, kterým je

5. Vládní návrh ústavního zákona o Radě obrany státu

Jménem vlády Československé socialistické republiky návrh odůvodní státní tajemník generálporučík Václav Dvořák. Uděluji mu slovo.

Generálporučík Dvořák: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci! Dovolte, abych v úvodu projednávání návrhu ústavního zákona o Radě obrany státu kromě problematiky uvedené v důvodové zprávě obrátil vaši pozornost na některé závažné skutečnosti, které vedly vládu ČSSR k vypracování návrhu na vytvoření státního orgánu pro vrcholné řešení otázek obrany státu.

Předně bych chtěl upozornit na skutečnost, že zabezpečení obrany státu nelze dnes chápat jen jako záležitost ozbrojených sil. To proto, že obrana státu představuje kromě činnosti vojsk také celou řadu činností v oblasti politické, ekonomické, ideologické a další.

Otázky obrany přestaly být zvláště v soudobých podmínkách výlučnou záležitostí armády a pronikají do všech oblastí činnosti státu jeho institucí, hospodářských i společenských organizací.

Za druhé je třeba vzít v úvahu, že problematika obrany vyžaduje maximální utajení v celé řadě jak připravovaných, tak i realizovaných opatření. Proto způsob vrcholného řízení otázek obrany si nezbytně vynucuje, aby se jimi zabýval úzký kolektiv lidí, kteří nesou ve státě za otázky obrany nejvyšší odpovědnost a kteří by mohli kvalifikovaně z hledisek politických, ekonomických a vojensko-odborných otázky obrany státu posuzovat a řešit.

Konečně musíme vycházet i z charakteru příští možné války, možnosti jejího vzniku nenadálým napadením za použití zbraní hromadného ničení, kdy je třeba počítat i s tím, že po určitou dobu může být činnost předsednictva FS nebo vlády republiky znemožněna a bude nutno činit nezbytná a neodkladná opatření k obraně, jež by jinak příslušela těmto orgánům. Chtěl bych přitom zdůraznit, že v žádném případě tato opatření přijímána za těchto okolností nepředpokládají narušení našeho právního řádu.

Předloženým návrhem ústavního zákona o Radě obrany státu přistupuje vláda ČSSR k řešení jedné ze základních oblastí otázek, spadajících do výlučné působnosti federace. Vláda tak plní jeden z úkolů vyplývajících z vládního prohlášení v dubnu 1968, v němž se zavázala zabezpečit vytvoření nového ústředního státního orgánu pro řízení obrany republiky.

Je proto nutné, aby pravomoci tohoto vrcholného orgánu byly zakotveny v našem právním řádu. Tím se odstraní i nedostatky z minulosti, kdy řízení obrany jako celku bylo prováděno pouze stranickými orgány a závaznost jejich usnesení pro státní a hospodářské orgány nebyla z právního hlediska zabezpečena. Také NS a jeho výbory byly z posuzování otázek prakticky v minulosti vyloučeny.

Je tedy možno navrhované opatření považovat i za další krok k demokratizaci řízení naší společnosti, jímž se realizují myšlenky akčního programu a rezoluce listopadového pléna ÚV strany z minulého roku.

Při sestavování návrhu ústavního zákona se vycházelo z našich dosavadních zkušeností i zkušeností spojenců - států, účastníků Varšavské smlouvy. Z vytvoření Rady obrany státu a z jejího postavení jako orgánu, který spolu s vládou zabezpečuje některé funkce na úseku obrany státu, vyplývá - jak je též uvedeno v důvodové zprávě, že se její působnost nedotkne ústavních pravomocí FS.

Vláda jako nejvyšší výkonný orgán státní moci bude při organizování obranné funkce státu vycházet ze závěrů a doporučení Rady obrany státu. Z toho vyplývá, že Rada obrany státu bude v obecném odpovídat Federálnímu shromáždění za správnost koncepce branného systému republiky a řízení opatření spojených s vedením války, a vláda za vlastní přípravu a organizování obrany republiky.

V oblasti obrany stojí před námi i řada významných úkolů a závažných opatření, která je nutno v brzké době projednat na nejvyšší úrovni. Zvlášť mám na mysli upevňování branného systému naší vlasti, jak nám to ukládá též rezoluce listopadového pléna ÚV KSČ. Z těchto důvodů pokládá vláda ČSSR za nezbytné, aby Rada obrany státu fungovala co nejdříve.

Chtěl bych při této příležitosti poděkovat poslancům - členům ústavně právních a branných a bezpečnostních výborů obou sněmoven za velmi cenné připomínky a náměty, které vznesli při projednávání návrhu ústavního zákona o Radě obrany státu na svém společném zasedání dne 29. ledna t. r. Zároveň bych chtěl dát jménem vlády ujištění, že chceme věnovat přípravě návrhů ústavních zákonů zvýšenou pozornost, aby se nestalo, že pod tlakem času je předložen návrh, k němuž někteří soudruzi poslanci právem měli v obou výborech sněmoven řadu věcných i legislativních připomínek.

Prosím vás, vážení soudruzi poslanci, abyste podpořili vládní návrh ústavního zákona se změnami a doplňky přijatými ve výborech FS na vytvoření Rady obrany státu tak, aby tento zákon v nejkratší době nabyl účinnosti. S připomínkami výborů obou sněmoven vláda vyslovila na svém včerejším zasedání svůj souhlas. Děkuji za pozornost.

Předsedající mpř. FS Zedník: Děkuji. Stanovisko výborů Sněmovny lidu, kterým byl vládní návrh zákona předložen k projednání, uvede společný zpravodaj ústavně právního výboru a výboru branného a bezpečnostního této sněmovny, posl. Jan Němec. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Jan Němec: Soudružky a soudruzi poslanci, rozhodující a základní podmínkou dalšího socialistického rozvoje naší vlasti je mír. Dvacetileté zkušenosti socialistické výstavby přes všechny je provázející nedostatky upevnily ve vědomí zdrcující většiny našeho lidu přesvědčení, že socialistická cesta je jedinou cestou čs. budoucnosti.

Ohrozit tento vývoj, nebo jej podstatně zabrzdit nebo dokonce zastavit, jsou s to zejména síly vnější, síly, které jsou nepřátelské socialismu, síly světového imperialismu. Nelze nevidět jejich vojenské přípravy a provokace, jak o tom svědčí právě probíhající manévry americké armády téměř na našich západních hranicích, proti nimž čs. vláda vznesla diplomatický protest.

Proto obrana země, zejména v dnešní složité mezinárodní situaci, ve světě třídně rozděleném, je jednou z prvních povinností každé socialistické země a tím spíše i federální vlády naší republiky, vzhledem k poloze naší republiky, o níž se tak výstižně říká, že leží v srdci Evropy, a která nad to je i na hranici socialistického a kapitalistického tábora.

Ne náhodou věnoval soudruh Černík otázkám obrany země pozornost ve včerejším vládním prohlášení a ne náhodou podtrhl dva základní úkoly čs. ozbrojených sil - obnovení bojové pohotovosti a spolehlivé zajištění západní hranice republiky, ale i náš pevný postoj v koalici zemí Varšavské smlouvy.

Jsme důsledně pro mírové soužití, nechceme a ani nepotřebujeme válku. Bylo by však neodpustitelné, nevidět současnou napjatou situaci, podléhat neodůvodnitelnému uspokojení a zanedbávat potřebné přípravy v obraně země. Vždyť v duchu tzv. "strategie pružného reagování" jsou ze strany USA činěny stálé pokusy udržovat ve světě vojensko-politické napětí, jež v sobě skrývá i nebezpečí nenadálého válečného konfliktu.

Pravda, vysoký potenciál strategických prostředků jaderného napadení v rukách Sovětského svazu vytváří potřebnou a důraznou protiváhu a je potenciální zárukou míru. Leč ani relativně menší než světový jaderný konflikt není vyloučen, a to ani v Evropě při nasycenosti právě tohoto území jadernými prostředky a při ideové přípravě, již vzal na sebe ve svých knihách "Návrh pro Evropu" a " Výzva a odpověď" známý Johann Franz Strauss a jemu mnoho podobných. V soudobých podmínkách rozvoje vojenství daleko více než v minulosti je velkým činitelem, a nebezpečným, i moment překvapení.

Proto je třeba mít takový systém řízení obrany země, který by byl maximálně pružný, operativní a který by současně zajistil potřebnou míru utajení.

Proto předkládá vláda návrh ústavního zákona o Radě obrany státu jako jedno ze zásadních opatření, jež má zajistit vytvoření právě takového operativního státního orgánu schopného splnit úkoly, jež jsou taxativně vypočítány v § 3 předloženého zákona.

Loni, 9. května, zúčastnil se velké manifestace na počest 23. výročí osvobození Československa jeden z významných účastníků tohoto osvobození, maršál SSSR, velitel I. ukrajinského frontu I. S. Koněv. Tento starý a zkušený voják z obou světových válek a čestný občan hlavního města naší republiky připomněl staré a osvědčené vojenské přísloví, že "prach je třeba mít stále v suchu". Mějme je i my na vědomí při posuzování vládního návrhu ústavního zákona o Radě obrany státu i při vědomí některých nedostatků v jeho přípravě i čase a chvatu, s nímž jej projednáváme.

Vždyť jde o to, jak o tom hovoří vládní prohlášení, vytvořit podmínky pro posílení obranné síly našeho státu, pro pevné státní a politické řízení ozbrojených sil, při plném respektování všech ústavních práv občanů. Chceme čestně plnit naše internacionální závazky, chceme, aby Čs. lidová armáda jako moderní a všestranně připravená armáda socialistického typu byla významným článkem k posílení obranné síly koalice zemí Varšavské smlouvy.

Výbory ústavně právní a branný a bezpečnostní Sněmovny lidu i Sněmovny národů projednaly na společné schůzi konané dne 29. ledna t. r. vládní návrh ústavního zákona o Radě obrany státu. Konstatovaly, že nebyl dodržen postup obvyklý při projednávání zákonů, zejména že nebyly předloženy zásady k tak významnému ústavnímu zákonu a vlastnímu projednání vládního návrhu zákona byla poslancům FS vyhrazena krátká lhůta.

Po zdůvodnění naléhavosti přijetí tohoto ústavního zákona zástupcem vlády projednaly výbory věcně vládní návrh, přijaly řadu změn a doporučují jej oběma sněmovnám FS ke schválení, a sice ve znění tisku, č. 2, který vám byl včera rozdán.

Chtěl bych k tomuto tisku připomenout jednu věc: na str. 2 § 3, bod h/ si promítněte malou opravu. Jde zřejmě o tiskovou chybu. Bod h/ zní: Za války rozhoduje o opatřeních spojených s vedením války ...

Z pověření výboru ústavně právního a branného a bezpečnostního Sněmovny lidu doporučuji Sněmovně lidu schválit vládní návrh ústavního zákona o Radě obrany státu.

Předsedající mpř. NS Hanúsek: Ďakujem. Teraz dávam slovo posl. Piatnicovi.

Zpravodaj posl. RSDr. Piatnica: Súdružky a súdruhovia poslanci! Výbory Ústavnoprávny a branný a bezpečnostný SN na odporúčanie pléna SN prerokovali na spoločnom zasadnutí s tými i s tými výbormi SĽ vládny návrh ústavného zákona o Rade obrany štátu.

Výbory podrobne prerokovali tento návrh a vzniesli celý rad úprav, ktoré presnejšie vymedzujú postavenie Rady obrany štátu vo vzťahu k federálnym orgánom i k orgánom jednotlivých republík.