Jedním z nich je případ rodinných domků v Praze-Ďáblicích, o kterém vláda již dvakrát jednala, avšak po uplynutí dvou měsíců od posledního usnesení z prosince minulého roku se mnoho ve prospěch rozumného řešení nestalo a stav zůstává takový, jaký byl před rozhodnutím vlády.

Nejde jen, soudružky a soudruzi poslanci, o tento jediný případ, a proto se naskýtá otázka, zda jsme tak bohatí, abychom mohli lehce promarnit kvalitní byty při současné bytové tísni.

Vzniká otázka, kde se bere tak necitlivý přístup vůči občanům a proč mnohdy jen prestižní otázky zatlačují do pozadí hledání společensky rozumných řešení? Jak je možné, že se vládě předkládají nedokonalé a neobjektivní podklady pro její rozhodování? Jak je možné, že po usnesení vlády během dvou měsíců zůstala prakticky situace nezměněna a že je třeba znovu čelit případnému riziku obcházení záměru usnesení vlády?

Jsem toho názoru, že nestačí, aby vláda jen přijímala vážná a rozhodná usnesení, ale aby ve své obecné praxi také důrazně trvala na jejich přesném a úplném plnění a v opačném případě aby vyvozovala patřičné důsledky.

V uvedeném případě interpeloval vládu zesnulý s. posl. Krosnař a nyní na požádání občanů dovoluji si předsedovi vlády s. inž. Černíkovi předat druhou interpelaci posl. Krosnaře, kterou připravil těsně před svou smrtí.

Vyslovuji, vážené Federální shromáždění, názor, že my, poslanci Federálního shromáždění, budeme plně podporovat takovou federální vládu, která vytváří maximální podmínky zabezpečující do budoucna nejen životně nezbytný rozvoj bytové a občanské výstavby, ale která rovněž zabrání opakování i takových nedostatků, které jsem se ve svém příspěvku pokusil naznačit. Osobně podporuji tuto vládu Národní fronty, její program a budu hlasovat pro vyslovení důvěry vládě. /Potlesk./

Předsedající mpř. FS Gabriška: Ďakujem posl. Šubrtovi. Teraz prehovorí mpř. FZ Zedník.

Mpř. FS Zedník: Vážené Federální shromáždění, dovolte mi, abych z pověření Klubu poslanců Federálního shromáždění členů ČSL vyslovil stanovisko k významnému základnímu dokumentu, předloženému tomuto shromáždění federální vládou Československé socialistické republiky.

V návrhu programového prohlášení zaznívá jako jeden ze základních tónů pevné odhodlání usilovat o vytváření podmínek pro další stabilizaci vnitropolitických poměrů i zahraničně politických vztahů našeho státu.

Ve sféře zahraničně politických vztahů spatřujeme velmi důležitou oblast činnosti směřující k zabezpečení mírových podmínek pro rozvoj naší socialistické společnosti i k zajištění bezpečnosti a svrchovanosti našeho státu.

Jsme si vědomi, že v současné situaci jsou tyto mezinárodně politické předpoklady zvlášť významné, neboť vnější vztahy a jejich vývoj mají svůj nevyhnutelný odraz v našich vnitřních poměrech.

My dnes nade vše potřebujeme vnitřní klid, abychom se mohli plně věnovat uskutečnění velkých cílů politického a ekonomického programu naší československé federální vlády.

Současná situace ve světě je dnes ovšem nesmírně složitá a rozvíjí se ve znamení řady konfliktů nejrůznějšího charakteru. A tyto konflikty jsou nám připomínkou, že hrozba imperialistické agrese není jen bezobsažným slovem, ale představuje dokonce i reálné nebezpečí.

V našem úsilí o mír se budeme a nezbytně musíme i nadále opírat o spojenecké svazky se všemi socialistickými státy, vycházející z historicky dané a neměnné příslušnosti naší země v socialistické soustavě. Pro lid této země jiné cesty není.

Tuto skutečnost již mnohokrát zdůraznili též představitelé Československé strany lidové a k realizaci socialistických ideálů oblasti zahraniční politiky se hlásí i členové naší strany.

Souhlasně s vládou sdílíme názor, že jedině po této základní linii můžeme dělat aktivně a iniciativně takovou zahraniční politiku, která je plně v souladu s názorovými zájmy a potřebami našeho lidu. Z těchto hledisek vychází i naše odhodlání přispívat svým dílem k mírovému řešení konfliktů, jež ve světě dosud probíhají a nutně ovlivňují celkovou mezinárodní atmosféru.

Je přirozené, že máme zájem na dobrých vztazích se všemi zeměmi, ovšem nikoli na úkor principiálnosti našich stanovisek. Proto je správné, že vláda i nadále považuje za hlavní faktor mezinárodně politické stability v Evropě plné uznání poválečných realit včetně existence dvou německých států a existujících hranic. To platí o vztazích k NDR i o našich vztazích k NSR.

Nepochybně je v zájmu celé naší společnosti spoluvytvářet ovzduší důvěry a spolupráce. Proto také musíme odmítat snahy některých západních kruhů využívat srpnových událostí, vyvolávání nové vlny studené války.

V této souvislosti i my vyjadřujeme přesvědčení, že je nutné překonat bolestné reakce, jež loňský srpen vyvolal mezi lidem Československa a pěti zemí Varšavské smlouvy, s vírou, že stejně jednou se všechno vysvětlí jako nedorozumění mezi národy.

Je opravdu třeba opět navázat na tradice dobrých a vzájemně výhodných styků s těmito zeměmi, a to ve všech oblastech, zejména pak v oblasti ekonomické. Vždyť jako vysoce průmyslová země s nepatrným bohatstvím základních vlastních surovinových zdrojů nutně potřebujeme spolehlivé dodavatele materiálu i výhodná odbytiště.

Nemůžeme přece zavírat oči před skutečností, že právě velké podniky z vysoce průmyslových západních zemí všemožně usilují o proniknutí zejména na světový trh i na trhy ostatních socialistických zemí.

Další oblastí, která je sférou mezinárodních styků a zároveň se velmi ostře promítá do vývoje vnitřních poměrů, je oblast církevní politiky.

Skupina poslanců lidové strany vítá skutečnost, že federální vláda zdůraznila v prohlášení své rozhodnutí koordinovat v obou republikách posuzování základních otázek církevní politiky, které mají celostátní význam a mají zabezpečovat projednávání církevní problematiky na mezinárodní úrovni.

Jsme přesvědčeni, že i tato skutečnost se příznivě projeví v postoji věřících občanů našeho státu, kteří ji uvítají. Vždyť politické tendence v minulých letech záměrně přehlížely mezi jinými skutečnostmi i ten nepopiratelný fakt, že věřící křesťané žijí a pracují i v naší socialistické zemi a že se hlásí k budování státu a společnosti.

Cítíme povinnost vyjádřit uspokojení nad tím, že diskriminace těchto a ne malých skupin občanů byla v loňském roce zastavena a že jsou vytvářeny podmínky pro vyřešení složitých problémů mezi státem a církvemi.

Soudružky a soudruzi poslanci, naše strana nesouhlasí s projevy protisocialistických a protispolečenských tendencí, ale chce aktivně v duchu moderního křesťanského myšlení spolu s celou NF napomáhat všemu, co prospěje politickému a hospodářskému rozvoji socialistického Československa.

Usilujeme o to, aby i v řadách našich členů listopadová rezoluce ÚV KSČ byla chápána pozitivně. Spolu s progresívními silami naší společnosti v ní vidíme východisko pro trvalou klidnou a pro nás všechny prospěšnou práci.

My nechceme nic víc, než v životě uplatňovat své síly pro takový socialismus, ve kterém i my, občané s křesťanským světovým názorem, budeme mít své čestné místo.

Nechceme také, aby to vedení, kterému jsme i my v bouřlivém polednovém vývoji posledního roku dali svou důvěru a která má na mysli jen a jen zájmy této země a jejího lidu, aby toto vedení provádělo politiku vycházející z rozbořených citů a vášní místo z dlouhodobě platných potřeb a zájmů nás všech.

Souhlasíme s tím, že vedení státu je třeba dát čas, aby mohlo plnit, co si vytklo za cíl. Proto naše příští dny a měsíce by měly být vyplněny jen uvážlivými činy při naplňování a rozvíjení politiky nastoupené v lednu loňského roku.

Předložené vládní prohlášení je dalším významným příspěvkem k vyřešení klidného a vskutku dělného ovzduší, o něž i my členové Československé strany lidové usilujeme. Proto prohlášení federální vlády ČSSR jako vlády NF přijímáme a vyslovujeme s ním plný souhlas. A na jeho realizaci se budeme také podílet. /Potlesk./

Předsedající mpř. FS Gabriška: Ďakujem mpř. Zedníkovi. Prehovorí posl. dr. Císař.

Posl. dr. Císař: Vážené Federální shromáždění, je věru nesnadné vyjádřit mimořádný význam první schůze tohoto shromáždění, jehož úkolem je být strážcem zájmů naší socialistické společnosti, rovnoprávnosti národů i národností naší země a jemuž přísluší chránit a upevňovat ústavnost a vůbec zákonnost, aby se naše společnost, náš socialismus, úspěšně rozvíjely.

Federální shromáždění vzniklo cestou nezbytných politických a právních konstrukcí a v této podobě samozřejmě nepředstavuje bezprostřední výraz demokratické vůle lidu. Avšak to je nezbavuje povinnosti pracovat a rozhodovat v souladu s lidem, zachovávat všechna demokratická pravidla a zvyklosti, respektovat výsledky politického vývoje, kterým jsme prošli od ledna 1968.

Přitom jedním z jeho předních úkolů je usilovat o likvidaci dočasných provizórií, o přípravu řádných voleb do všech zastupitelských orgánů na celém území ČSSR.

Vítám, že ve svém prohlášení se federální vláda k tomuto úkolu přihlašuje. Podaří-li se nám vyřešit otázku voleb, dosáhneme výrazného pozitivního obratu ve veřejném mínění a všem státním orgánům se bude lépe pracovat.

Domnívám se, že je čas zamyslet se nad podmínkami, které k přípravě a provedení voleb potřebujeme, aby si také veřejnost uvědomila, že volby nemohou být ani zítra, ani za měsíc, ale že jsou reálné tím dříve, čím solidněji je připravíme. Na druhé straně není pochyb, že do otázky voleb se promítá jako do průsečíku řada základních otázek našeho politického života vůbec.

Nechci podceňovat právní a organizační přípravu voleb, vždyť bude nutno vypracovat, projednat a schválit nezbytné právní normy včetně volebního zákona, stanovit volební obvody, způsob kandidování na poslance apod. To všechno je důležité a má i svou politickou stránku. Vyžaduje to usilovnou práci státních orgánů i orgánů Národní fronty.

Federální shromáždění, ČNR i SNR mají jinou strukturu než dřívější Národní shromáždění a bývalá SNR, takže celý zastupitelský systém je nutno takto nově pojmout a uskutečnit. Nově musíme pojmout a vyřešit územně správní členění národních republik a s tím související postavení a strukturu národních výborů.

Přesto si myslím, že tyto věci lze v určité rozumné lhůtě zvládnout a celou tzv. technologii voleb seriózně připravit.

Rozhodující váhu v přípravě voleb však mají a budou mít bezprostřední politické otázky: politická linie komunistické strany a Národní fronty, program činnosti federální vlády, přednesený včera soudruhem Černíkem, i obou národních vlád, praktická realizace cílů rozvoje socialismu v naší vlasti, vývoj politické situace vůbec. Tady se zauzluje nejen otázka voleb, ale všechny otázky generálního řešení československé situace.

Nesouhlasím s těmi, kdož vidí celý problém zjednodušeně pouze ve vnějších projevech demokratického života socialistické společnosti a domnívají se, že například okamžité volby nebo okamžité řešení otázek svobody tisku jsou všelékem na naše politické neduhy. Jsem naopak přesvědčen, že musíme začít tím, že jasně nastolíme a energicky budeme prosazovat politiku, která přesvědčí všechny občany, že máme východisko, že víme, kudy jít, že naše politika prospívá lidu, státu, socialismu.

Mám za to, že usnesení posledních zasedání ÚV KSČ, prohlášení české a slovenské vlády a také prohlášení federální vlády jdou správným směrem a záleží jedině na tom, aby byla důsledně uskutečňována v praxi.

Poslední dny a týdny přinesly významná poučení pro všechny, jimž leží na srdci osud ČSSR, pro politiky stejně jako pro veřejnost, pro starší generace stejně jako pro mládež, pro nás doma i pro zahraničí. Pokusím se stručně formulovat, která poučení se mi jeví jako důležitá.

Naprostá většina českého a slovenského lidu, především jeho dělnická třída, chce jít cestou socialistického pokroku, chce pokračovat v polednové politice a odmítá koketování některých skupin s předlednovými poměry. Současně tato většina považuje socialismus v jeho principiálním humanistickém poslání za trvalé a nedotknutelné společenské zřízení jehož základů se nikdo nesmí beztrestně dotýkat. Tendence anarchie a dobrodružnosti, stejně jako tendence byrokracie jsou našemu lidu cizí a nepřijatelné. Požaduje od svých vlád a parlamentu, aby takové a podobné tendence netrpěly, aby proti nim bojovaly.