1. Ještě v průběhu prvního čtvrtletí předloží vláda Federálnímu shromáždění zákon o socialistických podnicích. V tomto zákoně vychází vláda ze zásady značné samostatnosti podniků. Jsme přitom toho názoru, že nelze vytvořit relativně autonomní podnik, aniž budeme řešit problém, kdo bude jeho podnikání řídit a jaké je postavení pracovního kolektivu. V podstatě půjde o to, přetvářet postupně socialistické podniky v aktivní subjekty řízení, které budou schopny v rámci hospodářské politiky státu a platných předpisů o svém dalším vývoji iniciativně samy o sobě rozhodovat. V zákoně mají být zakotveny i zásady působnosti podnikových rad jako formy demokratické účasti pracujících na řízení socialistických podniků. Budou stanovena opatření k zajištění stability vedení podniků. Zákon o socialistických podnicích má dále umožnit vytváření různých zájmových svazů, které budou hájit společný zájem podniků v jednotlivých odvětvích a oborech činnosti.

Zvýšená samostatnost podniků vyžaduje stanovení pravidel, jimiž stát vymezí podmínky, v kterých podniky budou moci rozvíjet svou podnikatelskou činnost. Půjde např. o vymezení rozsahu oprávnění k výrobě nebo oprávnění k obchodu, o pravidla hospodářské soutěže mezi socialistickými podniky a popřípadě také o vymezení důsledků při porušování těchto pravidel. Všechny tyto otázky upraví samostatný zákon o podnikatelské činnosti, který vláda současně připravuje, tak aby mohl nabýt účinnosti současně se zákonem o podniku.

Přechod na novou úpravu postavení a řízení socialistických podniků má probíhat v několika etapách v průběhu letošního roku, tak aby se jak státní orgány, tak i podniky mohly na tyto změny připravit. Nová úprava počítá samozřejmě též s účastí státu na podnikání - a to v nejrůznějších formách.

2. V letošním roce připraví vláda jako součást ekonomické reformy zásadní přestavbu daňových odvodových povinností podniků, a to tak, aby mohla být zavedena prvním lednem 1970. Usilujeme přitom o odstranění dosavadního nepřehledného systému odvodových povinností a zároveň o vytváření podmínek pro větší stabilizaci pravidel hospodaření podniku. Navíc touto reformou sledujeme vytvoření systému účinnější regulace důchodové bilance jak podniků, tak i obyvatelstva a státu.

3. V oblasti cenové soustavy připravuje vláda opatření, která povedou k vytváření a rozšiřování přímých tržních spojení mezi výrobci a spotřebiteli, musí pokračovat proces postupného propojování cenových okruhů, tj. nákupních, velkoobchodních cen, cen zahraničního obchodu a maloobchodních cen. Přitom se nelze vyhnout opatření, která se dotknou zájmů jednotlivých skupin výrobců a spotřebitelů. Budeme však usilovat o to, aby tyto změny otevřely cesty dalšímu efektivnímu ekonomickému rozvoji. To znamená, že budeme orientovat cenové úpravy tak, aby společně s ostatními ekonomickými nástroji podporovaly rozvoj efektivní výroby a současně působily na omezování neefektivních článků výroby a zabraňovaly ekonomicky neodůvodněné tvorbě zisku. V maloobchodních cenách není možno se vyhnout úpravám znamenajícím při oboustranném pohybu cen celkové zvýšení jejich hladiny. To je objektivní nutnost, vyplývající z vnitřního pohybu ekonomiky, z hluboké nerovnováhy na trhu zboží a služeb a z existence vážných deformací uvnitř soustavy maloobchodních cen. Vláda považuje za neúnosné připustit v roce 1969 takový pohyb maloobchodních cen, k jakému by mohlo dojít při živelném prosazení současné nerovnováhy na trhu. Proto počítá jen s nezbytným růstem maloobchodních cen; přitom hodlá v souladu s dohodou s Ústřední radou odborů zabezpečovat růst reálné mzdy v průměru o 2,5 - 3 %. Federální vláda přejímá i ostatní závazky uvedené v dohodě vlády a ÚRO na rok 1968 - 1969. Projedná také obdobné požadavky rolníků - a to v rámci plnění programu zdůvodněného vyrovnávání rozdílů v oblasti sociální a důchodové politiky mezi zemědělstvím a ostatními úseky národního hospodářství. V souvislosti s pohybem maloobchodních cen budou zároveň zabezpečovány i příslušné kompenzace u těch skupin obyvatelstva, jejichž reálný příjem není závislý na skutečném pracovním přínosu v daném období. Zejména se to bude týkat důchodců a rodin s dětmi. V souladu s přijatým zákonem o změnách v důchodovém zabezpečení účastníků odboje vláda zajišťuje, aby ti, kteří se zasloužili o svobodu v naší vlasti, byli v rámci našich možností zabezpečeni.

4. Základním úkolem zahraničního obchodu je zajistit rychlý růst vývozu efektivního, kvalitního zboží schopného světové konkurence. Současně budeme postupně omezovat ztrátové a méně efektivní vývozy, které se v našem exportu udržují jen v důsledku napjaté zahraničně obchodní bilance. Vláda učiní v tomto smyslu opatření směřující ke zjednodušení systému ekonomických vztahů při provádění zahraničního obchodu. Dosavadní systém totiž umožňuje vývoz neefektivních výrobků bez podstatnějšího postihu výrobců a vývozců takového zboží. Proto bude postupně vytvářena situace, ve které se efektivnost výroby i exportu bude bezprostředně odrážet na výsledcích podniků. Je nezbytné, aby se této situaci přizpůsobilo již nyní chování podnikatelů.

5. V rámci programu konsolidace hospodářství připravuje vláda - spolu s rozvíjením ekonomické reformy - další klíčové úkoly, zejména směrnice k pětiletému plánu do roku 1975. Tyto dokumenty, které vláda předloží v průběhu tohoto roku, zahrnou program obnovy ekonomické rovnováhy, koncepci dalšího rozvoje československé ekonomiky, včetně potřebných strukturálních změn.

Při zpracování těchto dokumentů bude vláda vycházet z potenciálních možností mezinárodní dělby práce, především v rámci RVHP. Více než 70 % obratu zahraničního obchodu je realizováno v zemích socialistického společenství a tvoří tak základní orientaci vnějších ekonomických vztahů naší země. I nadále budeme tuto orientaci prohlubovat. Zvláštní pozornost chceme věnovat rozvoji spolupráce se SSSR, jehož ekonomika pro nás představuje ohromné zázemí s trvalým a perspektivním výhledem. Soudobý světový ekonomický vývoj je spjat s vyššími formami kooperace. Vláda proto pokládá za nutné věnovat soustavnou pozornost zdokonalování metod a uplatňování vyšších forem hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v RVHP. Účast Československa by v tomto společenství měla přispívat k intenzívnějším cestám spolupráce.

Budeme i nadále rozvíjet vzájemně výhodné vztahy v oblasti obchodu a vědecké a technické spolupráce k ostatnímu světu, průmyslově vyspělým kapitalistickým státům a rozvojovým zemím. V souvislosti s nutností zvýšit efektivnost čs. obchodu bude vláda spolu s národními vládami podporovat úsilí podniků o navázání licenční, výrobní i obchodní spolupráce se zahraničními podniky, pokud je to výhodné pro naše národní hospodářství.

Vláda přitom vychází z toho, že v oblasti rozvoje mezinárodní kooperace připadá významná úloha našim socialistickým podnikatelům, kteří mají široký prostor pro svoji iniciativu.

Paralelně s realizací těchto úkolů musí federální vláda - společně s národními vládami - vynaložit velké úsilí na dořešení některých dosud otevřených otázek hospodářského vývoje v roce 1969. Nepodařilo se nám dosud plně dořešit problémy zásobování vnitřního trhu a vyrovnání bilance zahraničního obchodu, zejména s kapitalistickými státy. Zvýšenou pozornost je nutno věnovat dovozu s cílem soustředit se na řešení rozhodujících úkolů hospodářské politiky.

Vláda bude podporovat rozvoj místního socialistického podnikání, služeb, místní výroby a řemesel. Budeme vytvářet vhodné podmínky pro zakládání nových místních podniků a družstev a pro ekonomické osamostatnění jejich provozoven. Tím vytvoříme prostor pro rozvoj iniciativy pracovníků bez zbytečné administrativy a řídících článků.

Zákonná úprava drobného osobního podnikání má umožnit jednotlivcům a jejich rodinným příslušníkům samostatně poskytovat služby, opravy, zakázkovou a jinou drobnou výrobu. Přitom vláda nesleduje posílení soukromého sektoru, ale snaží se vyplnit mezery v nedostatkových oborech a vyvolat zdravou soutěživost.

Za svou prvořadou povinnost považuje vláda v úzké součinnosti s národními vládami vytváření podmínek pro komplexní řešení bytového problému, zejména v materiálně technické základně, ve stavebních kapacitách a ve zlepšení územní přípravy - a to ve městech i na vesnici. Jak uvedl ve svém novoročním projevu již president republiky, je nezbytné rozvinout bytovou výstavbu i za cenu tvrdších podmínek pro rozvoj průmyslových investic. Byty je nutno stavět především lepším využitím vlastních kapacit, ale neuzavírat se ani využití dovozních zdrojů.

Významným úkolem zůstává nadále další intenzifikace zemědělské výroby. Proto bude vláda všestranně prosazovat, aby dodavatelská odvětví, včetně dovozu, zabezpečovala pro rozvoj zemědělské výroby dostatečný sortiment vysoce efektivních výrobků. Za nedílnou součást řešení problematiky zemědělství považuje vláda rozvoj navazujícího zpracovatelského průmyslu, zvláště potravinářského.

V průběhu letošního roku vláda posoudí též nezbytnost případných úprav právního postavení zemědělských družstev a družstevních podniků.

Naše hospodářství má veliké rezervy dalšího růstu. Skutečné rozvinutí smělé iniciativy podniků i jednotlivců, zvýšení pracovní morálky, péče o jakost, o racionalizaci výrobních a pracovních procesů, to je společná věc všech, jak těch, kdo výrobu řídí, tak pracovních kolektivů, které by se měly na tvorbě programu aktivně podílet.

Československo není velká země - ani rozsahem, ani počtem obyvatelstva. Chceme-li se přesto ve světě prosadit, můžeme toho dosáhnout jen svou kulturou, vědou a také svým postavením ve světové ekonomice. Proto je úkol vlády právě v této oblasti mimořádně významný.

Soudružky a soudruzi poslanci!

Dlouhodobá kontinuita hlavních směrů československé zahraniční politiky vychází ze základního cíle, který důsledně sledujeme, tj. ze zabezpečení mírových podmínek pro rozvoj naší socialistické společnosti a zajištění její bezpečnosti a svrchovanosti. Chceme ujistit náš lid, že principy suverenity, nevměšování, vzájemně výhodné spolupráce, dodržování rovnoprávných vztahů a územní nedotknutelnosti patří ke stěžejním zásadám, ze kterých bude vycházet naše úsilí. O jejich plné uplatnění se bude opírat, v souladu se zájmy státu, naše zahraničně politická linie.

Vláda ve své zahraničně politické činnosti navazuje na vládní prohlášení z 24. dubna a z 13. září 1968 a bude je dále rozvíjet ve všech hlavních směrech.

Jsme si dobře vědomi neobyčejné složitosti současné mezinárodní situace ve světě, rozděleném třídními, národnostními a jinými konflikty. Se zřetelem k tomuto faktu posuzujeme naše mezinárodní postavení.

Vycházejíc z historicky dané a neměnné příslušnosti naší země k soustavě socialistických států, bude vláda usilovat o to, aby se ČSSR aktivně podílela na udržení míru a upevňování postavení socialismu ve světě a aby v souladu se svými internacionálními závazky spolu s ostatními socialistickými zeměmi účinně čelila agresívní politice imperialismu.

Vláda hodlá provádět aktivní a iniciativní zahraniční politiku, která bude v maximálním souladu jak s našimi národními zájmy a potřebami, tak internacionálními závazky. Při jejím provádění budeme, stejně jako v minulosti, vycházet také ze zájmů o co nejširší mezinárodní vztahy a respektovat obecnou platnost základních zásad mezinárodního práva. Jsme přesvědčeni, že zájmy světového míru, neustále ohrožovaného nukleární katastrofou, vyžadují, aby vlády všech zemí upřímně a neúnavně usilovaly o řešení konfliktních situací pokojnými prostředky a o vytváření podmínek pro vzájemné dorozumění a prohlubování mírové spolupráce mezi národy. Jen na takových principech může být založeno uvolňování napětí ve světě.