Rozvoj zemědělství (§ 11):

Dosažení plánovaného zvýšení životní úrovně závisí ve značné míře na uskutečnění zásadního obratu v rozvoji zemědělské výroby. Zemědělská výroba má v období třetí pětiletky vzrůst o 22 až 23 %, což představuje roční průměrný vzrůst o 4,5 %. Toto tempo charakterizuje kvalitativní obrat v rozvoji ve srovnání s rozvojem let 1955 až 1959, kdy roční vzestup výroby činil v průměru 0,7 %. Důležitým předpokladem dosažení plánovaného růstu zemědělské výroby je, že na Slovensku bude koncem pětiletky dosaženo intenzity, jaké dosáhla výroba v českých krajích s obdobnými výrobními podmínkami. Proto plán stanoví, že na Slovensku poroste zemědělská výroba rychleji a do roku 1965 se zvýší zhruba a 27 až 28 %.

Po vítězství socialistických výrobních vztahů v zemědělství jsou vytvořeny podmínky k překonání

nedostatků v zemědělské výrobě a k uskutečnění základního obratu v jejím rozvoji. Iniciativa družstevníků a všech pracovníků v zemědělství, podporovaná komunistickou stranou, odkryje zdroje a možnosti při úsilí splnit úkoly třetí pětiletky v zemědělství za čtyři roky.

Základní podmínkou zvyšování zemědělské výroby je intenzívní využití zemědělské a zejména orné půdy, protože možnosti rozšiřování obdělávané půdy jsou omezené a poněvadž výstavba průmyslu a ostatních odvětví národního hospodářství vede dokonce k jejím úbytkům. K dosažení plánované plochy 5,2 mil. hektaru orné půdy bude třeba rozorat asi 100 000 ha luk a pastvin.

Hlavním článkem rozvoje zemědělství ve třetí pětiletce je rostlinná výroba. V zájmu jejího rozvoje se zvětší osev výnosnějších plodin a bude více využíváno možnosti dvojí sklizně do roka. Dosažení jejího plánovaného vzestupu předpokládá především podstatný vzestup hektarových výnosů, zejména (v q/ha):

	Průměr
	let			Návrh	1965
	1954-1958	1959	1960	1965	1960
Pšenice	19,3	22,9	22,0	27,0	123,0
ječmen	19,5	21,9	21,8	26,5	122,0
Kukuřice	25,1	28,0	29,0	36,0	124,0
Cukrovka	270,4	205,6	293,9	327,4	111,4
Brambory	132,6	108,7	153,0	180,0	118,0
Víceleté pícniny	47,5	44,7	53,5	66,0	123,0

K zajištění těchto výnosů bude zvýšena péče o půdu a kvalitu osiv a sádí a v souladu se zásadami rajonizace zemědělské výroby budou rozmísťovány úkoly státního plánu a prohlubována specializace zemědělské výroby. Současně bude nutno vést energický boj proti ztrátám způsobeným plevely, chorobami a škůdci i proti sklizňovým ztrátám.

Posléze bude růst hektarových výnosů zajišťován většími dávkami strojených hnojiv. Proti spotřebě 67 až 68 kg strojených hnojiv na 1 ha zemědělské půdy v roce 1960 vzroste spotřeba na 133,5 kg, v roce 1965, tj. na 196 %.

K zvýšení rostlinné výroby přispěje i zvýšení podílu nejproduktivnějších plodin, zejména kukuřice na siláž. Osevní plocha veškeré kukuřice se do roku 1965 zvýší na 630 000 ha, tj. na 12 % z celkové osevní plochy (proti 9 % v roce 1960).

Zvýšením vlastních zdrojů krmiv ve třetí pětiletce celkem o 3,4 mil. tun ovesných jednotek bude potřeba krmiv plně uspokojena. V roce 1965 dosáhne celkové krytí potřeby krmiv 112 %, což umožní vytvářet v zemědělských závodech rezervy krmiv, nutné pro plynulý růst živočišné výroby i v letech neúrody.

Z ploch technických plodin se rozšíří především plochy cukrovky a řepky, a to téměř o 10 000 ha proti roku 1959. Plocha zeleniny se nezvětší, avšak podstatně vzroste intenzita pěstování zeleniny.

Plocha chmelnic bude rozšířena z 8 400 ha na 9 900 ha. Toto rozšíření plochy chmelnic spolu s obnovou přestárlých chmelnic a s plánovaným růstem hektarových výnosů zajistí produkci chmele stanovenou třetím pětiletým plánem.

Počet ovocných stromů se zvýší o více než 11 mil. kusů, přitom se zlepší druhová a odrůdová skladba. Počet jabloní a hrušní vzroste více než o čtvrtinu, počet meruněk a višní se zdvojnásobí a broskvoní téměř ztrojnásobí, pěstování jahod se skoro zdvojnásobí.

Hlavním úkolem rozvoje živočišné výroby je zvýšení výroby mléka a masa. Stavy skotu se do roku 1965 zvýší na 4,8 mil. kusů při průměrném ročním přírůstku 86 500 kusů. Stavy krav vzrostou na 2,3 mil. kusů. Na Slovensku a v pohraničních okresech porostou stavy skotu rychleji.

Rozvoj intenzity chovu hospodářských zvířat ukazuje srovnání jejich počtu na 100 ha zemědělské půdy v přepočtu na velké dobytčí jednotky:

			1965
	1959	1965	1959
ČSSR	73,5	76,5	104
České kraje	76,5	78,0	102
Slovenské kraje	68,4	73,8	108

Živočišná produkce bude zintenzivňována jednak restem stavů hospodářských zvířat, jednak zvýšením užitkovosti. Největšího přírůstku bude dosaženo v dojivosti krav, a to o 450 litrů ve srovnání s plánovanou úrovní roku 1960. Také v ostatních ukazatelích užitkovosti se počítá s vysokými přírůstky, jak ukazuje tento přehled:

				1965
		1960	1965	1960
Jatečná váha skotu	kg	397	416	104,8
Odchov telat od 100 krav	ks	76,5	82,5	107,8
Odchov selat od 1 prasnice	ks	10,6	12,1	114,2
Snůška vajec	ks	116,0	126,0	108,6

K dosažení těchto cílů bude v široké míře uplatněna nová technologie ustájení a krmení. Bude vymýcena brucelóza krav a podstatně omezena tuberkulóza skotu. Na zemědělství bude vynaloženo ve srovnání s objemem investic ve druhém pětiletém plánu o 50,2 % více, přitom investice na stroje a zařízení porostou rychleji.

V oboru působnosti ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství bude uskutečněno za 4,5 mld Kčs melioračních prací. Bude odvodněno 198 000 ha a zavlaženo 171 000 ha půdy, z toho 93 000 ha hnojivými závlahami. Do konce roku 1965 bude tak celkem meliorováno 19 % celkové výměry zemědělské půdy.

Zvýšení produktivity práce v zemědělství zhruba o polovinu bude zajišťováno zvýšením dodávek mechanizačních prostředků, a to téměř o 90 % ve srovnání s druhou pětiletkou. Do zemědělství bude dodáno téměř 112 000 traktorů., vlečných vozů téměř 153 000, dále 4 500 kombajnů na kukuřici, 27 500 silážních kombajnů a další zemědělské stroje. Zatímco v roce 1958 připadalo na 1 ha zemědělská půdy 0,7 mechanické koňské síly veškeré energie, bude v roce 1965 připadat na 1 ha 1,5 mechanické koňské síly.

Upevnění ekonomiky jednotných zemědělských družstev a státních statků bude základem pro růst celkové tržní produkce do státních fondů o 29,8 %, z toho na Slovensku o 38,8 %.

Podíl tržní produkce do státních fondů na celkové výrobě se zvýší na 47,4 % proti 44,8 % plánovaným na rok 1960. Dodávky hlavních rostlinných výrobků do státních fondů se zvýší takto:

	1965
	1960
Chlebové obilí	130
Sladovnický ječmen	115
Cukrovka kořen	116
Řepka	151
Chmel	142

Z celkové produkce zrnin bez osiv bude v roce 1965 vykoupeno 25 % (nyní 29 %).

Potřeba zrnin ke krmení bude plně uspokojena. V zemědělských závodech se vytvoří rezervy nutné pro plynulý rozvoj živočišné výroby.

Na základě předpokládaného rozvoje živočišné výroby se počítá s tímto vzestupem tržní produkce živočišných výrobků pro státní fondy:

	1965
	1980
Maso celkem ž. v.	130
z toho:
jatečný skot	132
jatečná prasata	131
drůbež	152
Mléko včetně selského másla	141
Vejce konzumní	137

 

Objemy výkupu zemědělských výrobků, vyplývající ze zvýšené výroby, v podstatě splňují úkol uložený usnesením XI. sjezdu KSČ, krýt přírůstek spotřeby základních potravin pro obyvatelstvo a ve větší míře potřebu surovin pro lehký a potravinářský průmysl, jakož i snižovat jejich dovoz.

Bude umožněno také výrazné zvýšení vývozu našich tradičních produktů.

Jednotná zemědělská družstva se budou podílet na celkové plánované výrobě a tržní produkci třemi čtvrtinami. Toho dosáhnou zvýšením intenzity výroby i tržní produkce. Hrubá hodnota zemědělské produkce jednotných zemědělských družstev ve společných hospodářstvích vzroste na 1 ha zemědělské půdy o 32,7 % a hodnota tržní produkce o 34,5 %.

Efektivnější využívání základních fondů umožní snížit náklady na jednotka produkce v jednotných zemědělských družstvech o 11 %, takže družstva budou schopna stále zvyšovat podíl vlastních prostředků na investiční výstavbě a zajistit vzrůst důchodů družstevníků na úroveň průměrných důchodů.

Lesnictví a hospodaření s dřevem (§ 12):

Plánované úkoly v hospodaření s dřevem i v dalším rozšiřování a zkvalitňování lesního fondu odpovídají omezeným možnostem těžby dřeva. Bude se pokračovat v zakládání nových lesních porostů na vhodných nelesních půdách a v rychlém zalesňování holin. Při zalesňování bude uskutečněna výsadba rychle rostoucích dřevin, která v krátké době zvětší zdroje dřevní hmoty. Přistoupí se k zalesňování těžko zalesnitelných ploch a k melioraci degradovaných lesních půd.

Velké úkoly v zalesňování však vyžadují zajistit dostatečné množství kvalitních sazenic a podstatně snížit ztráty při zalesňování.

Pro postupné dosažení souladu mezi nutnou a únosnou těžbou bude těžba dřeva snižována tak, aby v roce 1965 nepřekročila 11,9 mil. plm. Je to těžba o 400 000 plm větší než stanovily Směrnice pro vypracování třetího pětiletého plánu. Úkol Směrnic nebylo možno splnit vzhledem k nutnosti zajistit potřebné dodávky dřevní hmoty pro zahraniční obchod a surovin pro zvýšenou výrobu papíru a celulózy.

Lesní práce budou dále mechanizovány, zejména při kácení, přibližování a odvozu dřeva.

V dřevozpracujícím průmyslu se podstatně zvýší výroba materiálů, které budou nahrazovat především řezivo a některé dřevařské polotovary. Výrazné se rozšíří výroba dřevodesek, a to třískových o 470 % a vláknitých o 159 % a výroba desek z pazdeří dosáhne objemu 60 000 m³. Dále bude rozvíjena výroba překližek, zejména vodovzdorných, jejíž objem bude v roce 1965 2,4krát větší než v roce 1960, objem výroby truhlářských a obalových překližek se zvětší o jednu třetinu.

Plánovaného rozvoje výroby dřevodesek bude docíleno rozšiřováním dosavadních kapacit, zejména však výstavbou nových provozů při dřevařských závodech.

Výroba řeziva se v příštích letech postupně sníží tak, že v roce 1965 poklesne na 78,6 % úrovně roku 1960. Snížení výroby a dodávek řeziva je podmíněno dosažením vysokých úspor v jeho spotřebě. Předpokládá se, že se spotřeba řeziva v národním hospodářství sníží o 19,7 %, přičemž rozhodujících úspor musí být dosaženo zejména ve stavebnictví a v dřevozpracujícím průmyslu.

Lepší využití dřevní hmoty v dřevařském průmyslu se projeví v tom, že přes pokles spotřeby surového dříví o 15,3 % vzroste objem výroby o více než 26 %. Úspor řeziva bude dosaženo zejména při výrobě podlahovin přechodem na výrobu vlysů menších tlouštěk a zvyšováním výroby podlah mozaikových a panelových, při výrobě dřevěných obalů používáním tenkostěnných materiálů a při výrobě stavebně truhlářských prvků výrobou jednoduchých oken s dvojsklem apod. Také ve spotřebě důlního dříví bude dosaženo značných úspor. Celková spotřeba doloviny se při zvýšení těžby uhlí a lignitu z hlubin sníží asi o 18 %. Značných úspor dřeva bude dosaženo používáním betonových pražců a sloupů.

Doprava (§ 13):

Návrh plánu rozvoje dopravy zajišťuje soulad mezi rozvojem dopravy a rozvojem ostatních hospodářských odvětví, přihlíží k zásadě maximální efektivnosti a respektuje potřeby obranyschopnosti státu i zájem hospodářské spolupráce států Rady vzájemné hospodářské pomoci.

Charakteristickým rysem rozvoje dopravy bude její technická rekonstrukce. Ta se projeví v železniční dopravě zejména modernizací a technickou rekonstrukcí její sítě, dokončením elektrifikace hlavních tratí, rozvojem motorové trakce, zvýšením nápravových tlaků, zaváděním mechanizace nakládky, vykládky a seřaďovacích prací, jakož i zaváděním nových prvků v zabezpečovací a sdělovací technice při řízení provozu.

V železniční dopravě se sníží podíl parní trakce cca na jednu čtvrtinu. Elektrická trakce se bude podílet na celkové přepravě více než jednou polovinou a trakce motorová cca jednou čtvrtinou.

Bude dokončena elektrifikace hlavního úseku z Mostu do Čierné nad Tisou s přilehlými traťovými úseky (systémem stejnosměrného proudu). Proti Směrnicím se urychlí postup elektrifikace na úseku Kolín - Bratislava, vybuduje se zkušební úsek Plzeň - Babín. Celkem bude elektrifikováno dalších 1 053 km tratí, takže celková délka elektrifikovaných úseků dosáhne 1 904 km. Navržené tempo elektrifikace a motorizace dopravy vytváří předpoklady pro to, aby již v průběhu čtvrté pětiletky byla parní trakce úplně odstraněna.

Zaváděním velkokapacitních nákladních vozů se zvýší statické vytížení a průměrná hrubá váha vlaku a sníží doba oběhu vozové jednotky takto:

	Měrná jednotka
		1955	1960	1965
Průměrně statické
vytížení vozové
jednotky v nakládce	t	15,77	17,87	18,92
Průměrná doba oběhu
vozové jednotky	den	4,25	3,71	3,55
Průměrná hrubá váha
nákladního vlaku	t	838,9	988,7	1148,6

 

V železniční přepravě osob se předpokládá, že přeprava cestujících na krátké vzdálenosti se bude dále přesouvat na autobusovou dopravu a přeprava cestujících na dlouhé vzdálenosti na dopravu leteckou. Zvláštní péče bude věnována především zvýšení kvality příměstské (žákovské a dělnické) a rekreační přepravy, zejména v oblasti Prahy a Ostravy.

Automobilová doprava poroste rychleji než doprava železniční, v tunách vzroste o 44,1 % a v tkm o 63,3 % (železniční doprava jen o 34,5 % v tunách a o 25,2 % v tkm). Přesto zůstane i nadále hlavním článkem dopravní soustavy doprava železniční.

Podíl jednotlivých druhů dopravy na celkové přepravě v tkm (v %):

	1955	1960	1965
Doprava:
železniční	87,5	87,0	79,7
automobilová	8,3	9,2	10,9
vodní	4,2	3,8	4,0
potrubím	0,0	0,0	5,4

Letecký park bude doplněn novými turbovrtulovými a tryskovými letadly pro dálkovou dopravu, aerotaxovými letadly, vrtulníky a účelovými letadly. Letadla DC 3, IL 12 a IL 14 budou postupně vyřazována.

Rozsáhlá a významná je i přestavba letiště Praha-Ruzyň, zahájena v roce 1960, k níž přistoupí v roce 1964 i výstavba letiště Bratislava.

Převažující část investic bude vynaložena na železniční dopravu, a to především na akce, které umožní technickou rekonstrukci železnic (např. elektrifikace a kabelizace, autobloky a dispečerská centralizace, výstavba a rekonstrukce seřaďovacích nádraží). Bude zahájena elektrifikace tratí napájených střídavým proudem průmyslového kmitočtu. Mimořádný význam bude mít přestavba pražského dopravního uzlu, která zlepší osobní dopravu železniční, vytvoří předpoklady pro rekonstrukci městské dopravy a uvolní postupným zrušením vnitropražských nádraží Bubny, Těšnov a Praha-střed rozsáhlé prostory pro bytovou výstavbu a pro sadové i jiné úpravy. V odvětví silniční výstavby se přistupuje k řešení pražských silničních výpadů (Malá Chuchle-Lahovičky-Zbraslav-Baně, Motol-Rudná-Hořelice, Kobylisy-Zdiby, Praha-Nehvizdy).

Drobnějšími úpravami budou odstraňovány v podstatně větší míře než v minulých letech závady na silniční síti, jako nevyhovující mosty, úrovňové křižovatky, nepřehledné směrové i výškové oblouky aj. Podíl bezprašných vozovek na sliniční síti se zvýší na tři pětiny.

Spoje (§ 14):

Hlavním znakem rozvoje telekomunikací v období třetího pětiletého plánu bude řešení kapacitních otázek a výstavba jednotné telefonní, dálnopisné a telegrafní sítě. Do telekomunikací bude zaváděna nejpokrokovější technika, která zkvalitní a zrychlí jejich provoz. Přitom budou vyrovnávány rozdíly mezi městy a venkovem a mezi českými kraji a Slovenskem.

Bude zajišťován nepřetržitý telefonní provoz pro všechny telefonní účastníky a vyřešen problém pražských telefonních ústředen a místních sítí. V krajských městech budou vybudovány nová a rozšířeny dosavadní telefonní ústředny. Do roku 1965 budou telefonizovány všechny větší osady v republice. Podíl meziměstských telefonních hovorů uskutečněných automaticky se zvýší ze 4 % na 25 %. Pro zkvalitnění služeb motoristům budou u dálkových silničních tahů vybudovány veřejné telefonní stanice.

V mezinárodním telefonním provozu bude v letech 1961 a 1962 zaveden poloautomatický telefonní styk mezi zeměmi socialistického tábora a popřípadě s některými kapitalistickými zeměmi. Koncem roku 1962 bude uvedena do provozu koaxiální kabelová magistrála Moskva- Praha- Berlín.

V roce 1961 se dokončí výstavba základních vysílačů prvního programu černobílé televize. Vnitrostátní i mezinárodní spojovací cesty pro přenos televizního signálu budou vybudovány do roku 1962. Propojením vnitrostátních radioreleových tras na sousední země socialistického tábora se umožní rozsáhlejší výměna televizních programů a zvýší kvalita přenosu. Do roku 1963 budou vybudovány malé vykrývací televizní vysílače, takže na celém území ČSSR bude dobrý příjem televizního signálu. Koncem období třetího pětiletého plánu se v oblasti Prahy zahájí vysílání druhého televizního programu s možností zahájení pokusného vysílání barevné televize.

Ke zvýšení kvality přenosu rozhlasových programů bude vybudována sít 28 kmitočtové modulovaných vysílačů pracujících na velmi krátkých vlnách. Bude se pokračovat ve výstavbě nových radiouzlů rozhlasu po drátě.

V poštovním provozu a v rozšiřování tisku se zavedením kontejnerizace dosáhne zkrácení manipulačních prací. V největších poštovních provozovnách a přepravních uzlech bude mechanizováno třídění listovních zásilek a částečně i některé přepážkově práce. Zvětšení hustoty sítě poštovních zařízení vytvoří předpoklady pro lepší uspokojování potřeb národního hospodářství a obyvatelstva.

Stavebnictví (§ 15):

Úkoly stavebnictví v příštích letech vyplývají z vysokého tempa investiční výstavby v období třetí pětiletky.

Celkový objem stavebních prací v tomto období dosáhne 207 mld Kčs, z toho pro státní investiční výstavbu 153 mld Kčs. Plánovaný objem stavebních prací v roce 1965 bude o 41,2 % větší než v roce 1960.

Velké úkoly stavebnictví budou splněny všestranným zajišťováním jeho zprůmyslnění na základě nové techniky. Přebudování stavebnictví na vyšší technickou úroveň umožní zvládnout náročné úkoly prakticky bez dalšího zvětšování počtu pracovníku.

To si však vyžádá vytvoření všech nezbytných předpokladů v organizaci práce a ve využívání pracovní doby a zejména rozšiřování materiálně technické základny ve stavebnictví a plným využíváním všech možností technického rozvoje.

Charakteristickým rysem industrializace stavebnictví bude zvýšené používání montovaného železobetonu uskuteční se přechod k větším prvkům z lehkých betonů. Zvláště se rozšíří používání montáže stěnových bloků, montovaných příček, bytových jader a přenášení dalších prací ze stavenišť do průmyslových výroben.

Jedním z důležitých úkolů zůstává zajištění proudového způsobu stavění. Nelze jej omezovat jen na bytovou výstavbu, nýbrž je třeba jej plně uplatňovat i v průmyslové a inženýrské výstavbě.

Ke zprůmyslnění stavební výroby přispěje široké uplatnění typizace a unifikace, která umožní hromadnost výroby, vytvoří předpoklady pro plné uplatnění mechanizace a automatizace a pro zkrácení doby přípravy staveb i celé investiční výstavby.

K dosažení tohoto cíle bude napomáhat i mechanizace stavebních prací. Předpokládá se, že do roku 1965 bude v podstatě dokončena mechanizace všech zemních prací. Přitom bude komplexně mechanizováno nejméně 85 % objemu těchto prací. Komplexní mechanizace betonářských prací vzroste z 52.5 % v roce 1960 nejméně na 75 % v roce 1965. Z nakládacích a vykládacích prací bude mechanizováno asi 75 %. Montážní práce na stavbách budou vzhledem k svému rostoucímu významu komplexně mechanizovány nejméně na 95 %.

Vážným úkolem stavební výroby bude uskutečnění stavebních prací v oblastech soustředěné investiční výstavby, zvláště na Ostravsku a v Praze.

Na Slovensku dojde zejména v souvislosti s plánovanou výstavbou nové metalurgické základny k velké koncentraci stavebních prací ve východoslovenské oblasti.

Pro zvládnutí těchto úkolů bude nezbytné zejména v prvních letech třetí pětiletky zajistit vzájemnou výpomoc stavebních organizací v jednotlivých oblastech.

Průmysl stavebních hmot (§ 16):

Požadavek rychlé a hospodárné výstavby je podmíněn výrobou vhodných stavebních hmot. Nejlépe vyhovuje cement, kterého lze při výstavbě i při výrobě ostatních stavebních hmot použít nejvšestranněji. Proto výroba cementu a výstavba cementáren zůstává hlavním článkem odvětví stavebních hmot. Předpokládá se, že výroba cementu dosáhne v roce 1965 8,75 mil. tun, takže bude o 75 % větší než v roce 1960 (podle Směrnic mělo být v roce 1965 vyrobeno 8,6 mil. tun cementu). To vytváří příznivé podmínky pro další rozvinutí výroby stavebních hmot jako předpokladu dalšího zprůmyslňování stavebnictví a nahrazování dřeva a jiných deficitních materiálů. V roce 1965 bude činit výroba cementu na jednoho obyvatele 614 oproti 364 kg v roce 1960 a bude jednou z největších na světě.

V souladu se zprůmyslňováním stavební výroby a s velikými úkoly v bytové výstavbě bude dosaženo v roce 1965 dvojnásobku výroby stavebních dílců, průměrný roční přírůstek se zvýší z 270 000 m³ na 400 000 m³. Plně se rozvine výroba stavebních dílců a zdících materiálů na bázi elektrárenských popílku a ostatních lehkých plniv. Orientace na nové progresivnější stavební hmoty bude znamenat další odklon od výroby pálených cihel, která se v důsledku toho bude zvyšovat ročně zhruba jen o 3,6 % (ve druhé pětiletce o 8 %).

Nepálené zdicí materiály na bázi cementu nebo vápna budou vyráběny zejména z lehkých plniv, jako jsou elektrárenské popílky, zpěněná vysokopecní strusky spod. Proto se navrhuje výstavba závodů na zdicí materiály, včetně bloků a panelů z pórobetonu u všech velkých parních elektráren.

Výroba stavebních dílců v roce 1965 dosáhne 3,8 mil m³ a ve srovnání s rokem 1960 bude o 2 mil. m³ větší.

Podíl stavebních dílců z lehkého betonu do objemu váhy 1600 kg/m³ dosáhne v roce 1965 40 % (v roce 1960 bude činit 28,5 %). Předpokládá se také zvýšení podílu výroby stavebních dílců z předpjatého-betonu z 3,2 % na 15 % z celkové výroby železobetonových stavebních dílců.

Při výrobě konstrukcí z předpjatého betonu se sníží spotřeba oceli o 40 až 50 000, spotřeba betonu o 12 až 22 % a přiměřeně též váha konstrukcí.

Výroba krytin (tašky pálené a cementové, osinkocementová krytina) se do roku 1965 zvýší o 31 %. Vzestup výroby osinkocementové krytiny a osinkocementových trub si vyžádá zvýšení dovozu osinku.

Výroba keramických a skleněných obkládaček se zvýší o 57 %. Celkový přírůstek bude činit 2,8 mil. m² a uskuteční se především rekonstrukcemi závodů Horní Bříza a Rakovník a výstavbou závodu v Podbořanech.

Výroba vápna vzroste v roce 1965 o 80,4 % a dosáhne 3,9 mil. tun. Rozvoj výroby vápna kryje potřebu stavebnictví, chemického průmyslu a metalurgie, včetně potřeby vápna na aglomeraci, i potřeby ostatních odvětví národního hospodářství.

Vzhledem k předpokládanému intenzivnějšímu vápnění půd se zvýší dodávky vápna a vápenných hmot pro zemědělské účely.

K zajištění předpokládané výroby cementu a vápna budou uvedeny do provozu v oboru ministerstva výstavby cementárny Lochkov, Mokrá a Turňa a mlýnice cementu Ostrava a Čížkovice o celkové kapacitě téměř 4 mil. tun a vápenky Čertovy schody I a II, Čebín I a II, Kunčice, Loděnice, Záhorie a Turňa o celkové kapacitě více než 1 mil. tun. Rekonstrukcemi cementáren Maloměřice, Králův Dvůr, Banská Bystrica, H. Srnie, L. Lúčka a Ladce bude získána kapacita více než 1,3 mil. tun.

Vodní hospodářství (§ 17):

Stále rostoucí požadavky na vodu vyhovující kvality zvyšují význam úkolů vodního hospodářství. Protože zdroje podzemní vody nestačí, bude nutno ve stále větší míře využívat zdroje povrchové. Jejich kvalitu, která se v poslední době stále horši vypouštěním nedostatečně čištěných nebo vůbec nečištěných odpadních vod, bude nutno rozhodným způsobem řešit.

Proto dochází k výrazné změně koncepce vodohospodářské výstavby. Podíl vodních děl energetických se snižuje ze 43,7 % v první pětiletce a z 26,9 % v druhé pětiletce na 6,1 % z celkového objemu vodohospodářských investic. Naproti tomu se značně zvýší podíl zdravotně technických staveb, úprav toků a vodohospodářských meliorací.

Kromě městských čistíren je v plánu zahrnuta výstavba čistíren průmyslových odpadních vod v rozsahu téměř 2,5krát větším než v druhém pětiletém plánu. Tím se celková délka toků V. třídy (nejvyšší stupeň znečištění) zkrátí z dosavadních 2 500 km na cca 650 km.

K získání dostatečných zdrojů vody se především vybudují některé velké přehrady na tocích.

V českých krajích bude dáno do provozu 777,5 mil. m³ nádržního prostoru. Kromě toho se počítá i s výstavbou malých nádrží a rybníků, které umožní, aby byla využita i menší povodí.

Dobudovány budou vodárenské přehrady na Bílině u Jirkova, Fláje, u Mostiště, Pilská přehrada a přehrada na Slatince u Hriňové pro skupinový vodovod Hriňová-Lučenec-Fiľakovo. Dále budou budovány nové přehrady pro Podbořansko, na Morávce u Slavíče, na Ostravici u Šanců, u Obecnice a další.

K zajištění vody pro průmysl se plánuje výstavba přehrad u Hracholusk pro ZVIL Plzeň, nádrží na Ohři u Nechranic a Skalky, zvláště pro energetický a chemický průmysl a pro rozvoj zemědělských závlah, nádrží u Šanců pro Ostravsko, u Ružína pro Východoslovenské železárny v Košicích a u Domaši pro chemické závody v Hencovcích.

K zavlažovacím účelům zemědělských pozemků se navrhuje výstavba přehrad na Rozkoši u České Skalice, na. Bečvě u Teplic, na Jevišovce u Jevišovic, vyrovnávací nádrž na Dyji u Znojma, nádrže na Dřevnici u Slušovic (též pro zásobování Gottwaldova pitnou vodou) a na Váhu u Liptovské Mary.

Rozvoj vodohospodářských zařízení přispěje k zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Počet obyvatel zásobovaných vodou z veřejných vodovodů se do konce roku 1965 zvýší na 55 % z celkového počtu, přičemž průměrná spotřeba vody se zvýší na 200 litrů na osobu a den. Výstavbou kanalizačních sítí a čistíren se zajistí, že zhruba 40 % obyvatelstva bude bydlet v domech připojených na veřejnou kanalizaci.

Na úseku využití vodní energie bude dokončeno největší vodní energetické dílo v ČSSR u Orlíka a jeho vyrovnávací nádrž u Kamýka. Na Slovensku se dokončí kaskáda Hričov-Mikšová-Povážská Bystrica. Výstavbou hydrocentrál bude získán celkový instalovaný výkon 659,8 MW. Uskuteční se též řada úprav řek na ochranu zemědělské půdy, průmyslových objektů, komunikací a sídlišť před záplavami a pro účely meliorace. Zejména budou provedeny: úprava Labe v úseku Srnojedy-Pardubice-Kunětice, Dyje u Břeclavi, Hané v úseku Topolany-Ústí, Moravy v úseku Tážaly-Střeň-Olomouc, Odry v trati Kopytov-Svinou a úprava Malého Dunaje, která umožní realizaci závlah na Žitném ostrově a přispěje k asanaci dunajského ramene. Dokončena bude úprava odtokových průměrů Mezičilizie, kterou bude navráceno normálnímu obhospodařování 12 000 ha půdy. Rovněž bude dokončena úprava dolních toků Nitry a Žitavy a tím zabráněno každoročním rozsáhlým záplavám na ploše asi 7 600 ha výborné zemědělské půdy. Ve Východoslovenské nížině, budou vybudovány hráze, jimiž se ochrání 83 900 ha půdy před zátopami.

Obdobně budou prováděny regulační práce a budovány hráze v Mezibodroží, kde dosud trpí neurovnanými odtokovými poměry 31 000 ha půdy, a v Moldavské nížině, kde je postihováno zátopami 9 500 ha. Rovněž navrhovaná úprava řeky Slané i Iplu zajistí zlepšení podmínek zemědělské výroby.

Plán počítá také se zahájením výstavby některých důležitých vodních děl, která budou uvedena do provozu po roce 1965. Jde o přehrady na Ostravici u Šanců a na Bečvě u Teplic, o skupinový vodovod Humpolec-Pelhřimov, o Kružberský přiváděč (II. etapa) a o vodní díla Ružín a Liptovská Mara.

Ačkoliv bude na rozvoj vodního hospodářství věnováno ve třetím pětiletém plánu dvakrát více investičních prostředků než ve druhém pětiletém plánu, nestačí to k plnému uspokojení všech požadavků na vodu. Bude proto nutné upevnit režim přísného hospodaření s vodou u všech velkospotřebitelů, a to zaváděním norem spotřeby vody a prováděním úsporných zařízení (recirkulace, vlastní zdroje, chlazení atd.).