Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s výpovědí Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 4 o noční práci žen, přijaté Generální konferencí Mezinárodní organizace práce, která se konala od 29. října 1919 ve Washingtonu

Generální konference Mezinárodní organizace práce, svolaná vládou Spojených států amerických do Washingtonu na 29. října 1919,

rozhodnuvši přijmout různé návrhy, týkající se "zaměstnávání žen v noční době", kterážto otázka byla zahrnuta do třetího bodu pořadu zasedání konference ve Washingtonu, a

rozhodnuvši dále, že tyto návrhy by měly být zpracovány ve formě mezinárodní úmluvy,

přijímá tuto úmluvu, jež bude označena jako Úmluva o noční práci (žen), 1919 za účelem její ratifikace členy Mezinárodní organizace práce v souladu s ustanoveními Ústavy Mezinárodní organizace práce:

1. Pro účely této Úmluvy budou za "průmyslové podniky" považovány zejména:

a) doly, lomy a jiná zařízení pro jakoukoli těžbu;

b) podniky, v nichž jsou předměty zhotovovány, opracovávány, čištěny, opravovány, zdobeny, dokončovány, připravovány pro prodej, nebo ve kterých jsou látky zpracovávány; sem spadají i loděnice, demoliční podniky, výroba, přeměna a vedení elektřiny a hnací síly jakéhokoliv druhu;

c) průmyslové podniky pro výstavbu, přestavbu, údržbu, opravy, přípravy nebo demolici staveb všeho druhu, železnic, pouličních drah, přístavů, doků, přístavních hrází, kanálů, zařízení pro vnitrozemskou lodní dopravu, silnic, tunelů, mostů, silničních přejezdů, kanalizace, studní, telefonních a telegrafních zařízení, elektrických zařízení, plynáren, vodáren a jiných stavebních prací, jakož i přípravné a základní práce, které předcházejí shora uvedeným pracem.

2. V každém státě určí příslušný orgán hranici mezi průmyslem na jedné straně a obchodem a zemědělstvím na straně druhé.

1. Pro účely provádění této Úmluvy znamená výraz "noc" dobu nejméně jedenácti za sebou následujících hodin, které v sobě zahrnují dobu mezi desátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní.

2. V zemích, kde noční práce žen v průmyslových podnicích není upravena žádným veřejným opatřením, může se výrazem "noc" podle posouzení vlády rozumět na přechodné období nejvýše tří let doba pouhých deseti hodin, zahrnující v sobě časový úsek mezi desátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní.

Ženy bez rozdílu věku nesmějí být zaměstnávány v noci v průmyslových podnicích ať veřejných nebo soukromých ani v jejich pobočných závodech s výjimkou těch podniků, v nichž jsou zaměstnáni pouze členové téže rodiny.

Článek 3 nebude prováděn:

a) v případě vyšší moci, jestliže v podniku dojde k přerušení provozu, které nebylo možno předvídat a jestliže k němu nedochází pravidelně;

b) jestliže se zpracovávají suroviny nebo látky, které podléhají rychlé zkáze, je-li je nutno zachránit před nevyhnutelným zničením.

Provádění článku 3 této Úmluvy v Indii a v Siamu může být suspendováno vládou, s výjimkou manufaktur definovaných tamními zákony. O vynětí toho kterého průmyslového podniku bude zaslána zpráva Mezinárodnímu úřadu práce.

V průmyslových podnicích vystavených vlivům ročních období a ve všech případech, kdy to vyžadují výjimečné okolnosti, může být noční doba stanovená v čl. 2 snížena během šedesáti dnů v roce na deset hodin.

V zemích, kde podnebí činí práci ve dne příliš namáhavou, může být noční doba kratší, než jak stanoví předchozí články, pod podmínkou, že bude poskytován náhradní odpočinek během dne.

Oficiální ratifikace této Úmluvy podle podmínek stanovených Ústavou Mezinárodní organizace práce, budou zaslány generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zaregistrovány.

1. Každý člen Mezinárodní organizace práce, který ratifikuje tuto Úmluvu, se zavazuje provádět ji ve svých koloniích nebo državách nebo v těch jeho protektorátech, které se zcela samy nespravují, a to s těmito výhradami:

a) že ustanovení této Úmluvy se nestanou neproveditelnými v důsledku místních podmínek;

b) že úpravy, jichž je třeba k přizpůsobení Úmluvy místním podmínkám, budou moci být do Úmluvy zahrnuty.

2. Každý člen oznámí Mezinárodnímu úřadu práce své rozhodnutí týkající se všech jeho kolonií, držav a všech jeho protektorátů, jež se zcela samy nespravují.

Jakmile budou Mezinárodním úřadem práce zaregistrovány ratifikace dvou členů Mezinárodní organizace práce, oznámí generální ředitel Mezinárodního úřadu práce tuto skutečnost všem členům Mezinárodní organizace práce.

Tato Úmluva vstoupí v platnost datem, kdy generální ředitel Mezinárodní organizace práce učiní takové oznámení. Úmluva bude závazná pouze pro ty členy, kteří dají zaregistrovat svou ratifikaci u Mezinárodního úřadu práce. Pro každého z ostatních členů nabude tato Úmluva účinnosti datem, kdy Mezinárodní úřad práce zaregistruje jeho ratifikaci.

Každý člen, který ratifikuje tuto Úmluvu, se zavazuje provádět její ustanovení nejpozději od 1. července 1922 a učinit opatření nutná k tomu, aby ustanovení této Úmluvy byla uvedena v život.

Každý člen, který ratifikoval tuto Úmluvu, může ji vypovědět po uplynutí desetiletého období od data vstupu Úmluvy v platnost, a to písemným sdělením, zaslaným generálnímu řediteli Mezinárodního úřadu práce a jím zaregistrovaným. Vypovězení Úmluvy nabude účinnosti za rok po jeho zaregistrování u Mezinárodního úřadu práce.

Správní rada Mezinárodního úřadu práce předloží aspoň jednou za deset let generální konferenci zprávu o provádění této Úmluvy a rozhodne, zda má být na pořad jednání konference zařazena otázka revize či změny této Úmluvy.