128

Nejvyšší soud rozhodující o stížnosti pro
porušení zákona může, vyhoví-li stížnosti a
napadený rozsudek zruší, rozhodnout sám ve
věci jen s těmi omezeními, s nimiž může roz-
hodnout ve věci odvolací soud (§ 296 odst. 5
a § 262). Ustanovení § 297 sleduje určité
zjednodušení nápravy vadného rozhodnutí.

K HLAVĚ ŠESTNÁCTÉ.

O obnově řízení.

Praxe si vynutila rozšíření možnosti obnovy
řízení, pokud jde o výrok o nároku poškoze-
ného na náhradu škody. Požadavek zvýšené
ochrany práv obviněného a nová úprava pří-
pravného řízení, která bude znamenat pod-
statné jeho zkvalitnění, vedly k tomu, že po-
volení obnovy řízení bylo učiněno předpokla-
dem i pro pokračování v trestním řízení, jež
zastavil prokurátor. V tomto směru musela
tedy osnova dosavadní předpisy trestního
řádu upravující obnovu řízení doplnit.

O obnově týkající se jen výroku o přizna-
ném nároku poškozeného na náhradu škody
bude rozhodovat lidový soud s pravomocí ve
věcech občanskoprávních, příslušný podle
bydliště nebo pobytu poškodeného (§ 303
odst. 1). Tento soud bude rozhodovat jak

o návrhu na obnovu, tak i v řízení následují-
cím po povolení obnovy podle předpisů o ří-
zení ve věcech občanskoprávních (§ 304 odst.

1 a § 307 odst. 1).

Touto úpravou bylo vyhověno požadavkům
teorie i potřebám praxe. Je-li ovšem s návr-
hem na obnovu řízení ohledně výroku o ná-
roku poškozeného na náhradu škody spojen
návrh na obnovu mění i ohledně dalších vý-
roků, zejména výroku o vině, není důvodu
pro zvláštní úpravu. V tomto případě bude
rozhodovat v obojím směru soud s trestní
pravomocí podle předpisů trestního řádu,
neboť zejména obnova výroku o vině bude
takřka vždy mít za následek, že bude třeba
zrušit též výrok o nároku poškozeného na
náhradu škody (§ 304 odst. 2).

Povolení obnovy trestního stíhání, jež za-
stavil prokurátor, váže osnova na podobné
podmínky jako povolení obnovy trestního ří-
zení skončivšího pravomocným zprošťujícím
rozsudkem nebo pravomocným zastavovacím
usnesením soudu. Obnovy je tu ovšem'třeba
jen v případě, že trestní stíhání se vedlo už
proti určité osobě (§ 301).

Osnova umožňuje také, aby soud povoliv
obnovu stran výroku o vině, spolu se zrušením
původního rozsudku vyslovil, že se věc vrací
prokurátoru k došetření (§ 304 odst. 2). Tím
se věc vrátí do stavu přípravného řízení a
umožní se tam, kde k tomu budou podmínky.

věc vyřídit zastavením bez nového projedná-
vání u soudu. Na toto ustanovení navazuje
také předpis § 207 odst. 3 o novém stanovení
trestu v případech, kde šlo o trest úhrnný
nebo o tresty v poměru naznačeném v § 22
odst. 2 tr. zák. o kde obnova se týká jen ně-
kterého ze sbíhajících se trestných činů.

K HLAVĚ SEDMNÁCTÉ.
O zvláštních způsobech řízení.

Ze zvláštních způsobů řízení, jež znal do-
savadní trestní řád, přebírá osnova odchylky
pro úpravu řízení proti mladistvému a proti
uprchlému a přebírá v podstatě také dosa-
vadní ustanovení o řízení stanném.

Odchylná úprava řízení proti mladistvému
má svůj důvod ve zvláštní péči státu o ná-
pravu mladistvé osoby. Působnost orgánu po-
věřeného péči o mládež se v trestním řízení
proti mladistvému rozšiřuje, zejména v tom
směru, že se tomuto orgánu poskytuje nejen
právo podávat ve prospěch mladistvého
opravné prostředky, a to i proti jeho vůli, ale
stanoví se, že může tak učinit ve lhůtě, která
pro tento orgán běží samostatně (§ 318). Obli-
gatorně se předepisuje předběžné projednání
obžaloby (§ 312). Zakazuje se konat hlavni
líčení v nepřítomnosti mladistvého (§ 316
odst. 1) a vylučuje se, aby mladistvý svým
prohlášením mohl resignovat na pomoc ob-
hájce, kterého je nutno mu zřídit už v pří-
pravném řízení vždy, je-li mladistvý ve vazbě
(§ 313). Všechna tato ustanovení mají zaru-
čit, že věc mladistvého bude projednána co
nejpečlivěji a že řízení vyústí v opatření, které
s hlediska výchovy mladistvého v řádného
člena společnosti bude nejvhodnější.

V řízení proti uprchlému stanoví osnova
obligatorní předběžně projednání obžaloby
jako záruku, že nepřítomnost obviněného ne-
bude na překážku řádnému provádění řízení
a spravedlivému rozhodnutí.

Aby k zahájení řízení proti uprchlému ne-
docházelo ukvapeně, váže osnova vznesení
obvinění proti uprchlému na příkaz prokurá-
tora a možnost provádět proti uprchlému ří-
zení před soudem na návrh prokurátora
(§§ 323 a 324). Vůbec se vylučuje tento způ-
sob řízení v případě, že obviněný je mladistvý
(§ 321).

K HLAVĚ OSMNÁCTÉ.
O vykonávacím řízení.

Osnova opouští koncepci dosavadního trest-
ního řádu, podle níž právní mocí rozsudku
nebo usnesení soudu o ochranných opatřeních
končila činnost soudu a vykonávací řízení bylo
dáno prokurátoru. Přenáší výkon soudních

129

rozhodnutí znovu na soud. Je tak důsledně
provedena zásada, že soud, stejně jako jiný
orgán sám svoje rozhodnutí také vykonává.
Zjednoduší a urychlí se tím výkon trestu a
odstraní se dosavadní stav, kdy prokurátor,
který v řízení před soudem vystupoval jako
žalobce a byl tedy vlastně stranou, sám potom
činil různá rozhodnutí, týkající se výkonu
trestu uloženého soudem.

Aby bylo umožněno rychlé a pružné rozho-
dování, jehož potřeba je tu diktována začasté
už i povahou věci, přikazuje osnova řadu roz-
hodnutí týkajících se výkonu trestu předse-
dovi senátu jen rozhodnutí nejzávažnější vy-
žaduji senátního usnesení.

Přistoupit k výkonu trestu smrti bude po-
dle osnovy možno jen za určitých záruk, je-
jichž potřeba vyplývá z povahy tohoto trestu.
Nejúčinnější zárukou je povinné přezkoumá-
vání zákonnosti rozsudku ukládajícího trest
smrti nejvyšším soudem, který bude tu po-
stupovat podle obdoby řízení o stížnosti pro
porušení zákona (§ 335). Další zárukou je
sdělení ministerstva spravedlnosti, že nejvyšší
soud neshledal po přezkoumání rozsudku dů-
vod k jeho změně, a že nebyla ani podána žá-
dost o milost, po případě že taková žádost byla
zamítnuta (§ 336).

Při úpravě výkonu trestu odnětí svobody a
trestu nápravného opatření sleduje osnova
cíl, vyhnout se zbytečným tvrdostem a přede-
jít nutnosti, aby v řadě případů zasluhujících
ohledu bylo třeba těmto tvrdostem čelit jen
používáním práva milosti. Osnova proto roz-
šiřuje případy, kdy soud může nebo dokonce
kdy má povolit odklad nebo přerušení výkonu
těchto trestů a kdy může od výkonu upustit.

Přenesením rozhodování o podmíněném
propuštění z trestu odnětí svobody z dosa-
vadních komisí pro podmíněné propuštění na
soud (§ 351) vyhovuje osnova zásadě, že
všechna rozhodnutí, souvisící s výkonem
trestu má činit soud. Zahájení řízení o pod-
míněném propuštění nebude již závislé jen na
návrhu prokurátora.

Významnou zárukou zákonného postupu při
výkonu trestu odnětí svobody je zřízení insti-
tuce občanské kontroly výkonu tohoto trestu.
Tuto kontrolu budou vykonávat komise slo-
žené z poslanců Národního shromážděni.
Osnova v § 353 obsahuje i některé bližší před-
pisy o oprávnění členů těchto komisí. Volení
zástupcové lidu jsou jistě v první řadě povo-
láni k tomu, aby prováděli dohled na výkon
trestu odnětí svobody. Tato úprava je ve
shodě se zásadou, že lid svými zástupci si
zákony nejen dává a je provádí, ale jejich
provádění také kontroluje.

Nová úprava výkonu trestu propadnutí
jmění (§§ 359, 360) souvisí s novelisací § 47
tr. zák. Podrobnosti o výkonu a realisaci to-
hoto trestu, zejména i se zřetelem na vyme-
zení okruhu prostředků a věcí. na něž se vý-
rok o propadnutí jmění nevztahuje, budou
dohodnuty mezi ministerstvem financi a mi-
nisterstvem spravedlnosti a upraveny zvlášt-
ním předpisem.

Pokud jde o zajištění výkonu trestu pro-
padnutí jmění, osnova převzala v podstatě
ustanovení §§ 283 až 287 dosavadního trest-
ního řádu, ovšem s úpravami, které byly
nutné se zřetelem na nynější rozsah propad-
nutí jmění podle novelisovaného znění § 47
odst. 2 tr. zák. Ustanovení § 287a dosavadního
trestního řádu, podle něhož soud vyslovil, že
zajištěný majetek obviněného, který uprchl
do ciziny nebo se na úřední výzvu na území
ČSR nevrátil, připadá státu, osnova
nepřevzala. Řešit tyto případy umožňuje
osnova novou úpravou řízení proti uprchlému.

K HLAVĚ DEVATENÁCTÉ.
O zahlazení odsouzení.

Řízení o zahlazení odsouzení upravuje
osnova celkem souhlasně s ustanoveními
dosud platnými. Vyrozumění úřadu rejstříku
trestů o zahlazení odsouzení a zákaz uvádět
zahlazené odsouzení ve výpisu z rejstříku
trestů zajišťuje, aby bylo přesně a důsledně
zachováváno ustanovení § 68 odst. 1 tr. zák.,
podle něhož se má na pachatele po zahlazení,
odsouzení hledět, jako by odsouzen nebyl.

K HLAVĚ DVACÁTÉ.
O udělení milosti.

Šetření o žádostech za udělení milosti svě-
řuje osnova v přípravném řízení generálnímu
prokurátoru, v dalším stadiu řízení pak po
podání obžaloby ministerstvu spravedlnosti.
Řízení bude tak soustředěno, odstraněny prů-
tahy, k nimž při dosavadní úpravě docházelo,
a budou dány záruky jednotného rozhodování.

Žádost za milost nemá ani podle nové úpra-
vy sama o sobě odkladný účinek. Výjimku
tvoří případ, kdy mělo by dojít k výkonu
trestu smrti (§§ 336 a 390).

V § 381 vyplňuje osnova mezeru v dosa-
vadním trestním řádě podrobnější úpravou
příslušnosti soudu pro rozhodování o použití
amnestie, zejména tam, kde šlo o tresty ulo-
žené několika soudy.

130

K HLAVĚ DVACÁTÉ PRVÉ.
O odškodnění za vazbu a trest.

Při úpravě odškodnění za vazbu a trest vy-
chází osnova z praesumpce neviny a v důsled-
ku toho povinnost státu poskytnout odškod-
nění za nezaviněnou vazbu ve srovnání s dosa-
vadním stavem poněkud rozšiřuje. Lhůtu, ve
které ministerstvo spravedlnosti má žádost
rozhodnout, zkracuje osnova z dosavadních
šesti měsíců na tři měsíce, aby tak postiže-
nému byla dána možnost dosíci náhrady škody
co nejdříve.

K HLAVĚ DVACÁTÉ DRUHÉ.
O právním styku s cizinou.

Řízení o vydání do ciziny a o vydání z ciziny
upravuje osnova šíře a instruktivněji než do-
savadní trestní řád, neboť praxe ukázala po-
třebu, aby aspoň hlavní zásady extradičního ří-
zení byly vyjádřeny přímo v zákoně, i když
v podrobnostech je nezbytně odkázat na mezi-
národní smlouvy a na předpisy vydané minis-
terstvem spravedlnosti.

Řízení o vydání do ciziny se zjednodušuje
potud, že odpadá rozhodování lidového soudu
a věc se svěřuje hned v první stolici krajské-
mu soudu. Závažnost a obtížnost rozhodování
tohoto druhu plně odůvodňuje, aby tato agen-
da byla už v první stolici přenesena na kraj-
ský soud. Řízení se tím kromě toho urychlí.

Ustanovení § 23 dosavadního trestního
řádu, jež mělo jen zcela rámcový ráz, osnova
nepřevzala. Zvláštní předpisy, upravující styk
s cizinou, zejména vládní nařízení č. 31/1951
Sb., nejsou osnovou dotčeny.

K HLAVĚ DVACÁTÉ TŘETÍ
O přechodných a závěrečných ustanoveních.

Dnem, kdy nabude účinnosti nový trestní
řád, bude se trestní řízení spravovat jeho
ustanoveními. Předpisů dosud platných bude
lze užít jen tam, kde výslovně je to nařízeno,
tedy v případech uvedených v § 406 a z části
v § 408. Pokud jde o předpis § 406 písm. a),
dlužno upozornit, že předpisů dosavadního
trestního řádu se užije jen na řízení o oprav-
ném prostředku. Jestliže by došlo na pod-
kladě opravného prostředku ke zrušení napa-
deného rozhodnutí a k novému řízení v první
stolici, provede se toto řízení už podle no-
vých předpisů.

Ustanovení § 407 souvisí se zkrácením
lhůty pro podání stížnosti pro porušení zá-
kona (§ 296 odst. 3) a má umožnit hladký pře-
chod k nové úpravě.

Ustanovení § 405 vychází z toho, že pří-
pravně řízení upravoval dosavadní trestní řád
jinak, než jak je upravuje osnova, takže není
možno na přípravně řízení provedené podle
dosavadních předpisů dobře navázat předběž-
né projednání obžaloby jako prověrku toho,
že přípravné řízení bylo řádně podle předpisů
trestního řádu provedeno. Má se kromě toho
tímto ustanovením předejít nutnosti odvolá-
vat hlavní líčení tam, kde byla už nařízena.

Mezi soudy už neexistující, které budou při-
cházet při aplikaci § 408 odst. 2 v úvahu, je
třeba počítat jak soudy zrušené v důsledku
nové územní organisace soudů (na př. bývalý
krajský soud v Písku), tak soudy zrušené
v důsledku jiných změn (na př. mimořádné
lidové soudy, Národní soud, porotní soudy a
pod. ). Ustanovení § 412 má usnadnit přechod
t. zv. porozsudkové agendy na soudy. Usta-
novení § 414 odst. 2 umožní, aby schopní
správní zaměstnanci mohli i u soudů, jak
tomu bylo dosud u prokuratur, obstarávat
jednoduché úkony zejména v porozsudkové
agendě.

Finanční důsledky návrhu:

V resortu ministerstva spravedlnosti ne-
vzniknou provedením osnovy žádné zvýšeně
výdaje.

S přechodem porozsudkové agendy na soudy
bude z resortu generální prokuratury delimi-
tován i příslušný počet pracovníků se mzdo-
vým fondem a ostatními náklady. Půjde
pravděpodobně asi o 56 pracovníků se mzdo-
vým fondem přibližně 762. 000 Kčs ročně.

Pokud jde o příjmy z náhrad nákladů trest-
ního řízení stanovených paušální částkou
(§ 165 odst. 1 písm. c), dojde patrně k urči-
tému jejich zvýšení, poněvadž řešení osnovou
zaváděné zajisti, že tyto náklady budou v pře-
vážně většině vymezeny. Ta část dosavadních
nákladů trestního řízení, která má být kryta
paušální částkou, činí podle odhadu 1, 800 000
Kčs. Novou úpravou zvýší se příjmy z náhrad
těchto nákladů nejméně o 500 000 Kčs ročně.
Toto zvýšení se však neprojeví v rozpočto-
vých příjmech ministerstva spravedlnosti,
ježto náhrady nákladů trestního řízení sta-
novené paušální částkou budou převážně pla-
ceny kolkovými známkami.

Pokud jde o příjmy z náhrad nákladů vazby
a výkonu trestu odnětí svobody, nedoznají
úpravou osnovy změn, neboť přesunuje se to-
liko jejich stanovení a vymáhání z prokuratur
event. soudů do resortu ministerstva vnitra

131

a projeví se jako rozpočtové příjmy tohoto
resortu.

V resortu ministerstva vnitra nevzniknou
provedením osnovy zvýšené výdaje.

V resortu generální prokuratury byl fi-
nanční dosah zavedení vyšetřovatelů projed-
nán již v souvislosti s osnovou zákona o pro-
kuratuře, kteroužto osnovou byla tato insti-
tuce zavedena.

V Praze dne 27. listopadu 1956.

Předseda vlády:
V. Široký v. r.

Ministr spravedlnosti:
Dr. V. Škoda v. r.

KNT 01 - 5726-56