Středa 6. března 1957

Zákon

ze dne ................. 1957

kterým se mění a doplňuje zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 64/1955 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 2 zní:

"Jednotnou preventivní a léčebnou péči plánují, organisují, řídí a kontrolují ministerstvo zdravotnictví a výkonné orgány národních výborů (dále jen "orgány státní zdravotní správy"). Při plnění svých úkolů se tyto orgány v součinnosti s dobrovolnými organisacemi, zejména s Revolučním odborovým hnutím, opírají o nejširší účast pracujících, jimž také náleží přímá kontrola nad prováděním preventivní a léčebné péče."

2. § 5 zní:

"(1) Jednotná preventivní a léčebná péče zahrnuje zejména preventivní péči, ošetřování v nemoci a při úrazu, pomoc v mateřství, péči o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyždění a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti a rehabilitaci. Součástí preventivní a léčebné péče je i poskytování léků a léčebných a orthopedických pomůcek. V rámci preventivní a léčebné péče se též rozhoduje o pracovní schopnosti, pokud toto rozhodování nepřísluší jiným orgánům.

(2) Stát poskytuje preventivní a léčebnou péči

a) bezplatně

1. zaměstnancům, osobám jim postaveným na roveň a jejich rodinným příslušníkům,

2. členům výrobních družstev a jejich rodinným příslušníkům,

3. důchodcům a jejich rodinným příslušníkům,

4. všem dětem ve věku do 1 roku v plném rozsahu a ostatním dětem ve věku do 15 roků v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,

5. všem ženám, pokud jde o péči poskytovanou v souvislosti s porodem,

6. členům jednotných zemědělských družstev a jejich rodinným příslušníkům, pokud tato družstva uzavřela smlouvu o nemocenském pojištění, v rozsahu a za podmínek stanovených touto smlouvou,

7. členům jednotných zemědělských družstev a jejich rodinným příslušníkům, pokud tato družstva neuzavřela smlouvu o nemocenském pojištění, a jednotlivě hospodařícím rolníkům, spolupracujícím členům jejich rodin a rodinným příslušníkům, jakož i pracovníků, kteří vykonávají jen příležitostné zaměstnání, a při pracovním úrazu (nemoci z povolání).

8. všem občanům, pokud jde o preventivní péči, o léčení tuberkulosy a pohlavních nemocí a o určité služby a při ostatních a přenosných nemocech;

b) za úhradu v ostatních případech; jestliže osoby povinné k úhradě nemohou ji nést bez ohrožení vlastní výživy nebo výživy osob, vůči nimž mají vyživovací povinnost, poskytne se preventivní a léčebná péče na účet státní zdravotní správy.

(3) Ministerstvo zdravotnictví může v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány rozšířit rozsah preventivní a léčebné péče a okruh osob, jimž se tato péče poskytuje bezplatně, jakož i upravit způsob řízení ve věcech preventivní a léčebné péče a stanovit, kdy se poskytuje náhrada cestovních a jiných výdajů vzniklých při poskytování této péče a kdy a v jaké výši se na určité služby připlácí."

3. § 7 zní:

"Stát poskytuje preventivní a léčebnou péči v územních a závodních zdravotnických zařízeních. Slouží-li zdravotnická zařízení trvale zároveň účelům vysokoškolské lékařské výuky, označují se jako fakultní."

4. § 11 odst. 1 zní:

"(1) Zařízení preventivní a léčebné péče mohou být v zájmu prohloubení této péče nebo v zájmu hospodárnějšího zvládnutí jejich úkolů účelně sdružována navzájem mezi sebou nebo i s jinými zdravotnickými zařízeními."

5. Část II včetně nadpisu zní:

"Lázeňská péče.

§ 13.

Osobám, jejichž zdravotní stav to vyžaduje, může být poskytnuta preventivní a léčebná péče, při níž se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů nebo příznivých klimatických podmínek (lázeňská péče).

§ 14.

(1) Náklady lázeňské péče za osoby, kterým se poskytne tato péče bezplatně, uhrazují lázeňským zařízením orgány, na jejichž účet se má lázeňská péče poskytovat, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Ostatním osobám se poskytuje lázeňská péče za úhradu na jejich vlastní účet; jestliže osoby povinné k úhradě nemohou ji nést bez ohrožení vlastní výživy nebo výživy osob, vůči nimž mají vyživovací povinnost, uhradí náklady lázeňské péče státní zdravotní správa.

(2) Lázeňská péče se provádí výhradně v lázeňských zařízeních státní zdravotní správy, která určí a jejichž správu a provoz upraví ministr zdravotnictví.

§ 15.

Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány podmínky a způsob poskytování lázeňské péče; může též stanovit, kdy se i mimo případy uvedené v § 14 poskytuje lázeňská péče bezplatně a na čí účet."

6. V § 16 odst. 1 č. 2 se citace § 5 písm. c) nahrazuje citací § 5 odst. 2.

Čl. II.

Ministr zdravotnictví se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl. III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1957; provede jej ministr zdravotnictví v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Zpráva

výboru zdravotního k vládnímu návrhu zákona (tisk 112), kterým se mění a doplňuje zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči
(tisk 116).

Zdravotní výbor projednal ve svých schůzích dne 12. a 21. února 1957 vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči (tisk 112).

Po zprávě, kterou výboru podal zpravodaj posl. doc. dr. Mojmír Fučík, provedl zdravotní výbor o předloženém vládním návrhu zákona obšírnou všeobecnou rozpravu.

V podrobné rozpravě doporučil zdravotní výbor po obsáhlé diskusi k § 6 odst. 2 vládního návrhu, aby v prováděcích předpisech k tomuto zákonu bylo zdůrazněno, že ustanovením § 6 odst. 2 není dotčena zásada všeobecného dozoru a pravomoci státní hygienické služby, příslušející hygienickým a protiepidemickým orgánům ministerstva zdravotnictví. Výbor dále doporučil, aby ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství věnovalo všestrannou péči náboru a výchově veterinárních pracovníků pro hygienickou a protiepidemickou službu, jakož i prostorovému a materiálnímu zabezpečení této služby, v níž se ještě vyskytují nedostatky, hlavně co do počtu a odborného vzdělání veterinárních pracovníků. Aby byla zajištěna spolupráce mezi vědeckými pracovníky ve veterinární a humánní medicině, doporučil výbor ministerstvu zdravotnictví, aby ve vědecké radě ministerstva byli zastoupeni odborníci veterináři, čímž by bylo zaručeno komplexní řešení výzkumných úkolů u nákaz společných zvířatům i lidem.

V další podrobné rozpravě pak zdravotní výbor provedl změnu v § 9 odst. 1 vládního návrhu, kde byla připojena další věta tohoto znění:

"Ustanovování a odvolávání krajských a okresních hygieniků se řídí předpisy o ustanovování a zprošťování zaměstnanců výkonných orgánů rad národních výborů."

S touto změnou v § 9 odst. 1 doporučil pak zdravotní výbor vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické péči (tisk 112) Národnímu shromáždění ke schválení.

V Praze dne 21. února 1957.
Dr Kácl v. r.,
Dr Fučík v. r.,
předseda.
zpravodaj.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP