Národní shromáždění republiky
Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní
a léčebné péči, ve znění
zákonného opatření předsednictva
Národního shromáždění
č. 64/1955 Sb., se mění a doplňuje
takto:
1. § 2 zní:
"Jednotnou preventivní a léčebnou péči
plánují, organisují, řídí
a kontrolují ministerstvo zdravotnictví a výkonné
orgány národních výborů (dále
jen "orgány státní zdravotní
správy"). Při plnění svých
úkolů se tyto orgány v součinnosti
s dobrovolnými organisacemi, zejména s Revolučním
odborovým hnutím, opírají o nejširší
účast pracujících, jimž také
náleží přímá kontrola
nad prováděním preventivní a léčebné
péče."
2. § 5 zní:
"(1) Jednotná preventivní a léčebná
péče zahrnuje zejména preventivní
péči, ošetřování v nemoci
a při úrazu, pomoc v mateřství, péči
o chrup, pomoc při zmrzačení, zohyždění
a tělesných vadách, pomoc při neplodnosti
a rehabilitaci. Součástí preventivní
a léčebné péče je i poskytování
léků a léčebných a orthopedických
pomůcek. V rámci preventivní a léčebné
péče se též rozhoduje o pracovní
schopnosti, pokud toto rozhodování nepřísluší
jiným orgánům.
(2) Stát poskytuje preventivní a léčebnou
péči
a) bezplatně
1. zaměstnancům, osobám jim postaveným
na roveň a jejich rodinným příslušníkům,
2. členům výrobních družstev
a jejich rodinným příslušníkům,
3. důchodcům a jejich rodinným příslušníkům,
4. všem dětem ve věku do 1 roku v plném
rozsahu a ostatním dětem ve věku do 15 roků
v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,
5. všem ženám, pokud jde o péči
poskytovanou v souvislosti s porodem,
6. členům jednotných zemědělských
družstev a jejich rodinným příslušníkům,
pokud tato družstva uzavřela smlouvu o nemocenském
pojištění, v rozsahu a za podmínek stanovených
touto smlouvou,
7. členům jednotných zemědělských
družstev a jejich rodinným příslušníkům,
pokud tato družstva neuzavřela smlouvu o nemocenském
pojištění, a jednotlivě hospodařícím
rolníkům, spolupracujícím členům
jejich rodin a rodinným příslušníkům,
jakož i pracovníků, kteří vykonávají
jen příležitostné zaměstnání,
a při pracovním úrazu (nemoci z povolání).
8. všem občanům, pokud jde o preventivní
péči, o léčení tuberkulosy
a pohlavních nemocí a o určité služby
a při ostatních a přenosných nemocech;
b) za úhradu v ostatních případech;
jestliže osoby povinné k úhradě nemohou
ji nést bez ohrožení vlastní výživy
nebo výživy osob, vůči nimž mají
vyživovací povinnost, poskytne se preventivní
a léčebná péče na účet
státní zdravotní správy.
(3) Ministerstvo zdravotnictví může
v dohodě se zúčastněnými ústředními
orgány rozšířit rozsah preventivní
a léčebné péče a okruh osob,
jimž se tato péče poskytuje bezplatně,
jakož i upravit způsob řízení
ve věcech preventivní a léčebné
péče a stanovit, kdy se poskytuje náhrada
cestovních a jiných výdajů vzniklých
při poskytování této péče
a kdy a v jaké výši se na určité
služby připlácí."
3. § 7 zní:
"Stát poskytuje preventivní a léčebnou
péči v územních a závodních
zdravotnických zařízeních. Slouží-li
zdravotnická zařízení trvale zároveň
účelům vysokoškolské lékařské
výuky, označují se jako fakultní."
4. § 11 odst. 1 zní:
"(1) Zařízení preventivní
a léčebné péče mohou být
v zájmu prohloubení této péče
nebo v zájmu hospodárnějšího
zvládnutí jejich úkolů účelně
sdružována navzájem mezi sebou nebo i s jinými
zdravotnickými zařízeními."
5. Část II včetně nadpisu zní:
Osobám, jejichž zdravotní stav to vyžaduje,
může být poskytnuta preventivní a léčebná
péče, při níž se využívá
především místních přírodních
léčivých zdrojů nebo příznivých
klimatických podmínek (lázeňská
péče).
(1) Náklady lázeňské péče
za osoby, kterým se poskytne tato péče bezplatně,
uhrazují lázeňským zařízením
orgány, na jejichž účet se má
lázeňská péče poskytovat, pokud
zvláštní předpisy nestanoví jinak.
Ostatním osobám se poskytuje lázeňská
péče za úhradu na jejich vlastní účet;
jestliže osoby povinné k úhradě
nemohou ji nést bez ohrožení vlastní
výživy nebo výživy osob, vůči
nimž mají vyživovací povinnost, uhradí
náklady lázeňské péče
státní zdravotní správa.
(2) Lázeňská péče
se provádí výhradně v lázeňských
zařízeních státní zdravotní
správy, která určí a jejichž
správu a provoz upraví ministr zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě
se zúčastněnými ústředními
orgány podmínky a způsob poskytování
lázeňské péče; může
též stanovit, kdy se i mimo případy
uvedené v § 14 poskytuje lázeňská
péče bezplatně a na čí účet."
6. V § 16 odst. 1 č. 2 se citace § 5 písm.
c) nahrazuje citací § 5 odst. 2.
Ministr zdravotnictví se zmocňuje, aby ve Sbírce
zákonů vyhlásil úplné znění
zákona č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní
a léčebné péči, jak vyplývá
z pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 1957; provede jej ministr zdravotnictví v
dohodě se zúčastněnými členy
vlády.
výboru zdravotního k vládnímu návrhu
zákona (tisk 112), kterým se mění
a doplňuje zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické
a protiepidemické péči
(tisk 116).
Zdravotní výbor projednal ve svých schůzích
dne 12. a 21. února 1957 vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické
péči (tisk 112).
Po zprávě, kterou výboru podal zpravodaj
posl. doc. dr. Mojmír Fučík, provedl zdravotní
výbor o předloženém vládním
návrhu zákona obšírnou všeobecnou
rozpravu.
V podrobné rozpravě doporučil zdravotní
výbor po obsáhlé diskusi k § 6 odst.
2 vládního návrhu, aby v prováděcích
předpisech k tomuto zákonu bylo zdůrazněno,
že ustanovením § 6 odst. 2 není dotčena
zásada všeobecného dozoru a pravomoci státní
hygienické služby, příslušející
hygienickým a protiepidemickým orgánům
ministerstva zdravotnictví. Výbor dále doporučil,
aby ministerstvo zemědělství a lesního
hospodářství věnovalo všestrannou
péči náboru a výchově veterinárních
pracovníků pro hygienickou a protiepidemickou službu,
jakož i prostorovému a materiálnímu
zabezpečení této služby, v níž
se ještě vyskytují nedostatky, hlavně
co do počtu a odborného vzdělání
veterinárních pracovníků. Aby byla
zajištěna spolupráce mezi vědeckými
pracovníky ve veterinární a humánní
medicině, doporučil výbor ministerstvu zdravotnictví,
aby ve vědecké radě ministerstva byli zastoupeni
odborníci veterináři, čímž
by bylo zaručeno komplexní řešení
výzkumných úkolů u nákaz společných
zvířatům i lidem.
V další podrobné rozpravě pak zdravotní
výbor provedl změnu v § 9 odst. 1 vládního
návrhu, kde byla připojena další věta
tohoto znění:
"Ustanovování a odvolávání
krajských a okresních hygieniků se řídí
předpisy o ustanovování a zprošťování
zaměstnanců výkonných orgánů
rad národních výborů."
S touto změnou v § 9 odst. 1 doporučil pak
zdravotní výbor vládní návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 4/1952 Sb., o hygienické a protiepidemické
péči (tisk 112) Národnímu shromáždění
ke schválení.