Předmětný vládní návrh
zákona byl přijat právním výborem
beze změny, pouze s tiskovou opravou v § 8, sub 3.,
kde místo slova "poručí " přijde
slovo "poruší".
Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
(1) Kdo způsobí požár na
cizím majetku, nebo
kdo vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžkého
poškození těla nebo zdraví, anebo cizí
majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu
nebo ohrozí zájem národního celku
tím, že způsobí požár na
vlastním majetku,
bude potrestán pro zločin těžkým
žalářem od pěti do deseti let.
(2) Dopustí-li se vinník činu
uvedeného v odstavci 1 za okolností, kdy požáru
bylo těžko čeliti, nebo za jiných zvláště
nebezpečných okolností, anebo měl-li
takový čin za následek těžké
poškození těla nebo zdraví člověka
nebo škodu na cizím majetku ve velkém rozsahu
nebo krutou tíseň značného počtu
osob a vinník podle okolností a svých poměrů
alespoň mohl takový následek předvídati,
bude potrestán těžkým žalářem
od deseti do dvaceti let.
(3) Dopustí-li se vinník činu
uvedeného v odstavci 1 v krátké době
opětovně nebo jako člen spolčení
ke žhářství, anebo měl-li takový
čin za následek smrt člověka a vinník
to podle okolností a svých poměrů
alespoň mohl předvídati, bude potrestán
těžkým žalářem na doživotí.
Dopustí-li se osoba podléhající vojenské
trestní soudní pravomoci žhářství
v místech nebo na věcech určených
pro vojenské nebo válečné účely
nebo důležitých pro obranu státu, bude
potrestána těžkým žalářem
na doživotí.
(1) Bylo-li žhářství spácháno
v době branné pohotovosti státu, nelze trest
na svobodě ani zkrátiti pod dolejší
hranici zákonné trestní sazby, ani změniti
jeho druh v mírnější.
(2) Bylo-li žhářství spácháno
v době branné pohotovosti státu za okolností
uvedených v § 1, odst. 3 nebo osobou podléhající
vojenské trestní soudní pravomoci v místech
nebo na věcech v § 2 uvedených, bude vinník
potrestán smrtí.
Kdo vyrobí, sobě opatří nebo přechovává
výbušinu nebo hořlavinu nebo jiné předměty,
aby jich bylo užito ke žhářství,
nebo
kdo někomu přenechá nebo opatří
výbušinu nebo hořlavinu nebo jiné předměty,
aby jich bylo užito ke žhářství,
nebo
kdo se někomu nabídne ke žhářství,
k pomoci k němu nebo k pomoci při něm, nebo
kdo se s někým spolčí ke žhářství,
bude potrestán, nejde-li o čin přísněji
trestný, pro zločin těžkým žalářem
od jednoho roku do pěti let, a byl-li čin spáchán
v době branné pohotovosti státu, těžkým
žalářem od pěti do deseti let.
(1) Kdo se dopustí činu uvedeného
v § 1, odst. 1 z nedbalosti, bude potrestán pro přečin
vězením od jednoho měsíce do jednoho
roku.
(2) Dopustí-li se vinník činu
uvedeného v odstavci 1 v krátké době
opětovně, nebo měl-li takový čin
za následek smrt nebo těžké poškození
těla nebo zdraví člověka nebo škodu
na cizím majetku ve velkém rozsahu nebo krutou tíseň
značného počtu osob, bude vinník potrestán
tuhým vězením od šesti měsíců
do tří let.
Kdo způsobí nebezpečí požáru
na cizím majetku, nebo
kdo opomine poskytnouti pomoc k odvrácení nebo zmírnění
přímo hrozícího nebezpečí
požáru, ačkoli jeho pomoci je k tomu zřejmě
potřebí a ačkoli ji může poskytnouti
snadno a bez nebezpečí pro sebe nebo pro osoby sobě
blízké, nebo
kdo zničí, poškodí nebo neupotřebitelným
učiní zařízení sloužící
k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí
požáru,
bude potrestán, nejde-li o čin přísněji
trestný, soudem pro přestupek vězením
od osmi dnů do šesti měsíců.
(1) Vinník není pro čin uvedený
v §§ 1 až 3 a § 5 trestný, uhasil-li
sám nebo přičinil-li se o uhašení
požáru ještě v počátcích,
pokud tak neučinil jen proto, že věděl
nebo se domníval, že jeho čin vyšel najevo.
Tohoto ustanovení nelze užíti, vzešel-li
z činu některý následek uvedený
v § 1, odst. 2.
(2) Vinník není trestný pro čin
uvedený v § 4, jestliže od podniku upustil a
nešlo-li jen o jeho podnik, jej zamezil nebo jej oznámil
bezpečnostnímu úřadu nebo orgánu
včas, kdy podnik ten mohl býti ještě
zamezen, pokud tak neučinil jen proto, že věděl
nebo se domníval, že jeho čin vyšel najevo.
Oznámením úřadu (orgánu) se
nestává beztrestným vinník, který
podnik nastrojil v úmyslu, aby jej vyzradil úřadu
(orgánu).
Nejde-li o čin přísněji trestný,
bude potrestán okresním národním výborem
pro přestupek vězením (uzamčením)
od tří dnů do tří měsíců
nebo pokutou od 1.000 Kčs do 50.000 Kčs:
1. kdo výbušiny nebo vznětlivé látky
uchovává na takových místech nebo
takovým způsobem, že s tím bývá
spojeno nebezpečí požáru, nebo kdo s
takovými věcmi zachází způsobem,
s nímž bývá spojeno nebezpečí
požáru jich výbuchem nebo vznícením;
2. kdo poruší předpisy k odvrácení
požárů lesních ploch, vřesovišť
nebo rašelinišť;
3. kdo poruší předpisy k odvrácení
požárů na dopravních prostředcích
a zařízeních;
4. kdo zneužije hasičské pomoci nepravdivým
hlášením požáru nebo jejím
neodůvodněným povoláním.
Nejde-li o čin přísněji trestný,
bude potrestán okresním národním výborem
pro přestupek vězením (uzamčením)
do 14 dnů nebo pokutou do 5.000 Kčs:
1. stavitel, tesař nebo jiný živnostník
nebo jejich pomocník, který při výkonu
svého povolání něco zřídí,
co je z důvodů nebezpečí ohně
zakázáno stavebním, požárním
nebo jiným předpisem nebo zjistiv při výkonu
svého povolání něco nebezpečného,
opomine to odstranit nebo oznámit tomu, komu náleží
udržovat dům, provozovnu nebo jiné zařízení
a kdyby ten odmítl závadu odstranit, bezpečnostnímu
úřadu (orgánu);
2. kdo zřizuje nové ohniště (topeniště)
nebo je překládá a nepostará se při
tom, aby tato práce byla provedena s hlediska požární
bezpečnosti řádně a odborně,
nebo kdo v domě nebo v místnostech, jež mu
náleží udržovati, něco zřídí,
co je z důvodu nebezpečí ohně zakázáno
stavebním, požárním nebo jiným
předpisem;
3. kdo opomine pečovati o to, aby ohniště (topeniště),
komíny, bleskosvody, elektrické, plynovodní
nebo jiné provozní zařízení
v domě nebo v prostorách, jež mu náleží
udržovati, byla udržována ve stavu dobrém
a zajištěném proti ohni, ačkoli k tomu
byl vyzván příslušným úřadem
nebo orgánem;
4. kominík, který opomine dohlížeti,
zda komíny v jeho obvodu jsou čištěny
a ohniště (topeniště) udržována
ve stavu dobrém a zajištěném proti ohni,
nebo který, shledav při tom něco nebezpečného,
opomine to odstraniti nebo neprodleně vyzvati toho, komu
náleží dům udržovati, aby v přiměřené
lhůtě, kterou mu k tomu určí, to odstranil,
a kdyby ten toho nedbal, oznámit to bezpečnostnímu
úřadu (orgánu);
5. kdo vstoupí do provozovny, do stodoly nebo do jiných
prostor, jež obvykle slouží k uchování
věcí snadno vznětlivých, nebo v nichž
se pracuje s výbušnými nebo snadno vznětlivými
látkami s nechráněným ohněm
nebo světlem anebo se k nim přiblíží
s nechráněným ohněm nebo světlem;
6. kdo rozdělá nechráněný oheň
v nebezpečné blízkosti budov nebo věcí
snadno vznětlivých, nebo kdo při odchodu
z tábořiště zanechá tam ohniště
až do úplného uhasnutí ohně bez
dozoru;
7. kdo v nebezpečné blízkosti věcí
snadno vznětlivých používá parních
kotlů nebo spalovacích motorů nebo střílí
ze střelné zbraně nebo vypaluje raketový
ohňostroj;
8. kdo kouří na místech nebo v budovách,
kde je kouření z důvodu nebezpečí
požáru zakázáno;
9. kdo odkládá žhavý popel nebo jiné
snadno vznětlivé odpadky na takových místech
a takovým způsobem, že jejich vznícením
může způsobit nebezpečí požáru;
10. kdo užije osoby nedospělé, duševně
choré nebo slabomyslné k úkonu, s nímž
je spojeno nebezpečí ohně, nebo kdo nedostatečným
dozorem zaviní, že taková osoba učiní
něco, s čím je spojeno nebezpečí
ohně;
11. kdo hledí zatajiti vznikající požár
nebo, když u něho požár vznikne, opomine
to neprodleně oznámit podle předpisů
o tom vydaných;
12. kdo poruší předpisy nebo úřední
příkazy vydané k zamezení vypuknutí
a šíření požáru nebo k jeho
zdolání nebo k udržení pořádku
a bezpečnosti při požáru.
Byla-li uložena pokuta za některý z přestupků
uvedených v §§ 8 a 9, vyměří
se pro případ její nedobytnosti zároveň
náhradní trest vězení (uzamčení)
podle míry zavinění v mezích sazby
trestu na svobodě na čin stanovené.
V oboru působnosti trestního zákona zák.
čl. V/1878 platí tato ustanovení:
1. návod ke zločinu uvedenému v § 1,
odst. 1 se trestá podle ustanovení o pokusu, nedal-li
se naváděný svésti k tomuto činu;
2. při odsouzení pro zločiny uvedené
v §§ 1 až 4 vysloví soud vedle trestu na
svobodě zároveň ztrátu úřadu
a ztrátu volebního práva;
3. pokus přestupku uvedeného v § 6 je trestný;
4. přečin uvedený v § 5 náleží
k příslušnosti krajského soudu.
Byly-li činem trestným podle tohoto zákona
hrubě porušeny povinnosti živnosti nebo povolání
nebo byl-li jím prokázán značný
nedostatek vědomostí nebo zručnosti potřebných
k jejich výkonu, může soud (okresní
národní výbor) ve výroku o trestu
vysloviti ztrátu živnostenského oprávnění
nebo oprávnění vykonávati reálnou
živnost nebo povolání na čas nebo navždy.
(1) Kde jiné zákony mluví o žhářství,
rozumí se tím trestný čin uvedený
v § 1, odst. 1 tohoto zákona.
(2) Zrušují se:
1. ustanovení §§ 166 až 170, 434 až
459 trestního zákona ze dne 27. května 1852,
č. 117 ř. z.,
2. ustanovení §§ 422 až 428 trestního
zákona zák. čl. V/1878,
3. ustanovení § 141 a, pokud se vztahuje na opatření
při požáru, ustanovení § 142 zákona
o přestupcích zák. čl. XL/1879,
4. ustanovení §§ 109, 110 a 112 lesního
zákona zák. čl. XXXI/1879,
5. ustanovení §§ 448 až 456, 705 až
731 vojenského trestního zákona ze dne 15.
ledna 1855, č. 19 ř. z.
Tento zákon nabývá účinnosti
osmým dnem po vyhlášení; provedou jej
ministři spravedlnosti, národní obrany a
vnitra.

