Činnost NÚC vyznačuje se stále značnou, častěji ještě zvýšenou aktivitou. V roce 1946 byla veškerá pozornost věnována dobudování cenové soustavy a stabilisaci cenové hladiny.

Tato cenová stabilita vytváří jednu z nejpodstatnějších podmínek pro zdárný vývoj našeho hospodářství a zvláště také pro stabilitu kupní síly naší koruny uvnitř státu; samozřejmě velmi přispívá i ke stabilitě zahraničního kursu naší měny. Tato cenová stabilita je tu přesto, že vývoj mezd a platů za rok 1946 ukazuje nepřetržitý vzestup, za celý rok v průměru o 20 až 35%, a přesto, že jsme uvolnili z různých důvodů značné částky z vázaných peněz, které se přirozeně objevují jako dodatečná kupní síla na trhu a působí tak určitým tlakem na ceny nahoru. Nesmíme pustit ze zřetele i to, že veřejné potřeby odčerpávají z národního důchodu velmi značnou část, což má svůj reflex na celý koloběh našeho národního hospodaření. Máme také značně zlepšené sociální postavení dělnických vrstev (jsou větší náklady na sociální, nemocenské i invalidní a starobní pojištění, delší dovolené, přídavky na děti, větší péče o zdraví atd.); to vše má svoji úhradu v cenové soustavě. Nejvyšší úřad cenový věnoval se již v roce 1946 částečné revisi cen a podařilo se mu již během roku 1946 snížit životní náklady v oboru výživy o 5 - 7%. Skupinový index "výživa" klesl v roce 1946 z lednových 326,7 na 309,5 v listopadu 1946 u dělnické rodiny a z 344,4 na 325,4 u úřednické rodiny. Toto snížení bylo ovšem na druhé straně vyrovnáno zvýšením některých jiných položek cenové soustavy, tak zvláště zvýšením cen dovážených surovin textilních a chemických, kůže, některých kovů atd., takže během roku 1946 celkový index velkoobchodní se zvýšil o 12%, kdežto index životních nákladů, tedy cen maloobchodních zůstal v podstatě stabilní po celý rok, ačkoli i zde se objevovaly určité momenty, naznačující potřebu přikročiti k novým úpravám směrem nahoru. Od počátku roku 1947 činnost nejvyššího úřadu cenového je ve znamení zvýšeného úsilí o snížení cen podle vládního programu; jde zejména též o známá cenová opatření provedená k 1. dubnu 1947 (vládní nařízení z 21. března 1947, č. 34 Sb.).

Snížení cen, jak bylo předem NÚC propočítáno, bylo ve skutečnosti také provedeno, jak o tom svědčí index životních nákladů, který klesl u dělnické rodiny z březnových 313,1 v dubnu na 297,5 a v květnu t. r. dále na 296,4, tedy o 5% a u úřednické rodiny ve stejné době z 293,5 na 281,8 v dubnu a 281,0 v květnu t. r. Velkoobchodní index klesl z 300,4 v březnu t. r. na 294,4 v dubnu a 295,4 v květnu t. r.

NÚC se účastní všech prací na prováděcích předpisech k výše citovanému zákonu č. 51/1947 Sb., které spadají do oboru působnosti jiných ústředních úřadů. Vedle toho NÚC ovšem vykonává stále běžnou velmi rozsáhlou činnost cenotvornou, revisní a kontrolní. V tomto směru je třeba poukázat v prvé řadě na provádění vyhlášky NÚC z 1. října 1946 (Úl. I č. 180/1946, běž. č. 1832), kterou se zajišťuje provádění postupného zlevňování.

Ráz a náplň další činnosti NÚC jak v roce 1947, tak v roce 1948 jest dána zásadním úkolem NÚC kontrolovati celou cenovou soustavu, nyní zvláště též v souvislosti s dvouletým hospodářským plánem; úkoly NÚC jsou tu dále určeny též usneseními vlády z 21. a 25. března 1947, učiněnými při projednávání cenových opatření provedených k 1. dubnu 1947; také resoluce přijatá Ústavodárným Národním shromážděním dne 1. dubna 1947 při projednávání zákona č. 51/1947 Sb. dává NÚC další směrnici pro jeho činnost.

Z nejdůležitějších obecnějších úkolů uložených těmito usneseními a resolucí NÚC je třeba vyzdvihnouti na prvém místě všeobecnou revisi cen statků, úkonů a služeb a jejich snížení podle výsledků této revise. Konečným cílem této revise je tedy zjistit předpoklady k dalšímu snížení cen, resp. předpoklady, které by umožnily opuštění nynějších intervencí, jež se považují za opatření přechodná. Po provedení cenových revisí bude nutno vynaložiti velmi mnoho práce na cenově-politickém a jiném zhodnocení výsledků revisí, a konečně nemenšího úsilí si vyžádá provedení příslušných opatření na podkladě výsledků revisí.

K podstatnému snížení cen se má dospěti podle uvedených usnesení zvláště též snižováním nákladů. Vzhledem k tomu ukládají tato usnesení a resoluce příslušným místům též zavádění kvalitativního plánování ve výrobě a distribuci; s tím je spojena reorganisace distribuce, standartisace a typisace výrobků, zajištění pořádku ve mzdách atd. Spoluúčast při projednávání všech těchto opatření a postupné vyjadřování výsledků těchto opatření v cenách bude dále jednou ze širokých činností NÚC během celého roku 1948. V tomto roce bude také nutno stále těsněji přizpůsobovat cenovou soustavu a cenové relace potřebám dvouletého hospodářského plánu a dílčím výsledkům jeho provádění.

Konečně připadá nejvyššímu úřadu cenovému spoluúčast na vypracování předpisů o jednotné organisaci podnikového početnictví, hlavně na zásadách a směrnicích pro provozní účetnictví a kalkulace. Zavedení těchto jednotných předpisů povede k tomu, že bude nutno většinu nynějších cenových ustanovení a směrnic, pokud si podle nich podniky ceny samy tvoří, během roku 1948 ve velmi značné míře přizpůsobovat jednotným kalkulačním vzorcům.

Ministerstvo techniky bylo zřízeno ústavním zákonem z 10. července 1946, č. 153 Sb., jeho kompetence nebyla až dosud přesně vymezena.

V oboru silnic a mostů musí pečovati o řádné udržování jednotlivých objektů. Nejde přitom pouze o normální udržování, nýbrž také o odstranění škod vzniklých neudržováním silnic za okupace. Na každý z 8.500 km státních silnic I. třídy připadá průměrně asi 33.000 Kčs, na každý z 28.000 km státních silnic II. třídy okrouhle 17.000 Kčs. (Před válkou stálo udržování 1 km státní silnice asi 8.700 Kč, což odpovídá dnešní částce 43.000 Kčs.) Dalším nákupem silničních strojů bude sledována snaha vystačit s minimálním počtem pracovních sil a zhospodárnit státní silniční správu. Kritickému nedostatku lomového materiálu se hodlá čelit dalším zlepšováním lomů a zřízením lomů nových, tak aby se jejich výkon aspoň částečně přizpůsobil potřebám státní silniční sítě pětinásobně zvětšené proti předválečnému stavu.

V oboru stavebních investic a obnovy se omezí činnost téměř výhradně na práce podle dvouletého hospodářského plánu, s jehož uskutečňováním bylo započato v roce 1947. Činnost mimo plán bude spočívat valnou měrou jen v likvidaci závazků plynoucích ze staveb již dříve započatých.

V zájmu soustavné výstavby a zlepšení silniční sítě bude pokračováno v projekčních pracích pro nejnaléhavější stavby a rekonstrukce. Je pamatováno též na studijní a výzkumné práce, nezbytné pro hospodárnost služby a pro zužitkování nových technických poznatků v silničním a mostním stavitelství.

Tak jako v roce 1947 bude i v roce 1948 věnována péče též nestátním silnicím poskytováním příspěvků na důležité stavby a práce, jež provádějí okresní národní výbory v rámci dvouletého plánu.

Na dálnici v úseku Praha-Humpolec se omezí činnost jen na nejdůležitější udržovací práce na silničním tělese a především na rozestavěných mostech dálnice.

Jedním z nejdůležitějších úkolů státní silniční správy zůstává obnova válkou poškozených silničních mostů. Počet silničních mostů, které stát udržuje, stoupl proti předválečnému počtu téměř šesteronásobně (z 3.833 na okrouhle 20.100 mostů). Mnoho mostů je nedostatečným udržováním a přetěžováním válečnými vozidly zanedbáno a poškozeno. Těmto mostům bude především věnována nutná péče, aby prodlením nevznikly další značné škody. Při obnově válkou zničených mostů bude v roce 1948 především pokračováno ve stavbách již započatých a zahájena přestavba několika dalších nejdůležitějších mostů.

V roce 1947 vztahovala se činnost ministerstva techniky v oboru vodohospodářských staveb na pokračování v rozestavěných stavbách pro splavnění a úpravu řek na středním Labi mezi Mělníkem a Jaroměří a na střední Vltavě mezi Prahou a Českým i Budějovicemi. Kromě toho prováděly se nutné rekonstrukční práce, jakož i sondovací práce pro zahájení nových staveb. Dále byly obnovovány stavby poškozené leteckým bombardováním a katastrofálním odchodem ledů nebo velkých vod.

Na nesplavných tocích prováděly se hlavně opravy škod způsobených válkou, velkými vodami a odchodem ledu a částečně bylo započato i s úpravami novými. V oboru staveb údolních přehrad prováděly se sondovací a zaměřovací práce pro přehrady přicházející v úvahu pro zahájení stavby.

V oboru využití vodní energie byly dokončeny nedostavěné vodní elektrárny (Stěchovice, Srnojedy, Lysá, Seč a Kroměříž) a byly připravovány generelní a detailní projekty staveb vodních elektráren, které byly pojaty do dvouletého hospodářského plánu, byla zahájena stavba dalších devíti elektráren v zemích českých a bylo pokračováno ve stavbách vodních elektráren na Slovensku.

Pro stavbu průplavu dunajsko-odersko-labského prováděly se sondovací práce v místech projektovaných přehrad pro zásobování průplavu vodou, měřické práce v území trasy průplavu v oblasti Ostravy, doplnění hydropedologických profilů a přípravné práce pro projekt průplavní trasy po levém břehu řeky Moravy a přeložení řeky Moravy od Marcheku k ústí do Dunaje.

V roce 1948 bude pokračováno v rozestavěných stavbách pro splavnění a úpravu řek, které je nutno dokončiti v zájmu splavnosti a využití vodní síly. Budou prováděny přípravné práce pro zahájení nových staveb a úprav zařazených do dvouletého hospodářského plánu, zejména zdymadel u Slap, Modřan a Troje a úpravy Labe u Čelákovic, jakož i nutné práce udržovací a rekonstrukční.

Na nesplavných tocích bude se pokračovati v pracích pro odstranění válečných škod a škod způsobených velkými vodami a odchodem ledů. Podle finančních možností bude započato s nejnutnějšími pracemi novými na ochranu majetku a zemědělského podnikání.

Na údolních přehradách v Čechách a na Moravě budou se prováděti nutné zabezpečovací práce a bude se pokračovati ve stavebních akcích, zahájených v roce 1947.

Pro využití vodní energie započne se se stavbou dalších osmi vodních elektráren v zemích českých (Březí, Karl, Vary, Podbaba, Bechyně, Kružberk, Slapy, Hradištko, Kostomlátky), bude pokračováno v rozestavěných stavbách velkých vodních elektráren na Slovensku (Dubnice, Kostelná, Nové Město, Horní Streda a Ustie) a menších hydrocentrál v zemích českých (Křížanovice, Písek, Husinec, Litice, Spytihněv, Hodonín, Vír, Smiřice a Předměřice). Pokud jde o stavbu průplavu dunajsko-odersko-labského, bude se pokračovati v pracích prováděných v roce 1947.

Státní služba vodohospodářská a kulturně technická v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je upravena hlavně zákonem ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb., a částečně také zákonem ze dne 27. března 1931, č. 50 Sb., o provádění prací, jejichž účelem je ochrana nemovitostí před vodními škodami, zvýšení výnosu půdy, hospodářské využití vodstva, zásobení obcí vodou a odvodnění obcí. Provedení těchto prací je v zájmu a prospěchu veřejném.

Podle jednotlivých rozpočtových položek jde jen o investice nejnaléhavější, opravy válečných škod, stavby obnovovací, udržování staveb a zařízení, pokračování staveb ve válce přerušených a zahájení nových staveb. Pro tyto investice byly zařazeny do rozpočtu ministerstva techniky položky: meliorační regulace toků a hlavní meliorační zařízení v údolích regulovaných řek, meliorace půdy a stavba menších vodních nádrží, náhradní zařízení vodohospodářských meliorací, zajištění svážných území a úpravy potoků o velkém spádu, zásobování obyvatelstva vodou pitnou a užitkovou, odvodňování a stokování obcí a měst a stavba kanalisačních čistíren.

Investiční činnost v roce 1947 trpěla zvláště dlouhou zimou, nedostatkem stavebních hmot i pracovních sil. Očekává se, že program činnosti v roce 1948 bude uskutečňován za příznivějších poměrů povětrnostních a pracovních se zřetelem na provádění zákona ze dne 25. října 1946, č. 192 Sb., o dvouletém hospodářském plánu. Do programu činnosti na rok 1948 oproti činnosti v roce 1947 byly zařazeny nové položky: vodohospodářská zařízení na scelených pozemcích a zřízení družstevních vodovodů a vodovodů pro jednotlivá hospodářství.

Uvedené prelimináře jsou doplněny položkami pro opatření a nákup strojů pro stavby zemědělsko-technické pro mechanisaci zemních prací, pro výzkumnictví v oboru zemědělské techniky a pro péči o čistotu vod v zájmu zabezpečení výživy a zdraví lidu.

Na Slovensku jsou zařazeny položky vodohospodářské služby kulturně-technické podle zákona. ze dne 28. I. 1941, č. 20 Sl. z. do rozpočtu ministerstva zemědělství v úvěrech Slovenska.

V oboru stavební obnovy byla činnost ministerstva techniky v roce 1947 zaměřena na vypracování technicko-administrativních podkladů k provedení zákona č. 86/1946 Sb. o stavební obnově a zákona č. 107/1946 Sb. o řízení stavební činnosti a přídělu stavebních hmot.

V popředí zájmu bylo odstraňování ssutin objektů postižených válkou. Náklady s tím spojené jsou stavebníkům hrazeny zálohově státem, budou však započteny do výdajů na obnovu. Úhrady výdajů za odklízení ssutin objektů neobnovovaných jsou hrazeny přímo ze státních prostředků.

Odhady stavebních škod válečných, prováděné podle zákona č. 86/1946 Sb. civilními techniky, jsou nyní již prakticky skončeny, až na odhady lehkých škod podle právě vydaného zákona č. 115/1947 Sb. Posléze citovaným zákonem rozšiřuje se provedení obnovy i na některé lehké škody, zavádí se funkce hlavních zmocněnců pro souvislá těžce poškozená území a řeší se úhrada nákladů rodinných domků a zemědělských usedlostí obcemi do výše ⁴/₅ stavebních nákladů. Stavebníkům se umožňuje bezúročnými zálohami provedení přípravných prací stavební obnovy.

Stejná péče je věnována technické součinnosti při výstavbě bytů podle zákona č. 41/1947 Sb. o bytové výstavbě.

Podmínky pro stavební činnost ve dvouletém hospodářském plánu upravuje zákon č. 42/1947 Sb. o některých opatřeních ve stavebnictví.

Byly vydány směrnice a pokyny, které sledují i vývoj žádoucí typisace a mechanisace ve stavebnictví. Zvláštní pozornost se věnuje studiu a organisaci výroby prefabrikovaných součástek pro stavby montované. Za účelem vyzkoušení těchto staveb bylo několik typů realisováno nákladem státním. Pro sledování a prohloubení technického a výrobního výzkumu v oboru prefabrikovaných staveb byla zřízena speciální výzkumná kancelář.

Státní podporou umožněno obcím, aby si podle usnesení vlády ze dne 26. července 1946 opatřily upravovací plány pro definitivní výstavbu, po případě aby si pořídily upravovací náčrty pro stavební obnovu. Z těchto plánů jakožto organické a logické součásti řešení prostorů vyplynulo i nezbytné pořizování podkladů pro plány krajinné.

Pro zajištění této činnosti je připravena a projednává se v připomínkovém řízení osnova zákona o krajinném plánování. Jako doplněk této osnovy byla připravena osnova o regulační komisi pro hlavní město Prahu a okolí.

V mezích úvěrů na rok 1948 hodlá se pokračovati v plné šíři v činnosti z roku 1947 zejména ve splnění úkolů bytové výstavby. Bude pokračováno v odstranění ssutin a odhadech stavebních škod podle zákona č. 115/1947 Sb. Podle vypracovaných směrnic bude prováděna jednotná obnova těžce poškozených sídlišť hlavním zmocněncem. Přiznání potřebné bezúročné zálohy ze státních prostředků podle ustanovení § 25a zákona č. 115/1947 Sb. prospěje širšímu zájmu o stavby podle tohoto zákona.

Budou prohlubovány podklady a průzkumy pro krajinné plány hospodářsky význačných území a bude pokračováno v opatřování upravovacích plánů obcí. Potřeba je odůvodněna snahou opatřiti co největší počet upravovacích plánů nebo aspoň náčrtů tak, aby realisace časových hospodářských plánů mohly býti splňovány co nejhospodárněji a nejúčelněji a aby výsledkem stavební činnosti byla sídliště skutečně organická, vybudovaná podle moderních zásad.

Bude podporována regulační péče o výstavbu větších měst příspěvky na regulační kanceláře. K ozdravění a uchování památkově cenných čtvrtí měst bude podporována jich asanace, pokud by tato akce nenalezla podporu v jiných zákonných opatřeních. Na stavby některých společných zařízení, jež v zájmu úspornosti nebudou budována v jednotlivých obytných objektech, větších ucelených dělnických nebo zemědělských sídlišť, budou v rámci pohotových prostředků poskytnuty příspěvky.

V oboru pokusného stavebnictví, zkušebnictví a výzkumnictví pro pozemní stavby bude sledován výzkum montovaných konstrukcí a stavebních prvků, vlastní provádění vzorkových pokusných staveb jakož i typisace a mechanisace ve stavebnictví.

Těmito opatřeními v sektoru plánování, stavební obnovy a výstavby bytů se sleduje splnění stavebního programu dvouletky v roce 1948 a vytvoření objektivních podkladů pro další časové hospodářské státní plánování.

V oboru státních pozemních staveb jest státní rozpočet na r. 1948 sestaven podle úkolů daných dvouletým plánem a dále během roku 1947 povolených změn a doplňků.

V rámci činnosti pro opatření 125.000 bytů započala státní správa v r. 1947 stavbu 1.000 nových bytů pro státní zaměstnance, vybuduje v r. 1948 nových asi 100 bytů a dokončí obnovu bytů ve státních obytných domech, které byly válkou nejtíže poškozeny. Dále bude pokračováno ve státních stavbách pro různé resorty, jež za války byly zastaveny neb zničeny.

Do rozpočtu tit. 9 byly pojaty též všechny akce a náklady, které v r. 1947 byly preliminovány v rozpočtu kap. 28 "UNRRA", tit. 18 a týkají se státních staveb nemocničních. Potřeba na akce ve 2LP zvyšuje se v důsledku zdražení mezd a hmot schváleného vládou o 20% resp. 50%, pokud jde o bytové jednotky.

Z větších staveb, jež byly v r. 1947 započaty a v nichž bude pokračováno, se připomínají: rekonstrukční práce na Pražském hradě a v Lánech, dále v budově úřadu předsednictva vlády a stavební akce pro umístění čs. zastupitelských úřadů v cizině. Na Slovensku pokračuje se ve stavbě úřední budovy pověřenectva techniky.

Ve školských stavbách bude v zemích českých pokračováno v akcích pro universitu Karlovu a její pobočky lékařské fakulty v Plzni a Hradci Králové, pro universitu Masarykovu a Palackého, pro Národní divadlo v Praze, pro Masarykův státní stadion. Na Slovensku dokončuje se přístavba pro vysokou školu technickou a dostavba vysokoškolského internátu, pokračuje se v přípravných pracích pro stavby v Bratislavě pro vysokou školu technickou jakož i v řadě akcí pro střední, odborné a národní školství v Bratislavě a na jiných místech.

Ze staveb pro ministerstvo zdravotnictví se uvádí státní ošetřovatelská škola v Praze, výstavba státních nemocnic v Praze XII., v Motole, Ostravě a Paskově, úprava lázní v Karlových Varech, rekonstrukce továrny na výrobu penicillinu v Praze. Na Slovensku jde o řadu dokončovaných staveb státních nemocnic v Báňské Bystřici, Košicích, Levoči, Levici, Michalovcích, Nitře, Turč. Sv. Martinu, a konečně zamýšlí se některé nemocnice doplniti stavbami ústavů pro choré plícemi, infekcemi, chirurgických pavilonů jako v Bratislavě, Lučenci, Turč. Sv. Martině, Píšťanech jakož i v řadě okresů zříditi domy lidového zdraví.

Pro ministerstva vnitra, spravedlnosti, zemědělství, soc. péče a financí jsou navrženy dostavby rekonstrukce úředních a policejních budov v Brně a Rokycanech, krajského soudu v Brně, stavby státních výzkumných ústavů zemědělských neb jich větší úpravy. Na Slovensku jde o stavby pro hl. velitelství SNB v Bratislavě, justiční budovy v Púchově, Zilině a Nové Bani, státní školy zemědělské ve Zvoleni, Bratislavě, Košicích a Bánovcích, stavby mnoha sociálních ústavů a finančních úřadů.

V rozpočtu je též pamatováno na úhradu výdajů spojených s prováděním zákona č. 304/21 Sb. ve znění zákona č. 112/46 Sb.

Správě státních budov nastaly nečekané úkoly tím, že po řadu let nebyly povolovány potřebné minimální prostředky na nejnutnější udržovací potřeby, jimiž uhradí se pouze nejnutnější potřeby, aby objekty s rozrušenými střechami, klempířskými pracemi, fasádami, nátěry a pod. byly přivedeny alespoň do obyvatelného stavu. Ve výdajích je pamatováno současně na náhrady za mimořádné služební výkony, na věcné výdaje k plnění právních závazků a na úpravy budov válkou poškozených.

Příjem za pronájem státních budov a státních obytných domů, jakož i za výtěžky za prodaná nepotřebná vnitřní zařízení jsou značnou příjmovou položkou v rozpočtu ministerstva techniky.

Pro soustavnou elektrisaci venkova na Slovensku budou i v roce 1948 udělovány státní příspěvky obcím podle zákona č. 12/1942 Sl. z. Podle odstavce 2, § 5 tohoto zákona poskytuje stát příspěvek na úrokovou službu Slovenským energetickým závodům, národní podnik v Bratislavě, ve výši 1.75% ze zápůjček na stavby dálkových vedení,

V legislativní agendě se připravuje především návrh zákona o výstavbě obcí, jímž mají býti nahrazeny některé předpisy stavebních řádů, dále návrh zákona o roztřídění a správě silnic a novela k vodnímu zákonu. Právní poměry civilních inženýrů mají pak býti nově upraveny chystaným celostátním zákonem, v němž má býti vyhověno též požadavkům o zřízení nových kategorií.

Státní ústav hydrologický T. G. Masaryka, kromě běžných prací záležejících v soustavném výzkumu našeho vodstva, kterým se připravují podklady pro co nejhospodárnější jeho využití, zapojil se v roce 1947 plně do prací na dvouletém budovatelském plánu.

Vypracoval "Generelní plán vodního hospodářství v zemi české a moravskoslezské jako základ soustavného hospodářského podnikání" a řadu studií pro nejvhodnější řešení připravovaných vodohospodářských prací. Ve své hydrotechnické laboratoři vyřešil účelné a co nejhospodárnější úpravy připravovaných vodních staveb a v laboratoři zemní mechaniky vypracoval velký počet dobrých zdání a směrnic účelného zakládání staveb pozemních, silničních i železničních.

V roce 1948 kromě zmíněného soustavného výzkumu bude pracovati na podkladech a detailních vodohospodářských řešeních připravovaných vodních děl, zejména pokud jde o využití vodní energie a zásobování vodou, na nejúčelnějších úpravách vodohospodářských staveb a dále na řešení nejúčelnějších způsobů založení staveb pozemních, silničních i železničních, plánovaných v budovatelském období.

Ústav pro hospodárné využití paliv v roce 1947 pracoval v oboru tepelně-technickém především na úkolech majících za účel dosažení co největší úspory na palivu potřebném pro domácí otop i pro živnostenský a průmyslový provoz; v oboru silničním a technologickém zkoušeny a kontrolovány jakosti stavebních hmot, dodávaných pro stavbu silnic a posuzován a prováděn výzkum v oboru stavby silnic, hlavně vozovek dehtových; v oboru chladící a klimatisační techniky zkoušeny chladící stroje a jich příslušenství, především byly dokončeny rozsáhlé typisační zkoušky chladících kompresorů a úzce spolupracováno s ministerstvem výživy na vybudování chladíren a mrazíren v ČSR; v oboru chemicko-analytickém pracováno na rozborech paliv, z největší části pro ČSD; v oboru výzkumu leteckých přístrojů a jemné mechaniky zkoušeny a zdokonalovány letecké přístroje především pro leteckou zabezpečovací službu. V uvedených oborech byly zahájeny práce na problémech, daných ústavu výzkumným plánem 1947 - 1948.

V r. 1948 bude v uvedených oborech činnosti ústav pro hospodárné využití paliv pracovati především na problémech daných 2LP. Soustavnou vědeckou, výzkumnou a zkušební činností ve spolupráci s příslušnými činiteli bude pokračováno v oboru tepelně-technickém na zdokonalování všech spotřebičů paliv za účelem dosažení co největších úspor na palivu a dosažení co nejekonomičtějšího provozu; v oboru silničním a technologickém především na zkouškách silničního stavebního materiálu a ve výzkumu v oboru stavby silnic, za účelem dosažení co nejlepší jakosti silnic po stránce použitého materiálu; v oboru chladicí a klimatisační techniky pokračováno bude ve zkouškách chladírenských a mrazírenských zařízení a ve vybudování chladíren a mrazíren v ČSR; v oboru chemicko-analytickém ve zkouškách všech druhů paliv po stránce tepelně-technické; v oboru výzkumu leteckých přístrojů a jemné mechaniky na zdokonalování leteckých přístrojů a měřících zařízení pro leteckou zabezpečovací službu. Příslušné úkoly jsou dány ústavu jednotlivými resorty, úřady a ústavy, průmyslovými institucemi, jednotlivými průmyslovými, živnostenskými podniky, jakož i jednotlivci z řad široké veřejnosti.

Státní meteorologický ústav v Bratislavě je podle zákona č. 295/1939 Sl. z, součástí státního hydrologického a meteorologického ústavu v Bratislavě. Ježto mu poválečná doba uložila zvýšené pracovní úkoly, má samostatný rozpočet, který také umožňuje rozpočtové porovnání se státním meteorologickým ústavem v Praze.

Ústav má přibližně 900 pozorovacích stanic, z nichž je 800 srážkoměrných a 100 meteorologických a 4 observatoře. V provozu je okrouhle 700 stanic a ostatní zbylé stanice mají býti obnoveny ve dvouletém hospodářském plánu. V roce 1948 bude ústav pokračovati ve vydávání předpovědí pro letecké linky, rozhlas a tisk a pravidelných zprav pro kruhy zemědělské. Z publikací se připravují ročenky a několik prací klimatologie Slovenska.

Ministerstvo dopravy (pověřenectvo dopravy) obstarává jako nejvyšší správní úřad pro veškerou dopravu, t. j. pro dopravu železniční, silniční, leteckou a vodní, všeobecné věci normativní a věci dopravně-politického významu, týkající se těchto doprav a vykonává vrchnostenský dozor s hlediska státní výsosti nad drahami, nad silniční, leteckou a vodní dopravou po stránce provozní, přepravní a dopravní; kromě toho řídí a spravuje státní meteorologickou službu.

Dále mu přísluší vrchní vedení podniku Československé státní dráhy, včetně jeho automobilového provozu a podniku Československé aerolinie; o těchto je zevrubně pojednáno ve skupině státních podniků.

Civilní letectví organisuje a řídí veškeré letištní služby (provozní službu na letištích, zabezpečovací službu a pod.), dále výstavbu letišť a jejich technických zařízení, sjednává mezinárodní letecké dohody atd. V oboru výsostné letecké agendy provádí zkoušení civilních letadel, motorů, palubního personálu, vydává mezinárodní doklady pro letadla a palubní personál, schvaluje letecké provozovny a pod.

V leteckém provozu bylo pokračováno v rekonstrukčních pracích se zvýšeným úsilím i v roce 1947, aby nejen rozvětvená síť domácích spojů, ale hlavně i síť spojů mezinárodních byla rozšířena tak, jak to vyžaduje pokrok a důležitost civilního letectví s ohledem na mezinárodní soutěž.

Bylo dáno do provozu letiště Mariánské Lázně, jehož plocha je upravována a dále zvětšována. Na letišti Praha-Ruzyně bylo započato s vybudováním provisorní odbavovací budovy, ježto dosavadní nádraží nestačilo kapacitě cestujících. Z důvodů bezpečnosti leteckého provozu bylo započato s úpravou pro rozšíření letiště výstavbou spojovací dráhy, dále bylo zadáno zařízení zpevněné plochy před odbavovací budovou. K rozšíření prostoru hangarů na letišti v Ruzyni zakoupilo ministerstvo z Chebu dvě mírně poškozené ocelové konstrukce hangarů, přeneslo je do Ruzyně a připravuje k postavení na místě, kde dříve stál dřevěný hangar D, který se současně ruší. Na totéž letiště byly dovezeny stroje nejposlednější americké výroby k urychlení prací s rozšířením letištní plochy. Zadána byla stavba vlečky ze Středokluk a zemní úpravy asi 140 ha plochy pro rozšíření letiště. Pro toto letiště upravuje se též vysílací ústředí v Jenči, snížením starých anténních věží na nadmořskou výšku 424 m a zadáno postavení 3 dalších, stejně vysokých věží.

Letiště Ostrava-Hrabůvka je méněhodnotné tím, že nemá hangáru pro dopravní letadla. Zamýšlí se proto postaviti ještě do konce roku 1947 hangár 42x30 m k uložení dopravních letadel. Tím bude umožněno, aby i po většinu zimních měsíců trval letecký provoz v Ostravě.

Pro vybudování letišť bude pokračováno ve výkupu pozemků pro letiště Brno II., Opavu, Znojmo, Teplice-Šanov a na rozšíření přistávacích ploch v Brně a Českých Budějovicích. Na Slovensku plánuje se vybudování sítě letišť ve vzdálenosti asi 50 km, čímž se zvýší bezpečnost provozu a umožní se letecké spojení prakticky každého okresního města. V roce 1948 bude pokračováno ve výkupu pozemků pro letiště Barca, Ivánka a Košice.

V oboru radioelektrické zabezpečovací služby byla uskutečněna strojní a elektrotechnická instalace v odbavovací budově ČSA v Ruzyni a v paláci Kotva v Praze II. Dále bylo doplněno provisorní osvětlení startovacích drah, provedena obnova různých technických zařízení na letišti v Ruzyni. Dokončeno bylo technické vybavení navigačního majáku u Pavlova a doplnění vysílacího ústředí u Jenče. Provedeny byly přípravné práce pro výstavbu zaměřovačů v Čechách a na Moravě. Telekomunikační služba byla zlepšena dalším budováním dálnopisné sítě mezi jednotlivými letišti. Provedeny přípravné práce pro vybudování vysílacího ústředí v Brně a rozšíření pracovišť zabezpečovací služby letecké. Dokončen byl a dán do provozu zaměřovač Mariánské Lázně, Ostrava a zadává se zaměřovač Olomouc, Liberec a Plzeň. V roce 1948 bude vybudováno a dáno do provozu vysílací ústředí Brno. Bude rozšířeno vysílací ústředí u Jenče o ultrakrátké vysilače.

V oboru stavby letadel bylo v roce 1947 objednáno 130 motorových dvoumístných letadel pro pokračovací a školní výcvik u sportovních korporací. Pro tato letadla bylo opatřeno 235 motorů, z prototypů motorových letadel byl objednán prototyp čtyřmístného turistického letadla Aero 45 a Praga 210, dále školního letadla Zlín 22 a podporován prototyp helikoptéry, projektovaný firmou ČKD. Kromě tohoto leteckého materiálu bylo pamatováno na zlepšení konstrukcí stávajících typů leteckých motorů a příslušenství k nim.

V roce 1948 budou opatřeny 2 až 3 prototypy čtyř až sedmimístného dvoumotorového letadla v různém provedení, prototyp dopravního letadla střední velikosti 12 až 18místného, prototyp speciálního letadlového vrtulníku, prototyp letadla s pomocným motorkem, dále bude objednán prototyp řadového 12válcového motoru a zakoupeny budou první série čtyřmístných dvoumotorových letadel.

V oboru sportovního letectví bylo zakoupeno 145 bezmotorových letadel a zadána výstavba prototypu 1 cvičného a 1 výkonného bezmotorového letadla a opatřena technická zařízení (transportní vozy) pro plachtařská střediska. Též se pamatovalo na stavby bezmotorových letadel u leteckých korporací.