Ústavodárné Národní shromáždění
republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb.,
o vojenském kázeňském a kárném
právu, jakož i o odnětí vojenské
hodnosti a přeložení do výslužby
řízením správním, ve znění
zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 55 Sb., a zákona
ze dne 4. dubna 1935, č. 64 Sb., se mění
a doplňuje takto:
1. V § 4, odst. 4, první větě se nahrazují
slova "500 Kč" slovy "5000 Kčs".
2. V § 4 se vkládají za dosavadní odstavec
7 nové dva odstavce tohoto znění:
"(8) Za jednání a opominutí, uvedená
v § 2, písm. b), na která příslušné
předpisy stanoví trest na svobodě, jehož
horní hranice sazby převyšuje 30 dnů,
nebo peněžitý trest, jehož horní
hranice sazby převyšuje 5000 Kčs, nebo jiné
tresty, jsou přípustné jako kázeňské
tresty pokuta nebo trest na svobodě nebo oba tyto tresty
podle trestních sazeb stanovených v příslušných
předpisech, jakož i ostatní tresty v nich uvedené.
Ustanovení těchto předpisů o vyměření
náhradního trestu na svobodě pro případ
nedobytnosti peněžitého trestu platí
obdobně.
(9) Trest na svobodě uložený podle předchozího
odstavce se vykoná ve věznici příslušného
vojenského soudu první stolice, a to pokud možno
odděleně od vězňů odpykávajících
tresty uložené soudy."
3. V § 5 se vkládá za dosavadní odstavec
3 nový odstavec tohoto znění:
"(4) Vojenská kázeňská pravomoc
přísluší v případech uvedených
v § 4, odst. 8 veliteli oblasti, a nepodléhá-li
obviněný veliteli oblasti, ministru národní
obrany."
4. V § 7 se vkládá za dosavadní odstavec
7 nový odstavec tohoto znění:
"(8) V případech uvedených v §
4, odst. 8 platí o přípustnosti stížnosti
k nejvyššímu správnímu soudu a
o povolení odkladného účinku takové
stížnosti příslušné předpisy."
Ministr národní obrany se zmocňuje, aby upravil
a ve Sbírce zákonů a nařízení
uveřejnil úplné znění zákona
č. 154/1923 Sb., jak vyplývá ze změn
provedených zákonem č. 55/1927 Sb., zákonem
č. 64/1935 Sb., a tímto zákonem.
Tento zákon nabývá účinnosti
dnem vyhlášení; provede jej ministr národní
obrany.
Podle § 2, písm. b) zákona o vojenském
kázeňském a kárném právu,
jakož i o odnětí vojenské hodnosti a
přeložení do výslužby řízením
správním, ve znění vyhlášky
ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č.
65 Sb., vztahuje se vojenská kázeňská
pravomoc na jednání a opominutí, jejichž
stíhání jinak přísluší
úřadům správním za podmínky,
že v příslušném zákoně
není výslovně stanoveno, že trestní
pravomoci těchto úřadů podléhají
i osoby podrobené vojenské kázeňské
pravomoci. Jednání a opominutí právě
uvedená se označují souhrnně jako
správní kázeňské přestupky
a o jejich trestání platí ustanovení
shora uvedeného zákona.
Na některé správní přestupky
byly stanoveny v poslední době příslušnými
předpisy tresty na svobodě i peněžité
tresty ve výměře podstatně zvýšené
proti dřívějšímu stavu (na př.
§ 19 dekretu presidenta republiky č. 108/1945 Sb.
stanoví pokutu do 1,000.000 Kčs nebo vězení
do jednoho roku nebo oba tyto tresty). Mimo to lze ukládati
ve správním trestním řízení
i jiné tresty než tresty na svobodě nebo pokuty;
lze na př. prohlásiti věci, jimiž byl
přestupek spáchán za propadlé ve prospěch
státu (§ 5 dekretu č. 118/1945 Sb.).
Jiné tresty než trest na svobodě a pokutu nelze
však - nehledě k pořádkovým trestům
- podle zákona č. 154/1923 Sb., ukládat.
Vládní návrh zákona o stíhání
černého obchodu a podobných pletich, stanoví
na přestupky tohoto zákona trest vězení
do jednoho roku a peněžitý trest do 3 milionů
Kčs. Jeví se proto nutným přizpůsobiti
zákon č. 154/1923 Sb. těmto hmotným
ustanovením správního práva. Proto
vládní návrh zákona
1. zvyšuje částku pokuty stanovené v
§ 4, odst. 4 z 500 Kčs na 5000 Kčs;
2. stanoví, že při trestání kázeňských
správních přestupků, na něž
je stanoven příslušnými předpisy
trest na svobodě, jehož horní hranice sazby
převyšuje 30 dnů, nebo peněžitý
trest, jehož horní hranice sazby převyšuje
5000 Kčs, nebo jiné tresty, jsou přípustné
trest peněžitý, trest na svobodě nebo
oba tyto tresty podle trestních sazeb příslušných
předpisů, jakož i ostatní tresty v nich
uvedené;
3. svěřuje vojenskou kázeňskou pravomoc
k trestání těchto kázeňských
správních přestupků veliteli oblasti,
a u osob nepodléhajících tomuto veliteli,
ministru národní obrany;
4. stanoví, že tresty na svobodě se vykonávají
ve věznicích vojenských soudů první
stolice, což je nutné z toho důvodu, že
tyto tresty i způsob jejich odpykávání
odpovídají trestům na svobodě a jejich
výkonu uloženým osobám nepodléhajícím
vojenské kázeňské pravomoci úřady
správními. Mimo to jest nutno brát v úvahu,
že jsou přípustné i tresty na svobodě
ve výměře několika roků. Vojenská
velitelství nemají ani zařízení
pro výkon trestů takového trvání.
Osoby, které odpykávají ve vojenských
soudních věznicích tresty za správní
přestupky, jest, pokud to poměry ve věznicích
dovolují, odděliti od vězňů
odpykávajících tresty soudní;
5. výjimkou z ustanovení § 7, odst. 7 zákona
o vojenském kázeňském a kárném
právu připouští v případech
uvedených pod č. 2 osnovy stížnost k
nejvyššímu správnímu soudu, pokud
je přípustná pro civilní osoby podle
příslušných předpisů a
za téže podmínky jí přiznává
případný odkladný účinek.
Toto ustanovení osnovy je navrženo proto, aby nevznikla
bezdůvodná diskriminace vojenských osob proti
osobám civilním, neboť tu jde o kázeňské
přestupky správní, na něž příslušné
předpisy stanoví velmi citelné tresty.
Těmito navrženými změnami zákona
o vojenském kázeňském a kárném
právu se docílí toho, že trestní
sazby ve vojenském kázeňském řízení
budou shodné se všeobecně platnými sazbami,
a že kázeňské řízení
o takových přestupcích se zřetelem
k jejich závažnosti a k výši trestů
na ně stanovených bude svěřeno kázeňskému
představenému, jemuž jsou přiděleni
právníci. Osnova řeší i otázku
výkonu trestů na svobodě a otázku
přípustnosti stížnosti k nejvyššímu
správnímu soudu a přiznání
odkladného účinku této stížnosti
tak, aby byly upraveny shodně s týmiž otázkami
u osob potrestaných civilními úřady
správními.
Podrobnosti se upraví v zákonných mezích
služebními předpisy podle ustanovení
§ 11, odst. 1 zákona o vojenském kázeňském
a kárném právu.

